Zatímco Jan Skácel vždy mluvil o Kramářovi a jeho zásluhách, můj projev se dotýkal aktuálních politických témat. Nejinak tomu bude i dnes.
Aniž by to bylo mým záměrem, vážnost této pietní akce nutí mne vždy mluvit o vážných věcech, kterými náš národ právě prochází. Nepsaným pravidlem těchto našich setkání u hrobu Karla Kramáře bylo i to, že jsem snad pokaždé mluvil o nějakém vážném nebezpečí, které naší zemi a našemu národu bezprostředně hrozilo a hrozí a které bylo ten který rok aktuální, ať už to byl kyjevský majdan, migrační krize apod.
Letos se scházíme ve vyhrocené době, kdy se domácí pátá kolona ve spolupráci s cizími mocnostmi snaží vyvolat v našem státě převrat a svrhnout současnou řádně zvolenou vládu. Je jasné, že v tomto svém záměru budou tito vlastizrádci pokračovat, protože chtějí využít symboliky výročí třiceti let od tzv. sametové revoluce. Tyto aktivity jsou přímým ohrožením českého státu, ale i národa. Národní demokracie je už několikrát ve svých prohlášeních odsoudila, ale musí být navíc připravena, pokud by situace ještě více eskalovala, přejít od slov k činům. Nemáme důvod zastávat se premiéra Andreje Babiše, ale nenecháme si svoji zemi rozvracet mezinárodními mafiánskými strukturami. Ani na chvíli neuvažuji, že byste na našem místě, Karle Kramáři, jednal jinak.
V současných protestech si není možné nevšimnout významné podpory, které se organizátorům demonstrací dostává od tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu. Ačkoli jsme v posledních letech nepovažovali za důležité se k tématu Benešových dekretů vyjadřovat, v situaci, kdy sudetoněmecké spolky aktivně participují na pokusu o převrat v České republice, musíme takové aktivity rázně odmítnout. Jsme připraveni spolu s Němci čelit migrační krizi, jsme spolu s Němci připraveni hájit práva bílého člověka, která jsou poslední dobou stále více a více upírána jak v naší, tak v jejich zemi, ale nebudeme spolupracovat s někým, kdo si činí majetkové nároky na statky, které po válce připadly této zemi. Nemáme v úmyslu otevírat staré rány, ale ani přihlížet přepisování poválečného uspořádání země. Jakkoli tedy necítíme vůči současným Němcům žádnou zášť (a vytýkáme jim jen to, jak svou zemi a potažmo Evropu otevřeli multikulturalismu), snahy některých jejich krajanských skupin musíme rázně odmítnout. Stejně tak musíme odmítnout i jakékoli pokusy o revizi zákonů, která prosadila vaše vláda, Karle Kramáři, například zákona č. 61 z roku 1918, kterým šlechta přišla o své tituly, a odmítnout tedy i snahy šlechty, dostat se zpět ke svým titulům a majetkům.
Druhým nepsaným pravidlem na těchto našich vzpomínkových akcích u vašeho hrobu, Karle Kramáři, bývá to, že se snažím vystihnout ten aspekt z politického života současné Národní demokracie, který považuji za aktuálně nejvíce prospěšný pro společnost, tedy jinými slovy, co dobrého se nám za ten rok podařilo, případně, na čem dobrém aktuálně pracujeme. A v této souvislosti nemohu nezmínit opakovanou snahu Národní demokracie spojovat vlastenecké síly do jednoho bloku a zvýšit tím jejich šanci zvítězit ve volbách a podílet se na správě této země. Spolupráci s podobně orientovanými stranami jsme začali propagovat už v ten samý rok obnovení činnosti strany, tedy v roce 2014, ale až poslední dva tři roky se nám daří navazovat takovou formu spolupráce, která – pomalu, ale jistě – nese své ovoce. Zatím sice ne v té vytoužené formě – získání politických mandátů – ale alespoň v té podobě, že se díky této spolupráci daří Národní demokracii nebýt na chvostu vlasteneckého dění, ale být naopak v jeho čele a na základě svého nejlepšího vědomí a svědomí toto vlastenecké hnutí ovlivňovat.
Spolupráce s dalšími stranami, která obnáší upozadění vlastního a upřednostnění společného – tedy národního – zájmu, se nám i letos vyplatila a postavila nás už podruhé do situace, kdy cítíme povinnost na našem případě ukázat, že toto je přesně ta cesta, kterou musíme jít a že spojenectví vlasteneckých stran musí být ještě širší. Jen tak je možné čelit stranám, které se vlastenectvím jen zaštiťují, vlastenecké hlasy vysávají, ale pro vlast a národ nic konkrétního nečiní. Proto se letos aktivně snažíme napomoci vytvoření ještě širší pronárodní koalice vlasteneckých stran, která by si mohla získat důvěru voličů nejen přesvědčivostí svého programu, ale i manifestací toho, že pochopila sílu známého rčení „v jednotě je síla“ a že takové spojenectví má – na rozdíl od předchozích voleb, kdy každá strana zkoušela štěstí sama za sebe – konečně šanci na významnou voličskou podporu.
I v tomto jste pro nás, Karle Kramáři, inspirací, protože Vaše Národní demokracie nejenže vznikla sloučením mnoha různých stran v roce 1918, ale neváhala ani v roce 1935 upozadit svůj název a účastnit se volebního klání pod zcela novým názvem, který zahrnoval i jiné a další podobně profilované pronárodní politické subjekty (myslím tím Národní sjednocení). Národní demokracie nelpěla na své značce a byla ochotná učinit kompromis ve prospěch národa. Tímto principem se řídíme i my, a tak mohu na tomto místě oznámit, že v této chvíli jednáme s dalšími sedmi politickými stranami o společném postupu před volbami a o společných kandidátkách. Naší ambicí je spojit zhruba desítku vlastenecky orientovaných subjektů pod jednu značku a stát se alternativním gravitačním centrem vedle současné SPD, která národní zájmy nehájí dostatečně. Když se toto dílo podaří, profitovat z toho nebudeme pouze my, ale všechny tyto strany a hlavně – celý národ.
Vážený dr. Kramáři, už pět let se hlásíme k Vašemu odkazu, už pět let se snažíme bojovat za hodnoty Národní demokracie, tedy takové demokracie, která je postavena na národním principu. Jen taková demokracie může fungovat. Ne sociální, ne křesťanská, ne občanská, ani přímá. Ale národní. Národní demokracie.
Čeká nás mnoho let tvrdé práce, abychom tento ideál prosadili. Vím, že se nám to jednou podaří.
Buďte nám v tom, prosím, nápomocen, držte nám palce.
A tak jako Prozřetelnost vedla Vás, prosíme i my ji, prosíme Boha, aby nám dal v tomto boji sílu, moudrost a vytrvalost.
Vlasti zdar!
Projev předsedy Národní demokracie, Adama B. Bartoše, u hrobu Karla a Naděždy Kramářových, krypta pravoslavného Chrámu přesvaté Bohorodice, Olšanské hřbitovy, Praha, 29. června 2019
