Snaha zničit Spojené státy

25. května 2020 v Minneapolisu ve státě Minnesota policista Derek Chauvin, na kterého již bylo dříve podáno 18 stížností, způsobil smrt černocha George Floyda tím, že mu klečel na krku skoro 9 minut.

Rozhořčené protesty zorganizované v Minneapolisu se rychle zvrhly v rabování, které zpustošilo město. Policie nezasáhla; starosta nařídil policii, aby se stáhla a nic nedělala.

Ve velkých městech po celé zemi brzy propukly další protesty a rychle vedly k rozsáhlým nepokojům. V dvouměstí Minneapolis a St. Paul bylo zvandalizováno, vyrabováno či zničeno 1 500 budov. A policie zůstala všude nečinná: starostové většiny měst nařídili policii, aby se chovala zdrženlivě.

Výtržníci napadali kostely a synagogy a rabovali obchody, často patřící příslušníkům menšin v chudých čtvrtích.

Nepokoje skončily, ale škody jsou obrovské. V obsazeném centru města Seattle vznikla zóna "CHAZ" (Capitol Hill Autonomous Zone) nebo "CHOP" (Capitol Hill Organized Protest), která již sice byla zrušena, ale podobný pokus převzít centrum města se uskutečnil také v New Yorku, blízko radnice.

Po celé zemi byly napadány sochy – nejdříve sochy konfederačních hrdinů, poté i sochy Abrahama Lincolna, Thomase Jeffersona a George Washingtona. Přední politici výtržníky podpořili. Starosta Bostonu řekl, že chce odstranit z hlavního náměstí sochu Abrahama Lincolna stojícího před osvobozeným černochem. Členové městské rady v New Yorku vznesli požadavek na to, aby byla odstraněna z radnice socha Thomase Jeffersona. V Portlandu v Oregonu byla s použitím lan stržena socha George Washingtona, hlavu sochy někdo zahalil vlajkou USA a tuto vlajku zapálil. Byly svrženy také sochy Kryštofa Kolumba a některým byla useknuta hlava.

Lůza ničí a odstraňuje sochy a snaží se tak vymazat historii USA... Se sochami Abrahama Lincolna, který zrušil otroctví, prvního prezidenta Spojených států George Washingtona a třetího prezidenta USA a autora Deklarace nezávislosti Thomase Jeffersona se přitom zachází jako by to byli nenapravitelní darebáci. To, čeho jsme svědky, vypadá jako tradiční pokus o uchopení moci. Prvním zákonem uchopení moci je, že pokud vás nikdo nezastaví, tak pokračujete dál a dál – často s katastrofálními následky.

"Ptáte se, proč si mám dělat starosti s tím, že jsou strženy nějaké pitomé sochy, nebo že je přejmenována nějaká pitomá ulice?" říká Elizabeth Rogliani, která na vlastní kůži zažila komunistický převrat ve Venezuele.

"Když jsem žila ve Venezuele, tak tam byly strhávány sochy – Chávez nechtěl, aby byla historie lidem na očích. A pak změnil názvy ulic. Pak přišla řada na školní osnovy. Potom byly zakázány některé filmy a některé televizní kanály a tak dále, a tak dále..."

"Nevěřili jsme, že se něco takového může stát u nás. - Kubánci nás přitom varovali, že u nich to probíhalo stejně - Většina Venezuelanů si však myslela: 'Toto je Venezuela. My víme, co to je svoboda. To se u nás přece nemůže stát. Ale stalo se to. Existuje spousta lidí, kteří chtějí zničit Spojené státy."

Na násilnostech se aktivně podílela dvě hnutí. Jedním je Antifa, která je označována jako "revoluční marxisticko – anarchistické hnutí milic, které se snaží zničit Spojené státy násilím a zastrašováním." Ačkoliv Antifa tvrdí, že je antifašistická, chová se sama naprosto fašisticky.

