Open Source na webu a pro web

Podrobnosti

Speciály CFP! / Svět kolem nás|

18. květen 2012|

Ondřej Šťovíček|

5165 x

Jako Open Source nebo také open-source software (OSS) je označován počítačový software s otevřeným zdrojovým kódem. Otevřeností je myšlená jak technická, tak legální dostupnost zdrojového kódu. Technická dostupnost znamená, že zdrojový kód software je distribuován v člověku čitelné podobě (na rozdíl od proprietárního software, kde je zdrojový kód distribuován jako binární).

Legální dostupnost znamená, že licence software umožňuje, při dodržení jistých podmínek, uživatelům zdrojový kód využívat, upravovat nebo i redistribuovat.

Open-source software zažívá velký rozmach s rozvojem internetu, který poskytuje ideální prostředí pro distribuovaný vývoj v rámci rozsáhlých internetových komunit a výsledky vývoje jednoduše zpřístupňuje veřejnosti. Internet dále zajišťuje snadné sdílení benefitů mezi vývojáři a vzájemnou nekonkurenčnost vyvíjejících subjektů.

Zpětná vazba je zajištěna tím, že největší počet Open Source software jsou on-line aplikace využitelné v oblasti internetu. Jedná se o první z mnoha synergických efektů, které lemují celé pole Open Source. Internet je esenciálním médiem pro vývoj Open Source software, který zpětně rozvíjí internet, jeho přístupnost a využitelnost pro různé oblasti lidské činnosti.

Vlastnosti Open Source softwaru

Open Source software se díky specifickému způsobu vývoje a použití vyznačuje následujícími charakteristickými vlastnosti:

• Vysokou modularitou
• Snadnou přizpůsobitelností
• Vhodností pro SaaS (Software as a Service)

Vysoká modularita je zapříčiněna tím, že vývoj v internetových komunitách přirozeně vede k takové architektuře softwaru, která umožňuje několik paralelních větví vývoje. Výsledkem je, že konkrétní Open Souce software poskytuje zdokumentované API rozhraní2 pro připojení funkční komponent, modulů a pluginů třetích stran. To umožňuje jakémukoliv uživateli internetu využít základní funkcionalitu software a připojit rozšíření s vlastní funkcionalitou – rozšířením třetí strany.

Způsob vývoje je základem dalšího synergického efektu, který přináší Open Source softwaru náskok před klasickým proprietárním softwarem. Synergie spočívá v tom, že „vývojáři z třetí strany" nemusí „vymýšlet kolo" a mohou využívat modulárních, otestovaných a volně dostupných řešení pro své projekty a jejich rozšíření zpětně zvyšují modularitu a tím i použitelnost a atraktivitu základního Open Source softwaru.

Snadná přizpůsobitelnost (snadnost implementace) Open Source software pramení z otevřenosti zdrojového kódu, zdokumentovaného API rozhraní a je podmínkou nutnou pro výše popsaný způsob vývoje a využití. Přizpůsobitelnost je vlastností, která je v největším kontrastu s proprietárním softwarem, kde uživatel ani nedisponuje přístupem ke zdrojovému kódu, natož aby ho mohl modifikovat a upravovat (sám nebo za využití „třetí strany") pro své potřeby.

Součástí přizpůsobitelnosti je i snadná lokalizace, která je opět dána způsobem vývoje. Při vývoji na internetu není žádnou výjimkou spolupráce vývojářů z různých částí světa, což vede k nutnosti vzniku jazykových lokalizací. Zajímavým fenoménem na poli lokalizace je to, že český jazyk v mnoha případech předstihuje mnohem rozšířenější světové jazyky.

Co se týče vhodnosti Open Source softwaru pro SaaS, ta je dána tím, že hlavní přidanou hodnotou, na rozdíl od proprietárních řešení, není vývoj softwaru „from scratch" (od nuly), ale implementace, provoz a garance při provozu.

Při klasickém způsobu vývoje softwaru nese subjekt zodpovědný za vývoj veškeré náklady, čímž je tlačen k prodeji licencí softwaru a následné podpoře. V případě implementace Open Source softwaru většina těchto nákladů odpadá, čímž může být software jednodušeji poskytován „pouze" jako služba, bez pořizovacích nákladů.

Trendem současného IT je spíše než vývoj dalších softwarů znalost již existujících a dostupných řešení a schopnost jejich provozu, implementace a integrace.

Open Source nástroje pro on-line

Na poli Open Source existují nástroje, které umožňují snadnou tvorbu pokročilých webových aplikací bez znalosti detailních webových technologií. V oblasti správy elektronického obsahu, komunikace a e-businessu se jedná především o následující 3 CMS (Content Management Systémy).

• Joomla!
• Plone
• Drupal

Pomocí těchto pokročilých web 2.0 aplikací je běžný uživatel internetu schopen efektivní tvorby informačních a komunitních portálů, aplikací hromadné komunikace nebo například intranetových či e-business systémů. Ve všech třech případech jde o rozvinuté Open Source CMS4, v případě Drupalu by se dalo říci i Content Management Framework5.

