Mike Bundrant: Studie to dokazuje: 95 procent všech lidí jsou jako stádní zvířata

Podrobnosti

Speciály CFP! / Svět kolem nás|

31. leden 2012|

Mike Bundrant|

8507 x

Výzkumný projekt vědců Univerzity Leeds potvrzuje, že skutečně mnozí lidé mají sklon chovat se jako ovce, to znamená neúmyslně následovat dav, jako kdyby nedokázali přemýšlet sami za sebe. Tento sklon může být v určitých situacích přirozeně i užitečný - například při projektování toků chodců na místech s hustým provozem - mnoho naděje pro lidstvo to však nevzbuzuje.

Ze studie vyplynulo, že už malá část pět procent stačí k tomu, aby stanovila směr, kterým se dav lidí začne ubírat, zbývajících 95 procent je následuje, aniž si uvědomili, o co jde. Profesor Krause a jeho doktorand John Dyer uskutečnili řadu experimentů, ve kterých dobrovolníci šli po skupinách přes velkou halu. Někteří lidé z dané skupiny dostali pokyny, kudy mají jít. Účastníci nesměli navzájem komunikovat, ani nesměli vědomě ovlivňovat ostatní.

Ve všech případech se ukázalo, že ostatní následovali instruované osoby a vytvořili strukturu připomínající zástup, která se sama organizuje (nebo stádo ovcí, pokud vám je toto označení milejší).

»Každý z nás se už někdy ocitl v situaci, v níž ho dav strhl s sebou«, říká profesor Krause. »V našem projektu však bylo zajímavé to, že účastníci na konci rozhodli jednotně, i když si nesměli navzájem povídat, ani se dorozumívat gesty. Účastníci si dokonce ani nevšimli, že je kdosi vedl.«

To už nahání strach. To jsme skutečně takové stádní zvířata, že několika »informovaným« dovolíme, aby nás vedli bez toho, abychom co i jen tušili, o co tady jde? Zdá se však, že to je bohužel opravdu tak, protože kolik z nás prostřednictvím přátel nebo »informovaných zdrojů« naletělo na podfuk všech možných druhů, ať už jde o pyramidové hry, náboženské svádění nebo politické pokusy o zastírání. Zjevně věříme prakticky všemu, nebo to alespoň slepě tolerujeme, dokud se nám to podsouvá s dostatečnou společenskou důvěryhodností.

Jak se z vás stane samostatný člověk

Člověk může toho udělat hodně na to, aby nežil pouze jako stádní zvíře, ale těšil se z naplněného a zajímavého života. Následuje několik základních věcí, které stádní zvířata zpravidla neudělají:

Řekněte si, co od svého života očekáváte

Během mé 25-leté činnosti jako učitel neurolinguistického programování (NLP) jsem položil tisíce otázek typu: Co chcete? A opět a opět se nestačím divit, jak málo lidí umí dát na tuto otázku odpověď. Jaké jsou vaše prvořadé cíle? Kterým směrem navigujete svůj život? Kde chcete být o pět let? Nejčastější odpověď: Nevím. Vždyť uvidíme. Maximálně jeden z deseti dotázaných dokáže s jistotou a přesně odpovědět, například takto:

Moje tři nejdůležitější cíle v současnosti jsou ...

Za pět let bude můj život vypadat jinak, a to takto ...

Hlavní překážky na mé cestě jsou tyto ...

Pro dosažení svého cíle, si musím vypracovat následující schopnosti ...

Nikdo nedokáže předpovědět budoucnost, ale v mnoha ohledech je lepší, vědomě směřovat do zvolené budoucnosti, jako »čekat, co se stane«. Pokud si své cíle nezvolíte sami, udělají to za vás (ať už vědomě či nevědomě) rodina, přátelé, komunita a kultura. Jmenuje se to status quo. Není žádným překvapením, že status quo nepůsobí právě inspirativně.

Naučte se dělat vědomé, komplexní rozhodnutí

Mnohá naše rozhodnutí nejsou dobře promyšlené. V NLP se učíme, že rozhodnutí a motivace se skládají z vizuálních, auditivních a kinestetických (pocitově orientovaných) fenoménů. To jsou cihličky, z nichž se skládají mentální procesy. V případě špatných, impulzivních a v neposlední řadě později litovaných rozhodnutí často chybí některá z těchto cihliček. Děláme impulzivně rozhodnutí, bez zvážení ostatních možností (nedostatek auditivního). Děláme emocionální rozhodnutí, bez zvážení dalších možností (nedostatek vizuálního a auditivního). Nebo se zacyklí v myšlenkových smyčkách bez řešení (nekonečný vnitřní dialog bez pocitu, který by nás vyzýval k činu).

Ve všech těchto případech jsme vydáni na milost či nemilost vůle ostatních, protože nám chybí základ pro únosné rozhodnutí. Pokud nedokážeme sami dělat a analyzovat řešení, je docela možné že za bernou minci považujeme analýzu druhých. Pokud máme sklon k emocionálním rozhodnutím, vystavujeme se riziku, že padneme za oběť někomu, kdo nás dokáže dotlačit do konkrétního pocitového stavu. Pokud své myšlenky nedokážeme ukončit s pocitem sebejistoty, děláme možná zkrátka totéž, co dělají všichni ostatní, abychom se dostali z tohoto vnitřního nekonečného cyklu.

Je pozoruhodné, že v našem systému vzdělávání se nevyučuje klást si cíle a dělat rozhodnutí. Protože ty pomáhají vytvořit základ skutečného charakteru a osobnosti a chrání nás před nadměrnou závislostí od představ nebo názorů jiných.

Dělejte svá rozhodnutí za použití všech cihliček a s jasně stanoveným cílem před očima. Tehdy nebude hrozit, že se z vás stane stádní zvíře.

Nespoléhejte se však na mě. Promyslete si to.

Zdroj

Překlad z němčiny ďurino, leden 2012

převzato: http://www.auria.sk/blog/studia-to-dokazuje-95-percent-vsetkych-ludi-su-stadove-zvierata#more-1636

Komentáře