Druhým hnutím je Black Lives Matter (BLM). Hnutí BLM založily v roce 2013 tři černošky - Alicia Garza, Opal Tometi a Patrisse Cullors. Cullors prohlásila, že ona a Garza jsou "vyškolené marxistky". Zakládající manifest hnutí Black Lives Matter zveřejněný v roce 2016 (a následně odstraněný z jejich webových stránek) popisuje Spojené státy jako "zkorumpovanou demokracii založenou na genocidě domorodých obyvatel a na materiálním otroctví. "Pokračující růst USA je založen na brutálním vykořisťování barevných lidí" a uchovává "odpornou americkou tradici patriotismu, rasismu a militarismu". V prosinci roku 2014, se stalo heslem hnutí BLM na demonstraci organizované Národní akční sítí (National Action Network) reverenda Al Sharptona toto: "Co chceme? Mrtvé poldy! Kdy to chceme? Hned!"

Jestliže je Antifa široce odmítána, tak hnutí Black Lives Matter odmítáno není. BLM se stalo sloganem nasprejovaným na zdech, výlohách a restauracích. Na plakátech BLM bývá napsáno: "Žádná spravedlnost, žádný mír." (No justice, no peace.)

Hodně rozšířené jsou také požadavky na omezení financování či zrušení místních policejních sborů. Například městská rada Minneapolisu 6. června 2020 odhlasovala rozpuštění svého policejního sboru. Starosta New Yorku Bill de Blasio snížil rozpočet NYPD (New York City Police Departement) o jednu miliardu dolarů z původních šesti milliard. Nejméně dalších šest velkoměst dramaticky snížilo rozpočty svých policejních sborů.

Na významu nabývá přání, které vzniklo ještě před těmito nepokoji, přepsat historii Spojených států. Například deník New York Times zahájil 14. srpna 2019 "Projekt 1619". Iniciátorka této série esejí Nikole Hannah Jones napsala, že Spojené státy byly založeny na otroctví a že "strukturální rasismus" je v nich stále všudypřítomný.

Přední historici Gordon Stewart Wood, držitel Pulitzerovy ceny za historii z roku 1993, a James M. McPherson, bývalý prezident Americké historické asociace (American Historical Association), poznamenali, že Projekt 1619 je založen na "zavádějících a historicky nepřesných tvrzeních". Demokratický senátor z Virginie Tim Kaine 17. července 2020 posměšně poznamenal, že Spojené státy zřejmě "vymyslely otroctví."

Černošský spisovatel a právník Larry Elder tuto záležitost komentoval takto: "Reparace představují proces, při němž peníze lidí, kteří nikdy nebyli otrokáři, dáte lidem, kteří nikdy nebyli otroky."

"Na každém životě záleží", řekl bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických Newt Gingrich. Kéž by.

"Strukturální rasismus" je definovaný organizací Aspen Institute jako "systém, ve kterém se státní politika, postupy organizací, reprezentace kultury a ostatní společenské normy, mnohdy navzájem posilují a tak upevňují nerovnost rasových skupin." Zdá se, že přesvědčení, že ve Spojených státech tento "strukturální rasismus" všeobecně existuje, vede k fanatickému kajícnictví. Například ze streamingových služeb byly v důsledku toho odstraněny některé filmy. Slavný film Jih proti Severu (Gone with the Wind) sice promítán bude, ale s pětiminutovou politicko-korektní přednáškou. (Jedna minuta by nestačila?)

Tento film je pravděpodobně jen první vlaštovkou na rychle se prodlužujícím seznamu. Na webu Variety byl nedávno zveřejněn seznam "10 problematických filmů, ke kterým by měl být připojen varovný politicko-korektní komentář". Na tomto seznamu je i film Forrest Gump, a to kvůli krátké scéně, ve které je ironicky řečeno, že hlavní postava je pojmenována po významném členovi Ku-klux-klanu generálovi Nathanovi Bedfordovi Forrestovi. Značkové produkty jako rýže Uncle Ben's a sirup Aunt Jemima si v poslední době urychleně mění své reklamní slogany i loga. Princetonská univerzita si odsouhlasila odstranění jména Woodrowa Wilsona z názvu fakulty - Woodrow Wilson School of Public and International Affairs se přejmenovala na Princeton School of Public and International Affairs. Jsou vznášeny požadavky na to, aby univerzity a korporace podpořily hnutí Black Lives Matter, a tím dokázaly, že nejsou rasistické. Mnohé tomuto požadavku podlehly.

