Podraz zvaný demokracie

Podrobnosti

Speciály CFP! / Téma týdne|

29. červen 2011|

R.O.|

11033 x

Ze slova „demokracie“ a s ním spojené „svobody“ se stalo všeobjímající zaklínadlo. Ohání se jim bezcharakterní politici, všemožní darebáci, tunelářští podnikatelé a médii zpracovaní ovčané.

V jménu demokracie a svobody nám zde vznikl podivný konglomerát politických směrů od neomarxismu přes neoliberalismus až po neokonzervativismus, který pod taktovkou globálních kapitalistů a sionistů vesele kooperuje a vzkvétá.

Není se čemu se divit. Mají za sebou totiž propagandistickou mašinérii, o které by se Goebbelsovi mohlo pouze zdát. Ne náhodou se pro současnou demokracii užívá do hloubky nejdoucí synonymum mediokracie. To, že masmédia kopou za své nadnárodní vlastníky je vcelku logické. Zhoubná je však jejich jednolitá linie ( Kde existuje volný trh a antimonopolní úřady?) a zdrcující vliv na mysl informacemi přetěžovaných lidí.

Ve jménu „demokracie a svobody“ padají bomby na posledních pár nepoddajných států. Dostáváme se k perlám jež vychází z úst představitelů demokracie, jako je: „Humanitární bombardování“ či „V zájmu ochrany civilistů bylo zabito X civilistů“. Ostatně faleš, pokrytectví, egoismus a bezcharakternost jsou nedílnou součástí současného Režimu.

Je mi líto lidí, kteří stále věří v divadlo „svobodných voleb“. Jak nám v nejryzejší formě předvedly Věci veřejné , vše je pouze o lži, populismu a mediální manipulaci s voliči. Vítězí ten, jemuž jsou nakloněna média, má více peněz na propagaci a na jejich původu již nezáleží (Jak jednou vtipně poznamenal papá Tunel Klaus – v demokracii nesmrdí žádné peníze). Zdánlivá konkurence „demokratických“ stran je pouhý tyjátr pro naivní. Linie vývoje je určena dávno předem a volby rozhodují pouze o tom, pod jakou barvou stojící darebáci ji budou provádět. Politické směry, strany či lidé nehodící se do krámu jsou podpláceny, zlikvidovány (stále tvrdšími metodami) nebo jim minimálně není dán prostor.

Ti co se nejvíce ohání slovem demokracie povětšinou ani neví, jak ta za vzor dávaná Athénská vypadala. Volební právo mělo pár tisíc svobodných a úctyhodných mužů. (Jednalo se prostě o klasické pohanské rodové shromáždění.) Když se vyloučí z rozhodování póvl a bude se jednat o pár tisíc lidí, lze poctivost jednání u každého víceméně uhlídat. I tak se vždy časem tato demokracie přeměnila v plutokracii (kdy si bohatí zaplatili veřejné mínění) a ta později přešla v diktaturu. Jak pak můžeme očekávat fungování demokracie mezi milióny navzájem si odcizených lidí. Mezi nimiž se stal jedinou modlou konzumní mamon a byli mediálně zaplaveni zhoubnou rovnostářskou ideologií multikultury?

V takových podmínkách je představa o fungování demokracie naprosto nesmyslná a stupidně naivní. Však ona taky téměř ihned po „ustanovení“ sklouzla k té oligarchii. Produktivita díky průmyslové revoluci šla rychle nahoru. To umožnilo uspokojení rozežraných oligarchů a i něco zbylo na zavedení sociálních výhod a nakrmení těch dole. S jídlem však roste chuť, vzpomínky na sociální bouře odeznívají a společný koláč nelze jaksi zvětšovat do nekonečna. Není již z čeho brát, darmožroutů je příliš, a to, že by si utrhli od huby ti nahoře nehrozí. Šetřit se tedy musí na prostém lidu, viď Kalousku!

Co následuje po pádu prohnilé oligarchie, jsem nastínil už u těch Athén. Teď je jen otázkou, kdy k tomu dojde a jakou podobu to bude mít?

bratrstvi.net

Komentáře