Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Tereza Spencerová: Když zneužití není trestné

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • letadlo_darpa
Aneb Jak využívat vědeckých odvětví, které zkoumají život, ke zdokonalování přímého či nepřímého zabíjení a ničení? Tak neviditelná letadla už máme, teď by to chtělo se zneviditelnit pod hladinou, shrnul před časem prestižní časopis New Scientist myšlenkové pochody americké armádní grantové agentury DARPA, když informoval o novém projektu.

 

Skupina vědců dostala finanční prostředky na to, aby vymyslela, jak implantovat do mozku žraloka čidla, která by jednoho dne „umožnila kontrolovat žralokův pohyb a možná i rozkódovat jeho pocity."

DARPA doufá, že se podaří využít „přirozenou schopnost žraloků tiše klouzat vodou, zachytávat jemné elektrické vlny a sledovat chemické stopy. Řízením žraloků na dálku je chtějí proměnit v neviditelné špiony, kteří by podle všeho byli s to nepozorováni sledovat nepřátelská plavidla."

Pokusnými „králíky" jsou zatím jen malí pobřežní žraloci dlouhoocasí, kteří jsou v zajetí elektrodami řízeni k vnímání různých pachů. Tito žraloci však dorůstají jen půldruhého metru, a tak DARPA plánuje, že by se pokusy měly v dohledné budoucnosti zaměřit na čtyřmetrové žraloky modré. Vedoucí projektu Walter Gomes z Námořního střediska pro vedení podmořské války v Newportu tvrdí, že „mozkové implantáty budou těmto žralokům voperovány už velmi brzy a následně budou žraloci vypuštěni do moře u břehů Floridy." Kvůli vysílání signálů žralokům nebude přitom zapotřebí nic jiného, než vybudovat v oblasti síť vysílačů.

Jistě, vojáci se do přírodních vod nevydávají poprvé. Pochybný věhlas si už před lety získal Námořní program savců v San Diegu, v jehož rámci armáda cvičí delfíny skákavé jako hlídače přístavů či pro vyhledávání min. Poprvé byli operačně nasazeni už v roce 1971 ve Vietnamu, krátce po útoku na Irák celý jejich oddíl sloužil v kanálu Chúr Abd Alláh, který spojuje Irák s vodami Perského zálivu. Není bez zajímavosti, že jeden z nich, delfín jménem Tacoma, prokázal proslulou inteligenci svého druhu a zmizel ze služby hned druhý den po nasazení, čímž se mu dostalo čestného prvního místa na dnes už několikatisícovém seznamu amerických vojenských dezertérů v Iráku.

Ostatně, Tacoma byl sice první, ale ne poslední delfín, kterého přestalo bavit být živou zbraní. Poté, co hurikán Katrina zdevastoval New Orleans a další oblasti USA, se objevily zprávy, že nastalého zmatku využilo 36 delfínů, které armáda v Mexickém zálivu cvičila k zabíjení teroristů a odhalování nepřátelských žabích mužů. Jak tehdy napsal britský The Observer, přinejmenším někteří z delfínů měli v době útěku na těle připevněné malé toxické šipky, kterými měli vetřelce zneškodňovat, a „vzhledem ke svému výcviku jsou nyní značným nebezpečím pro místní rybáře či rekreační plavce a potápěče." Námořnictvo sice zprávy o hromadné dezerci vraždících delfínů popřelo, ale zdroje z FBI ji nakonec potvrdily.

Když si navíc zkusíme představit, že by se takhle dostal na svobodu „naočkovaný" čtyřmetrový žralok...

Za trvalou nadvládou

Všechno to začalo v říjnu 1957, kdy Sovětský svaz vypustil na oběžnou dráhu kolem Země Sputnik, první umělou družici o velikosti basketbalového míče. Americkou vládu to zaskočilo, stejně jako fakt, že Sověti odpálili svou atomovou bombu o celé roky dřív, než se předpokládalo. Ministerstvo obrany proto schválilo financování nového satelitního programu, v jehož čele stál „bývalý" nacista Wernher von Braun, a v roce 1958 založilo agenturu DARPA, která měla pomoci k tomu, aby si Spojené státy jednou provždy zajistily „vedoucí pozici při zavádění nejmodernějších technologií do armády a předešly technologickému překvapení od nepřátel".

O půl století později jsou Spojené státy jedinou, byť lehce pokulhávající světovou mocností, nicméně DARPA, agentura, která vznikla pro doby závodů ve zbrojení, jede na plné obrátky dál. Pumpuje miliony do zbrojních projektů pro roky 2025 až 2050 i pozdější období, bez ohledu na to, že mnohé z těchto vizí připomínají blouznivé sny chorých mozků. „DARPA vydává prostředky na ty nejstupidnější projekty, které se ve vládě vymyslí," konstatoval deník The Los Angeles Times a připomněl například „mechanického slona", který se ovšem vietnamskou džunglí nikdy neprošel, nebo projekty zkoumající telepatii. Jejich výsledky byly tak pochybné, že se armáda tyto „čtenáře na dálku" nikdy neodvážila v praxi použít. Bývalý ředitel DARPA Charles Herzfeld k tomu už v roce 1975 připustil, že „když agentura selže, tak opravdu pořádně." Podle nynějších statistik DARPA se ke kýženému výsledku nepropracuje v průměru 85 až 90 procent všech projektů, přesto se ale agentuře podařilo přivést na svět některé z nejrevolučnějších vynálezů doby – kupříkladu internet, systém GPS, „neviditelnou" technologii stealth nebo počítačovou myš.

