Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Poselství prezidenta Ruské federace Vladimira Putina Federálnímu shromáždění (III.)

Hodnocení uživatelů:  / 8
NejhoršíNejlepší 

Vážení kolegové, před dvěma lety jsme narazili na vážné ekonomické výzvy, na nepříznivou konjunkturu na světových trzích, na sankce, jimiž se nás snažili přimět, abychom tančili, jak se u nás říká, podle toho, jak někdo píská, abychom nedbali na naše základní národní zájmy. Nicméně, opakuji, hlavní důvody zbrzdění ekonomiky spočívají především v našich vnitřních problémech. Především jde o nedostatek investičních zdrojů, moderních technologií, odborných kádrů, slabší rozvoj konkurence, nedokonalé podnikatelské prostředí. Nyní se pokles v reálném sektoru ekonomiky zastavil, jsou dokonce náznaky menšího průmyslového růstu. Ale víte, že jestliže jsme měli v loňském roce pokles HDP kolem 3,7 procenta, tak si myslím, že v tomto roce bude zanedbatelný. Za 10 měsíců roku 2016 růst [průmyslové výroby] činil 0,3 procenta, a předpokládám, že to tak přibližně zůstane.

Důležitou roli sehrály programy na podporu řadu průmyslových odvětví, jakož i trhu nemovitostí. I o tom teď řeknu, protože máme příznaky růstu průmyslové výroby, malého, ale trend je pozitivní, je očividné, že ho musíme udržet.

  • poselstvi-prezidenta-ruske-federace-vladimira-putina-federalnimu-shromazdeni-iii

Tak tedy, o trhu s byty. V roce 2015 bylo uvedeno do provozu více než 85 milionů čtverečních metrů obytné plochy. Toto je rekordní ukazatel za celou historii země.

Zde je velmi důležité, aby tyto byty byly realizovány, pochopitelně, a je třeba zvyšovat kupní sílu obyvatelstva. Taky o tom řeknu v souvislosti s našimi programy na podporu hypoték.

Budeme pokračovat v poskytování adresné pomoci těm odvětvím ekonomiky, které se zatím potýkají s negativní konjunkturou. Už jsem mluvil o tom, že vidíme náznaky, skromného, ale přece jen růstu, v oblasti průmyslové výroby.

V automobilovém průmyslu máme celkově mírný pokles, ovšem v produkci nákladních automobilů jde o růst ve výši 14,7 procenta, ve třídě osobních vozů pro komerční účely máme růst 2,9, autobusy zaznamenaly růst o 35,1 procenta. V železničním strojírenství činí růst 21,8 %, nákladní vagóny – 26 %. Velmi dobrou dynamiku vykazuje růst výroby strojů a zařízení pro zemědělství – 26,8 procenta. V lehkém průmyslu je také pozitivní dynamika.

Zajistili jsme makroekonomickou stabilitu, což je velmi důležité, zachovali jsme finanční rezervy. Nesnížily se, ale dokonce povyrostly devizové a zlaté rezervy Centrální banky. Jestliže k 1. ledna 2016 to bylo 368,39 miliardy dolarů, nyní je to 389,4, čili téměř 400 miliard. Zde je dynamika taky pozitivní.

Očekáváme, že na konci letošního roku výrazně klesne inflace, bude to pod 6 procent. Také zde bych se rád opřel o čísla. Pokud si vzpomínáte, inflace v roce 2015 činila 12,9 procenta. Doufám, že letos nepřekročí šest procent, bude někde kolem 5,8. Dynamika, jak je patrno, pozitivní, dokonce výrazně pozitivní.

Připomenu, že nejnižší inflace byla zaznamenána v roce 2011, bylo to 6,1 procenta. Zopakuji ještě jednou, že v letošním roce může být i menší. To znamená, že v příštím roce můžeme opravdu dosáhnout stanoveného cíle, a to 4 procenta. To jsou velmi dobré předpoklady pro to, abychom na základě zdravé ekonomiky dosáhli podstatného růstu.

Chci však zdůraznit: stabilizace neznamená automaticky přechod k udržitelnému vzestupu. Pokud nevyřešíme základní problémy ruské ekonomiky, nespustíme naplno nové růstové faktory, pak můžeme léta zůstat v blízkosti nuly, a to znamená, že se budeme muset neustále krčit, šetřit, odkládat na později náš další rozvoj. Tohle si dovolit nemůžeme.

Existuje i jiná cesta, předpokládající jasné stanovování cílů a jejich etapové, systémové dosažení. Právě takový přístup nejednou přinášel významné pozitivní výsledky, a to v dostatečně krátké době.

