Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Chceme staronový model kolonialismu pro naši zemi?

Hodnocení uživatelů:  / 3
NejhoršíNejlepší 

Ing. Jaroslav Tichý, lídr ČSNS / ANS v Plzeňském kraji

Aliance národních sil je skutečně alternativní politickou silou. Ne proto, že to o sobě tvrdí, či proto, že (zatím) není zastoupena v parlamentu, nýbrž proto, že nabízí alternativní program řešení našich problémů a uspořádání v naší zemi.

Porovnejme si její program s programem dalších stran, jež o sobě tvrdí, že jsou alternativní a přitom si pod pojmem alternativy často představují jen to, že na základě pár hesel pouze nahradí (budou alternovat) na místech u hodovního stolu zástupce těch stran, od nichž již odešli voliči a které od tohoto stolu odpadnou. Podpoří tak i nadále stávající systém, který zůstane nezměněn.

Budou tedy spolupracovat s těmi zbývajícími, kterým doplní chybějící hlasy jejich voličů hlasy svých voličů a vše bude pokračovat postaru, dokud lidé nepochopí, že opět naletěli. Pokolikáté už?

  • chceme-staronovy-model-kolonialismu-pro-nasi-zemi

Jiné z nich mají nesmyslné programy obsahující protimluvy jako např. „budeme bránit naše hranice a zůstaneme přitom v EU“. Neříkají již přitom, jak chtějí za současné situace hranice chránit, kým je chtějí chránit a jaké prostředky k tomu chtějí využít, když vedení EU patří současně mezi organizátory řízené migrace do Evropy a spolufinancuje ji z našich daní. Snaží se např. Maďarsku zabránit v tom, aby se tato země bránila sama před náporem migrantů. Nic, co by mohlo hatit úkoly uložené vedení EU ze zákulisí, ze zákulisí jmenované vedení EU neodsouhlasí a postaví se proti tomu.

Nevěřme nesmyslům o tom, jak bude třeba EU reformovat. Je totiž nereformovatelná. Ti, kteří jsou v jejím zákulisí, nikdy nic takového nepřipustí. Proto ji přece nezakládali. Její cíle jsou dnes již jasné, těmi ji především zničení Evropy ve stávající podobě podle Coudenhove-Kalergiho plánu. Jeho cílem je vytvoření nové světle hnědé rasy s průměrným IQ 90, schopným plnit příkazy, avšak neschopným bránit se. Dnes o tom již přednášejí i frekventantům v americkém vojenské akademii ve West Pointu. Merkelová byla nedávno oceněna medailí Coudenhove-Kalergiho za její úsilí v prosazování migrace do Evropy. Do takové Evropy nás některé naše politické strany chtějí vést.

Proto též lidem říkáme, ať sledují programy jednotlivých stran a ne to, co který politik před volbami účelově řekne či napíše ve sdělovacích (či propagačních) prostředcích, a to zcela účelově. Ať lidé podporují programy a ne známé tváře těch, kteří zvládnou lépe kotrmelec či kopnout do míče než ti ostatní. Ne známé tváře různých herců, kteří se základní minimum naučí jako divadelní roli bez znalosti jeho faktického obsahu. Ti žádným přínosem nebudou a být ani nemohou. Čestné výjimky, jež pro úplnost připouštím, nechť mi prominou. Zatím ale vidíme spíše pravý opak, o němž se zmiňuji.

Jestliže je u nás zhruba 8 mil. voličů, z toho chodí k celostátním volbám zhruba 5 mil. voličů, z toho max. 150 tis. voličů je členy parlamentních či mimoparlamentních stran, tak min. 4,850.000 voličů není vázáno žádnou stranickou disciplínou či loajalitou. Mohou tedy volit jen podle programů jednotlivých stran, pokud se s nimi seznámí a pokud nebudou ve své pohodlnosti raději konzumentem doporučení ČT, jak volit. Naší velkou slabinou je to, že zatím nejsme schopni oslovit s naším programem a názory dostatek občanů u nás. Důvodem je naše cílená informační blokáda, o nějakých rovných podmínkách před volbami nemůže být ani řeči.

Naše možnosti jsou velmi omezené, a to jak po stránce finanční, tak i po stránce možnosti seznamovat veřejnost s naším programem. Ten v tuto chvíli prochází finální úpravou a bude poté zveřejněn. Mimochodem, některé ze stran však již začaly opisovat z částí dosud zveřejněných.

Kvůli novele volebního zákona a zákona o politických stranách jsme nakonec nestihli registraci ANS (ani to z technických důvodů nešlo). Kandidujeme tedy v těchto volbách na kandidátce ČSNS (spolu s ČSNS 2005) volební číslo 25 s tím, že první část našeho programu je společná (3x ANO a 3x NE), zbytek programu, tj. jeho 2. část máme již svoji vlastní (stejně tak jako ČSNS).

