UTAJOVANÁ PRAVDA - ZAPOVĚZENÉ POZNÁNÍ (25)

Moudré konání je pro nás takové, bez ohledu na to, jak se díváme na motivy mimozemšťanů, abychom je přivítali a vytvořili s nimi dialog a společně vybudovali mír. Žádný vnímatelný konflikt či rozdíl nevyřešíme pomoci zbraní, ať už jsou sofistikované jakkoliv. Pokročilé elektromagnetické zbraně mají potenciál být mnohem ničivější než zbraně nukleární. Takže ani pro lidi ani pro mimozemšťany neexistuje možnost, že by přežili válečný konflikt, do kterého by byly zapleteny takto vyspělé technologie. Ti, kteří zastávají paradigma válek a vesmírných válek, jsou chybně smýšlející příznivci konfliktů a je třeba je krotit. Jak již bylo zmíněno dříve, existuje plán, jak oklamat veřejnost, aby mohla být celá ta válečná mašinérie držena stále v chodu - a nakonec se přesunout i do vesmíru.

Jednou z těch věcí, které Werner von Braun sdělil Carol Rosinové, bylo, že nejdřív tu bude studená válka a pak státy, kvůli kterým je třeba se znepokojovat, a ničemné státy. A pak, jak konkrétně uvedl - psal se rok 1974 - bude globální terorismus a hrozba asteroidů z vesmíru. A pak vůdcové vyrukují s fingovanou mimozemskou hrozbou. To všechno je vymyšleno tak, aby bylo prostřednictvím strachu dosaženo maximální kontroly nad světovou populací.

Když mi to Carol Rosinová vyprávěla, přikývl jsem: „Setkal jsem se s půltuctem lidí, kteří byli v plánovacích skupinách, kde se rozebíral přesně tento scénář."

Naše zkušenosti s mimozemšťany jsou, že nám jasně dávají na srozuměnou: „Pokuste se to napravit. Dělejte, co můžete." A tak my děláme, co je v našich silách.

Carol Rosinová měla zážitek s pokročilými technologiemi připojenými k lidské mysli. Povyprávěla mi o tom. Když se poprvé setkala s Wernerem von Braunem, byl velmi nemocný, a tak ji požádal, aby jeho jménem promluvila na velké konferenci lidí z letecko-kosmického průmyslu v Chicagu. Cítila, že na něco takového není připravena, on jí však řekl: „Zvládnete to velmi dobře. Žádný strach. Jen do toho." Tak tam šla, aniž by měla představu, co před těmi tisícovkami lidí přednese.

Jak začala mluvit, náhle ve svém uchu uslyšela, jak k ní promlouvá hlas Wernera von Brauna. Neměla v sobě žádný implantát ani žádný elektronický přístroj. Celou svou řeč přednesla tak, že naslouchala, co jí Werner von Braun říká do ucha. V ten okamžik si uvědomila, jak pokročilé takové systémy jsou.

Když používáme tyto skutečně pokročilé mimoprostoro- vé elektromagnetické systémy vyvinuté tou ničemnou skupinou, nemusíme mít v nikom zavedené žádné zvláštní zařízení. Samozřejmě, jedna z věcí, na které se pracuje v rámci projektů kontroly chování a vybuzení vzpomínek, jsou takzvané implantáty, které lidé vyjímají z obětí údajných mimozemských únosů. Tyto implantáty jsou vyráběny v tajných firmách produkujících vrcholnou elektroniku a pak jsou při fingovaných únosech zaváděny do lidí. Tyto oběti únosů jsou posléze nasměrovány k určitým nic netušícím (či spolupracujícím) odborníkům přes únosy, kteří prohlásí, že je to dílo mimozemšťanů! To je výsměch!

Poněvadž lidé nemají ani tušení, jaké jsou skryté možnosti těch tajných skupin, tak takovýmto výzkumníkům nezbude nic jiného, než to prohlásit za práci mimozemšťanů. Nic není víc vzdáleno pravdě. Pokud nevíme, jaké jsou tajné možnosti či schopnosti lidí, nemohou vůbec posoudit to, co zkoumají - zda to má pozemský či mimozemský původ. Po padesáti či šedesáti letech práce a výdajích přesahujících triliony dolarů a námaze některých nejgeniálnějších mozků světa došlo ve světě tajných programů k mnoha velmi pokročilým objevům. Jsem si jist, že skutečný současný stav vědy je velmi pokročilý a v některých ohledech se blíží schopnostem mimozemšťanů.

