Česko je očkovací skanzen Evropy

Všeobecná shoda panuje na tom, že povinné očkování i opatření k jeho vynucování, omezují hned několik základních lidských práv dětí a rodičů. To ale ještě nic neznamená. Základní práva člověka lze totiž za určitých podmínek omezit. Ústavní soud ČR i soudy jiných států to potvrdily. Taková omezující opatření proto nelze úspěšně napadnout pouze s tím, že vůbec jsou. Mezinárodní právo ustanovuje, že taková omezující opatření jsou přípustná pouze tehdy, pokud jsou nezbytná v demokratické společnosti. Nestačí tedy, aby omezující opatření bylo jen dobré nebo přínosné. To je k nařízení povinnosti a k omezení základních práv člověka zkrátka málo. Musí být nezbytné a musí pro to existovat přesvědčivé důkazy.

Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 8 odst. 2: „Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva (pzn.: práva na respektování soukromého a rodinného života) zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti…“

Úmluva o lidských právech a biomedicíně, čl. 26 odst. 1: „Žádná omezení nelze uplatnit na výkon práv a ochranných ustanovení obsažených v této Úmluvě, kromě těch, která stanoví zákon, a která jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu /…/, ochrany veřejného zdraví nebo ochrany práv a svobod jiných.“

Pojem nezbytnost poskytuje v právu rozumný prostor pro rozumnou zdravotní politiku a pro opravdu vysoce potřebná opatření v naléhavých případech. Bohužel, dává také obrovský prostor pro politickou svévoli a lobbistické zásahy vedené přes odbornou lékařskou veřejnost. Pokud lékaři tvrdí, že je něco nezbytné, cítí se politici již oprávněni omezit na tomto základě základní práva rodičů a jejich dětí. Je však prokazatelnou realitou, že právě lékaři se navzájem vůbec neshodnou na tom, jaká opatření jsou pro ochranu před infekčními nemocemi opravdu nezbytná. V důsledku pak rozpory a nejednotnost mezi lékaři a jejich vlastní subjektivní názory a dojmy přímo určují obsah základních lidských práv občanů v daných zemích. To je vysoce závažná a citlivá situace. Lékaři problematice lidských práv pravidelně nerozumí a medicínu, kterou nezřídka ztotožňují se svými zájmy a se svou seberealizací, mají nade vše. Lékaři mnoha států poté zjevně selhali, když nám v Evropě za prakticky stejných epidemiologických podmínek vytvořili očkovací Babylon. Otázkou zůstává pouze to, lékaři kterých států se svém úsudku především mýlí a proč. 

LÉKAŘI V EVROPĚ MAJÍ VÝRAZNĚ ODLIŠNÉ NÁZORY

Stačí se jen podívat na situaci v jiných státech. V celé polovině zemí EU, není povinné ani jedno jediné očkování. Lékaři těchto zemí je za nezbytná nepovažují. Ani pro děti samotné, ani pro vytváření kolektivní imunity. Důvěřovali byste poté spíše názoru a úsudku lékařů z Německa a ze Švédska, nebo zcela opačnému názoru lékařů z Lotyšska a z Rumunska? Jak se jen mohou ekvivalentně vzdělaní specialisté tak výrazně lišit ve svých názorech na nezbytnost konkrétních očkování?  

V tabulce povinných očkování v EU, si můžete všimnout, že žádný ze států bývalé západní Evropy nemá více než 4 povinná očkování. Žádný ze států bývalé východní Evropy (až na Litvu a Estonsko) jich nemá povinných méně než 9 (podrobnější přehled je zde). Existuje tedy fenomén, který lze označit pojmem posttotalitní vakcinologický přístup. Kritici současných poměrů v ČR možná nespravedlivě vidí farmaceutickou korupci za tím, co je pouze setrvačností a rigiditou ve způsobu uvažování a chování naší lékařské veřejnosti. Ve Francii a v Belgii bychom podobně mohli odtušit vliv postpasteurovské tradice. Ten je však výrazně mírnější stran počtu povinných očkování. 