Mrzí nás, že mediálně známé osobnosti přicházející po nás s podobným programem nás zatím nepodporují z obavy, aby si „nezadaly“, neboť nejsme dostatečně „velcí“. No, až budeme, pak to již bude zbytečné a bude na to pozdě. A má-li být někdo úspěšný nositel myšlenek, potřebuje obvykle nějakou spolupráci pro jejich šíření a praktické prosazování do života. Jinak zůstanou jen v poloze čisté teorie.

Svým způsobem tak tyto osobnosti přispívají (byť třeba neúmyslně) k oné informační blokádě, byť na druhé straně volají po předvolebních programech, jež nebudou ze second-handu. Jejich častým problémem je to, že se snaží tyto programy „vydupat ze země tam, kde je zcela neúrodná“, a to opakovaně. Je to marné. V těch místech není zájem ani schopnost. Ti schopnější byli již dávno „odejiti“ či znechuceni odešli sami a od „odezíračů ze rtů“, kteří zůstali, toho nelze mnoho čekat. Je to totiž často jejich jediná kvalifikace a snaží se jí proto držet. Proto nikoliv náhodou se hovoří často o genocidě uvnitř některých politických stran.

* * *

Nedávno jsem četl popis současného stavu, v němž se naše země nalézá, jakož i označení tohoto stavu od autora doc. Valenčíka. Jsou přesné. Stačí to srovnat s pozicí a možnostmi afrických zemí (bývalých kolonií a dnes neokolonií – např. francouzských) a je jasno. Pojďme se ale na celou záležitost podívat blíže.

Tak především:

a/ tento model není tedy z širších hledisek nový, nově je pouze zaváděn v rámci EU;

b/ náš názor jako Aliance národních sil je v tomto směru konzistentní, vezmeme-li v úvahu:

- jak a kdy EU (resp. její předchůdkyně Montánní unie uhlí a oceli) vznikla a kdo ji založil;

- že je řízena nikým nevolenými osobami, vybíranými a úkolovanými ze zákulisí;

- do jaké ekonomické pozice a s jakými důsledky pro nás jsme se dostali;

- že vedení EU organizuje zničení členských zemí a evropských národů a fakticky připravuje kromě masového osídlení Evropy islámským obyvatelstvem Afriky a zemí BSV i vznik evropského islámského chálifátu - namísto EU (viz podepsané dokumenty jako je Agenda 2030 či Euro-Med apod.);

- koho EU podporuje na Ukrajině;

- jak se EU účastní agrese vůči Rusku;

- jaké zákony vnucuje EU do naší legislativy;

- jakou politiku se vedení EU snaží dělat vůči zemím na jiných kontinentech, a tak lze pokračovat, poslední kapkou je smlouva CETA.

Jsou to všechno kroky na porobu Evropy a slovanských národů zvlášť.

Jako Aliance národních sil jsme proto pro následující postup:

1/ Z EU je třeba co nejdříve vystoupit a vytvořit novou Evropu na půdorysu V4+ či bývalého Rakousko-Uherska, a to na smluvním základě, s předem stanovenými podmínkami pro všechny a s předem stanovenou finální podobou takového uskupení, při zachování suverenity jednotlivých členských zemí. Měli bychom usilovat o to, abychom se stali jedním z pilířů této nové Evropy. Té, jež bude i nadále stát na tradičních základech a způsobu života. (Jsme si vědomi zřejmých komplikací v případě Polska, v dnešní době je však možné jít s někým třeba jen určitou část cesty, pak se rozejít a pokračovat s jinými (či s ostatními, kteří absolvovali spolu s námi též část takové cesty). Ale i situace Polska se bude vyvíjet a okolnosti je donutí přizpůsobit některá svá stanoviska realitě okolního světa.

2/ Je třeba rovněž reflektovat fakt, že USA nestačí v hospodářské soutěži, proto jen válčí s cílem vytvořit v dalších zemích chaos, že západní Evropa do značné míry přešlapuje na místě. Iniciativu ve světové ekonomice převzal Východ, resp. euroasijské seskupení a BRICS, a je třeba na to správně reagovat.

Vystoupení z EU či naše vyloučení např. pro neplacení příspěvků apod. je zřejmě i jediná možná cesta, jak se vymanit ze smluv, jako je právě odsouhlasená CETA v našem parlamentu, protože smlouva má být uzavřena mezi Kanadou a EU, (nikoliv tedy přímo ČR).

