Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 1.5.2017

Titulky: Irena

youtu.be/vHXwiDxwwa8

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 01.05.2017.srt (41441)

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 01.05.2017.doc (65536)

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den. 01.05.2017

Zdravím naše vážené diváky, posluchače i kolegy zde ve studiu. A dnešní pořad zahájíme otázkou, kterou vy sám, Valeriji Viktoroviči, považujete za důležitou, a vybral jste ji z událostí, ke kterým došlo v poslední době.

00:00:31

Ano, já si myslím, že ta událost, o které chci teď promluvit, pokud si jí analytici vůbec povšimli, tak reálně, adekvátně vyhodnocena určitě nebyla. Událost je to z jedné strany obyčejná a z druhé strany neobyčejná a tvoří ji vlastně dvě události.

První co se tedy stalo.

Sergej Viktorovič Lavrov, náš ministr zahraničí, poskytnul další ze svých početných rozhovorů, tentokrát to bylo časopisu Esquire. A v tomto rozhovoru pronesl jednu důležitou věc, když řekl, že v současné mezinárodní politice již neplatí vůbec žádná pravidla.

Mluvil o tom, že dříve existovaly dva tábory, které mezi sebou samozřejmě na území třetích států soupeřily, ale nikdy tak nečinily přímo u svých hranic ani přímo.

A teď... Přesně řekl:

„Tenkrát oba tábory nepřekračovaly hranice povoleného. Dnes již vůbec žádná pravidla neexistují.“

To znamená, že se v současnosti při uplatňování vnější politiky států, nemluvím o globální politice, nebo snad dokonce o geopolitice, která je cargo kultem pro chlapečky v krátkých kalhotkách, kteří si hrají na pískovišti, kam je strejda posadil, aby se mu nepletli pod nohama. Že jsou tedy používány metody, které v podstatě nejsou přípustné.

A tato okolnost byla zmíněna i v jiné události. Věc se má tak, že se u nás konala šestá Moskevská konference o mezinárodní bezpečnosti. Ve svém projevu na této konferenci ředitel FSB Bortnikov prohlásil, že ve světě byla vytvořena nová rozsáhlá teroristická síť. To znamená, že řeč je o tom, že světový terorismus získal principiálně novou, kvalitativně jinou podobu. A my jsme v tomto ohledu neustále mluvili o tom, že v podstatě žádný mezinárodní terorismus neexistuje, a existovat nemůže. Protože ten systém mezinárodního terorismu je pouze projevem vnější politické linie těch či oněch států. A vlastní systém mezinárodního terorismu nemůže vzniknout jen tak z ničeho, ani se sám od sebe zorganizovat. K tomu jsou totiž nutné zdroje a řízení, a to všechno mohou poskytnout pouze stávající státy.

V souladu s tím, to, o čem mluvil Lavrov... Ano, tenkrát proti sobě stály dva tábory a například existovaly Rudé brigády, které terorizovaly Itálii, ale řízeny byly ze CIA. Mezinárodní terorismus byl tedy využíván lokálně, na území třetích států a pro dosažení určitých politických cílů. Jestliže se na to podíváte dnes, tak k teroristickým činům dochází prakticky všude. To znamená pouze jedno, že vedení států, jejich tajné služby, začaly kvůli prosazování své zahraničněpolitické linie používat terorismus jako prostředek realizace své vnější politiky, aby přinutily nějaký stát přijmout nějaké určité, pro ně žádoucí rozhodnutí. A začalo to být všudypřítomné. To je to, o čem mluví Lavrov, že žádná pravidla již neexistují. Kde to pramení?

Pramení to z toho, že řízení světových procesů, které realizoval globální prediktor… Globální prediktor začal o to řízení přicházet. Stále více a více se posouvá spíše ke kontrolním funkcím a přitom… On sice kontroluje, jak nějaký proces probíhá, ale už se mu prakticky nedaří do něj zasáhnout. Nedaří se mu to kvůli zákonu času, neboť bezstrukturní řízení je v manévrech méně pružné a také je méně operativní v čase. Když přijmete rozhodnutí, může být pomocí strukturního řízení provedeno ihned. Toto řízení je velice operativní. Aby tedy globální prediktor dosáhl svého cíle, musí pomalu, pomalu, pomalu budovat určité linie, začleňovat do nich potřebné lidi. Jestliže se však člověk, kterého takto využije, dopustí nějaké chyby a dojde k selhání řízení, nedá se to okamžitě korigovat. Je nutné tu chybu začít napravovat a to znamená časovou ztrátu, což může mít zcela určité následky a přinejhorším vést dokonce ke ztrátě řízení nad objektem a ke zhroucení daného řízení.

A státní elity, které tvoří kostru řídících struktur států a nadnárodního řízení v podobě takových institucí jako je třeba OSN, NATO a další, jsou operativní. Stačí, když se sejde vláda, nebo nějaký státní úředník přijme rozhodnutí, dá to svým podřízeným za úkol a oni ten úkol ihned vyplní. Jenže ten rozdíl je mezi globálním prediktorem, globálními elitami a státními elitami kolosální.

Já neustále říkám, že tak či onak spolupracujeme s globální elitou, s globálním prediktorem. To ale přece neznamená, že jsou čistí jako padlý sníh a spravedliví. Znamená to jen, že oni vědí, jak funguje globální politika a uvědomují si následky řízení uplatňovaného každým jednotlivým státem pro celý svět, komplexně.

Jenže státní elity to nechápou, ty se chovají tak, že neustále usilovně řežou větev, na které sami sedí. Ničí ekologii kvůli svým ekologickým, tedy spíše ekonomickým a politickým zájmům. To přece není žádný problém. Rozpoutat někde válku? Žádný problém. Zařídit ekonomickou krizi? Žádný problém. „Pro mne, pro můj stát je to výhodné, a jaké to vyvolá následky ve světě, je mi ukradené!“ A potom se diví: „Jak je to možné? Jak to, že svět stojí na hraně ekologické katastrofy? Je s tím třeba něco dělat. A jak se to stalo, že celý svět zasáhla ekonomická krize? Je třeba s tím něco udělat. A jak to, že stojíme na prahu války?“

Například USA! Vzpomínáte? Už byly odpočítávány pouze hodiny do útoku USA na Írán. Teď zase všichni upřeli svou pozornost na to, co se děje okolo Koreje. Chci tím říci, že z výšky jejich pohledu nejsou vidět globální procesy. Oni v podstatě nedokážou dohlédnout následky. Přemýšlejí následovně: „Vždyť ostatní to také tak dělají? Tak proč bych to nemohl dělat já?“ A kam to povede, si neuvědomují. V tomto směru globální prediktor ty následky chápe, takže je možné s ním najít společný jazyk. „Chcete na planetě Zemi zahynout? Nebo se vám přece jen více hodí, aby lidstvo na této planetě existovalo dál? Ano, máme rozdílné cíle, ale jestli se potopí celá loď, jestli nebude existovat planeta Země? Bude-li zničena v důsledku globální ekologické, ekonomické a vojensko-politické krize, tak nebudou realizovány cíle ani jednoho z nás. Tady už není čas na drobné osobní šarvátky, na potápějící se lodi. Napřed je nutné zachránit loď, a potom si to teprve vyříkat.“

No a globální prediktor, se kterým spolupracujeme, má v tomto ohledu velmi jednoduchý cíl. Rusko na úkor svých zdrojů a řízení musí vyřešit řídící úkoly globálního prediktoru. Vrátit řízení světa opět do jeho rukou, zajistit jeho řízení stabilitu, a potom má Rusko opět dostat nožem do zad a přestat existovat. A proč s ním tedy vůbec spolupracujeme?

Z toho jednoduchého důvodu, že dokud obnovujeme schopnost té lodi udržet se na vodě, může se mnohé změnit a také se změní v důsledku toho, že globální prediktor přichází o své řízení. Jeho řízení je zapotřebí mu přebrat. Lavrov řekl: „Žádná pravidla už neplatí!“ A říká to dobře, protože globální elity už nejsou schopné zatlačit na státní elity tak, aby se držely jejich pravidel. Jestliže globální prediktor dříve připouštěl uplatňování určitého mechanismu v podobě terorismu proti nějakému státu, tak to připouštěl lokálně. A teď? Všechny státy si řekly, že když mají své tajné služby, tak je mohou použít k teroristickým útokům tuhle a tamhle. Někdo ho udělá u mne? Tak mu oplatím stejně. A takto se to rozleze jako metastázy, které mohou vést ke zničení celé planety. Mezinárodní terorismus je tedy třeba začít potlačovat. Nemůžete si z terorismu udělat prostředek realizace své vnější politiky. Tomu je nutné předcházet, jenže jak? Globální prediktor na to nemá strukturu.

Jedna taková struktura však existuje - ruský stát!

Takže je třeba spolupracovat s Ruskem. Jenže budeme-li spolupracovat s Ruskem, bude Rusko zavádět svá vlastní pravidla. Je to takový had požírající svůj vlastní ocas. Globálnímu prediktoru jakékoliv rozhodnutí přinese efekt opičí pracky, kdy získaný prospěch, výhra bude vždy..., kdy mu průvodní negativní jevy z realizace jeho rozhodnutí přinesou větší ztrátu, než bude jeho prospěch. A ten, jak zní ten termín? Šachový? Kdy jakýkoliv tah bude nevýhodný.

- Zugzwang.

- Ano, zugzwang.

Pro ně je to v každém případě zugzwang. To je třeba využít a stavět na tom. Jenže kolik je toho možné vystavět, když naše takzvaná „vládnoucí elita“ nejenže nic neví o globální politice, nevyzná se ani v té své geopolitice. Kdyby se v ní vyznala, tak by se z toho pískoviště dávno vyhrabala. Jenže ouha: „Já se naučil tak moudře znějící nové slovo! GEOPOLITIKA!“ Dokud je to tak, nedá se s nimi v ničem počítat. Proto také všichni jednají jenom s Putinem. Jen Putin jedná s globalisty jako rovný s rovným. A globalisté mají dosud ve svých rukou značné zdroje, a je třeba toho vyřešit velice mnoho. Jenže k tomu potřebují strukturní prvek. Globalisté nemají na výběr. Oni nestihnou tímto strukturním prvkem, organizací udělat Čínu ani Írán.

Hotovou organizací je pouze Rusko, které dokáže podle plné funkce řízení řídit procesy ve světě. To je vše. Je tedy nutné se s ním dohodnout.

Proto také Henry Kissinger pravidelně létá přes oceán k Putinovi. On létá všude. To je ukazatelem toho, že globální prediktor má nedostatek kádrů, ohromný nedostatek, jestliže je nutné, aby se třiadevadesátiletý člověk musel takto tlouct po světě. Bylo pár pokusů ho někým nahradit, jenže ti lidé, kterým to delegovali, ho bohužel nedokázali nahradit a řešit uložené úkoly s potřebnou efektivitou. Tak to holt zbylo zase na toho stařečka. Protože už jim hoří koudel za jedním místem. Proto také přistoupili na spolupráci s Ruskem. Jinak by se dál, stejně jako dřív, snažili Rusko rozčlenit. Jenže Rusko předvedlo svou efektivitu při uplatňování globální politiky. Nic jiného jim tedy nezbývá, je nutné s ním spolupracovat.

A výsledek? Jen se podívejte. Vytlačili Putina z G8, prý se obejdou bez něho! A kde je teď té „Gé osmičce“ konec? Ani G7 nefunguje. Stejné je to všude. Je třeba si zapamatovat jednoduchou věc. Jakmile z nějakého mezinárodního spolku odejde Rusko, přestane daný spolek existovat. Z historické perspektivy k tomu dochází prakticky okamžitě. V životě jednoho pokolení, tedy spíše v životě lidí se může zdát, že to trvá velice dlouho. Ve skutečnosti to jde všechno s ohledem na takové struktury velmi rychle. Prostě zákon času!

00:14:46

Další otázka nás vrací k té rozpravě, kterou jsme zahajovali náš minulý pořad Otázka-odpověď. Mimochodem, přišlo nám velmi mnoho výčitek, že jste příliš mnoho času věnoval otázce související s francouzskými volbami. Že stačilo omezit se například deseti minutami a věnovat se také dalším otázkám, neztrácet tolik času. Přestože jsme však tolik času Francii věnovali, stále ještě jsou tu okolo těch událostí nějaké nejasnosti a konkrétně Vladimir Strokov se ptá:

V posledním pořadu jste řekl, že Fillon je ten nejzkušenější manažer ze všech prezidentských kandidátů ve Francii, ale přesto se dopustil hloupé chyby. Jiní, méně kovaní kandidáti, se však žádné takové chyby nedopustili, ani v náznaku.

Nemohlo by to být tak, že tu chybu Fillon udělal úmyslně? Možná nechtěl být loutkou, nebo měl pro to jiné důvody? Věděl, že voleb se účastnit bude muset, tak udělal všechno pro to, aby nepostoupil do druhého kola.

Nevyvíjel žádnou snahu, aby se nedostal do druhého kola. Mimochodem, tato otázka týkající se Francie je ilustrací toho, o čem jsem předtím mluvil. Proč jsme o tom mluvili dlouho? Protože jsou na tom právě vidět možnosti řízení a porozumění řízení států a zemí ze strany státních a globálních elit. A na Francii je to teď právě dobře vidět, jak kdo koho přetlačuje. Buď státní elita USA, která je nástrojem nadnárodního řízení států a národů, včetně Francie, prosadí svůj projekt, který pro všechny znamená sebevraždu, a v jeho důsledku v první řadě zahynou samy USA, nebo se globálnímu prediktoru podaří vymanit řízení Evropy zpod diktátu státní elity USA.

A právě tento proces teď probíhá ve Francii. Když lidé mluví o tom, že jim něco není jasné, myslím si, že nechápou vůbec nic z toho, co se ve Francii děje. A v první řadě to vyplývá z toho, že si s těmi procesy řízení, které ve Francii realizuje globální prediktor a státní elita USA, nevědí rady jedni ani druzí. Nevědí, co si mají počít s tím výsledkem. Co si počít s Francií, kde události začaly probíhat nepředvídatelným způsobem jak pro státní elitu USA, tak i pro globální prediktor.

To právě proto globální prediktor reagoval na tyto volby tak, že jakmile skončilo první kolo, proběhly v ulicích protesty pod heslem: „Ani Macrona ani Le Penovou!“ Tyto varianty prostě nejsou vhodné.

Opakuji, že Macron je figurkou státní elity USA, žádné národní zájmy Francie v tom vůbec nemohou hrát roli. Plní pouze vůli svého zaoceánského páníčka.

Le Penová také není žádným samostatným hráčem. Ta se měla stát a také se jím stala - ledoborcem razícím cestu Fillonovi.

Jenže jaký byl výsledek? Ta položená otázka se týkala Fillona. Problém je v tom, že podle mínění jeho volebního štábu toto prohlášení udělat musel. Lidé zabývající se píár jsou takoví, ti nechápou otázky řízení. Oni vědí, jaké síly nominovaly Fillona, vědí, jak jsou ti lidé mocní. „Ti přece nepřipustí, aby proti vám bylo zavedeno trestní řízení! A teď si představte, že uděláte toto prohlášení a žádné trestní řízení proti vám zahájeno nebude. To vás přece donese do Elysejského paláce přímo na bílém koni." A tak to prohlášení udělal.

Jenže státní elita měla dostatečné zdroje, mluvil jsem o tom nejednou i v souvislosti s USA, že to právě justice se tam stala klíčovou silou v boji proti Trumpovi. Takže státní elita měla dost sil a to trestní řízení zahájeno bylo. A Fillon se kvůli tomu propadl. Vždyť přece tvrdil, že v takovém případě odstoupí! Tak měl odstoupit, jenže jak to měl udělat? Kdo by mu to dovolil? Takže bylo zapotřebí provést manévr a jak ten manévr vypadal? Tak, že rozpustil svůj starý volební štáb a poskládal nový, informačně zpracovali to jeho prohlášení. Z větší části samozřejmě na základě principu davu. Žádné médium si nedovolilo připomenout, že sliboval odstoupit z volebního klání. Jenže tak přišli o čas. A jaký byl výsledek?

Když konečně vplul do té cesty proražené Le Penovou, tak měl být její ledoborec zastaven. Vyvolali by proti Le Penové skandál, ona by prohrála, Fillon by po cestě přibral její voliče a vplul by do přístavu. Jenže dokud tam obrazně řečeno ještě kroužil, tak ledoborec dál plul vpřed, nemohl se zastavit, jinak by vyhrál Macron. Takže ledoborec plul dál a ve výsledku přestože Fillon nakonec vplul do té uvolněné cesty, ledoborec už dohonit nedokázal. Do cílové rovinky musel tedy vplout ledoborec s nejasnými výsledky.

Hned jsem říkal, že Le Penová mohla vyhrát s velkou převahou, jenže nevyhrála, protože ji zastavili. Neměla šanci vyhrát, protože ji zastavili. Nenechali ji vyhrát, nezapočítali vše. Teď vychází najevo, že třeba za celou jednu obec nezapočetli hlasy pro Le Penovou. Lidé hlasovali pro Le Penovou, ale nikdo jejich hlasy nezapočítal. Jak to? Volební výbor je tam nezapočítal a hotovo. Ještě jednou říkám, že se nám ani nezdálo o takových machinacích, k jakým dochází tam, ve Francii. Protože není možné Le Penovou s tou ideologií, se kterou do toho šla, pustit k řízení Francie.

Vědí teď globalisté, co mají dělat? Nevědí. Ano, nakonec stejně vyhrají. Dokážou začlenit jak Le Penovou, tak i Macrona, kohokoliv. Jak říkám, jakýkoliv kandidát bude tak či onak do jejich řízení začleněn. V té šarvátce státní a globální elity USA globální elita vyhraje, a kandidát stejně bude začleněn. Jenže čas běží Teď tu máme určité výsledky, ale jaké budou mít následky? Aby se jim vyhnuli, tak teď ve druhém kole Le Penová začíná dělat prohlášení, která jsou správně vyhodnocována jako ústup. Předtím je ale dělat nemohla, protože se počítalo s tím, že se povede Macrona zastavit, jenže to se jim nepovedlo. Kdyby se do druhého kola dostala Le Penová a Fillon, jak o tom neustále mluvili někteří analytici, kteří hodnotili síly, které za nimi stály jako prsty jedné ruky, tak potom by zvítězil Fillon a bylo by vymalováno. Vše by bylo v pořádku. Le Penová by jen napomohla k situaci, za které by Fillonovo řízení bylo efektivní.

Jenže ta jedna chyba, které se dopustil na radu svého volebního štábu, ho o tento výsledek připravila. A globalisté teď nevědí, co mají dělat. Ani státní elita nedokáže plně dosáhnout svého výsledku ve Francii, protože prohrají svůj střet v USA. Co dělat? Jak z toho ven? A tak se vyhodnocuje nejen možnost změny politických názorů Le Penové, ale i ta varianta… Říká se, že Ukrajina je druhá Francie. Teď zase Francie riskuje stát se druhou Ukrajinou. Také tam bude „pokojný majdan“, „vždyť to jsou děti“, které budou házet na policii molotovovy koktejly. Vždyť se podívejte, koho do těch ulic posílají? Školáky! A studenty. Ty tam nahnali hned, na ten majdan. Teď vyhodnocují všechny tyto varianty a pokoušejí se z toho nějak vymanévrovat.

A proti oběma, jak proti Macronovi, tak i proti Le Penové jsou aktivovány určité mechanismy. Už v březnu byl spuštěn mechanismus na zbavení Le Penové poslanecké imunity v europarlamentu. A teď si na to najednou zase vzpomněli. Říkají, že ho spustili teď, ale rozhodnutí že padne až po volbách, ale přesto byl spuštěn. Různými variantami se teď pokoušejí vyřešit ten problém, kdo se stane francouzským prezidentem. Jak se zmocnit kontroly nad Macronem, jak ho dostat zpod kontroly státní elity? A jak začlenit Le Penovou? Na obou stranách jde o velice složité úkoly.

Když se vrátím k té věci, že kádry řeší všechno, tak globalisté mají na úrovni strukturního řízení velké kádrové problémy. Proto je také Kissinger nucen motat se po celém světě. Takové otázky není snadné řešit. A velice složité je vyřešit je bez vyřešení problémů v USA. Jedná se o celý komplex problémů, a když říkáte, že jsou tam určité nejasnosti, tak ty nejasnosti mají přímo globalisté, kteří ten proces sami řídí. Oni by teď potřebovali začít spolupracovat s Ruskem na plné obrátky, a přesněji s Putinem. Proč by měli ztrácet čas s…, ani jejich příjmení se mi nechce pronášet.

Čukča říká ženě: „Nevíš, proč o nás pořád říkají, že jsme takoví /ťuká na dřevo/ ...?“ Žena: „Někdo klepe!“ Čukča: „Seď, já otevřu sám.“

00:25:45

Další otázka je od Jevgenije Alexejeviče. Zdravím vás Valeriji Viktoroviči, dvacátého třetího generální tajemník OSN pozdravil Asada s Dnem nezávislosti Sýrie. To od něj bylo velice „zdvořilé“. Nač to?

Nač? Hned, minutku, mám sebou týdenní přehled událostí. Tady je zpráva z 26.04. Vládní syrská armáda zlikvidovala za ruské letecké podpory u města Hamá okolo sedmi tisíc bojovníků z desetitisícového uskupení. To znamená, že pro útok na město bylo shromážděno desetitisícové uskupení a sedm tisíc jich bylo při útoku zlikvidováno.

Řekněte, často jste slyšeli podobné zprávy? Vždyť obvykle je to o tom, že jich bylo zlikvidováno deset, dvacet, třicet, někdy i sto, a teď najednou 7 000. O čem jsme mluvili?

USA prohrávají boj s Ruskem, vůbec s celým světem v Sýrii. Stahují odtamtud své speciální jednotky, své odborníky. Teď například bylo oznámeno, že více než 300 lidí, britských občanů, se nachází v Sýrii a nejsou to žádní obyčejní bojovníci, jsou součástí velení ISIL. Určují ideologii, řídí vojenské jednotky apod. Po troškách jsou ty informace pouštěny do oběhu a nejsou pouštěny jen tak pro nic za nic, je třeba je šířit předem, aby potom bylo možné, mluvili jsme o tom, skrýt reálnou účast tajných služeb Velké Británie, USA na řízení této teroristické skupiny, které se říká ISIL/DAIŠ.

Mluvili jsme o tom, že budou-li prohrávat, stáhnou své odborníky a ty „pantoflíčkáře“ nepotřebuje nikdo. A tak jsou teď likvidováni. Jestliže tedy bylo přijato rozhodnutí, že tato mezinárodní teroristická hrozba bude zlikvidována, je zapotřební obnovit státní status Sýrie. A tak probíhá obnova jejího státního statusu. Pořád se jen mluvilo o režimu, režimu a teď je to najednou zase nezávislý stát.

00:28:28

Dále Vasilij z Tuly. Do jaké doby bude aktuální vaše předpověď o hromadném propouštění v americkém vojenském establishmentu na základě toho nepovedeného útoku Tomahawky na syrské letiště 7. dubna? Protože zatím žádné propouštění nepozorujeme.

Když jsem teď mluvil o boji mezi státní a globální elitou a o tom, že mnohé otázky budou řešeny v závislosti na něm, v celém světě… To je právě k té otázce o tom, co vidíme a co vidět nedokážeme. Máme tu například takovou událost, opět budu citovat zprávu: „Současný předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Pedro Agramunt nebude moci dále vystupovat se svými prohlášeními a jezdit na návštěvy jménem PASE. informoval o tom po zasedání statutárního orgánu této organizace její viceprezident, hlava britské delegace Roger Gale.“

Co tak hrozného provedl Agramunt? Problém je v tom, že navštívil Sýrii v rámci obnovy její státnosti. Právě jsme o tom mluvili. Pan Ki-mun, oj ne ten…

- Guterres

Ano, Guterres, který Sýrii pozdravil. I Agramunt tam jel v rámci obnovy její státnosti. Jenže Evropa je pořád pod diktátem, pod strukturním řízením státní elity USA. A vytlačení USA z tohoto regionu, jako státu, poškozuje zájmy státní elity. Takže státní elita s využitím svých mechanismů vůbec poprvé v dějinách PASE, došlo k tomu za existenci PASE poprvé, že vyslovili svému předsedovi nedůvěru. Dovedete si tedy představit, jak velký je ten odpor a nakolik je ještě státní elita USA mocná? Právě jsme také mluvili o volbách ve Francii. Tuto událost je také třeba mít na zřeteli, když hodnotíme, co ještě zmůžou USA, a jakým způsobem. Uvrhnout Evropu do občanské války není pro USA žádný problém, je to jejich sen.

Vždyť proč rozpoutali válku na Ukrajině? Aby se přenesla do Evropy. A není vůbec důležité, z jaké strany se ta válka do Evropy rozšíří. Macron tu válku v Evropě dokáže zařídit. Le Penová, chtíc nechtíc, tomu také napomáhá.

Proto byl potřebný Fillon. Přičemž opakuji, že je to ten nejzkušenější manažer ze všech kandidátů. Byl zapotřebí takový středový lídr, který by dokázal udržovat rovnováhu. To je jedna okolnost. A jak říkám, každý vidí to, co chce.

Nevidíte žádné odvolávání z funkcí? Nu což, tak ještě jedna zpráva. Dnes jen čtu zprávy: Velitel amerického Tichomořského loďstva admirál Harry Harris uznal svou vinu v tom, že nesprávně informoval veřejnost o místě pobytu letadlové lodi Carl Vinson, která teď pluje ke břehům KLDR: „Co se týká zmatku okolo Carla Vinsona, tak je to moje vina, neposkytnul jsem informace o něm adekvátním způsobem.“ Proč by se měl admirál takto kát? To je kvůli tomu, že jsou pod tlakem a hrozí jim i odvolání. A ten, který dokáže svoji oddanost státní, tedy globální elitě a státnímu řízení v osobě Trumpa, ten zůstane. A jestliže to nedokážete, nezbývá vám, než se kát a odejít s různou mírou důsledků. Tady jde o obojí, jak o dokazování své oddanosti novému týmu, tak i pro každý případ, bude-li nutné odejít do výslužby, vypadat alespoň jako patriot. I když, co je to vůbec za admirála, který nedokáže adekvátním způsobem informovat o místě pobytu své letadlové lodi? Tak taková je ta situace, která se teď ve světě skládá.

To byla pro dnešek poslední otázka.

Dnes jsme v podstatě mluvili o jednom tématu. O boji mezi státní a globální elitou USA a o následcích tohoto boje pro celý svět. Když se někdo pokouší analyzovat bez zohlednění této skutečnosti ty či ony události, například průběh voleb ve Francii, co se děje v Německu, Itálii apod., aniž chápe tento boj a toto nadnárodní řízení, bude se svou analýzou vždy mimo mísu. Napřed je nutné ujasnit si tyto věci, ale jak řekl Sergej Viktorovič, tak dnes v mezinárodních vztazích již žádná pravidla neplatí.

Vina za to padá především na hlavu globálních elit a státních elit. A přesněji naopak. Státní elity, které nechápou následky svého konání na stav celé planety a vycházejí ze svých úzce zištných cílů, jak své státní cíle sami chápou, ovlivňují svět takovým způsobem, že ho dovedli na práh globální ekologické, ekonomické a vojensko-politické katastrofy pod vedením globálního prediktoru.

Protože to byl on, kdo zformoval… Za posledních padesát let, kdy si globální prediktor zvolil právě USA pro roli četníka celého světa, tak právě pod jeho vedením státní elita USA strukturně zformovala státní řízení evropských států. Kdo s čím zachází, tím také schází. Situace je teď v podstatě následující, kdo teď bude určovat ve světě pravidla? My říkáme, že Putin na stejné úrovni jako globální prediktor dokáže realizovat globální politiku. Jenže Putina je v tom nutné podpořit!

My přece vidíme neadekvátnost našeho státního řízení, když se podíváme na naše guvernéry, vládu, různé ministerské úřady. Vždyť neodpovídají duchu času! Z toho vyplývá, že záchrana tonoucích je v rukou samotných tonoucích.

Je třeba zvyšovat svoji míru chápání řídících procesů, nastudovat si Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení a na své úrovni toto řízení uplatňovat. A díky tomu potom Putin bude také moci realizovat globální politiku.

Každý voják musí znát svůj manévr.

- A chápat.

- A bezesporu ho chápat, to samozřejmě.

Aby dokázal adekvátně jednat ze své pozice. Jinak velitel nedokáže řídit svou armádu a zvítězit. Přivést armádu k vítězství. Jestliže si tedy nepřejeme, aby se v Evropě rozpoutala válka, a ta válka se neomezí pouze na Evropu, ta jednoznačně ovlivní stav celého světa a samozřejmě i Rusko. Jestliže nechceme následně bojovat s jejími následky, je lepší terorismus likvidovat na hodně vzdálených přístupech. Ale kvůli tomu je třeba vědět, jak je realizováno státní a nadnárodní řízení.

A proto... Moc, to není cedulka na dveřích kanceláře, moc není šéfovské křeslo. Moc je v praxi realizovatelná schopnost řídit. Znalosti znamenají moc, berte tuto moc do svých rukou a uplatňujte ji v praxi.

Studujte Dostatečně všeobecnou teorii řízení, Koncepci sociální bezpečnosti. Buďte konceptuálně samostatní.

Přeji vám štěstí. Do příštích setkání.

Více zde: http://leva-net.webnode.cz/products/otazka-odpoved-v-v-pjakina-ze-dne-1-5-2017/