ČEŠTÍ RODIČE JSOU NESCHOPNÍ – NEŘÍKAJÍ VÁM TO, ALE POČÍTAJÍ S TÍM

Obhájci našeho systému tvrdí, že dobrovolnost očkování by v ČR vedla k odmítání mnohem větší počet rodičů, než je tomu v západních zemích. Žádný důkaz pro takové tvrzení však nikdo nemá. Obhájci používají v argumentační nouzi vědecky zcela nepřenositelné analogie, nebo rovnou pouze výmluvy a své soukromé odhady budoucnosti. Je navíc velmi pravděpodobné, že většina z informovaných a k očkování kritických rodičů by spíše odmítla jen některá z devíti očkování nebo dokonce jen současná pochybná očkovací schémata. 
  
ČR dnes patří mezi 9 zemí, které velmi výrazně omezují základní práva dětí a rodičů. Odůvodnění je založeno na tom, že právě čeští rodiče jsou méně schopní si přebrat stejnou situaci stejně a reagovat podobně jako rodiče v Německu či v Rakousku. Kolektivy dětí v našich mateřských školkách poté ohrožují české neočkované děti z nějakého důvodu více, než neočkované děti v Polsku, na Slovensku nebo v Lotyšsku. Jsme skutečně v Evropě tak výjimečně hloupí a v tak dezolátním zdravotním stavu? Možná ano. Možná je ale ta hloupost i ten dezolátní stav přítomen úplně jinde než v hlavách a v domácnostech našich rodičů.    

REPRESE NEOČKOVANÝCH DĚTÍ POUKAZUJÍ NA HNILOBU SYSTÉMU

Pokud v povinném očkování patří ČR ke zjevné menšině, v represi neočkovaných dětí jsme již skutečně radikální extremisté. V Evropě již pouze české děti, které nemají v pořádku byť jedno jediné z devíti očkování, nesmí do všech mateřských školek i na dětské tábory. Prý je to nezbytné. Stejné děti, které spolu běžně chodí do školy, nebo které se potkávají denně na pískovištích a v nákupních centrech, nesmí spolu na tábory, nebo do školky. Oficiální vysvětlení Ministerstva zdravotnictví ČR jsou ukázkou argumentační bídy a zjevného účelu. Ve svých důsledcích nemá tato úřednická argumentace již v EU obdoby. Jsme komplexním skanzenem povinného očkování, rozsahu represivních opatření i způsobu jejich odůvodnění. 

V blízké době se má situace dokonce ještě zhoršit. Mocenské skupiny se rozhodly „zatočit“ s narůstajícím odporem zejména středo- a vysokoškolsky vzdělané veřejnosti i stále většího počtu kritických lékařů a jiných odborníků. V procesu schvalování se nalézá novela zákona o ochraně veřejného zdraví (sněmovní tisk 270/0), která si klade za cíl represe neočkovaných dětí ještě posílit. Mají jim být znepřístupněny všechny tzv. dětské skupiny.  Posilují také opatření k účinnému vynucení vysokých pokut vůči provozovatelům dětských zařízení i vůči lékařům, kteří by napomáhali rodičům bránit se proti zájmům farmaceutické a lékařské lobby. Pod zesíleným represivním tlakem přestanou být z lékařů rádci a partneři rodičů a stanou se z nich jen biřicové a drábové vnitrostátní očkovací diktatury. 

NEOČKOVANÉ DÍTĚ - NEPŘÍTEL STÁTU DNES I ZÍTRA

Z dětí, kterým chybí byť jedno jediné povinné očkování, udělaly manipulace a snahy představitelů stavů lékařských přímo mor dětských kolektivů. Je to však mor pouze politický a nikoliv zdravotní. Před laickou veřejností je skutečný problém totiž skrýván. Podle profesora Prymuly celých 4-5% očkovaných dětí není po očkování účinně chráněno. Takové jsou pro kolektivy úplně stejně rizikové jako děti neočkované (Máte slovo; čas záznamu: 24:20). U dalších 3-6% dětí ochranný efekt některých očkování z prvních let života přirozeně vyprchá již do předškolního věku. Další skupina 2-4% dětí není řádně očkovaná z důvodů trvalé nebo dočasné zdravotní kontraindikace. Dětí imunologicky nechráněných z těchto jiných důvodů proto může být již v předškolním věku celých 8-14%. Z dětských kolektivů je přitom nikdo kladivem nevyhání. Počet dětí, které nejsou řádně a úplně očkovány z přesvědčení svých rodičů se v ČR pohybuje kolem 1,5-2,5%. (Viz různé dokumenty tzv. administrativních kontrol proočkovanosti). Tvoří tedy zcela zjevnou menšinu z celkového počtu imunologicky nechráněných dětí v předškolním věku. Přitom se této menšiny dětí máme bát v dětských kolektivech ze všech úplně nejvíc. Ano! Tyto děti mají totiž svobodné a diktatuře vzdorující rodiče. Možná by jednou mohly být stejné…  

IMUNOLOGICKY NECHRÁNĚNÝCH JEDINCŮ JE VELMI MNOHO

Je téměř cynické, že do mateřské školky dnes odmítne přijmout neočkované dítě ředitelka, která sama vůbec nebyla očkovaná proti hepatitidě B, zarděnkám, příušnicím a hemofilům B. A to, zda u ní ostatní očkování po mnoha letech ještě vůbec fungují, to nikdo neví. Možná ještě hůře než ředitelka na tom budou s očkováním ve školce kuchařky, uklízečky a kotelník. Jaký problém to ve skutečnosti naše autority a jejich nezbytně nutné represe neočkovaných dětí řeší? Zasypávají urputně malou jamku, když si vedle vůbec neví rady s obrovskou zející jámou. Problém opravdu velkého % imunologicky nechráněných jedinců v naší populaci se před veřejností skrývá pojmem vysoká proočkovanost. Ten ale vyjadřuje něco jiného.   

Základní lidská práva v ČR jsou dnes omezována pouze 1,5-2,5% dětí, které nejsou imunologicky chráněné z rozhodnutí svých rodičů. Existence 8-14% imunologicky nechráněných dětí nevadí vůbec nikomu. Lékařská veřejnost tuto selektivní diskriminaci obhajuje jako nezbytnou v demokratické společnosti. Jako kdyby snad děti neočkované proti nepřenosnému tetanu mohly někoho ve školce nakazit. A v této nezletilé represi zůstávají naši lékaři již mezi úplně posledními. Nejen lékaři v Německu a Rakousku, ale u všech našich sousedů včetně Polska a Slovenska taková represivní opatření nepřipustili. Za nezbytná je totiž nepovažují. V Německu nepustí neočkované dítě do školky tehdy, když by v ní propukla nebezpečná infekce, aby ochránili právě toto rizikové dítě. Naši lékaři nepustí dítě bez všech devíti očkování do školky proto, že to údajně potřebují jiné děti ve školce. Ale které děti to jsou? Imunologicky chráněné očkované děti žádnou ochranu před neočkovanými přece nepotřebují. A těch 8-14% imunologicky nechráněných dětí, které se ve školkách běžně vyskytují, ty by potřebovaly především účinnou ochranu samy před sebou.

NEPŘIZANANÁ PRAVDA A ÚČELOVÁ LEŽ

Skutečným cílem těchto represí je vynutit si poslušnost na rodičích, kteří svým postojem zpochybňují naše lékařské autority a jejich posttotalitní vakcinologický přístup. A proto jsme společně s kolegy z Ligy pro lidská práva i s mnoha jinými připravili a vystavili e-petici proti represivnímu přístupu státu v otázce očkování. Pevně věříme, že tuto petici (zde), podpoří i mnoho z těch, kteří o přínosu povinného očkování smýšlí vesměs kladně. Nesmyslné mocenské kopance do zcela nevinných dětí (skrytě adresované jejich rodičům) mezi slušné a navzájem se respektující lidi zkrátka nepatří. Pochopili to v Evropě už skoro úplně všichni.
 
Pomozte nám zastavit zvůli.  

SOUVISEJÍCÍ PETICE