Joomla! (www.joomla.org)

Joomla! (čti „Džumla") je velmi modulární CMS na správu veškerého elektronického obsahu (textu, fotografií, multimédií, dokumentů) používaný pro tvorbu on-line webových aplikací od základních prezentačních stránek až po pokročilé komunitní či sociální portály. Joomla! je naprogramovaná ve skriptovacím jazyce PHP a využívá MySQL databáze.

Joomla! je licencována pod GNU GPL (GNU General Public License) licencí, která je jednou z nejpoužívanější licencí pro svobodný software. GNU GPL licence zaručuje přístup ke zdrojovému kódu a určuje stejnou licenci i pro všechna odvozená díla.

Joomla! je jedním z nejpoužívanějších Open Source projektů, jehož historie sahá do roku 2000. Joomla! byla do roku 2005 vyvíjena pod názvem Mambo.

Jednou z největších výhod Joomly! je její masová rozšířenost, která je způsobena velmi vysokou uživatelskou přístupností. Joomla! má v současnosti více než 4500 funkčních rozšíření (http://extensions.joomla.org/) od publikačních přes komunitní až po e-business komponenty a více než 250 000 aktivních přispěvatelů a členů komunity. Joomla! je přeložena do 50-ti světových jazyků a zaznamenala během posledního roku rekordní počet 3 000 000 stažení.

Základním stavebním kamenem pro správu obsahu v Joomle! je článek. Články jsou tvořeny pomocí WYSIWYG editoru6 pro tvorbu HTML obsahu. WYSIWYG editor představuje v Joomle! jednotné koncové prostředí pro správu veškerého obsahu ze strany uživatele.

Joomlu! používají pro webová řešení různého charakteru například společnosti Danone, Citibank nebo například Harvardská univerzita.

Plone (www.plone.org)

Plone je dalším Open Source redakčním systémem nabízejícím dostatečnou flexibilitu a funkce pro vstup na pole enterprise řešení [2]. Stejně jako Joomla! je i Plone licencováno pod GNU GPL licencí, která zaručuje přístup ke zdrojovým kódům, modifikaci i redistribuci software.

Plone se řadí mezi přední 2 % nejpoužívanějších Open Source softwarů na světě. Komunitu Plone tvoří 200 vývojářů základního týmu a 300 komerčních systémových implementátorů v 57 zemích. Plone je přeloženo do 40-ti světových jazyků a používá ho například NASA, Philips, Ministerstvo obrany Velké Británie nebo společnost Nokia.

Plone je naprogramováno v Open Source objektově orientovaném programovacím jazyce Python (www.python.org) a provozováno na aplikačním serveru Zope (www.zope.org), díky čemuž nabízí vysokou bezpečnost a širokou použitelnost.

Drupal (www.drupal.org)

Drupal je mocný Open Source CMS framework s rozsáhlou vývojářskou komunitou vhodný pro všechny typy dynamických webových aplikací. Historie Drupalu sahá do roku 2000. V současnosti má Drupal více než 400 vývojářů a používá ho například společnost IBM, SONY a MTV.

Drupal je stejně jako Joomla! naprogramovaný ve skriptovacím jazyce PHP a využívá MySQL nebo PostgreSQL databáze.

Na rozdíl od Joomly!, která poskytuje komfort hotových řešení a s tím spojenou uživatelskou přístupnost a snadnou implementaci, je Drupal spíše CMS frameworkem, softwarovou strukturou sloužící pro podporu při programování a vývoji CMS řešení.

Drupal se opírá o velké množství hotových zásuvných modulů, které pokrývají široké spektrum webových funkcí a funkcí pro správu obsahu.

Oblast bezpečnosti je v Drupalu ošetřená striktními podmínkami pro přispěvatele kódu a vývojáře a komerčními implementátory, kteří poskytují komplexní služby bezpečnostní a technické podpory.

On-line management

Současným trendem v oblasti on-line aplikací pro management a vzdálenou spolupráci je použití moderního frameworku Ruby on Rails (http://rubyonrails.org/). Ruby on Rails je plnohodnotný framework pro vývoj webových aplikací postavený kompletně na objektově orientovaném programovacím jazyce Ruby.

To, že mnoho kvalitních a úspěšných groupware7 a on-line management aplikací je postavených na Ruby on Rails není náhoda. Framework Ruby on Rails byl vytvořen při práci na projektu Basecamp (http://www.basecamphq.com/), což je velmi úspěšná webová aplikace pro řízení a vzdálenou spolupráci. Použití Open Source licence, konkrétně MIT licence (Massachusetts Institute of Technology), pro licencování frameworku Ruby on Rails umožnilo a stále umožňuje jeho použití pro vývoj dalších aplikací. Následuje představení dvou konkrétních Open Source aplikací pro vzdálenou spolupráci a management postavených na Ruby on Rails.

