Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

II. prohlášení iniciativy NeUSTRčených

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 

Naše iniciativa vyjádřila dne 11. března 2010  I. Prohlášením a happeningem nazvaným „Stop politickým prostitutům" protest proti volbě ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, neboť teprve po zvolení Jiřího Pernese

se veřejnost dozvěděla, že ještě koncem režimu studoval Večerní univerzitu marx-leninismu (VUML) a že ve své odborné práci z roku 1987 oslavoval historickou oprávněnost vítězství socialismu, politické čistky a ozbrojenou jednotku Komunistické strany Československa - Lidové milice.

Vzhledem k novým alarmujícím skutečnostem považujeme za nezbytné vydat následující prohlášení:

1) Považujeme za velmi znepokojující, že se designovaný ředitel ÚSTR Jiří Pernes mohl dopustit podvodu, zneužití cizích práv a přisvojení si úřední moci. Pan Jiří Pernes dne 21.11.2005 vytvořil a následně předložil Krajskému soudu v Brně expertízu, kterou vydával za znalecký posudek Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR (úprava záhlaví, úvodní formulace, razítko ÚSD a podpis). Podle písemného vyjádření jeho nadřízeného ředitele ÚSD AV ČR pana Oldřicha Tůmy z roku 2008 se však nejedná o znalecký posudek této akademické instituce, neboť postrádá oficiální náležitosti - hlavičkový papír, číslo jednací a podpis statutárního orgánu, a navíc pan Pernes není oprávněn podepisovat jménem ÚSD AV ČR znalecké posudky ani jiné dokumenty.

2) Obracíme se otevřeným dopisem na ředitele Ústavu pro soudobé dějiny pana Oldřicha Tůmu, aby poskytl informace související s dřívějším konkurzem pana jiřího Pernese na místo ředitele ÚSD AV ČR. Podle našich informací v něm neuspěl kvůli údajnému plagiátorství z druhé poloviny 90. let (viz příloha 1).

3) Považujeme za prokázané, že designovaný ředitel neovládá anglický jazyk. Při dnešním setkání se zaměstnanci ÚSTR pan Jiří Pernes prohlásil: "Znalost angličtiny jsem nedokládal, nevím, jestli ji dokládali ostatní. Nikdo to po mně nechtěl. Samozřejmě jsem angličtinu studoval na střední a na vysoké škole. Úplně otevřeně řeknu, že ji neznám tak dobře jako pan doktor Žáček, protože já jsem nikdy nebyl... v Americe jsem nestudoval, ale na druhou stranu mluvím německy a mluvím rusky, takže si nemyslím, že by to musel být úplný problém."

Pan Pernes ve svém životopise znalost angličtiny neuvádí a ve výběrovém řízení doklad své znalosti angličtiny neuvedl. Nesplnil tedy podmínku výběrového řízení. Rada Ústavu tedy pochybila, když jej přesto vybrala za ředitele ÚSTR.

4) Považujeme nově zjištěné skutečnosti za natolik závažné, že naléhavě žádáme Radu Ústavu o vypsání nového výběrového řízení s novými a pečlivě dodrženými podmínkami tak, aby bylo otevřené širšímu spektru osob, jež v době nesvobody i po ní prokázaly občanský postoj a morální profil odpovídající závažnosti úřadu ředitele ÚSTR. Vyzýváme veřejnost, aby nám do 29. března 2010 zaslala návrhy osob, které by byly vhodnými kandidáty na ředitele ÚSTR.

5) Vyjadřujeme opakovaně svou podporu předsedkyni Rady Ústavu paní Naděždě Kavalírové za to, že dne 2. března 2010 nepodepsala jmenování pana Jiřího Pernese novým ředitelem ÚSTR. Vyzýváme ji, aby vytrvala, neodstupovala ze své funkce a nenechala se „ustrčit" a Radu Ústavu žádáme, aby paní Kavalírovou „neustrčila".

6) Považujeme za důležité, aby se veřejnost seznámila s dalšími namátkou vybranými citáty z odborných prací designovaného ředitele ÚSTR z doby totalitního režimu, které dokládají kontinuitu a konzistenci jeho marxistického myšlení v letech 1976 - 1987 (viz příloha "Pernesova čítanka").


Kamil Miroslav Černý             Neela Winkelmann-Heyrovská        Mirek Vodrážka

signatář Charty 77                                                                    aktivista undergroundu

 

zaměstnanci ÚSTR

 

 

 

"PERNESOVA ČÍTANKA"

Ukázky z marxistických textů pana Jiřího Pernese z let 1976 - 1987

 

Citát 1:

Jiří Pernes, „Slavkov u Brna: město a okolí", Praha: Svépomoc, 1987

„Socialistický dnešek se ve Slavkově, tak jako v celé naší republice, zrodil v posledních únorových dnech roku 1948. Slavkovští občané tehdy s napětím sledovali vyhrocování vládní krize, jíž se představitelé pravicových stran snažili zabrzdit průběh národní a demokratické revoluce v Československu a zabránit jejímu vítězství. Dlouhé hodiny tehdy s napětím naslouchali u rozhlasových přijímačů zprávám z Prahy, dlouhé hodiny strávili na schůzích a rozčileně se dohadovali, jakým způsobem zastavit reakci tady, u nás doma. A když dne 25. února rozhodnutí padlo a pravice utrpěla v hlavním městě porážku, byli připraveni. Věděli, co mají dělat. Ještě téhož dne vznikl ve Slavkově Místní akční výbor Národní fronty, na jehož práci se podíleli členové Komunistické strany Československa a Československé sociálně demokratické strany. /.../ Nově ustanovený Místní akční výbor Národní fronty se neprodleně pustil do práce. Jeho prvořadým úkolem byla očista veřejného života. Hned následujícího dne proběhla reorganizace Městského národního výboru ve Slavkově a na místa uvolněná pravicovými poslanci dosedli občané těšící se skutečné důvěře svých spoluobčanů. Na obranu dosaženého vítězství se začala formovat ozbrojená síla dělnické třídy - Lidové milice. /.../ Díky jejich obětavosti a díky pevnému, nekompromisnímu postoji zvítězila lidová moc i v našem městě. Komunistické straně se dostávalo podpory od stále širších vrstev lidu a postupně i ti, kdož zpočátku váhali a neměli jasno, pochopili historickou oprávněnost vítězství pracujícího lidu."

 

Citát 1a: www.tyden.cz , 26.2.2010

„Tu kapitolu jsem nepsal," odmítá Pernes. "Jsem pod knihou podepsaný, ale nevím, kdo to psal. Já jsem zpracovával 19. století. Tu kapitolu o té slavné socialistické přítomnosti zřejmě zpracoval okresní nebo regionální výbor strany. Prostě to takto vyšlo."

 

Citát 1b: chat s Jiřím Pernesem, www.lidovky.cz , 19.2.2010

během 70. a 80. let jsem ze socialistických ideálů vyrostl"

 

Citát 2:

Jiří Pernes, „Zemědělské muzejnictví v politickém systému agrární strany", Časopis Matice moravské, ročník CIV, Matice moravská v Brně, 1985, str. 201-216.

„...vzrostla intenzita a účinnost ideologického působení agrární strany na veřejnost, zejm. na československou inteligenci a studující mládež, kteří jak expoziční činnosti, tak i dalších forem kulturního a vědeckého působení zemědělského muzea plně využívali. Byly jednoznačně plně neseny v duchu potřeb agrární strany ve snaze získat i tyto vrstvy obyvatelstva pro svou podporu, odvrátit je od politiky pokrokových sil naší společnosti a orientovat je v duchu antikomunismu a antisovětismu. Potvrzovala to nejen soustavná a dlouhodobá činnost muzea a všech jeho zařízení, ale i veřejné projevy jeho představitelů. Za příklad můžeme uvést mj. projevy pronášené při otevření pobočky zemědělského muzea v Opavě, kde Antonín Štefánek ve jménu „nestranného vědeckého výzkumu" zaútočil velmi prudce a nevybíravě na myšlenky komunismu a na existenci Sovětského svazu. To byl v období buržoazní Československé republiky skutečný ideový cíl a úkol zemědělských muzeí, jenž ukrýval pod hlasitě proklamovaná prohlášení o nutnosti vědeckého zkoumání a dokumentování společnosti a zvyšování odborné i kulturní úrovně čs. zemědělců. Teprve vítězství čs. pracujícího lidu v Únoru 1948 a reorganizace našeho kulturního a vědeckého života dokázala oprostit činnost muzea od agrárnické ideologie a zařadit je na místo, které si vzhledem k pronikavému rozvoji socialistického zemědělství u nás nepochybně zaslouží."

 

Citát 3:

Jiří Pernes, recenze publikace „Muzea ve vývoji společnosti a národní kultury" autora Jiřího Špéta, Praha 1979, publikovaná v Časopise Matice moravské, ročník 99/ 1980, číslo 1-2, str. 400-402.

„Čtenáře poněkud překvapí i určitá disproporčnost rozsahu VI. kapitoly, věnované profilu a charakteru muzeí v období buržoazní republiky a okupace, ve srovnání s rozsahem kapitol ostatních, z hlediska vývoje českého muzejnictví snad i významnějších a úspěšnějších. Zejména to platí o kapitole II., věnované předpokladům a počátkům vzniku muzeí v českých zemích, jež je pro pochopení celé problematiky velice důležitá, a kapitola VII., zachycující vývoj muzeí v socialistické společnosti. V tomto případě se autor skutečně omezil jen na heslovité upozornění na klíčové okamžiky poválečného vývoje. Postižení myšlenkových zápasů v oblasti české muzeologie, stejně jako kvalitativní přerod muzejnictví jako celku, nechal stranou svého zájmu."


Citát 4:

Jiří Pernes, recenze knihy "Strana v odboji (Z ději ilegálního boje KSČ v letech 1938-1942)", Svoboda, Praha 1975, publikovaná v Časopise Matice moravské, ročník 96/1977, číslo 3-4, str. 409-412.

