Pokusy na zvířatech (6 videí)

Podrobnosti

Audiovizuály CFP! / Uvádíme videa|

9. listopad 2011|

Miroslav Suja|

11721 x

Miliony zvířat, včetně myší, králíků, subhumánních primátů, psů, koček a ryb je používáno ve jménu vědu. Mnohé experimenty jsou velmi bolestivé, nespolehlivé a nesmyslné. Každoročně je na celém světě k pokusům použito přibližně 115 milionů zvířat. Zákroky, které zvířata při pokusech podstupují, jim často způsobují velké utrpení a po ukončení pokusu bývají zvířata většinou usmrcena. Pokusy na zvířatech jsou širokou veřejností chápány jako nutné zlo, kterému se s ohledem na naši bezpečnost nelze vyhnout. Je to ale skutečně tak?

Jaké pokusy jsou prováděny?

Zvířata jsou využívána k testování léčiv, chemických látek, hnojiv, pesticidů, barev, prostředků pro domácnost, kosmetických složek, geneticky modifikovaných organismů, přírodních látek a jejich směsí atd. Dále jsou zvířata používána k výzkumu léčebných postupů a operací, k produkci různých látek (např. v imunologii) a v tzv. základním výzkumu. Při něm jde především o rozvoj vědeckého poznání, zkoumání reakcí na podněty, vliv různých faktorů na organismus atd.

Mnoho zvířat je používáno i pro výuku na středních a vysokých školách a pro ekologické i etologické (výzkum chování zvířat) studie.

Situace v ČR

V ČR je k pokusným účelům každoročně použito několik set tisíc zvířat (353 874 zvířat v roce 2008), z nichž ovšem asi třetinu tvoří kroužkovaní ptáci. Pro pokusy jsou používány především myši, potkani, králíci a ryby, avšak řada pokusů je prováděna i na psech, kočkách, opicích a dalších druzích zvířat. Jednu z našich nejvýznamnějších výzkumných a testovacích laboratoří vlastní společnost Biotest, která je i největším vývozcem primátů ve střední Evropě.

Každý, kdo chce provádět pokusy na zvířatech, musí získat akreditaci od Ústřední komise na ochranu zvířat. Každý projekt pokusu pak podléhá schválení odbornou komisí daného zařízení (tedy laboratoře, která má pokus provést) a rezortní komisí příslušného ministerstva. Nicméně, mnoho členů těchto komisí jsou lidé, kteří nemají zájem na ochraně zvířat a omezování pokusů na zvířatech. Navíc, projekty pokusů na zvířatech nejsou zveřejňovány a ze stručných statistických informací můžeme tedy jen tušit, co se v laboratořích děje a jaké pokusy jsou schvalovány.

Legislativa

V EU upravuje používání pokusných zvířat směrnice 86/609/EEC, v ČR Zákon č.246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání. Obě legislativy obsahují povinnost použít alternativní metodu místo pokusu na zvířeti vždy, když je schválená a k dispozici. Nicméně v praxi je toto ustanovení vykládáno různými způsoby, a jsou tak schvalovány i pokusy, k nimž existuje plnohodnotná alternativa. Navíc nedodržení tohoto ustanovení není v současnosti nijak postihováno. Kromě povinnosti upřednostnit alternativu před pokusem na zvířeti legislativa neobsahuje výraznější omezení pokusů na zvířatech, s výjimkou pokusů na lidoopech, testování kosmetiky (viz dále) a vojenské munice.

Evropský parlament v říjnu 2011 schválil směrnici, která omezuje pokusy na zvířatech. Nová směrnice povoluje vědecké a výzkumné pokusy na zvířatech jen v případě, že "prokazatelně není možné jiným způsobem dospět k výsledku". Přijatý text zcela zakazuje využívat velké opice (šimpanz, gorila, orangutan) pro vědecké účely. Původně návrh zahrnoval i malé opice jako makaky. Poslanci se ale shodli, že by to zpomalilo výzkum degenerativních nemocí, například Alzheimerovy choroby.

Směrnice klasifikuje testy podle míry jejich bolestivosti (a to na "postupy, při nichž již zvíře nenabude vědomí", na pokusy "mírné", "střední", anebo "závažné"). Zvířata mnohou být opakovaně používána nanejvýš pro testy označené jako "mírné", aby se zabránilo jejich nadměrnému utrpení. Cílem směrnice je z etických důvodů snížit počet zvířat, jež jsou využívána pro vědecké účely, aniž by to ohrozilo výzkum. Členské státy budou mít dva roky na to, aby nová pravidla zavedly do svého práva.

