Doufejme, že Wilsonova socha zůstane stát aspoň u nás, když už je v Americe tabu
- Podrobnosti
- ze světa / Amerika|
- 29. červen 2020|
- jan dvořák|
- 1990 x
Máme štěstí, že momentálně nežijeme v Americe. Tendence „odrasističtění“ tam přesahují už všechny rozumné i nerozumné meze.
Doufejme, že nic takového k nám v plné síle nepřijde, že Brusel se nezblázní a nevydá závazné směrnice, jak z historie vztahů k neevropským národům a rasám vyvodit patřičné poučení a učinit praktické korekce našeho chování k nim.
Značně multikulturní a rasově pestrá západní Evropa by ovšem podle mnohých měla být k menšinám mnohem vstřícnější, nezraňovat je vnucováním našeho způsobu života a nedávat na odiv naše bílé modly s kontroverzními vlastnostmi.
Někteří rodilí Evropané se s minulostí už vyrovnávají. Londýnský útok na Churchillův pomník, stejně jako jeho „replika“ počmáráním státníkovy sochy v Praze proto nevěští nic dobrého.
Pokud by se z Ameriky měla k nám přenést aktuálně prosazovaná myšlenka, že i matematika je rasistická, protože například Pythagorova věta navozuje dojem, že matematika byla vyvinuta Řeky a dalšími Evropany a nikoli Afričany, mohlo by to vyvolat masový odpor vůči matematice u našich žáků a studentů a mohli by vedle pátečních eko-protestů konat ještě čtvrteční anti-matické pochody.
Aplikace americké praxe, jak dál už neurážet národnostní cítění menšin v gastronomii tím, že specifické pokrmy národních kuchyní připravuje univerzální běloch a nikoli „národní“ kuchař, byla by pro naše restauratéry likvidační. Málokterý provozovatel u nás si může dovolit to, co americký majitel už musí. Mít specialistu na pokrmy v geografickém smyslu, že Španělské ptáčky by připravoval Španěl, vídeňské řízky aspoň Rakušan, když už ne Vídeňák, čínské pokrmy Číňan (ale z ČLR), anglický biftek rodilý Brit atd.
Doufejme, že až se z karantény navrátí vedení Prahy, že nepřijde s ozdravným nápadem po vzoru Američanů, kteří strhli na univerzitě z názvu budovy jméno prezidenta Wilsona. Toho, kterému vděčíme za vznik republiky. S velkou slávou se před léty jeho pomník vracel před hlavní nádraží, kde léta stával. Také to nádraží neslo kdysi jméno po něm - lidově Wilsoňák.
Ještěže nedostalo původní název. Kdyby se americká infekce v plné síle dostala k nám, jistě by Wilsonovo jméno z nádraží opět zmizelo. A kdo ví, jak by to dopadlo s Letištěm Václava Havla. Prezident rád pil whisku Black & White, čímž ovšem arogantně dával najevo, že černá mu není dost dobrá a musí ji míchat s bílou. No nebylo to urážlivé?
Autor: Jan Dvořák
https://jdvorak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=753721
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- Štefec: Nehrozí nám ruský úder. Hrozí, že ho vyprovokujeme...
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (9.4.2025)
- Realisticky si to shrňme:
- Uděláme z Rusů “Woke-Rusy”, a rozparcelujeme si jejich území!
- Jak by vypadala jaderná válka. (Video)
- Michal Svatoš s Josefem Skálou - kouřové clony a reálné zákulisí ukrajinského konfliktu (14.5.2025)