Přírodní fetiš

DARPA financuje věci, které jsou podle některých nesmyslné a podle jiných zhola nemožné, konstatoval The Los Angeles Times. Jejich jedinou podmínkou musí být, že výsledné objevy musejí přímo či nepřímo napomáhat k ochromování či rovnou zabíjení stávajících i budoucích amerických nepřátel. Kritici tohoto systému poukazují na to, že američtí středoškoláci v porovnání se svými vrstevníky z ostatních vyspělých zemí pravidelně končí pod hranicí mezinárodních akademických měřítek, nebo že USA vypouštějí do ovzduší nejvíce oxidu uhličitého na světě, a přesto vláda nezřizuje žádné agentury, které by se zabývaly povznesením vzdělávacího systému nebo životním prostředím.

To je námitka vůči DARPA velmi nespravedlivá, protože právě tato agentura se o přírodu zajímá eminentně. Neustále přemýšlí, jak ji využít ke zdokonalení vraždění.

S ohledem na dávného a neslavného mechanického slona, delfíny, žraloky i novinku v podobě vojenského mechanického psa zvaného BigDog (unese spoustu nákladu a navíc ho prý lze kopnout do nohy, aniž by vás za to kousl) lze konstatovat, že pro vedoucí činitele DARPA je příroda jakýmsi fetišem. Když nejsou ve hře živá zvířata, nespoutanou divočinu připomínají alespoň názvy projektů: Vlčí smečka je projekt miniaturních pozemních senzorů, které mají odhalovat, identifikovat a rušit komunikaci nepřítele; Piraňa je zase projekt, který má umožnit ponorkám nepozorované manévrování při výběru pozemních či námořních cílů; Kolibří bojovník je zase program, jehož cílem je vytvoření malého bezpilotního letadla, které by startovalo kolmo jako vrtulník.

Faktem je, že některé názvy jsou matoucí. Pod zeleně se tvářícím termínem „Organická vzdušná plavidla mezi stromy" totiž netřeba hledat nic ekologického – je to jen eufemistický název pro bezpilotní letoun schopný létat v lesích, horách či městskými ulicemi a přitom vyhledávat nepřítele.

Včelky a krysy

Delfíni a žraloci však svědčí o tom, že vojenští výzkumníci nezůstávají jen u romantických názvů svých projektů. DARPA má totiž i specifický program zvaný Bio-revoluce, který má „využít poznatků a síly biologie k tomu, aby byli američtí vojáci a jejich vybavení ještě účinnější."

Pozornosti pak neunikne nikdo a nic. Například včely. Po letech poplašných zpráv, podle nichž africké „zabijácké" včely táhnou na Ameriku, se vědci rozhodli povolat je do aktivní služby nové vlasti. V roce 2002 proto byly odstartovány projekty zkoumající, zda-li je možné včely vycvičit k tomu, aby lokalizovaly „pachy, o které má armáda zájem". Zároveň s tím vznikla databáze chování různých hmyzích druhů a experti se nyní „snaží pochopit, jak lze využít hmyzu při sběru environmentálních informací." DARPA už mezitím oznámila, že tento „endemický hmyzí systém už byl operačně vyzkoušen doma i v zahraničí", a to při vyhledávání bomb.

Na Floridské univerzitě DARPA sponzoruje výzkum „biologicky inspirovaných očí". Vědci se snaží přijít na to, jak imitovat funkci očí mouchy a zlepšit tak navádění raket a dalších zbrojních systémů. „Doufáme, že dokážeme nynější chytré zbraně učinit ještě chytřejšími," tvrdí šéf projektu, profesor Paul Holloway. Nejspíš je na čase, neboť nynější „chytré" zbraně jsou jinak ve skutečnosti vcelku hloupé. Při útoku na Irák v roce 2003 bylo 68 procent použité munice tzv. chytré, zatímco za první války v Zálivu v roce 1991 tvořila pouze 6,5 procenta. Přesto byly civilní ztráty oproti prvnímu konfliktu dvojnásobné, jak vyplývá ze zprávy americké organizace Project on Defense Alternatives. Třeba to mouchy změní, přinejmenším do té doby než záludný nepřítel nevymyslí nějakou mucholapku.

V roce 2002 pak vědci také poprvé předvedli, jak prostřednictvím počítače dokážou řídit pohyb krys, kterým předtím do mozku implantovali elektrody. Krysy pak přesně podle přání svých pánů dokázaly prolézat sutiny a hledat v nich nejen nevybuchlé nálože, ale i případné přeživší.

