Předávání Krameriových cen za nezávislou žurnalistiku - 16.6.2016

Zbrusu nové prestižní novinářské ocenění „Krameriovu cenu 2016“ ve čtvrtek v pražském Slovenském domě převzalo šest novinářů v kategorii nezávislá žurnalistika, periodický tisk, televizní publicistika, internetová žurnalistika a rozhlasová práce. Dlouholetý novinář, komentátor, literát a disident Jan Petránek obdržel cenu za svou celoživotní práci.

Oceněn Jan Petránek či Tereza Spencerová. A šéf MF Dnes a redaktor Primy pronesli zásadní slova o svobodě slova
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Petránek

Asociace nezávislých médií (ANM) představila ve čtvrtek v podvečer ve Slovenském domě v Praze svou novou novinářskou cenu v České republice. „Krameriova cena“ za nezávislou žurnalistiku tak zároveň zahájila tradici, která si klade za cíl vyzdvihnout nejzajímavější počiny na poli nezávislé žurnalistiky. Ocenění za rok 2016 převzalo podle poroty ANM šest opravdu významných novinářů, redaktorů a publicistů: Jan Petránek, Tereza Spencerová, Robert Mikoláš,Tomáš Hauptvogel, Ondřej Neff a Jan Schneider.

„Žijeme v době, kdy je tendence okřikovat jiné názory a na straně druhé je tady tendence psát jakékoliv bláboly. Ovšem tato cena se dává lidem, kteří se nebojí hlásat i ty názory, které jsou okřikované a přitom jsou to názory často erudované a ani při nich nepáchají sebevraždu mozkové buňky inteligentního diváka či čtenáře,“ poznamenal vtipně na konto vyznamenaných ředitel Slovenského domu Vladimír Skalský, který zároveň zasedl v porotě.

Další porotce a současně i předseda ANM Stanislav Novotný pohovořil o tom, co v duších lidí páchá mainstream a proč je zapotřebí, aby o tvorbě nezávislých médií mělo povědomí stále více lidí. Podle něj je totiž v tzv. mainstreamu skutečně stále víc a víc omezována svoboda slova.

Celá řada médií se bojí psát pravdu

„Jako by byla svoboda slova autocenzurou a jako by byla omezována,protože se celá řada médií bojí psát pravdu, aby nepřišla o své pozice. A často se bojí psát pravdu i proto, aby se dobře zapsali na mediálním poli celkově, protože jim jde o nejrůznější granty a vyznamenání,“ podotkl Novotný, který býval nejen ředitelem Úřadu vyšetřování ČR, ale v letech 1993 až 1994 i policejním prezidentem.

Podle něj je často zpravodajství České televize na hraně. „Možná, že ti lidé tam si ani nechtějí přiznat, že de facto pracují za cizí post a k tomu mají jistě ještě pocit, že jsou na té správné straně barikády, protože přece teď se jezdí do Washingtonu a nejezdí se do Moskvy,“ rýpnul si Novotný do ČT a pohovořil i tom, proč je Krameriova cena svým způsobem průlomová.

„Dnešní setkání je průlomové v tom, že některá nezávislá média, která jsou dost často vytvářena na koleni a kde lidé pracují často sami na vlastní nebezpečí a v malých týmech, se snaží přinášet lidem to, co jim nepřináší tzv. mainstream,“ zmínil Novotný s tím, že si cení toho, když je někdo nezávislý „na ideologickém vymývání mozků a jednoproudém uvažování“.

Plesl: svobodu si oklešťujeme

Šéfredaktor Mladé fronty Dnes Jaroslav Plesl, také člen poroty, zdůraznil především to, že jsou pro něj svoboda slova a svoboda projevu velmi důležité. „Pro mne je svoboda číslem jedna a pamatuji si ji z roku 1989, kde bylo ústředním heslem svoboda a svobodné volby. Ovšem my si v poslední době onu svobodu jaksi oklešťujeme, anebo si ji necháváme oklešťovat. To se projevuje i v novinářské branži, a to tím, že názory, které nejsou populární, tak jsou ostrakizovány a potlačovány,“ pronesl Plesl k přítomným. A poznamenal, že přestože je on sám novinářem a dokonce i šéfredaktorem, nemá v sobě rozhodně tolik drzosti, aby tvrdil, že jenom některý názor je ten správný.