Proč jsme proti pokusům na zvířatech?

Svoboda zvířat se staví proti všem typům pokusů na zvířatech, a to z etických i vědeckých důvodů. Pokusy na zvířatech způsobují obrovské utrpení milionům zvířat a to nejen v samotných laboratořích – některá zvířata jsou odchytávána ve volné přírodě a odchyt a následná přeprava pro ně znamená velký stres a utrpení. Jak navíc dokládají videozáznamy tajně získané v laboratořích, zvířata trpí jak při pokusech, tak vinou ponižujícího a nevhodného zacházení ze strany zaměstnanců.

Pokusy na zvířatech jsou údajně nezbytné k tomu, aby produkty, které používáme, byly bezpečné, abychom byli schopni nalézat nové léčebné postupy pro nemocné a aby mohly být učiněny další vědecké objevy. Ve skutečnosti však není možné těmito praktikami objektivně dokázat účinky a rizika různých látek a postupů pro člověka nebo poznat lidský organismus na základě výzkumu jiných druhů zvířat.

Všechna zvířata (včetně člověka) se od sebe značně liší svou anatomií, fyziologií i metabolismem. Každý živočišný druh reaguje na různé chemické látky a podněty svým způsobem, přičemž některé reakce se mohou od ostatních druhů velmi lišit, zatímco jiné se mohou podobat až shodovat. Díky tomu není možné předpovědět, zda člověk bude např. na testované látky reagovat stejně, jako reagovala pokusná zvířata nebo zcela odlišně. Kromě toho jsou u zvířat v laboratořích nemoci často vyvolávány uměle, za zcela jiných podmínek než vznikají u lidí a v extrémně krátkém čase, přičemž jsou zvířata ve stálém stresu. Pokud vezmeme v úvahu tato fakta, je zřejmé, že pokusná zvířata nemohou být spolehlivým modelem pro lidský organismus, který nejenže funguje v mnoha ohledech odlišně, ale je také ovlivňován řadou jiných faktorů (strava, životní styl atd.).

To, že výsledky experimentů prováděných na zvířatech nemohou být spolehlivě převáděny na člověka, dokazují také preparáty, které způsobily vážné nebo dokonce smrtelné reakce u lidí, přestože na základě pokusů na zvířatech byly považovány za bezpečné. Příkladem mohou být preparáty Lipobay®, Vioxx®, Trasylol®, Acomplia® a TGN1412, které jsou pouze vrcholem pomyslného ledovce.

Na druhou stranu, nikdo neví, kolik prospěšných léků nikdy nebude lidmi využíváno, protože jejich vývoj byl zastaven kvůli zavádějícím výsledkům pokusů na zvířatech. Mnoho v dnešní době velice přínosných léků jako je aspirin, ibuprofen, insulin, penicilin nebo fenobarbital, by dnes nebylo dostupných, kdyby jejich vývoj v minulosti závisel na pokusech na zvířatech, neboť u některých druhů zvířat tyto léky způsobují závažné zdravotní problémy. Kdyby se při vývoji těchto látek využívaly stejné postupy, jaké jsou běžné v dnešní době, jednoznačně by neobstály.

Pokusy na zvířatech představují pro vědce, chovatele zvířat, dodavatele vybavení, krmiv a mnoho dalších lidí velký byznys, což celou situaci komplikuje. Tito lidé totiž nemají zájem na omezování pokusů na zvířatech a spíše se snaží o to, aby vše zůstalo při starém.

Proč nejsou pokusy na zvířatech nutné? - text organizace Lékaři proti pokusů na zvířatech

zdroj

---------------------------

Dokument "Next Of Kin", Nejbližší příbuzní - ukazuje život primátů ve volné přírodě, přes odchyt a cestu do Evropy, kde končí v laboratořích jako nástroje pro výzkum. Záběry na videu pořídila BUAV (Britská unie zazrušení pokusů na zvířatech) při svých utajených šetřeních po Evropě.

BUAV: Next Of Kin (CZ - Subtitles) from Vivisekce info on Vimeo.

BUAV: Undercover Investigation at Covance (CZ - subtitles) from Vivisekce info on Vimeo.

The Test of a Civilization (CZ - Subtitles) from Vivisekce info on Vimeo.

Komentáře