Militarizace zvířecího světa má však svá úskalí. Kromě už zmíněných delfíních dezertérů se nejčastěji vzpomíná na projekt X-Ray, který se odehrál už za druhé světové války. Americká armáda tehdy zkoušela upevnit malé nálože na těla netopýrů, kteří pak měli zaletět do vikýřů domů v japonských městech. Některé prameny uvádějí, že byl projekt zastaven bez udání důvodu, jiné však dodávají, že chyba nastala v okamžiku, kdy se několik „výbušných" netopýrů vrátilo ke svým páníčkům a způsobilo požár na základně amerického letectva. Co by asi tak dokázala ze řetězu utržená armáda krys?

Zrod superčlověka

Další projekty, pro něž armáda našla inspiraci v přírodě – a nejspíš i ve scifistických komiksech – už plně spadají do aféry, kterou lze směle označit za bizarní. DARPA například uspořádala workshop, který by „výzkumníkům z různých vědních oborů pomohl rozdělit se do skupin schopných vytvořit rostlinu inspirovanou pohybovými systémy, které by měla uplatnění v armádních adaptačních či morfních systémech." Málokdo přesně ví, co že za rostlinku to mají vědci vyšlechtit, ale do květináče domů by ji asi nikdo nedoporučil. DARPA také vymyslela strategický plán zkoumání, jak že to gekoni vlastně lezou po stěnách a jakým způsobem se chobotnice dokážou vtěsnat do sebemenšího prostoru a měnit přitom barvy podle svého okolí. Představa potápěče, který bude s to vypouštět do vody inkoust, namačká se do šálku od kávy a pak se ještě jako ještěrka proběhne po zdi, je vcelku zábavná...

Mnohem strašidelnější jsou projekty, které se v účinnější zbraň snaží proměnit nejkrutějšího z primátů, člověka. Paří k nim i program nazvaný Zlepšení lidských výkonů. Jeho smyslem je předejít tomu, aby se „člověk stal nejslabším článkem amerických ozbrojených sil." Vedle krys, včel a podivných rostlin se má i příslušník homo sapiens stát „silnějším, pozornějším, má získat větší výdrž a schopnost rychleji si hojit rány." Jak podotkl americký týdeník MoJo, armádní plánovači konečně kápli na to, co už dávno napadlo autory komiksů – hrdiny Amerika získá prostřednictvím „hrdinského séra".

S tím úzce souvisí další plán. Ve Vietnamu lékaři pokrývali potřeby vojáků amfetaminy, v roce 2002 v Afghánistánu americký pilot „na prášcích", kterým mluvčí letectva říkala „nástroj na zvládání únavy", zabil čtyři kanadské vojáky a dalších osm jich zranil. Nyní se pracuje na vytváření nonstop vojáka. „Zkoumáme způsoby, které by vojákům umožnily zůstat sedm dní v bdělém stavu, plně při smyslech a v bojové pohotovosti, aniž by přitom utrpěli duševní či tělesné újmy a nemuseli užívat žádný ze stimulantů dnešní generace," vysvětlila DARPA.

Dokonalý produkt

„Inspirace v přírodě nám umožní vnést do systému více životních kvalit," řekl k projektům na vojenské využívání hmyzu šéf chemického oddělení DARPA Leonard J. Buckley. Mluvčí agentury Jan Walkerová byla ještě výmluvnější: „Zajímáme se o výzkum biologických organismů, protože se vyvíjely po mnoho, mnoho let, aby se staly dostatečně schopnými přežívat v okolním prostředí...a doufáme, že odhalíme některé strategie, které matka příroda vyvinula."

Chudák Matka Příroda! Jakou naději má tváří tvář takřka osmi set miliardovému vojenskému rozpočtu? Pod vedením agentury DARPA se vědecká odvětví zabývající se otázkami života staly vědami, které zdokonalují smrt a destrukci, ve snaze, slovy zástupců agentury, překonat „slabiny života" a dosáhnout „vrcholných fyziologických výkonů".

„Je těžké pochopit, proč naše vláda pokračuje v závodech ve zbrojení, když je jedinou velmocí a studená válka dávno skončila," napsal profesor Kolumbijské univerzity Nicholas Turse. „Jediné vysvětlení je to, že dál plní požadavky vojensko-průmyslového komplexu, jak ho v roce 1961 nazval prezident Eisenhower. To vysvětluje, proč USA nemají žádné agentury na podporu vzdělávání nebo ochranu životního prostředí. Pro dnešní vědce je DARPA intelektuálním a finančním útočištěm, které jim umožňuje pracovat na smělých plánech. Poskytuje jim svobodu snít a tvořit. V tom je svůdná a výjimečná, a zároveň nebezpečná, protože se musíme ptát sami sebe, jestli tím nejvyspělejším, co Amerika produkuje, není náhodou válečnická mašinérie."

Tereza Spencerová

Prosinec 14, 2008

Další a další podrobnosti třeba na

http://www.darpa.mil/

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře