Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

ads

Ekonomické fórum v Davosu jako jedna z forem uplatňování konceptuální moci

Hodnocení uživatelů:  / 7
NejhoršíNejlepší 

Před krátkou dobou proběhla u nás zpráva o konání ekonomického fóra v Davosu, kterého se
mimo jiné zúčastnil i nový český premiér A. Babiš. Na jeho závěr přijel i americký prezident
D. Trump. Podívejme se tedy, tentokrát poněkud netradičně, na to, jaké místo zaujímá a jakou
roli hraje Davoské fórum v praktickém uplatňování konceptuální moci při současném globální řízení světa.

  • ekonomicke-forum-v-davosu-jako-jedna-z-forem-uplatnovani-konceptualni-moci

Účelem tohoto článku není tedy detailní popis struktury světové globální moci (jejíž řízení je mimochodem bezstrukturní), nýbrž shora uvedený cíl.

Takže:

1. v čele světové globální moci stojí celkem 358 rodin z celého světa – které jsou v souhrnu často označovány jako globální prediktor.

2. v hierarchii pod ním jsou pak významné rodiny bankéřů a velkých průmyslníků, pokud někteří z nich neprorostli až do samého vrcholu světové globální moci;

3. v hierarchii pod nimi jsou exkluzivní globalistické kluby (Bilderberg, Římský klub, Výbor tříset a další).

V nich se scházejí „lidé, kteří k nim patří“, přičemž dostat se do takového klubu je jednak velmi složité, jednak k tomu je zapotřebí i určitých doporučení.

Ti, kdo se tam dostanou, se tam dozvědí informace určitého řádu, které potom předávají a používají při řízení (i svém podnikání, neboť znají dopředu vývojové trendy a některé záměry světového prediktora. Mají tedy proti naprosté většině ostatních značnou konkurenční výhodu). Řídí se podle získaných informací a fakticky tak napomáhají realizovat záměry globalizátorů, resp. světového prediktora.

4. V celkové hierarchii existují i nižší úrovně řízení a tedy i lidí, kteří se na těchto nižších úrovních řízení účastní, kteří ale nejsou členy v uvedených globalistických klubech. Těm je ale též třeba sdělit společné řídící úkoly. Nač se mají orientovat, a jakým směrem postupovat.

Jaké úkoly jim jsou uloženy.

Proto vzniklo fórum v Davosu. Je určeno zejména pro představitele státní elity jednotlivých států, kteří se tam mohou setkat s některými mocnými lidmi tohoto světa, získat určité instrukce a dozvědět se tak například, jakým směrem se vydat se svým byznysem či jaký politický model je zapotřebí budovat ve svém státě tak, má-li odpovídat záměrům globalistů.

Nároky na pozvání jsou minimální. Zájemci si koupí lístek a jedou.

Účastníci davoského fóra

Účastníky davoského fóra jsou:
- zpravidla příslušníci státní elity USA (Mc Cain či jako byl Brzezinski apod.)
- politici z některých zemí světa, bankéři, velcí podnikatelé apod., kteří nepronikli do globalistických struktur a potřebují se orientovat na to, co dělat, aby se udrželi;
- představitelé různých zemí světa, které však nepatří ke spolutvůrcům světové politiky;

Opravdoví světoví političtí lídři se ale v Davosu objevují jen sporadicky, a to z titulu svých funkcí či s cílem přítomné shromáždění o něčem novém informovat.

Když tam přijel před několika lety Putin, tak celé davoské fórum svým vystoupením zahajoval. Informoval přítomné o měnících se trendech ve světě, o tom, že Rusko bude opět mocným státem, bez ohledu na jejich vůli. Hovořil též o moderních úsporných technologiích a o potřebě šetrného zacházení se světovými surovinami.

Všichni byli v té době zafixováni na politiku amerických neoconů známou jako Pax americana, (známou svojí zdrojovou náročností – viz americká spotřeba surovin na úrovni 50 % celosvětových
– při jejich 5%-nímu podílu na celkovém počtu obyvatel, 40 %ní podíl na roční produkci odpadů atd. Známou ale též i způsobem jejího násilného provádění v praxi).

Přítomní nepochopili, že v danou chvíli Putin hovořil i za světového prediktora (a tudíž za globalisty, jejich zájmem je úspora nerostných zdrojů na Zemi, nikoliv jejich další plýtvání. (V některých otázkách se totiž Putin s globalisty shodne, ač Putin má odlišné představy od světových globalistů z hlediska celkového směrování a vyústění globalizace). Přítomní se pohybovali totiž především ve společnosti amerických neoconů a stejně jako tito neoconi i oni podléhali klamného dojmu, že jsou snad sami součástí globálních elit. (Z toho pak je odvozena i představa některých politiků u nás o jejich výjimečnosti, nepostradatelnosti, beztrestnosti, ať již páchají cokoliv, jen když budou podporovat americké neocony) či jejich zastánce v západní Evropě.

Zajímavosti z letošního davoského fóra

K zajímavostem z letošního davoského fóra patří především:

1/ Přítomnost a vyjádření ruského vicepremiéra Arkadije Dvorkoviče, který v Davosu řekl:
- „Vesnička Davos je malá a my se neschováváme. My jsme k dialogu připraveni. To v USA k dialogu připraveni nejsou, to Američané se schovávají před námi.“
- sankce nepovažuje za nejdůležitější na světě. Je třeba jednat o významnějších věcech pro svět, neztrácet čas jednáním o sankcích, které nejsou příliš významným problémem;
- pokud jde o možnost rozhovoru s prezidentem Trumpem, jeho statut mu nedovoluje, aby o to sám požádal.
V této souvislosti je třeba připomenout, jaká vznikla situace v USA, kde jsou v rámci antiruské hysterie odvoláváni a někdy i vyšetřováni úředníci, jejichž styk s představiteli cizích zemí (a tedy i Ruska) patří přitom k jejich běžným pracovním povinnostem. Věc došla tak daleko, že mnozí z nich se snaží riziko styku se zástupci Ruska na jakékoliv úrovni eliminovat na minimum, příp. ho omezit čistě na ekonomické záležitosti, což ovšem s výjimkou obchodníků jednajících jen o konkrétních podmínkách dodávek či hospodářské spolupráce dost dobře nelze.

Celá situace dospěla v USA již tak daleko, že:

- američtí neoconi nevědí s kým si promluvit, jaké politické rozhodnutí přijmout, za co budou potrestáni. A tak raději nemluví s nikým, všem se vyhýbají a snaží se přijít na to, co a jak.
- nevědí, k čemu by mohlo vést jejich případné politické pomýlení, a proto politiku odsunují stranou a řeší jen ekonomiku.

Tím ale současně ukazují představitelé amerických neoconů, jaká je fakticky jejich pozice. Logickým následkem toho pak je slábnoucí vliv USA ve světě, neboť si tak samy podkopávají svoji autoritu.

2/ příjezd a vystoupení amerického prezidenta D. Trumpa na závěr letošního davoského fóra, přičemž z 8 bodů jeho vystoupení stojí za povšimnutí především:
- informace o zlepšení hospodářských výsledků dosažených USA za první rok Trumpovy vlády vč. prosazení daňové reformy; zvýšení atraktivnosti USA pro investory;
- opětovná výzva partnerům, aby investovali do své bezpečnosti (fakticky ovšem do nákupu amerických zbraní, které jsou ale využitelné zejména k podpoře amerických agresí ve světě, k ochraně jejich vlastních území před skutečnými hrozbami – viz migranti - jsou vesměs nepoužitelné);
- v otázce migrace - systém řetězové migrace (automatická návazná migrace ze strany rodinných
příslušníků migrantů) je třeba nahradit systémem podle zásluh. Nově příchozí je tedy třeba vybírat podle jejich schopností, jimiž mohou přispět ekonomice USA. (O záměru zastavit příčin vzniku této migrace ze strany USA se však nezmínil).

Vystoupení premiéra A. Babiše na davoském fóru

Bylo nepochybně dobré, že si A. Babiš mohl na vlastní zkušenost ověřit, jak toto fórum probíhá, kdo se ho účastní, jak vypadají tamní jednání. A rovněž na jak úrodnou půdu padají projevy jednotlivých vystupujících.

Je přitom typické, že v dnešní době nikdo nechce řešit problémy komplexně, ač ví, že postupná salámová metoda proti zásadním řešením protlačovaným vedením EU a zcela neakceptovatelným občany EU příliš účinná nebude a být ani nemůže. Spíše působí dojmem, že zastánci této metody očekávají, že vše vyřeší v mezidobí čas. Ten však přitom pouze ztrácíme.

Za dané situace, kdy vedení EU vůči členským zemím samo prosazuje masovou migraci zejména islámského obyvatelstva ze zemí 3. světa, jsou dotazy vznesené A. Babišem v jeho projevu:

- ohledně ochrany společných schengenských hranic či
- na důvody, proč EU vlastně vznikla, příp.
- na to, kam EU směřuje, vcelku nadbytečné.

Vedení EU je prosazenými smlouvami vůči členským zemím EU jako je Lisabonská smlouva, EURO-MED či Agenda 2030 (a nyní připravovaný Dublin IV.) přece již dávno zodpovědělo.

Je tedy třeba pohlédnout konečně reálné situaci do tváře a začít urychleně připravovat naši společnou obranu s dalšími zeměmi V4+.

5. února 2018

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře