Dopad událostí v Afghánistánu: Biden zničil nejdůležitější americké spojenectví – s Indií

Bidenovo chaotické stažení amerických jednotek z Afghánistánu zničilo, možná na desítky let, nejdůležitější americké spojenectví této doby.

Pokud chce Washington zadržet militantní Čínu, tak potřebuje podporu demokratické Indie. Bohužel se zdá, že Indie je zemí, která je bezprostředně a možná nejhůře postižená Bidenovým debaklem v Afghánistánu. Důsledkem toho může být příklon Nového Dillí k čínskému spojenci – Moskvě.

Nové Dillí bylo jedním z nejvěrnějších podporovatelů Amerikou podporované afghánské vlády a spolupracovalo s Washingtonem ve válce proti Tálibánu a dalším povstalcům. Indická tajná služba například obdržela instrukce rozbít afghánskou skupinu čínských vyzvědačů spolupracujících se sítí Hakkání. Trumpova administrativa se domnívala, že čínští členové této skupiny vzatí do vazby v prosinci 2020 mimo jiné nabízeli peníze v hotovosti za zabíjení amerických vojáků v Afghánistánu.

Indie viděla v afghánské vládě spojence proti otevřenému extremismu v sousedním Pákistánu, který se vždy definoval jako nepřítel Indie. Islámábád neustále podněcuje problémy v Indii kontrolované části Kašmíru a neustále podporuje povstalce bojující proti Indii. Teroristé ze skupiny Laškar-e-Taíba, kteří zaútočili na cíle v Bombaji v listopadu 2008, přišli z Pákistánu a spoléhali na podporu pákistánských vládních zdrojů.

Z těchto důvodů byl pád afghánské vlády pro Nové Dillí těžkým úderem. Neschopnost Bidenovy administrativy zorganizovat spořádané stažení dále poškodila indické zájmy.

Cleo Paskal z think tanku Foundation for Defense of Democracies (Nadace pro obranu demokracií) Gatestonu řekla: "Po Spojených státech zůstala džihádistická síť posílená zbraněmi a komunikačními systémy za desítky miliard dolarů a kritickou strategickou infrastrukturou. A dokonce údajně i záznamy o těch, kteří spolupracovali nejen s USA, ale také s Indií. Indie je pro tyto masivně vyzbrojené a sebejisté džihádisty nejbližším cílem. V důsledku rozhodnutí učiněných ve Washingtonu se Indie stala mnohem méně bezpečnou zemí, než byla před několika měsíci."

Nové Dillí se obracelo na USA, protože mělo zájem o zajištění své bezpečnosti. V důsledku toho přátelé Ruska a Číny v indických politických kruzích ztráceli vliv – tento trend byl zjevný zejména po vpádech Číny do Ladaku v květnu minulého roku. V důsledku těchto incidentů byli v Indii zastánci Ruska delegitimizováni, protože Moskva Nové Dillí ujišťovala, že přesuny čínských jednotek v Tibetu, které se uskutečnily těsně před invazí, byly pouhým vojenským cvičením.

V důsledku incidentů v Ladaku i jinde se vláda Naréndra Módího snažila urychleně navázat vojenské vztahy s USA. Kvůli pádu Kábulu však byly vztahy s Washingtonem dány k ledu. "Indičtí stratégové upřednostňující spolupráci s Ruskem se nyní otevřeně posmívají těm, kteří dávají přednost bližší spolupráci s USA," napsala Cleo Paskal působící také v think tanku Chatham House.

A dodala: "Právě probíhá přehodnocení strategie. Jednou z možných variant je, že se Nové Dillí sblíží s Tokiem a možná i s Canberrou a Tchaj-pejí." Japonsko, Austrálie, Indie a USA formují spojenectví známé pod jménem Quad (Čtyřka). Toto spojenectví se až do pádu Kábulu jevilo jako efektivní uskupení. Teď ovšem nikdo neví, co bude dál.

Dalším scénářem je, že se Nové Dillí rozhodne oživit desítky let staré vazby a začne spolupracovat s Ruskem. Rusko se ale samozřejmě stále více přiklání na stranu Číny.

V důsledku pádu Afghánistánu se kritickým testem odhodlání USA stal Tchaj-wan – zejména proto, že prezident Biden ospravedlňoval stažení z Afghánistánu jako strategický krok vůči Rusku a Číně. "Svět se mění," řekl 31. srpna Američanům. "Jsme vtaženi do vážného soupeření s Čínou. A s Ruskem máme problémy na několika frontách."

Proto bylo tak významnou událostí to, že americký torpédoborec USS Kidd vyzbrojený řízenými střelami a kutr Pobřežní stráže Spojených států amerických USCG Munro propluly 27. srpna Tchajwanským průlivem. Tato plavba následovala hned po návštěvě americké víceprezidentky Kamaly Harris v Singapuru a v Hanoji, jejímž hlavním tématem bylo čínské zastrašování v Jihočínském moři.

Bidenova administrativa je asi opravdu odhodlaná Tchaj-wan bránit, ale to není vše, o co v klíčových momentech jde. Jde také o vyvolání dojmu, a zejména o to, jak situaci vnímá Peking. Čínští propagandisté rozšiřují po pádu Kábulu dva narativy: 1) Spojené státy nebudou Tchaj-wan bránit. 2) Když se Amerika není schopná vypořádat s Tálibánem, tak nemá naději čelit Číně.

Zdá se, že tyto dva narativy odrážejí čínský způsob myšlení, protože stažení USA z Afghánistánu Pekingu ukázalo totální selhání amerických výzvědných a bezpečnostních složek, Pentagonu a Bílého domu. Srpnová čínská vojenská cvičení uspořádaná poblíž Tchaj-wanu, která simulovala útok na Tchaj-wan střelami krátkého doletu, byla v této souvislosti hrozivá.

Důležité je také to, jak situaci vnímá Nové Dillí, které je nakloněno bližší spolupráci s Tchaj-wanem. Indičtí stratégové si uvědomili, že by Indie měla Číně oplácet stejnou mincí – měla by provokovat Čínu svou přítomností v mořích ji obklopujících, stejně jako Čína provokuje Indii ve vodách indických. Blízké vazby Indie s Vietnamem naznačují, že Indie vnímá, že její bezpečnost závisí nejen na otevřeném Jihočínském moři ale i na otevřeném Východočínském moři. K udržení otevřených námořních cest je důležitý právě Tchaj-wan, který se nalézá na rozhraní těchto dvou moří.

Amerika více než kdy jindy potřebuje pomoc Indie k zajištění míru v řadě zemí sousedících s Čínou na zemi i na moři. Nyní však hrozí, že Indie Ameriku opustí stejně, jako Amerika opustila Indii. Cleo Paskal řekla: "Mírně řečeno – v Novém Dillí je důvěra v současnou politiku Spojených států otřesena."

Gordon G. Chang je autor knihy The Coming Collapse of China (Přicházející kolaps Číny), významný spolupracovník a člen poradního sboru Gatestone Institute.

zdroj: https://cs.gatestoneinstitute.org/17883/biden-afghanistan-cina-indie