Tomáš Hron: Bylo předválečné Československo mafiánským státem?

Podrobnosti

Z domova / Vaše free zóna|

10. říjen 2011|

Tomáš Hron|

23905 x

Nejprve soutěžní otázka: slyšeli jste někdy o organizaci zvané Maffie? Teď nemyslím sicilskou Mafii, „Maffie", případně „Česká maffie" si říkala tajná organizace, kterou na začátku 1. světové války založili Karel Kramář, Alois Rašín a další čeští politici, kteří se rozhodli zůstat během války v Rakousku a snažit se jej vlastenecky rozkládat zevnitř.

Samotný T. G. Masaryk, který hned na začátku války emigroval do Švýcarska, se založení České maffie osobně neúčastnil, místo toho o něco později zakládal v USA Národní výbor československý, nicméně traduje se, že důvodem, proč byla Česká maffie nazvána právě takto, byl Masarykův obdiv ke klasické sicilské Mafii pro její organizovanost a schopnost fungovat v utajení.

Jistě, z názvu samotného ještě nelze vyvozovat, že Česká maffie byla klasický zločinecký syndikát, a že předválečná ČSR byla mafiánský stát, nicméně faktem je, že Masaryk a jeho kumpáni z České maffie měli s klasickou sicilskou Mafií společného více, než by se na první pohled mohlo zdát. Posuďte sami:

1. V první řadě jim šlo, stejně jako kterékoli jiné mafii, o moc. Primárním cílem italské Mafie není pašovat drogy nebo vydělávat na prohibici, primárním cílem není organizovat a páchat zločiny, jejím primárním cílem je získat moc. Za tím účelem se snaží infiltrovat státní instituce, ovládat politiky, radnice, policii, soudy,... Masaryk se svojí partou na to šli trochu jinak, nejprve si založili zbrusu nový stát, a pak do jeho institucí postupně dosazovali nové, spolehlivé, zkrátka "svoje" lidi. To se týkalo především různých prvorepublikových diplomatických postů, a zvláště pak postů tzv. správců národního majetku, tj. toho majetku, který byl po roce 1918 zabaven šlechtě. Stejný postup, tj. založit si vlastní stát a pak jej začít náležitě ždímat, použilo počátkem 90. let Mečiarovo HZDS nebo po roce 1999 kosovská mafie UÇK.

2. V rámci italské Mafie se na jedné straně uplatňují přísně demokratické postupy, především v tom smyslu, že každá rodina nebo klan, která je do Mafie zapojená, má formálně stejný hlas při rozhodování, ale zároveň nad nimi všemi vždy stojí nějaký Capo di tuti Capi, nejvyšší šéf, jehož autoritu všichni uznávají, a jehož slovo platí pro všechny. Podobně fungoval politický systém československé první republiky – jednotlivé politické strany mezi sebou soupeřily o moc, ale President Osvoboditel, ten stál nade všemi, a co řekl on, to zkrátka platilo. Výstižně to jednou vyjádřil největší žijící Masarykův obdivovatel, profesor Zdeněk Mahler: "Ministr, kterému Masaryk nepodal ruku, ten jednoduše skončil."

3. Sicilská Mafie vznikla původně na obranu místního chudého obyvatelstva proti Maurům, a poté Francouzům, kteří Sicílii okupovali. Masaryk a jeho nohsledi se rozhodli vysvobodit český národ z rakouského žaláře, ve kterém trpěl dlouhá tři staletí. Jinými slovy, každá mafie se snaží svoji existenci navenek nějak zdůvodnit, a čím vznešenější důvod se jí podaří najít, tím lépe. To je ostatně i důvod, proč si samotný TGM nechal Národním shromážděním udělit oficiální titul „President Osvoboditel", a k osmdesátým narozeninám navíc ještě tzv. „Lex Masaryk", což byl zákon konstatující, že „Masaryk se zasloužil o stát".

4. Italská Mafie, poté co se na počátku století etablovala v USA, začala mít dojem, že má potenciál ovládnout celý svět. Podobně i Masaryk se snažil neomezovat svůj vliv pouze na Československo, prostřednictvím Malé dohody se snažil řídit i Rumunsko a Jugoslávii, a nejradši by řídil i Francii s Británií, a potažmo celou Evropu. Profesor Zdeněk Mahler by zajisté dokázal přesvědčivě doložit, že to byl vlastně Masaryk, kdo již ve 20. letech vymyslel Evropskou unii, pro niž měla být jeho Československá republika nedostižným vzorem.

5. Války o území mezi sebou mafiánské klany, zvláště v USA, vedly poměrně často. Podobně Masaryk neváhal hned v prvních měsících po vzniku republiky rozpoutat válku o malý kousek země s Polskem, a k ozbrojeným střetům došlo i na nově vzniklé hranici s Maďarskem. Rovněž je známo, že Masaryk svého času uvažoval o tom, že by ke své „říši" mohl připojit i území dnešního Slovinska.

6. Do žádné mafie nikdy nemohou patřit úplně všichni, kdož žijí na jí ovládaném území, jednoduše proto, že by to nefungovalo; nemohou všichni jen inkasovat výpalné, někdo jej zkrátka musí i platit. Z toho důvodu má mafie neustále potřebu vymezovat se vůči svému okolí (Cosa Nostra = Naše věc). Do Masarykovy republiky tak patřili jen "Čechoslováci", a snad možná ještě Rusíni, ale Němci a Maďaři, ti již tak moc ne, zvláště ti z nich, kdož dobře neovládali „československý státní jazyk", tj. češtinu, v důsledku čehož nemohli být zaměstnáni v žádném podniku patřícím československému státu. Rovněž je třeba zmínit cílené protěžování bývalých legionářů na úkor tzv. austrijáků (tj. těch vojáků, kteří až do konce války sloužili v c. a k. armádě), především při obsazování důstojnických funkcí v armádě nového státu.

7. A našly by se jistě i další analogie mezi TGM a sicilskými kmotry, zálibou v nošení obleku bílé barvy počínaje, přes pořádání rádoby vznešených filosofických debat se spřízněnými intelektuály v zahradách zámku v Lánech, až po užívání neformálního titulu "tatíček" (pravda, italské "Don" neznamená otec, nýbrž pán) a příležitostné vycházky mezi prostý lid.

Zmínit lze i nikdy nedokázané, ale zároveň nikdy zcela nevyvrácené spekulace o sestřelení letadla s M. R. Štefánikem, který měl údajně v úmyslu po návratu do vlasti usilovat o funkci slovenského prezidenta a republiku orientovat spíše na Itálii, čímž se mohl pro Masaryka a další pražské politiky stát nepohodlným, a byl proto zlikvidován typicky po mafiánsku.

Závěrem je třeba říct, že předválečnou Československou republiku pochopitelně nelze považovat za typicky mafiánský stát se vším všudy, rozhodně se nedá tvrdit, že se zde vymahatelnost práva blížila nule, jako je tomu v současnosti např. v Republice Kosovo, takřka učebnicovém příkladu mafiánského státu, kde de facto vládne mafie zapojená do pašování drog a obchodu s lidskými orgány, případně v Podněsterské moldavské republice nebo Republice Černá Hora, odkud se do Evropy s požehnáním státních orgánů pašují „jen" cigarety. Ale na druhé straně bychom se měli přestat opájet iluzemi o tom, jak skvělým státem Masarykovo Československo, onen bájný středoevropský ostrov ryzí demokracie, bylo, protože skutečnost je taková, že úrovní korupce bylo ve své době pověstné po celé Evropě.

Komentáře