12. června 2020, méně než měsíc po zabití George Floyda, další bílý policista Garrett Rolfe, v Atlantě ve státě Georgia, zastřelil (v odkazu je videozáznam celého incidentu) černocha Raysharda Brookse. Policisté se Brookse pokusili zatknout za řízení pod vlivem alkoholu a za blokování provozu drive thru restaurace Wendy's. Brooks se po přátelském jednání s policisty začal zatčení nečekaně vzpírat a přitom sebral jednomu policistovi taser. Nejdříve začal utíkat od policistů pryč, ale potom se otočil a na Rolfeho vystřelil z taseru, a policista jej zastřelil. Rolfe byl bez řádného právního procesu propuštěn od policie a byl obviněn z vraždy, za což mu potenciálně hrozí trest smrti. Ačkoliv byl videozáznam této události široce sdílen na internetu, pokusil se okresní prokurátor Paul Howard tvrdit, že Brooks byl klidný a "v pohodě". A dodal, že taser není smrtící zbraň – přičemž o několik týdnů dříve řekl, že taser smrtící zbraň je.

V Chicagu byl zatím mezi 12. a 15. červnem jeden černoch zastřelen jiným černochem a dalších 32 černochů bylo postřeleno. Je to smutné, ale když se jedná o násilí mezi černochy, tak to nikoho nezajímá.

Zdá se, že to, co se v USA momentálně děje, nemá nic společného ani s černošskými životy, ani s policií. Je to snaha zničit Spojené státy. Tato snaha se zaměřuje na americké instituce – na všechno, na čem byly Spojené státy založeny - i na Spojené státy samotné.

Heslo "Black Lives Matter" (Na černošských životech záleží) od začátku předpokládá, že americké policii, americkému soudnímu systému a Američanům vůbec na černošských životech nezáleží. Pozoruhodné a tragické je to, že na černošských životech záleží jen tehdy, když je jejich smrt způsobena bělochy... Je to smutné, ale když se jedná o násilí mezi černochy, tak to nikoho nezajímá.

Demokracie funguje tak, že voliči platí městu daně a volí starostu, aby se postaral o město a zajistil bezpečnost obyvatel a jejich majetku a nenechal město upadnout do anarchie a destrukce. Když tváří v tvář násilí starosta nařídí policii, aby nezasahovala, a umožňí tak konání násilí, tak se stává nejen spoluúčastníkem, ale i spolupachatelem devastace, protože nedělá to, k čemu byl zvolen.

Přestože je většina policistů slušná, má snahu ochraňovat veřejnost a denně riskuje život, tak pokud použíjí policisté nepřiměřené násilí, tak se tím problémem musíme zabývat. Občas to tak bohužel nefunguje. Policejní odbory dělají mnoho užitečného, ale když nastane nějaký spor, tak vyžadují "smírčí řízení" – a to často navzdory zneužití úřední pravomoci jednotlivými policisty. V některých policejních sborech, je takřka nemožné vyhodit někoho, kdo by být vyhozen měl; místo toho je přeložen na jiný okrsek. (Podobný problém existuje s učitelskými odbory a problémovými učiteli.)

V polovině června 2020 navrhl senátor Tim Scott, republikán z Jižní Karolíny, policejní reformu, která by se stala součástí federální legislativy. Demokraté o tom ve Sněmovně reprezentantů úplně odmítli diskutovat a tuto novelu zákona zablokovali. Později navrhli Demokraté vlastní novelu tohoto zákona, avšak zdá se, že byla zaměřena spíše na zrušení policejních sborů než na jejich reformu:

"Tento návrh zákona omezí škrtící chvaty a zakáže federálním agentům provádět náhlé proti-drogové razie. Omezí dodávky vojenského vybavení policii, vytvoří registr případů nevhodného policejního chování, ukončí v soudních případech uplatňování institutu kvalifikované imunity [1] a sníží práh zodpovědnosti pro policisty souzené u federálního soudu, kteří projeví 'bezohlednou neúctu' vůči něčímu životu."

Co by se stalo, kdyby byl každý policista zapletený do střelby soudně stíhán? Proč by někdo byl ochoten dělat práci, která ho vystavuje takovému riziku? Policisté se již díky shovívavým soudcům a politice "Revolving door" cítí deprimovaně: Policista riskuje svůj život, když někoho zatýká, aby záhy zjistil, že zatčená osoba se díky mírnému trestu, který se za dobré chování ve vězení může ještě dále snížit, dostane brzy zpět na svobodu. Zdá se, že Demokraté chtějí ve Sněmovně reprezentantů jenom zabránit Republikánům něčeho dosáhnout a místo řešení problému na něj jen nadávají. (Zdá se, že stejný politický postoj je důvodem, proč tak mnoho amerických dětí nemůže dosáhnout na kvalitní vzdělání na státních školách.)

Pak vyvstává otázka: Snaží se politici prohlašující, že chtějí pomoci chudým komunitám, udržovat tyto komunity v nouzi, aby je mohli oslovovat s planými sliby pomoci?

Absence policie – například její nahrazení sociálními pracovníky – povede bohužel vždy a všude k explozi zločinnosti a nepokojů, jako jsme to viděli nedávno v Seattlu. Navíc, zneužití zločinu spáchaného jedním policistou k tvrzení, že všichni policisté jsou rasisté, je lež, jejímž cílem je policii paralyzovat a zabránit jí, aby dělala svoji práci - pomáhat komunitám a zajišťovat jejich bezpečnost. Omezení financování policie by vedlo k explozi násilí a anarchie.

Nedávné škody způsobené tisícům lidí, kteří přišli o svůj majetek a o svoje byznysy – stejně tak jako mnoho vražd a napadení – ukazují, co se stane ve společnosti s malou nebo žádnou přítomností policie.

Bývalý guvernér Arkansasu Mike Huckabee nedávno navrhl zrušení obsazené zóny v Seattlu bez toho, aby došlo ke konfrontaci. Navrhl, že by se jejího zrušení dalo dosáhnout odpojením vody, elektřiny a zejména mobilních sítí – a pak bychom viděli, jak dlouho to bude tyto buřiče bavit.

Graffiti nasprejované během nepokojů na zdi synagogy v Los Angeles také odhalily přítomnost antisemitismu: Ukázalo se že, Melina Abdullah, "hlavní organizátorka hnutí Black Lives Matter v Los Angeles a profesorka panafrických studií na Kalifornské státní univerzitě," podporuje Louise Farrakhana, antisemitského vůdce sdružení Nation of Islam (Národ islámu). Abdullah říká "Ctihodný ministr Farrakhan". Vypadá to, že hnutí Black Lives Matter "je ve své podstatě antisemitské."

To, že je slogan Black Lives Matter všudypřítomný a že každý ignoruje nebo zapomíná na to, co je hnutí Black Lives Matter zač, ukazuje, že i násilná antidemokratická organizace, která vyzývá k vraždění policistů, schvaluje antisemitismus a protibělošský rasismus, používá vyhrožování, zastrašování a ničení, může být veřejností navzdory tomu všemu podporována.

Samozřejmě zde stále jsou nějací rasisté, ale myšlenka, že dnešní Spojené státy jsou společností, kde existuje "institucionální rasismus" odporuje desítkám let politických rozhodnutí přijatých k nápravě křivd, například programu pozitivní diskriminace ve prospěch zrovnoprávnění všech Američanů. Jak napsala americká spisovatelka Ayaan Hirsi Ali, která utekla z rodného Somálska:

"Problém je, že mezi námi existují lidé, kteří to nechtějí řešit, protože sociální problémy jsou základem jejich moci. To je důvod proč, kdykoliv vědec jako Roland Fryer předloží nové statistiky – a ukáže tak, že prostě není pravda, že policie disproporčně zastřelí více černochů – jsou tyto informace ignorovány a jejich autor čelí snaze jej zdiskreditovat."

Po mnoho let byly americké filmy zabývající se rasovou otázkou vyloženě nepřátelské k jakékoliv rasové diskriminaci a bývalo nemožné nalézt knihu vydanou v USA podporující rasovou diskriminaci, pokud tedy nebyla vydána už opravdu hodně dávno. Přepisování dějin a jejich falšování je jasným pokusem nahradit historii propagandou. Odstraňování filmů a dalších zdrojů informací, které neodpovídají předem určené verzi historie, je zavedenou praxí totalitních režimů. To, že dnes univerzity a korporace musí čelit závažným důsledkům, pokud se rozhodnou odmítnout odstranit závadná místa historie, tak to je prostě fašistický nátlak tyrana. Ještě horší však je to, že submisivní přístup univerzit a korporací umožňuje, aby toto zastrašování dále pokračovalo.

To, co se děje, má své historické příčiny.

Americký novinář Roger Kimball ve své knize o dramatických změnách proběhnuvších ve Spojených státech v roce 1960 nazvané Dlouhý pochod (The Long March, 2000) napsal: "Úspěch nedávné americké kulturní revoluce nemůže být měřen počtem svržených vlád, ale podkopanými hodnotami." Popisuje, jak se radikálové chopili moci na univerzitách a jejich myšlenky se rozšířily skrz vzdělávací systém – do kultury, politiky, práva a ekonomiky. Radikálové stále ovládají americké univerzity – nyní ještě více než tenkrát, a jejich myšlenky jsou dnes daleko víc rozšířené.

Bývalý americký prezident Barack Obama 30. října 2008 řekl: "Jsme pět dní od zásadní přeměny Spojených států amerických." O pět dní později byl zvolen prezidentem.

O dvanáct let později se člověk ptá: "V co chtěl Obama Spojené státy vlastně přeměnit?"

V roce 2008 jsme si nedokázali představit, že by kterýkoliv starosta mohl přenechat své město rabujícímu davu, nebo že by schvaloval stržení a zničení soch Washingtona, Jeffersona a Lincolna. Kdy přijdou na řadu sochy Dr. Martina Luthera Kinga Jr.?

Také jsme si nedokázali představit, že by násilnická organizace jako Black Lives Matter nebyla zpochybňována, nebo že by se nepokoje podobné těm, které vypukly ve Fergusonu ve státě Missouri v roce 2014, nebo v Baltimoru v roce 2015 rozšířily po celé zemi.

Ještě před dvěma měsíci bychom si těžko dokázali představit, že někde existuje městská rada, která by odsouhlasila zrušení svého policejního sboru.

Zdá se, že Spojené státy se nyní nacházejí na rozhodující křižovatce svých dějin. Profesor klasických studií a humanitních věd na Kalifornské státní univerzitě a výzkumný spolupracovník Hooverova institutu Stanfordské univerzity Bruce Thornton k tomu poznamenal:

"Domnívám se, že kromě příležitostných kriminálníků a zločinců by většinu pěšáků jedné strany této občanské války tvořili převážně mladí příslušníci blahobytných vrstev. Jejich ničivé a násilné chování je důsledkem toho, že guvernéři, starostové a policejní velitelé signalizují, že nenasadí ozbrojené bezpečnostní síly k nastolení pořádku a že odmítají pohnat rabující lůzu před soud..."

Výtržníci v USA jsou dnes inspirací pro protestující v Západní Evropě. Nenávistná hesla používaná ve Spojených státech se nyní používají také v Londýně a v Paříži; stejně tak je obviňovaná i demokracie - a sochy, které jsou historickými mezníky, jsou strhávány.

Ve svém projevu 6. července 2017 americký prezident Donald J. Trump řekl:

"Základní otázkou naší doby je to, jestli má Západ vůli přežít. Věříme v naše hodnoty natolik, abychom je bránili za každou cenu?... Máme odvahu chránit naši civilizaci tváří v tvář proti těm, kteří by ji rádi rozvrátili a zničili?"

To je výborná otázka.

Dr. Guy Millière je profesor Pařížské univerzity a autor 27 knih o Francii a o Evropě.

-----------------------------------------------------------

Poznámka překladatele

[1] Kvalifikovaná imunita je právní koncept vztahující se k odpovědnosti úředních osob, včetně policistů. Jeho podstatou je omezená možnost žalovat tyto osoby v případě jejich nezákonného jednání a poskytuje jim vysokou míru ochrany před civilními žalobami.

zdroj: https://cs.gatestoneinstitute.org/16494/snaha-znicit-spojene-staty