Také jsme si všimli, že k mnoha únosům dochází poblíž vojenských zařízení nebo uvnitř vojenských rodin. Od lidí, kteří to zkoumali už v sedmdesátých a osmdesátých letech, jsem se dozvěděl, že to má velmi silný vzájemný vztah s vojenskými rodinami a vojenskými územími a vojáky obecně. Zprávu o tom podávají jisté civilní UFO skupiny, které však s tou informací nemohou ven, protože byly dány na černou listinu a jsou předem vyškrtnuty ze všech konferencí a nemohou o tom mluvit. Tato informace je zamlčována a překrucována. Můžeme se tedy divit, kdo vede tyto UFO skupiny provádějící únosy?

Jeden výkonný ředitel jedné z těchto civilních skupin zabývajících se únosy mi zavolal a řekl, že se dozvěděl, že jsem došel k tomuto závěru. Potvrdil mi, že mám absolutní pravdu a že drtivá většina těch případů, které zná, byly vojenské únosy. Nicméně tento fakt je držen v tajnosti díky činnosti mecenáše této skupiny a každý, kdo se pokusí o zveřejnění tohoto faktu či o pozitivní interakci s mimozemšťany, je tak či onak odstraněn. Později se ukázalo, že hlavní finanční zdroje pro tuto prominentní skupinu zabývající se UFO únosy pocházejí od prince S. A.!

Tento typ věcí se neustále opakuje. A to je též důvod, proč jsem se vždy zajímal o pravdu bez ohledu na to, kam nás zavedla. Bohužel existuje několik lidi, jejichž reputace a systém víry .1 přesvědčení jsou tak hluboce zabaleny do podobných idejí, že nedovolí, aby pravda vyšla na povrch.

V osmdesátých letech pracoval výzkumník jménem Paul Benowitz. Do tohoto případu byl vtažen i jeden důstojník ze speciální výzkumné skupiny vojenského letectva (AFOSI). K Paulovi Benowitzovi byly posílány oběti únosů z řad armády / toho důvodu, aby ho svedly ze stopy, která ho vedla k super lajnému projektu kolem vojenské letecké základny Kirkland v Novém Mexiku.

Jedna žena jela pozdě v noci poblíž jednoho z těchto tajných zařízení, když se právě testovaly jisté antigravitační dopravní prostředky. Viděla něco, co vidět neměla, tak došlo na vojenský únos. Podali jí jistou chemikálii, po které ztratila vědomí, do těla jí zavedli implantát. Tajní agenti použili ultra pokročilé technologie na kontrolu mysli a vložili do ní paměťové obrazy mimozemského únosu.

Pak ji ti lidé nasměrovali za Paulem Benowitzem a začali ho ničit pomocí těch pokročilých elektromagnetických zbraní. Vzápětí prodělal vážný nervový kolaps a musel být hospitalizován. Byla to velká tragédie.

K tomu všemu došlo proto, že ta nešťastná osoba viděla něco, co neměla. Krycí příběh zněl „únos mimozemšťany", zatímco ve skutečnosti viděla, jak testují reprodukci mimozemského korábu poblíž základny Kirkland. Někteří lidé jsou prostě ve špatný čas na špatném místě, a než aby došlo k vyzrazení informace o tajných projektech s antigravitačními pohonnými systémy, je nafingován mimozemský únos a celý ten krycí příběh.

Během našich výzkumů v devadesátých letech jsme identifikovali několik lidí, kteří byli v těchto komandech. Jeden muž žije kousek od Seatllu, další, který byl u Army Rangers, je /. Colorada a byl vtažen do těchto rozkouskovaných programů. Řekl, že se jednalo o hraní „divadla". Lidé byli posíláni na takový únos pouze jednou a pak byl tým rozdělen.

Požádal jsem ho, aby o tom mluvil veřejně, ale měl strach a byl si jist, že pokud o tom promluví, bude zavražděn. Vysvětloval, že tam vlastně byli lidé namaskováni tak, aby vypadali jako mimozemšťané. To „divadlo" bylo velmi propracované a skoro každého dokázalo přesvědčit o tom, že tím, kdo provádí tyto operace, jsou mimozemšťané. Dále tvrdil, že při těchto únosech se používala jak elektronika, tak drogy. „Nemáte ani představu o tom, kolik důležitých politiků nebo klíčových vojenských činitelů - případně členů jejich rodin - jsme unesli, aby se naučili nenávidět mimozemšťany a začali podporovat snahu o hvězdné války," řekl.

Odpověděl jsem: „Ano, věřím vám. Protože jsem se setkal s princem S. A., jehož bratr byl unesen při jedné z těch tajných paravojenských operací, vím, že jeho rodina, která má ohromný vliv v bankovnictví, skutečně podlehla této falešné hrozbě. Tyto operce jsou velmi dobře provedeným a velmi sofistikovaným uměním klamu."

Mnoho na sobě nezávislých lidí, kteří se podíleli na těchto tajných korporačních a vojenských projektech, mi řeklo tytéž podrobnosti ohledně věcí, které se při únosech používají, i ohledně záměru, který stojí za tím vším. K těmto tajným fingovaným operacím dochází i v jiných zemích.

Jejich smyslem je přesně to, před čím varoval Werner von Braun: připravit lidi na možnou falešnou hrozbu u vesmíru, která „sjednotí svět" kolem nové skupiny centralizované - vojensko-průmyslově-ekonomické moci.

Někteří lidé z médií i někteří autoři knih se též stali terčem těchto útoků. Prezident Kennedy byl zavražděn, protože se dostal příliš blízko pravdě o tom všem a s tím souvisejícími záležitostmi.

25. MIMO MÍSU

Prezident Kennedy byl zavražděn kvůli konstelaci těchto vzá jemně propojených věcí: UFO a mimozemská civilizace jsou součástí souboru problematiky, který zahrnuje světový bankovní systém, vedení tajných služeb, tu stínovou skupinu, která kontroluje naši společnost skrze vzájemně propojené korporace, finanční a institucionální zájmy a korupční korporační zájmy ve vládních a armádních záležitostech.

Jack Kennedy o tom věděl hodně a chystal se provést rozhodné kroky, které by s tím skoncovaly. Chystal se ujmout vlády v tom vojensko-průmyslovém komplexu. Chystal se uzavřít mír se Sovětským svazem, chtěl učinit přítrž studené válce. V krátkosti řečeno, chystal se zabrzdit ten rozjetý kočár fašistů. Je třeba mít na vědomí i to, že Jack Kennedy byl natolik důvtipný, že věděl, že Marylin Monroe byla zavražděna proto, že jí řekl jisté věci o mimozemšťanech a souvisejících záležitostech.

Je jasné, že o těch věcech věděl i Bobby Kennedy. Mám dopis od Bobbyho Kennedyho, ve kterém se píše o UFO a jeho zájmu o toto téma. Dopis byl psán krátce předtím, než byl zavražděn.

Jak jsem byl vyrozuměn ze svých zdrojů, roku 1963 začal Jack Kennedy s procesem, který měl mnoho těchto tajných programů podřídit federálnímu vládnímu systému, což by změnilo jejich dynamiku. Byl velmi nakloněn tomu, aby prakticky rozpustil CIA. Chtěl odtajnit informace o UFO a chtěl, aby se tyto technologie využívaly ku prospěchu lidstva. Chtěl změnit směr politiky Spojených států ve Vietnamu. A ten ničemný spolek nemohl dopustit, aby k něčemu takovému došlo. Kennedy byl samozřejmě zavražděn předtím, než mohly být ty změny realizovány.

Jeden muž zapletený do vraždy Kennedyho mi zavolal a diskutoval se mnou o věcech týkajících se UFO a technologií na volnou energii a nový typ pohonu. Tento muž se angažoval v logistice kolem Kennedyho vraždy. Byl také hluboce zapleten do té stínové meta vlády, která řídí UFO projekty a drží pod palcem nové energetické systémy, jež mohou spasit světové životní prostředí. Lidé, kteří ho znají, vám řeknou, že zabil více lidí, než máte prstů na obou rukách a nohách zároveň. Nyní však pracuje na těch projektech obráceného inženýrství a má co do činění s technologií UFO a „létajících talířů". Mluvil jsem s ním mockrát a stoprocentně vím, že vražda Jacka Kennedyho a smrt mnoha dalších lidí mají spojitost s pokusy o zastavení úniku informací o těchto věcech.

Když jsem se v Anglii setkal s lordem Hillem Nortonem - pětihvězdičkovým admirálem, „králem moří" a bývalým britským ministrem obrany - chtěl vědět, proč mu nikdo nikdy neřekl o UFO. Slyšel, že jsem se setkal s ředitelem CLA a dělal brífink pro lidi Billa Clintona. Zašel jsem do jeho domu v Hamp- shiru. Byl to jeden z těch mohutných starých domů s tlustými doškovými střechami - krásné místo. Seděli jsme v jeho obýváku v křeslech - ušácích. Seděl po mé pravici, měl před sebou psací potřeby, kladl mi otázky a pilně si pořizoval poznámky. Chtěl znát vše, co vím. Lord Hill Norton je živý nevysoký muž s pronikavýma modrýma očima.

V jednom okamžiku se mě zeptal: „Proč mi o tom neřekli? Byl jsem šéf ministerstva obrany a byl jsem též v MI-5 a MI- 6 a u všech těch citlivých operací ve Velké Británii. Byl jsem také šéfem vojenské komise NATO! Přestože jsem byl na těchto postech, nedozvěděl jsem se o tom ani slovo. Dozvěděl jsem se o tom až později a informace o tom jsem získal od lidí, jako je lord Mountbatten. Proč mi všechno zamlčeli?" Byl rozběsněný kvůli tomu, že byl „mimo mísu", stejně jako admirál Tom Wil- son, který byl šéf společného štábu tajných služeb, a stejně jako ředitel CIA James Woolsey a další a další.

Odpověděl jsem: „Pane, na vaši otázku odpovím otázkou. Co byste udělal, kdybyste zjistil, že existuje transnacionální skupina, která nepodléhá žádné vládě na světě, ale pronikla do téměř do všech aspektů téměř všech důležitějších vlád světa? Tato skupina si pro sebe uzurpovala - pomocí zločinných operací, nestoudného jednání a dokonce i vražd - ilegální kontrolu nad všemi nejdůležitějšími technologiemi, které byly vůbec kdy objeveny, včetně technologií schopných mezihvězdného cestování, technologií, které mohou zbavit celý svět nutnosti užívat fosilní paliva, a tím spasit životní prostředí a skoncovat s chudobou. A navíc tato skupina nanejvýš pohrdá zákonem, právem i demokracií i svobodou a blahobytem ostatních lidí... a vůbec budoucností Země. Co byste udělal?"

Vykřikl: „Nestrpěl bych ji ani jednu zatracenou vteřinu!" Pokýval jsem hlavou: „Právě proto vám to nikdy neřekli. Právě jste si sám odpověděl na vlastní otázku." Zeptal: „Co tím chcete říct?" „Protože kdybyste o tom věděl a toto by byla vaše odpověď, skončil byste jako Jack Kennedy nebo jako lord Mountbatten, který zahynul pro výbuchu údajné bomby IRA, kterou vlastně nastražila ta ničemná skupina. Skončil byste jako Marylin Monroe a Mary Meyerová a všichni ti další lidé, kteří byli zavražděni kvůli tomu, že nechtěli dál udržovat tajemství. Skončil byste jako ti všichni." Pak jsem dodal: „A jako, bohužel, někteří lidé z mé skupiny a bývalý ředitel CIA Bili Colby." Jenom se na mě podíval a mezi zuby procedil něco jako: „Ti zkurvysyni."

To, zda o tom víte nebo nevíte, záleží zcela na tom, zda si ti z toho stínového tajného světa myslí, že budete držet v tajnosti všechny ty tajné informace, která vám jsou ochotni vyjevit. A pokud si myslí, že jste neoblomný chlapík, který se snaží o nápravu ihned poté, co se mu dostanou do rukou hodnotné informace a zjistí, jací zločinci stojí v pozadí, neprozradí vám ani slovo, protože kdyby vám to řekli a vy byste vystoupil z řady, museli by vás odrovnat.

Můj vojenský poradce byl v takových tajných neschválených projektech, které vyžadovaly zvláštní vstupní prověrky, a popsal mi, jak to chodí. Pokud na takovém neschváleném projektu pracuje pouze deset lidí, pak pouze těchto deset lidí ví, co se vlastně děje. A pokud jste členem této skupiny a vystoupíte z řa dy, pak existuje kulka s vaším jménem, která si vás dozajista najde. To mi řekl. A pokud nejste v takové buňce, pak nehledě na to, v jaké jste pozici či jakou máte šarži, se o tom projektu nikdy nedozvíte.

Jeden takový projekt řídil admirál Harry Trane, který poz ději přešel k SIAC. V určitém okamžiku, když se chystali ukon čit takový projekt, aby se mohl proměnit a pokračovat na jiném místě - aby ta skrytá hra mohla pokračovat - sezval si admirál všechny zainteresované a řekl: „Mnohokrát vám děkuji za vaše služby; pracovali jste v x miliardovém neschváleném projektu, ale nyní nastal čas, aby tento projekt změnil formu." A tak jej zavřou. Pracoval jsem s mnoha lidmi, kteří se podíleli na těchto typech projektů.

Jedním z našich svědků je Merle Shane McDovvell. Byl v budově námořního velitelství poblíž Norfolku ve státě Vir ginie, když na severovýchodní pobřeží přilétlo z vesmíru ohromné UFO, které bylo nakonec zaznamenáno na nejméně pěti různých vojenských radarech. Bylo sledováno, jak se na východním pobřeží pohybuje sem a tam. V kontrolním centru, kde se nacházel on, byl vyhlášen nejvyšší stupeň poplachu, kte rému se říká Code Zebra. Abyste mohli během tohoto poplachu zůstat uvnitř budovy, musíte mít na důstojnických výložkách na ramenou zebří pruhy.

Každý, kdo tyto zebří pruhy nemá a kdo tam neplní rozkaz, musí do šedesáti sekund odejít, jinak je zastřelen mariňáky, kte ří tam drží stráž. Když k poplachu došlo, přítomen byl i admirál Harry Trane - šéf námořního štábu této atlantické divize. Merlc Shame McDowell mi řekl, že admirál byl skutečně rozčilený proto, že neměl celou událost pod kontrolou. Admirál nařídil

tento mimozemský koráb sestřelit a posílal stíhačky sem a tam .1 snažil se ten koráb vyslídit. Ovšem na obrazovce radaru se 1 ten koráb při jednom snímání objevil kousek od pobřeží Nové Anglie, při dalším snímání už někde u Nortblku a vzápětí už byl i poblíž Azorských ostrovů. V jednom okamžiku se jeden pilot | dostal k tomu UFO dost blízko na to, aby je mohl vyfotografovat. McDowell viděl fotografii toho velkého dlouhého cylindrického korábu. Nad Azorskými ostrovy se otočil o šedesát stupňů a v mžiku zmizel ve vesmíru.

V osmdesátých letech patrně admirál Trane nebyl zasvěcen do záležitosti UFO, protože McDowell vypověděl: „Ten stařík 1 byl skutečně otřesený." Nevěděl, o co se jedná. Hned se žhavily horké linky se Sovětským svazem a ptali se jich, zda je to raketa nebo nějaké jejich letadlo. Sověti řekli: „Naše to není." Nebylo [ to nic z Evropy ani nic amerického.

Později přišli agenti v oblecích a zastrašovali každého, kdo toho byl svědkem. Ty hrozby byly míněny velmi vážně.

Jedním z důvodů, proč informuji mnoho běžných armádních velitelů ohledně těchto věcí, je to, že lidé, kteří nevědí, o co se jedná, mohou být účastníky podobného setkání a nemusejí vědět, jak reagovat. Připravenost ke správné akci je ovlivněna tajnůstkařením, které je výsledkem práce té ničemné skupiny, která moc dobře ví, o co se jedná, ale která lidem lže. Připomeňme si: admirál Trane nařídil vojenskou akci a sestřelení mimozemského korábu proto, že nevěděl, co to vlastně je! To je velmi nebezpečné a neuvážené.

Poté, co admirál Trane odešel z armády, prošel otáčivými dveřmi do vojensko-průmyslového komplexu a do korunního klenotu té tajné stínové vlády: Science Applications International Corporation, SIAC.

Náš vojenský poradce měl před několika lety příležitost setkat se admirálem Tranem a nadhodit toto téma. Admirál Trane naslouchal, ale mlčel jako pěna. Nakonec utrousil: „Diskutovat o těchto věcech mě vůbec nezajímá." Pak se vrátil k té

poslední větě, která předcházela řeči na toto téma, a plynně na ni navázal.

Tito lidé jsou vycvičeni k takovémuto jednání. Měl jsem vel mi drahou přítelkyni, která mě představila paní Butrus-Ghálí- ové, manželce generálního ředitele OSN, a mnoha dalším lidem. Byla dlouhodobým členem CSETI a podporovatelem projektu Disclosure. Mnoho let se též přátelila s jedním z nejvlivnějších senátorů. Doznal jsem se jí, že jsem si skoro úplně jist, že ten muž je jedním z klíčových agentů té tajné ničemné skupiny. Takže s ním začala na to téma mluvit. Udělal následující vět Naslouchal a díval se na ni pronikavým orlím pohledem. Kdy7 skončila, navázal na tu poslední větu, kterou řekla předtím, ne/ začala o UFO, a plynně pokračoval v hovoru. Prostě tu část s UFO vytěsnil, jako by o tom nepadlo ani slovo. Bylo to pro ni velmi překvapivé.

I já byl svědkem podobného chování. Toto je jeden způ sob, pomocí kterého jsem schopen identifikovat skutečně dobře vycvičené velmi vlivné lidi ve skupině stínové vlády. Do této skupiny patřil i jeden bývalý prezident a dva bývalí ministři obrany Spojených států.

V polovině devadesátých let jsem byl pozván někým, kdo zná senátora Barryho Goldwatera, abych přišel za ním domu na diskusi na toto téma. Mnoho z vás si asi pamatuje, že to byl senátor z Arizony, který v roce 1964 neúspěšně kandidoval n.i prezidenta. Byl též generálem záložáků vojenského letectva.

Dojel jsem do domu senátora Goldwatera, stojícího v kop cích, ze kterých je pěkný výhled na arizonské město Scottsdale Tomuto muži již bylo něco přes osmdesát, stále si však udržoval bystrou mysl. Velmi se zajímal o to, co děláme. Poslali jsme mu všechen náš materiál určený k brífinkům a on nám byl velmi vděčen.

Přestože senátor Goldwater patřil k služebně nejstarším a nejváženějším, nikdy ze žádných zdrojů nedostal žádnou informaci o těchto záležitostech. Tak zašel za generálem Cur tisem Lemayem a požádal ho, zda mu může zařídit vstup do „modrého pokoje" ve Wright-Pattersonové vojenské letecké základné, aby si v oddělení cizích technologií mohl prohlédnout UFO materiál. On a generál Lemay k sobě byli vždy přátelští, tentokrát se však k němu otočil a řekl: „Proklatě, Barry! Ani já sám se nemohu dostat na to místo, a pokud mě o to požádáš ještě jednou, osobně dohlédnu na to, aby tě úředně vyhodili z vojenského letectva!"

To řekl americkému senátorovi a kandidátovi na post prezidenta, který sloužil jako generál u zálohy vojenského letectva! Když jsme seděli v obývacím pokoji senátora Goldwatera, položil jsem mu otázku: „Pane bože, myslel to vážně?" „Byl tak vážný jako infarkt. A já už na to téma nikdy nemluvil!"

Tento příběh vám dává tušit, jaký strach a extrémní utajení obklopují celé toto téma, že uši sklopí i někdo v postavení Bar- ryho Goldwatera, zakladatele konzervativního křídla republikánské strany. Byl super konzervativní, pro vojenský, vlastenec toho nejhrubšího zrna. A najednou mu jeho přítel a kolega generál řekne, že bude postaven před vojenský soud!

Senátor Goldwater řekl: „Myslím, že to, co děláte, je úžasné." Pak se zeptal: „Co mohu udělat, abych vám pomohl?" Odpověděl jsem: „Snažíme se dát dohromady koalici lidí, kteří na jisté nezanedbatelné úrovni znají podrobnosti o tom všem, a tak odtajnit UFO materiál způsobem, který by byl pro veřejnost důvěryhodný ... a tak učinit přítrž všem těm tajnostem. Nastal čas, aby to utajování skončilo."

Goldwater zvolal: „Máte pravdu! To, že je to drženo v tajnosti, bylo zlou chybou už kdysi a je to zlou chybou i teď."

Tak jsme začali mluvit o tom, kdo je zapleten do té tajné stínové skupiny. Když jsme procházeli seznam zainteresovaných lidí, konečně jsem se zeptal: „Znáte admirála Y. N.?" „Ach ano, jistě, přátelili jsme se několik let." Já na to: „Hrome, on je ve skupině MJ-12 číslem 3." Ze šokovaného senátora vypadlo: „Cože? On?!"

„Ano," přitakal jsem. „Společně s lidmi jako Edward Teller a podobnými týpky. Edward Teller je klíčovou osobou zapletenou do těchto projektů."

Senátor se zeptal: „Nuže, a co tedy mohu udělat?" Zeptal jsem se: „Byl byste ochoten se s generálem zkontaktovat a požádat ho, aby se se mnou sešel, abychom mohli celou věc prodiskutovat a vyzkoumat, zdali bychom mohli nějakým způsobem spolupracovat na tom, jak bezpečným a účinným způsobem dostat tyto informace mezi nejširší veřejnost?" Odpověď zněla: „Ano, pokusím se o to. Na to vemte jed!" A taky to zkusil.

O pár týdnů později mi zavolal a řekl: „Ach bože! Něco takového před admirálem už nikdy nevyslovím!" V několika větách mi pak vylíčil, jak ho admirál příkře odbyl a že se o tomto tématu již nebude s nikým bavit. Tento admirál je na několika velmi významných vládních postech a z jedné této pozice přešel do nejužšího vedení korporace SIAC.

Admirál Y. N. je bezesporu klíčovou postavou - a je jí už několik desetiletí.

Později jsem mluvil s Joanne Goldwaterovou, dcerou senátora, která vede Goldwater Foods of Arizona. Řekla mi: „Víte, táta vám už nemůže pomoci při kontaktech s těmi lidmi ... ať už mu admirál řekl cokoliv, táta se ho teď bojí jako samotného čerta." Odpověděl jsem: „To je v pořádku, je to dobrovolný spolek a každý má své meze. Nežádám nikoho, aby dělal něco, co je mu proti srsti, a vážím si toho, že váš otec udělal vše, čeho byl schopen."

Zhruba v té době jsem dozvěděl, že viceprezident Hum- phrey odjel tajně na vojenskou leteckou základnu Kirkland a Sandie Labs, aby se podíval po tajných technologiích a pro jektech spojených s UFO. Dozvěděl se, že existují tajné projekty zpracovávající mimozemský materiál. Jeden svědek, který tehdy byl v Sandie Labs, mi osobně řekl, že pracoval na těch UFO projektech a že se tam dělaly projekty obráceného inženýrství, které se snažily rozluštit funkce mimozemských elektronických zařízení.

Viceprezident přišel k jedné takové laboratoři a chtěl vstoupit dovnitř, aby si mohl prohlédnout, co tam je. Nicméně chlápek u dveří viceprezidentovi řekl: „Pane, ke vstupu na toto místo nemáte povolení. Pokud uděláte ještě krok kupředu, zastřelíme vás." Zeptal jsem se našeho svědka: „Bylo to myšleno vážně? Skutečně by zastřelili viceprezidenta Spojených států?" 'len muž přikývl: „Mysleli to naprosto vážně. Ve vteřině by z něho byl mrtvý muž."