Tak, svého času se zdálo, že problémy v zemědělství budou existovat málem věčně. Víme, jak se o tom mluvilo a jak se kvůli tomu zlobili naši zemědělci, když se o zemědělství hovořilo jako o jakési černé díře: ať tam nasypeš peněz kolik chceš, žádný výsledek stejně nebude. Ale ne, vypadá to, že vše lze uspořádat jinak. Našli jsme ověřená řešení, přijali státní program, vytvořili flexibilní systém podpory zemědělců, a dnes je zemědělsko-průmyslový komplex úspěšným odvětvím, který živí zemi, a získává mezinárodní trhy.

V tomto případě zafungovalo, jak se u nás lidově říká, že všechno zle je k něčemu dobré. Naši tzv. partneři zavedli sankce, o kterých jsem se zmínil, my jsme přijali odvetná opatření. No a pomohli na domácím trhu naším výrobcům zemědělské produkce. Ale oni by neměli zapomínat, že to nemůže a zřejmě ani nebude trvat věčně a také spotřebitel potřebuje konkurenční prostředí na trhu, takže tuto příznivou situaci, která se dnes vytvořila, je třeba, samozřejmě, využít v plné míře.

Vývoz zemědělské produkce, o kterém jsem se již zmínil, nám přináší dnes víc než prodej zbraní. Ještě nedávno, zřejmě, tohle jsme si nedokázali ani představit. Už jsem o tom veřejně mluvil, ale mohu to ještě jednou z této tribuny zopakovat. Mimochodem, v oblasti vývozu zbraní udržujeme taktéž dostatečně solidní pozice: v roce 2015 na zahraničním trhu bylo jich prodáno za 14,5 miliardy dolarů, a zemědělských produktů přes 16 miliard, přesněji 16,2. V letošním roce očekáváme ještě více, bude to pravděpodobné 16,9, což je velmi dobře. Sluší se za to poděkovat pracovníkům v zemědělství.

V rozvoji zemědělství hodně záleží na regionech. Jsem toho názoru, že je třeba dát jim větší nezávislost v určování priorit při využívání federálních dotací na podporu zemědělsko-průmyslového komplexu, a samotný jejich objem spojit s nárůstem orné půdy, zvyšováním výnosů, dalšími kvalitativními ukazateli efektivity výroby, a tím vytvoří motivaci pro uvedení do oběhu ležící ladem zemědělské půdy a zavádění moderních zemědělských technologií.

Rád bych zde zdůraznit: pokud dáváme více samostatnosti ve využívání finančních prostředků z federálního rozpočtu, federální podporu, pak také odpovědnost regionů za výsledky a efektivní investování získaných prostředků, za posilování vlastní ekonomické základny, řešení problémů v sociální oblasti, bytovém a komunálním hospodářství by se měla zvýšit.

Dále: k tomu, aby se u našich farmářů objevily nové příležitosti pro vstup na trh, je třeba věnovat zvláštní pozornost podpoře zemědělské kooperace. Prosím začít se zabývat touto otázkou jak ministerstvo zemědělství, tak i banku Rossel’chozbank, Rosagroleasing, stejně jako Korporaci pro rozvoj malého a středního podnikání; v následujícím roce navýšíme její kapitál o téměř 13 miliard rublů.

Uskutečnili jsme hlubokou modernizaci podniků obranného průmyslu, vojensko-průmyslového komplexu. Výsledkem je zvýšení objemu výroby a co je zvláště důležité, podstatné zvýšení produktivity práce. Obranný průmysl ukazuje zde velmi dobrý výkon a dává dobrý příklad. V roce 2016 očekávané tempo růstu výroby. VPK bude činit 10,1 procenta a očekávané tempo růstu produktivity práce – 9,8 procenta.

A nyní je třeba zacílit na odvětví na výrobu moderní konkurenčně schopné civilní produkce pro zdravotnictví, energetiku, letectví, stavbu lodí, vesmír, jiné high-tech odvětví. V příštím desetiletí by měl její podíl tvořit minimálně třetinu z celkového objemu produkce VPK.

Nedávno jsme měli k tomuto tématu poradu, dokonce ne jednu, chci se s vámi podělit o tyto plány. V roce 2016 VPK bude vyrábět civilní produkci kolem asi 16,1 procenta, v roce 2020 je plánován mírný nárůst. Proč je malý? Protože v současnosti je má ministerstvo obrany velmi mnoho objednávek v souvislosti s prováděním příslušných programů modernizace výzbroje. V roce 2025 to už bude 30 procent a do roku 2030 ne méně než 50 procent produkce musí tvořit civilní výrobky.

Žádám vládu zajistit systémovou práci na řešení tohoto úkolu s účastí vývojových ústavů, VEBu, Ruského exportního centra, Nadace na podporu průmyslu.

Jedním z nejrychleji rostoucích odvětví se u nás stal, vážení kolegové, IT-průmysl, což je velmi potěšující. Vývoz tuzemských firem se za pět let zdvojnásobil. Já jsem teď uváděl čísla objemu vývozu obranného průmyslu, zemědělské produkce. "Obranný průmysl" – to je 14,5 miliardy. Ještě nedávno IT-technologie představovaly částku, která se blížíla k nule, nyní je to 7 miliard dolarů.

Zlepšily se i další ukazatele: příjmy, daňové příjmy. Takovou návratnost přinesly mimo jiné i úlevy na pojistném. Ministerstvo financí mě požádalo, abych neříkal, že to je výhradně jen díky úlevám, já tvrdím, že tam byly, samozřejmě, i jiné nástroje pro podporu odvětví, ale přesto je třeba uznat, že tyto úlevy sehrály významnou roli v podpoře IT-společností. Toto opatření jim umožnilo efektivně realizovat svůj intelektuální a inovační potenciál. Podívejte se, na začátku cesty, v roce 2010, jejich daňové odvody činily 28 a něco navíc miliard rublů, a dva roky poté již 54 miliard rublů. Představte si, jaký je to růst! Při tom tzv. nezaviněně ztracené příjmy, se započtením úlev, tvořily pouhých 16 miliard rublů. Čili, jde o skutečný příjem i pro rozpočet. Abychom podpořili tuto dynamiku, navrhuji prodloužit tyto výhody do roku 2023. Jsem přesvědčen, že již v příštím desetiletí existují všechny možnosti, aby se IT-industrie stala jedním z klíčových exportních odvětví Ruska.

Celkově vzato, máme dobrý potenciál pro zvýšení nesurovinového vývozu, při tom vidíme, že ve světě roste protekcionismus, bohužel, zavádí se i obchodní bariéry. Mohu se s vámi podělit: zcela nedávno jsme se s kolegy sešli v Peru, v Limě, mluvili jsme o problémech globálního obchodu. Jeden z hlavních problémů je růst protekcionismu. Ale co to znamená pro nás? To znamená, že bude nutno ještě aktivněji, rozhodněji bojovat za přístup na zahraniční trhy. Silná mezinárodní konkurence zocelí a ozdraví naši ekonomiku, zajistí ruským společnostem novou úroveň efektivity, kvality výrobků a služeb, produktivity práce.

Příklady, o nichž již byla řeč, ukazují: měníme již cíleně strukturu ekonomiky, obnovujeme stávající odvětví a formujeme nové, vytváříme moderní společnosti, které jsou schopny pracovat na světových trzích. Je třeba pokračovat v pohybu tímto směrem systémově a ofenzivně. Jsou zapotřebí ne abstraktní scénáře, v nichž na nás velmi málo závisí, nýbrž profesionální, ověženou prognózu rozvoje. Musíme jasně definovat, jaký přínos pro hospodářský růst bude znamenat zlepšení podnikatelského klimatu, spuštění velkých investičních projektů, zvyšování nesurovinového exportu, podpora malého a středního podnikání a jiných opatření, jaká bude úloha regionů a jednotlivých odvětví výroby.

Ukládám vládě, aby za účasti předních podnikatelských sdružení nejpozději do května příštího roku vypracovala věcný akční plán, sahající do roku 2025, jehož realizace umožní dostat tempo hospodářského růstu již na přelomu let 2019-2020 na úroveň vyšší, než je světová, což bude znamenat posilování pozice Ruska v globální ekonomice.

Vážení kolegové! Znovu opakuji, je důležité, aby takový plán byl podpořen, těšil se důvěře u podnikatelské komunity, aby se podnikatelé aktivně připojili k jeho realizaci. Dnes je patrný rostoucí požadavek lidí na rozšíření ekonomických svobod (nejednou jsme o tom mluvili), na stabilní, konstantní, předvídatelná pravidla podnikání, včetně daňového systému. Připomínám, že v roce 2014 jsme se rozhodli zmrazit na čtyři roky platné daňové podmínky pro byznys. Nerevidovali jsme je, nehledě na změny v ekonomické situaci, a to mělo určitě pozitivní dopad na práci podniků.

Spolu s tím musíme tak zaměřit náš daňový systém, aby působil na hlavní cíl: na stimulování podnikatelské aktivity, na růst ekonomiky a investic, vytvářel konkurenční prostředí pro rozvoj našich podniků. Potřebujeme zefektivnit stávající fiskální pobídky, udělat je adresnějšími, vzdát se neefektivních nástrojů.

Navrhuji, abychom v průběhu příštího roku detailně a komplexně zvážit návrhy na nastavení daňového systému, to je třeba udělat s účastí podnikatelských sdružení. I přes vnitropolitický kalendář, stejně musíme v roce 2018 připravit a přijmout všechny příslušné novely legislativních norem, daňového řádu, aby od 1. ledna 2019 mohly vstoupit v platnost a aby zakotvily nová stabilní pravidla na delší období.