Hlavní Krameriovu cenu za nezávislou žurnalistiku v kategorii periodický tisk obdržela Tereza Spencerová. Porota u Terezy Spencerové ocenila, že dokáže nalézat originální zdroje, a také originálním způsobem s nimi umí pracovat. Navíc je vždy úderná a díky svým zkušenostem z oblasti Blízkého východu rozumí oblastem, o nichž mnozí novináři píší nesmysly. „Slibuji, že budu takto psát dál,“ poznamenala při přebírání ceny Spencerová.

Oceněný v kategorii rozhlasové žurnalistiky Robert Mikoláš podle poroty sděluje fakta bez ohledu na to, zda se to někomu líbí, nebo ne.

Zaplaťpánbůh za snahu vyvážit informace ČT

Tomáš Hauptvogel obdržel cenu v kategorii televizní žurnalistiky. „Velmi si toho cením. Jsem za ni rád, je to velké ocenění pro Partii a odměna za to, že to asi děláme dobře,“ řekl později novinář ParlamentnímListům.cz. „Zaplaťpánbůh za Partii a za snahu vyvážit informace České televize,“ zaznělo na jeho konto od poroty. Hauptvogel při přebírání ceny ocenil snahu dalších svých kolegů z TV Prima a především televizní Partie a také práci šéfredaktorky Jitky Obzinové. „Můžu za tento tým slíbit, že budeme pokračovat," řekl.

„V době, kdy my jsme se snažili používat šestsetdvojku, nosili jsme domů notebooky, a přitom jsme je neuměli požívat, tak Ondřej Neff již byl průkopníkem v kategorii internetové žurnalistiky,“ vyslechl si novinář, spisovatel science fiction a vydavatel internetových deníků Neviditelný pes a DigiNeff. Neff k ocenění vyzdvihl také práci svých kolegů z Neviditelného psa, především snahu zástupce šéfredaktora Jiřího Vágnera. „Když mi Petr Žantovský říkal, že dostanu cenu, tak jsem si napřed myslel, že se spletl, neboť já nedostávám ceny. Ale pak jsem si říkal, že to bude pěkná parta poťouchlíků, když mi dávají cenu a jsem rád, že jsem se v tomto úsudku nemýlil," zažertoval Neff.

Měl by se prohýbat pod cenami

Když někdejšímu signatáři Charty 77 a bezpečnostnímu analytikovi a přispěvateli Lidových novin a České pozice Janu Schneiderovi telefonovali, že dostane zvláštní cenu za publicistiku, tak mu prý před očima proběhl obrázek z minulých let o tom, co se v naší společnosti považuje za „zvláštní“ a co za „speciální“. „Radši bych obdržel cenu speciální a přitom jsem dostal cenu zvláštní,“ vtipkoval při přebírání diplomu Schneider.

Když se předávalo ocenění novinářskému doyenovi Janu Petránkovi, stalo se něco nevídaného. Všichni přítomní totiž povstali a dlouholetému novináři se dostalo standing ovation. „Jan Petránek by se měl prohýbat pod cenami, protože to je člověk, který nejenže projevil obrovskou odvahu v roce 1968, a potom i celý normalizační život a vlastně až doteď trpělivě sháněl informace a analyzoval je a pak zveřejňoval,“ zaznělo sálem směrem k Petránkovi.

„I přes mé nemoci, které jsem si uhnal, stále vím, co se stalo včera, a snažím se vědět, co bude zítra. A je mi hrozně líto, že ty manévry NATO v Polsku se obešly bez gruzínské armády, protože, jak se omluvil mluvčí gruzínských vojsk, dostali plané nešťovice... Já jsem si představil, jak se těch 31 tisíc vojáků najednou drbe a jak je pak ten zlořečený Putin okamžitě posype práškem, jako kdysi Mládek chtěl zasypat Jožina z bažin...,“ předvedl Petránek svůj ostrovtip. Podle něj se další generace bude určitě smíchy chytat za břicho kvůli tomu, co ještě všechno „různá média za blbosti vymyslí“.