"Hájková ve své práci přesvědčivě dokazuje, že právě tehdy, v době mnichovské kapitulace, došlo k rozchodu našeho lidu s dosavadním vládním systémem, který ani nebyl s to obhájit v kritických okamžicích svobodu národa a státní samostatnost. Na druhé straně zdůrazňuje, že právě v tomto období získávala zkušenosti a vlastnosti celospolečenské vedoucí síly právě KSČ."


Citát 5:

Jiří Pernes, recenze knihy „Český lid v boji proti fašismu"  autorů I. Malá, R. Hlušičková, L. Kubátová, J. Vrbata, Praha: Orbis, 1975, publikovaná v Časopise Matice moravské, ročník 95/1976, číslo 3-4, str. 374-376.

„Nosnou koncepcí knihy je snaha zachytit a dokumentovat úsilí KSČ o vytvoření široké jednotné lidové fronty. Publikace zdůrazňuje, jak toto úsilí bylo výrazně ovlivněno VII. kongresem Komunistické internacionály v roce 1935 v Moskvě, který je zde charakterizován jako ‚poslední, ale snad nejdůležitější a od dob Leninových nejvýznamnější kongres této instituce...'  (...) „...ústupnost západních velmocí, které měly zájem na dohodě s Hitlerem, byla vzorem pro postup československé buržoazie. O to výrazněji zde na dokumentárním základě vystupuje pevný postoj KSČ a její důsledný boj...."


 

Citát 6 - BONUS - INZERCE:

Jiří Pernes, zprávička "Karel Horák, Věrni odkazu (Památníky revolučních tradic Břeclavska). Břeclav, Okresní kulturní středisko 1978", publikovaná v časopise Vlastivědný věstník moravský, ročník XXXI, 1979, č. 1-3, str. 362.

Na počest 30. výročí Vítězného února vydalo Okresní kulturní středisko v Břeclavi pod redakcí inspektora odboru kultury ONV Rostislava Obhlídala obrazovou publikaci, nazvanou Věrni odkazu, která je věnována fotografickému zdokumentování všech pomníků, památníků a pamětních desek na okrese, jež mají vztah k revolučním bojům dělnictva...(...) Publikace břeclavského kulturního střediska vyšla v nákladu 1500 kusů, je neprodejná a je určena významným delegacím a návštěvám okresu.

 

Vydala iniciativa neustrčených dne 18. března 2010 jako přílohu II. PROHLÁŠENÍ NEUSTRČENÝCH

Základní programové prohlášení

 

 

Iniciativa neustrčených je spontánní a otevřené společenství lidí, kteří si jsou vědomi snahy různých politiků, historiků, institucí, médií, ale i velké části české společnosti bagatelizovat minulost, ustrkovat paměť dějin a snažit se omezit badatelské a kriticky zaměřené aktivity vztahující se k naší nedávné historii.

 

Iniciativa neustrčených proto chce upozorňovat různými symbolickými formami na protivenství, ústrky a příkoří, které se dějí naší minulosti a dějinám.

 

Kamil Miroslav Černý              Neela Winkelmann-Heyrovská Mirek Vodrážka

signatář Charty 77                                                                                                                            aktivista undergroundu

 

 

P.S. Vysvětlení pojmu „neustrčený". Toto slovo odvozujeme ze Slovníku spisovného jazyka českého díl. VI., vydaného Akademií věd roku 1989, ve kterém se vysvětluje význam slova „ústrk" jako protivenství či nezasloužené přehlížení práv, nároků, zásluh apod.

 

 

Píloha 1 k II. PROHLÁŠENÍ INICIATIVY NEUSTRČENÝCH

 

 

Vážený pán

PhDr. Oldřich Tůma, Ph.D.

ředitel

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

Vlašská 9

118 40 Praha 1 - Malá Strana

 

 

 

V Praze dne 18. března 2010

Žádost o poskytnutí informací dle zák. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Vážený pane řediteli,

obracíme se na Vás se zdvořilou a naléhavou žádostí. Dne 17. 2. 2010 zvítězil ve výběrovém řízení na funkci ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů pan PhDr. Jiří Pernes, Ph.D., který je zaměstnancem Vašeho Ústavu.

Prosíme Vás o odpovědi na následující otázky:

1. Zúčastnil se pan Jiří Pernes cca r. 2003 výběrového řízení na místo ředitele Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR? Kdy přesně?

2. Byl z tohoto řízení vyřazen? Stáhl svou kandidaturu?

3. Byl jednou ze skutečností, které hrály roli při výběrovém řízení ad 1., odborný posudek (pravděpodobně od prof. PhDr. Jana Kuklíka, CSc.) dokládající, že pan Jiří Pernes plagiarizoval či nedostatečně citoval diplomovou práci studenta FF UK ve své knize „Až na dno zrady: Emanuel Moravec", vydané nakladatelstvím Themis roku 1997?


Mnohokrát děkujeme za Vaši vstřícnost a zůstáváme

v úctě


Miroslav Černý                            Neela Winkelmann-Heyrovská                      Mirek Vodrážka

signatář Charty 77                                                                                             aktivista undergroundu

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře