nebo
2) To, co ve státech na západ od nás vidíme dnes – rozrůstání politické korektnosti na úkor svobody slova, rozvracení klasické rodiny (ekonomickými i ideologickými prostředky) a především omezování demokracie prostřednictvím předávání politické moci do rukou nadnárodních rádobyelit.
Povšimněme si klíčové skutečnosti – oba pohledy na Západ jsou víceméně protikladné. Současný Západ nemá nic společného s tím, co symbolizoval v minulosti. Navíc se potýká s dalším problémem, který dobře charakterizuje tato hádanka:
– Kudy prochází hranice mezi civilizovanou Evropou a severní Afrikou?
– Rozvadovem.
Zde si můžeme povšimnout dvou dalších skutečností. Zaprvé – západní Evropa čelí invazi nepřizpůsobivých připrchlíků, kteří odmítají respektovat zákony i západní kulturu a zavádějí tam své vlastní kulturní rámce včetně islámu (který je sám o sobě pravým opakem hodnot tradiční Evropy). Důsledky toho vidíme až k nám – Německo a další podobné státy se potýkají s enormním nárůstem kriminality, ve Francii dokonce už dva roky platí výjimečný stav.
Druhá věc, která je zde patrná, je to, že právě země Visegrádu (které jsou médii označovány spíše za Východ než za Západ) představují v Evropě poslední výspu hodnot tradiční Evropy a tradičního Západu. Ne sice zcela dokonale – i zde vidíme politickou korektnost a nárůst moci nadnárodních kmotrů – nicméně pořád jsme na tom daleko lépe než země na západ od nás.
Nyní stojíme na rozcestí. Buď můžeme respektovat hodnoty, které byly pro západní svět typické v minulosti (čímž nutně musíme odmítnout současnou politiku západních zemí a EU) – nebo můžeme západní země slepě následovat a dostat se do stavu, který je přesným opakem těchto hodnot.
Skutečným Západem je svoboda slova a státní svrchovanost, kdy je legislativa tvořena přímo v daném státě a není diktována z ciziny. Tento model tradičního Západu je zcela neslučitelný se současnou západní politikou a s institucemi typu EU. Pokud se chceme skutečně vrátit na Západ, je potřeba EU opustit a začít budovat nová spojenectví založená na respektu ke státní svrchovanosti. Například na bázi Visegrádu.
Autor je místopředsedou Národní demokracie a kandidátem do Poslanecké sněmovny v Plzeňském kraji za volební alianci ROZUMNÍ.