3/ Je třeba vstoupit do ESVO (EFTA), která umožňuje to, co potřebujeme a krom toho obchodovat tam, kde to je pro nás výhodné. Je třeba po vystoupení z EU otevřít si euroasijský prostor a začít dohánět to, co jsme tímto směrem zanedbali. Totéž platí i pro trhy Latinské Ameriky, které jsme prakticky zcela (a nesmyslně) opustili. Neznamená to přestat obchodovat se zbytkem EU či USA, avšak zásadně za nových, tj. rovnoprávných podmínek, tedy nikoliv těch stávajících, koloniálních. Do r. 1989 jsme to uměli, dnes k tomu musíme především znovu vychovávat naše lidi, obnovovat často již ztracené obchodní kontakty. Bez předchozího odstranění nepravd a zmatků, které jim byly v posledním období vpraveny do hlav (jsme malí, slabí, nic nemůžeme dělat sami, co bychom si počali bez EU a NATO – tedy těch, kteří nás do pozice kolonie dostaly a v ní drží a vykořisťují) to ale nepůjde.

4/ Jsme současně pro odchod z NATO, kde nás naše účast v této organizaci nikterak nechrání, naopak nás ohrožuje. Bezpečnost svých členů (tak, jak je účelově a chybně vykládána u nás) zakládací smlouva NATO nikdy negarantovala, krom toho počítala s mírovým řešením mezinárodních problémů, s nenapadáním jiných zemí, s urychleným předáním vzniklých problémů k řešení Radě bezpečnosti atd.. Dnes je situace jiná. NATO se změnilo a zásadním způsobem porušuje principy, na nichž bylo založeno.

Nechceme se stát nástupním územím pro americkou agresi proti Rusku a tedy ani objektem odvetné ruské palby na naše území s logistikou, štáby, letišti (příp. i základnami) agresora. Nechceme se stát opět bojištěm ve 3. sv. válce. Nechceme posílat naše spoluobčany do cizí války a za cizí zájmy. Naše účast v takovém konfliktu na kterékoliv straně by byla pro naši zem a naše obyvatelstvo zhoubnou, a to definitivně.

Zajištění bezpečnosti (či přesněji beztrestnosti) si od ní slibují zejména mnozí naši „politici“, kteří mají obavy ze svého postihu poté, co se změní složení vládní koalice podstatnějším způsobem. Za situace jejich častého propojení s domácí ekonomickou mafií a se zahraniční politickou mafií (za účelem zajištění své podpory) ani moc možností nemají. V důsledku toho se tak rozšířil okruh lidí, kteří je mají „na háku“ a mohou je různou formou vydírat.

5/ Nechceme, aby naše země byla rozmělněna do několika euroregionů za účelem snazšího zničení jednotlivých evropských států a národů, nechceme ztratit naše pohraničí ani naši republiku.

6/ Odmítáme, aby naši vojáci nadále tvořili součást vojsk agresora v jiných zemích či aby byli podřízeni Bundeswehru. Je již dnes zjevné, že nejvýznamnější boje s teroristy se neuskuteční v Afghánistánu či v Mali, nýbrž v Evropě a dost možná i v ČR. Na to musí reagovat i vedení naší armády a státu.

7/ V současné době je EU silně smluvně propojena s NATO, bez současného vystoupení z NATO není náš odchod z EU reálně možný, neboť nepatříme k zemím, jako je V. Británie, které mají sjednané speciální podmínky s NATO.

Vystoupení z EU a z NATO považujeme za podmínku bezpodmínečně nutnou i k tomu, aby bylo možné začít realizovat druhou část našeho programu, tedy systémové změny v naší zemi vč. změny již vyčerpaného ekonomického modelu a zásadních změn personálních.

Z našeho pohledu vše je otázkou času, kdy další vývoj dá našemu pohledu na celou věc zapravdu. Je jen otázkou, aby nebylo již pozdě. A to neplatí jen pro vystoupení z EU a z NATO.

8/ Jak již bylo řečeno, náš program do voleb obsahuje i změnu ekonomického modelu a návrh na systémovou změnu s cílem zahájit nápravu ekonomiky u nás doma, naše přibližování se k úrovni zemí západní Evropy, ke zlepšování životní úrovně našich občanů, připravovat se na příchod průmyslové revoluce 4.0. K tomu je třeba aplikovat jiný ekonomický model namísto toho stávajícího nám vnuceného podle washingtonského konsensu z počátku 90. let minulého století (viz

Klasovy transformační polštáře), který byl již vyčerpán. Jeho důsledky bude však třeba řešit.

Podporujeme tedy:

- zestátnění velkých podniků klíčového průmyslu;

- prosazujeme státní podporu obnovy družstevnictví u nás, a to nejen v oblasti zemědělství, nýbrž i finančnictví, drobnější průmyslové a řemeslné výroby a služeb a jejím prostřednictvím i obnovu zaměstnanosti v pohraničních oblastech a zamezení jejich vysídlování za prací do vnitrozemí.