Clocking IT (http://www.clockingit.com/)

Tato project management webová aplikace je stejně jako samotné Ruby on Rails licencována pod MIT licencí, která umožňuje svobodné použití, modifikaci i redistribuci.

Clocking IT je lokalizován do 14-ti světových jazyků (nově i do Češtiny) a je ideálním nástrojem pro řízení vývojových, výzkumných a projektových týmů nebo malých firem. Samotné řízení probíhá na úrovni projektů, kde jednotlivé úkoly z WBS (Work Brakedown Structure) jsou přiřazeny konkrétním uživatelům. Clocking IT disponuje nezbytnou funkcionalitou pro efektivní vzdálené řízení (kalendáře úkolů, ganttovy diagramy, zaznamenávání odpracovaného času, emailová oznámení, wikipedia k projektům, diskuzní fórum, interní zprávy).

Integrace s dalšími nástroji IT portfolia může být docílena díky exportům do CSV, RSS8 a iCal feedům9. Clocking IT nabízí po vzoru sociálních sítí možnost značné personalizace pracovního prostředí.

Redmine (http://www.redmine.org/)

Redmine je project management aplikace licencovaná pod GNU GPL licencí a vyvinutá speciálně pro potřeby softwarových týmů (obsahuje kvalitní SVN repository10). Díky možnosti integrace rozšíření třetích stran existuje pro Redmine mnoho funkčních zásuvných modulů.

Jedná se o multiprojektový a multiuživatelský systém. To znamená, že v aplikaci může být libovolné množství projektů a uživatelů. Projektové týmy se skládají pro každý projekt zvlášť. Po vytvoření identifikační listiny projektu, se definuje projektový tým (uživatele a jejich role), typy aktivit, typy úkolů, milníky (rozdělení projektu do fází).

Úspěšnému vyřešení projektu pomáhá upozorňování emailem o změnách v projektu, možnost aktualizace úkolu emailem, kalendáře úkolů, ganttovy diagramy a uživatelské dotazy (uživateli předdefinované filtry ve výpisech úkolů – např. úkoly s nejvyšší prioritou.

Pomocí maticových výpisů (kombinace různých parametrů) je možnost průběhu i po dokončení projektu získat takřka jakoukoliv klíčovou informaci o jeho stavu.

Hlavní výhodou Redminu je jeho snadná nastavitelnost a veliké množství rozšíření třetích stran, které pramení z jeho častých implementací.

4Open Source jako svobodné a zároveň komerční řešení

Výše popsané Open Source software rozhodně nejsou jedinými zástupci svých oblastí. Ke každému z nich existují desítky alternativ. Nicméně společným jmenovatelem zde vybraných software je kromě jejich otevřenosti také komerční úspěšnost, která podtrhuje příklon k poskytování software jako služby, protože samotné zdrojové kódy jsou zcela zdarma.

Proč Open Source?

Nižší celkové náklady pořízení (TAC – Total Acquisition Costs). V případě pořízení open-source řešení se celkové náklady pořízení více méně rovnají nákladům na implementaci. Veškeré licence software jsou distribuovány zdarma.

Nezávislost na dodavateli (Vendor lock-in). Jedná se o termín známý z oblasti proprietárních řešení, kdy je společnost závislá na dodavateli software v důsledku nepřístupnosti zdrojového kódu. Open-source řešení zaručuje přístup ke zdrojovému kódu a desítky či stovky komerčních implementátorů poskytují společnostem svobodnou volbu při změně dodavatele.

Záruka neustálého vývoje. Výše prezentované software patří mezi nejpoužívanější systémy pro správu obsahu na světě. Jsou využívány velkými korporacemi i menšími subjekty či jednotlivci. Rozsáhlé komunity, diverzita v použití těchto software a synergie pramenící z vývoje napříč kontinenty jsou srovnatelné s garancemi u špičkových proprietárních řešení.

Vhodnost pro SaaS (Software as a Service – software jako služba). Software jako služba je moderní model poskytovaní software na aplikačním serveru přes Internet. Tento model pramení z potřeby snižování nákladů na pořízení software a rychlého nasazení. SaaS je postaven na pravidelných platbách za provoz nikoliv na platbách za licence software. Implementátoři open-source řešení jsou přístupnější poskytování software jako služby díky nižším nákladům na vývoj, dostupnosti hotových řešení.

Snadnost implementace. Samotný způsob vývoje open-source software je postaven na vysoké modularitě. Jedině díky modularitě postavené na funkčních rozšířeních mohou open-source vyvíjet zároveň desítky či stovky vývojářů z různých koutů světa. Modularita vede k jednoduší implementaci.

Překotný vývoj informační společnosti, který zaznamenáváme v posledních letech, může být do značné míry způsoben Open Source licencováním, protože se jedná o pravý opak patentů, jež brzdí vývoj tradičních odvětví.

Díky globalizaci, mezinárodní spolupráci a Internetu se distribuovaný vývoj software jeví jako lepší, bezpečnější a efektivnější než tradiční způsob vývoje.

Komentáře