BRICS

V současné době státy BRICSu tvoří přibližně 26,6 % územní plochy všech zemí a žije v nich 42,2 % obyvatelstva planety. V r. 2010 jejich celkový HDP činil 18,48 bilionů USD. Hospodářsky nejsilnější (v přepočtu na obyvatele) je zatím Rusko, v absolutních číslech ale vede Čína, jež je vůbec považována za nejsilnějšího člena skupiny. Právě překvapivé přizvání Jižní Afriky (v prosinci 2010) – když by více vyhovovaly Turecko, Indonésie, Mexiko či Jižní Korea – je dílem především Číny, která si chce utvrdit svůj sílící vliv v Africe.

Z původně nesouvislé skupiny, vlastně „vynalezené“ ekonomy a novináři, se BRICS postupně mění v úžeji spjatý blok, který svůj hospodářský potenciál chce využít i geopoliticky. Stále častěji se konají společné schůze a porady. V roce 2008 se v ruském Jekatěrinburgu konalo setkání ministrů zahraničních věcí zemí BRICu; o rok později v červnu, v tomtéž městě, už byla vrcholná schůzka (summit) nejvyšších představitelů těchto zemí. Další vrcholná schůzka následovala v dubnu 2010 v brazilské Brasílii. Třetí setkání na nejvyšší úrovni, původně plánované na duben 2011 do Pekingu, se nakonec konalo jinde: v nejjižnějším městě Číny, San-ja. Účastnila se ho už i Jižní Afrika, jakožto nový plnoprávný člen.

Na konci března 2012 se země BRICS sešly v Novém Dillí k summitu, jehož cílem bylo mj. naplánovat vytvoření společné mezinárodní rozvojové banky (tzv. BRICS Bank), která by mohla vytvořit protiváhu k již existujícím rozvojovým bankám. Účelem této banky má být financovat rozvojové a infrastrukturní projekty v rozvojových zemích.[4] Úvěry budou poskytovány v národních měnách příslušných zemí, nikoli v amerických dolarech, jak bylo v mezinárodním finančním styku zvykem.

Můžeme očekávat rozšíření BRICS?

Indonésie, země s čtvrtmiliardovým obyvatelstvem, nyní vykazuje největší tempa růstu v Asii. V perspektivě se stane jednou z předních zemí světa, domnívají se mnozí experti. Hlas Ruska píše o tom, nakolik jsou tyto předpovědi realistické a také o možném připojení Indonésie k BRICS (nyní do této skupiny patří Brazílie, Rusko, Čína, Indie a JAR).
Největší muslimská země světa je největším státem v JV Asii a z hlediska růstu ekonomiky zaujímá ve světě jedno z předních míst. To vše dělá Indonésii potenciálním kandidátem na připojení k BRICS. Za 10-15 let to bude zřejmé, je přesvědčen hlava parlamentního výboru ruského parlamentu pro zahraniční záležitosti Alexej Puškov. Připomíná, že před 30 lety předpovědím o vedoucí globální roli Číny věřili pouze specialisté. Dnes ji nikdo nepopírá. Více o potenciálním indonéském průlomu ekonom Sergej Chestanov:

Protože Indonésie demonstruje poměrně vysoké tempo růstu a objem její ekonomiky i počet obyvatel je srovnatelný se zeměmi BRICS, můžeme považovat za pravděpodobné, že bude do této skupiny začleněna. S přihlédnutím k tomu, že se tempa růstu starých členů BRICS snižují, doplnění skupiny o nové členy velmi pravděpodobné.

Po summitu BRICS v Durbanu (JAR) o připojení k BRICS požádal Egypt. Nedávno se v HSP objevily informace o stejných úmyslech ze strany Kazachstánu. Na pozadí krize tradičních integračních uskupení role nových, dokonce i tak deklarativně neformálních, jako BRICS, roste, poznamenala v rozhovoru pro Hlas Ruska politoložka Jevgenija Bojko:

BRICS má možnost dokázat, že se, nehledě na neexistenci formálního spolku, rozšiřuje, rozvíjí a je přitažlivý pro další státy. Druhou věcí je to, nakolik je nutné, aby se BRICS do této pozice stavěl. Nyní jsou přeci všechny ekonomicky aktivní regiony obsazeny. Kromě Severní Ameriky – z jasných příčin.

Připojení Indonésie a dalších zemí Asijsko-Tichooceánského regionu (ATR) je oprávněné, protože právě sem se nyní přesouvá centrum světové ekonomiky. Na druhé straně však takový krok může narušit proporcionální přítomnost v klubu, kde jsou i tak už zastoupeny dva největší asijští hráči – Čína a Indie. Navíc nové státy budou muset koordinovat své zájmy s obecným diskursem původních členů BRICS. Zde je komentář politologa Alexandra Orlova:

Pro jakýkoliv stát je vstup do BRICS spojen s plusy i s mínusy. V rámci BRICS existují rozpory, včetně rozporů mezi Indií a Čínou. A když se objeví nový člen, rozporů bude více. Na to je třeba myslet.

Avšak, nehledě na všechny rozpory uvnitř BRICS, podle informací společnosti Peicewatwerhouse Coopers, má „pětka“ a řada dalších rychle rostoucích ekonomik zcela světlé perspektivy. Předpokládá se, že v roce 2050 budou země BRICS, spolu s Mexikem, Indonésií a Tureckem v objemu HDP převyšovat země G7 více, než jeden a půl krát.

Emil Kalabus