9/ Prosazujeme tedy 4 rovnocenné formy vlastnictví (státní, soukromé, družstevní a veřejnoprávní). Snažíme se o vytvoření předpokladů pro obnovení obnovy zaměstnanosti zejména v příhraničních oblastech a o obnovu života tamtéž. Snažíme se o vytvoření předpokladů pro to, aby se náš stát dokázal vypořádat s důsledky přicházející průmyslové revoluce 4.0 z hlediska vytvoření potřebných finančních zdrojů k výplatě mezd pro nově koncipovaná zaměstnání a pro minimální garantovaný příjem našich občanů.

10/ Máme konkrétní návrhy řešení k omezení odtoku kapitálu od nás do zahraničí, na odstranění modelu „laciné práce“ a podtržené koruny, kterým nám byl naordinován washingtonským konsensem počátkem 90. let minulého století. K omezení resp. zastavení podpory dalších montoven u nás (lhostejno koho) a k podpoře obnovení výroby s vyšší přidanou hodnotou, která umožní i vyšší tržby z prodeje takové produkce a vytvoří prostor pro mzdový a platový nárůst, který by se začal přibližovat evropskému průměru. Již nyní je úroveň průměrných mezd u nás neudržitelná, totéž platí i o důchodech našich seniorů. To má následně dopady nejen na kupní silu obyvatel naší země, nýbrž i na další omezení schopnosti našeho státu čelit novým problémům, které přijdou v souvislosti s průmyslovou revolucí 4.0, zejména pak se značným uvolňováním lidí z tradičního výrobního (ale i dalších) procesů.

11/ To vše (jakož i další body našeho programu) se logicky neobejde beze změn personálních, neboť není reálně možné, aby tyto změny prováděly osoby, které jsou spolupachateli současného marasmu u nás. To logicky souvisí s výsledky voleb. Bez podpory voličů nelze přistoupit k realizaci systémových změna a tedy ani ke změnám personálním, které s tím úzce souvisejí.

Na to pak navazují otázky sociální a další (např. exekuce, nedostatečně fungující justice, fungování bank, supermarketů u nás apod.). Bez provedení zásadních opatření v ekonomice a v naší legislativě se jako stát nebudeme schopni vypořádat s přicházejícími či existujícími a stále rostoucími problémy.

Situaci je třeba naléhavě řešit, přičemž to nelze zdaleka udělat jen změnou zákona a stanovením vyššího minimálního příjmu apod. Donedávna (za vlády pravice) jsme absolvovali „závod ke dnu“, výkrut z tohoto cíleného střemhlavého pádu nelze udělat zcela naráz a bez adekvátních změn. A ty se projeví až v čase, budou-li ovšem správně a komplexní.

Položme si otázku, které další strany něco v tak komplexní podobě (pokud vůbec) navrhují? Odhlížím přitom od některých zcela nesmyslných či jen úsměvných hesel, jako je např. „Zodpovědně v EU“ či hesel požadujících větší svobodu a menší byrokracii stranou, která současně podporuje EU, jež je zdrojem nesvobody a příčinou setrvalého růstu byrokracie.

Jako Aliance národních sil jsme se ujali úlohy otevírat a předkládat občanům k diskuzi některá témata, která byla dosud zmiňována či jen naznačována mezi řádky v článcích některých autorů. Snažíme se přivést je do života. Na současných diskuzích o odchodu z EU a nakonec i z NATO je patrné, že to má význam. Krom toho lidé zase začínají o věcech přemýšlet.

ANS dělá tuto činnost namísto těch, kteří jsou za ni dobře placeni a nedělají ji. (Dělají jen to, „co se po nich chce“. V rozporu se zájmy svých voličů, často i s programem své strany pro příslušné volební období. A to za peníze nás všech).

Snažíme se přitom postupovat pro lidi srozumitelným způsobem, velká většina reakcí našich občanů, k nimž se naše návrhy dostaly, je pozitivní.

Nejde nám o to uchopit některé téma mediálně zajímavé pro občany a chodit o něm vykřikovat po náměstích. Jde nám o program, který pomůže řešit situaci v naší zemi, zlepšit její stav, její postavení ve světě, jakož i postavení našich občanů. Nechceme soutěžit silou hlasu ani peněz, nýbrž silou programu a argumentů. Nechceme se chopit jednoho tématu, třeba i zásadního pro lidi a s ním se snažit prorazit do parlamentu či do vládních pozic. Jde nám o prosazení komplexního programu, neboť pomoci může pouze celý komplex opatření ve svém souhrnu a správném nadávkování. („jedna vlaštovka jaro nedělá)“. Proto nikoliv náhodou říkáme, že „systémová změna je nutná“. Je otázkou, zda to lidé již nyní pochopí a pomohou takový program prosazovat a zda k tomu později nebude již definitivně pozdě.

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře