Od kardiochirurga k íránskému prezidentovi: Kdo je Masoud Pezeshkian?
- Podrobnosti
- ze světa / Asie a Pacifik|
- 7. červenec 2024|
- Al Mayadeen |
- 3669 x
Masoud Pezeshkian, lékař a reformní politik, se narodil v roce 1954 ve městě Mahabad v provincii Západní Ázerbájdžán na severovýchodě Íránu.
Íránský lid prokázal své svědomí, sounáležitost a schopnost se rozhodovat tím, že minulý pátek navštívil volební centra ve velkých davech a plně uplatnil své volební právo navzdory strategiím západních sankcí a blokád uvalených na islámskou republiku.
Ministerstvo vnitra tuto sobotu ráno oznámilo vítězství kandidáta Masouda Pezeshkiana ve druhém kole prezidentských voleb.
Masoud Pezeshkian, lékař a reformní politik, se narodil v roce 1954 ve městě Mahabad v provincii Západní Ázerbájdžán na severovýchodě Íránu a vyrůstal v oddané rodině.
Základní vzdělání dokončil v samotném Mahabadu a poté navštěvoval Institut zemědělství ve městě Urmia, kde získal diplom v potravinářském průmyslu.
Vojenskou službu dokončil v roce 1973 v pohraničním městě Zabol v provincii Sistan a Balúčistán a po dokončení se rozhodl stát se lékařem a v roce 1975 získal diplom v přírodních vědách.
O rok později začal studovat na Tabriz University of Medical Sciences.
Se začátkem války uvalené na Írán baasistickým režimem Iráku v roce 1980 byl Pezeshkian zodpovědný za vysílání zdravotních týmů na bojové fronty a účastnil se několika operací jako bojovník a zdravotníci.
Medicínu dokončil v roce 1985 a začal působit jako profesor fyziologie na lékařské fakultě.
V roce 1990 dokončil svou specializaci v oboru všeobecná chirurgie na Tabrizské univerzitě lékařských věd a o tři roky později dokončil školení kardiochirurga v Íránském domě vyšších studií lékařských věd v Teheránu.
Byl jmenován do nemocnice Shahid Madani Heart Hospital v Tabrizu a později se stal jejím ředitelem.
Politická kariéra
V roce 1994 byl jmenován prezidentem Tabriz University of Medical Sciences, tuto pozici zastával až do roku 2000.
Následně se přestěhoval do Teheránu a na šest měsíců převzal funkci náměstka ministra zdravotnictví a lékařského vzdělávání.
Během druhého prezidentského období Mohammada Khatamiho převzal Pezeshkian pozici ministra zdravotnictví, ačkoli byl později zpochybněn parlamentem a svou pozici opustil.
V roce 2013 kandidoval na prezidenta, ale Rada dohlížitelů jeho kandidaturu odmítla.
O tři roky později získal křeslo v parlamentních volbách a po mnoho let si udržel své místo v Kongresu a od roku 2008 zastupuje město Tabríz v íránském parlamentu.
Zahraniční politika
Pezeshkian se domníval, že vnitřní problémy Íránu nelze vyřešit bez vyřešení problémů s vnějším světem, a zdůraznil, že administrativa země musí být založena na konstruktivní interakci se světem prostřednictvím dialogu a vyjednávání s různými národy.
Zasazoval se o zlepšení vztahů mezi Íránem a západními zeměmi, zejména Spojenými státy, na základě principů „důstojnosti, moudrosti a zájmu“.
Jednou z priorit jeho vlády bude oživení jaderné dohody, protože pokud by nebyla pro Írán výhodná, bývalý americký prezident Donald Trump by od ní svou zemi nestáhl.
Pezeshkian také považoval za v zájmu Íránu připojit se k Financial Action Task Force (FATF) za účelem rozvoje a usnadnění obchodu s jinými zeměmi.
Vnitřní politika
Jeho aspirací v zemi je ukončit rozpory mezi politickými silami, které označil za „hlavní příčinu problémů“ v zemi, prostřednictvím konzultací s nejlepšími odborníky a specialisty.
Slíbil, že se bude zabývat problémy dělníků, důchodců a zaměstnanců a zasadí se o odstranění chudoby, diskriminace a korupce v zemi.
Zdůraznil, že je důležité chovat se k veřejnosti upřímně a vyhýbat se planým slibům, přičemž se zavázal zapojit do správy země obyvatelstvo a nikoli určitou skupinu.
Slíbil také pozitivní přístup k ženským otázkám, přístupu k internetu, ústavním národnostním právům a politickým a sociálním svobodám.
Pezeshkian vyhrál prezidentské volby získáním 16 milionů 384 tisíc 403 hlasů oproti 13 milionům 538 tisíc 179 kandidáta Saeeda Jaliliho a stal se tak devátým zvoleným vůdcem Íránské islámské republiky od triumfu islámské revoluce v čele s Imám Chomejní v roce 1979.
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- POSLEDNÍ RUSKÉ VAROVÁNÍ !!!
- Čelíme mimořádné události. Washington se rozhodl jít do války s Ruskem.
- Z PRONEWS (22.11. - 23.11.2024): Rusové zveřejnili cílovou mapu Evropy pro mezikontinentální střelu RS-26 Orešnik...
- Z PRONEWS (23.11. - 24.11.2024): Mohutný ukrajinský úder v Kursku: 10 balistických raket ATACMS vypuštěno ve snaze zastavit ruský postup
- Panika ve Washingtonu: “Nechceme válku s Ruskem”
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (III.)
Související články