Současně žádám vládu, aby se věnovala otázkám zdokonalování mechanismů zajištění udržitelného rozpočtu a veřejných financí, splnění všech našich závazků bez ohledu na vnější faktory, včetně ceny uhlovodíků.

Dále. Podstatně jsme zaktualizovali právní rámec v oblasti podnikání. Teď je důležité zajistit efektivní uplatnění práva, především pak v místních podmínkách. Upozorňuji, že v každém regionu země základní služby pro byznys: stavební povolení, přístup k infrastruktuře a tak dále, a tak podobně by měly plně odpovídat požadavkům federální legislativy a nejlepší regionální praxi.

Vážení kolegové! Není to tak dávno, kdy jsme se sešli v Jaroslavli, zdá se, a mluvili na toto téma. Není to nějaké obyčejné téma – jde o velmi důležitý směr naší společné činnosti. Budeme co nejpozorněji sledovat, co se děje v tomto ohledu v regionech, a zjišťovat kvalitu práce regionálních týmů do značné míry podle těchto ukazatelů. A takovýto zásadní úkol je třeba vyřešit již v příštím roce. To nám umožní zajistit nejen jednotnou, ale stejně vysokou kvalitu podnikatelského prostředí ve všech subjektech Ruské federace.

Hodně jsme s vámi hovořili o zlepšení činnosti kontrolních a dozorových orgánů, již po mnoho let o tom mluvíme. Od příštího roku se radikálně zvyšuje jejich transparentnost, veřejně přístupná budou data: kdo, koho, jak často kontroluje, jaké výsledky byly získány.

To nám umožní rychle reagovat na zneužívání, na každý fakt porušování práv podnikatelů ze strany kontrolorů. Teď nebudu vyjmenovávat všechna tyto přijatá rozhodnutí, je jich dost, jen je třeba, aby byla plněna. Je třeba zrušit předpisy, které nijak neovlivňují kvalitu služeb, zajištění bezpečnosti občanů, ale při tom zbytečně spoutávají podnikání.

Chtěl bych upoutat pozornost vlády: v práci kontrolních a dozorových orgánů je třeba urychlit zavádění přístupu založeného na hodnocení rizik, které umožní výrazně snížit počet kontrol, ale současně zvýší jejich efektivnost. Doplním, že kontrolní orgány by se měly zabývat nejen hledáním deliktů, ale také prevencí, nikoli formálně, ale promyšlené, a – to je velmi důležité – poskytovat poradenství pro podnikatele, zejména těm z nich, kteří s podnikáním teprve začínají.

Už jsem dal přímý příkaz vyloučit výklad práce osob samostatně výdělečně činných, jako že by šlo o nelegální podnikatelskou aktivitu. Není třeba perzekuovat je z nafouklých důvodů. A aby se takové věcí vůbec nevyskytovaly, žádám, aby v průběhu příštího roku byla vypracována jasná definice právního postavení osoby samostatně výdělečně činné, byla jim poskytnuta možnost normálně, v klidu pracovat.

Každý, kdo poctivě pracuje ve svém byznysu nebo jako zaměstnanec, musí pociťovat, že stát, společnost je na jeho straně. Spravedlnost nespočívá v rovnostářství, nýbrž v rozšiřování svobody, vytváření podmínek pro práci, která přináší respekt, blahobyt a úspěch. A naopak, nespravedlivé je vše to, co omezuje možnosti, porušuje práva lidí.

V Poselství z loňského roku se hovořilo o tlaku na podnikatele ze strany některých zástupců orgánů činných v trestním řízení. V důsledku takových kroků se často hroutí i úspěšné společnosti, lidé přicházejí o majetek. Chtěl bych poděkovat poslancům za podporu návrhu zákona, který výrazně zvyšuje trestní odpovědnost pracovníků těchto orgánů za vykonstruování takových kauz, zejména s cílem bránit lidem v podnikání.

Zvlášť se zmíním o boji s korupcí. V posledních letech bylo mnoho křiklavých případů vedených proti úředníkům na obecní, regionální, federální úrovni. Spolu s tím, a to chci to zdůraznit, absolutní většina státních zaměstnanců to jsou poctiví, slušní lidé,

pracující ve prospěch země. Ale ani funkce, ani významné kontakty, ani minulé zásluhy nemohou být krytím pro nenechavce z řad úředních osob. Nicméně – a na to je taky třeba pamatovat – až do rozhodnutí soudu nikdo nemá právo vynášet verdikt o něčí vině či nevině.

A ještě něco. U nás se bohužel stalo praxí vytvářet informační humbuk kolem tzv. rezonančních kauz. A často se tím proviňují sami pracovnici vyšetřovacích orgánů či policie a prokuratury. Chci k tomu, vážení kolegové, upoutat vaši pozornost a podotýkám, že boj proti korupci to není show, vyžaduje to profesionalitu, serióznost a odpovědnost, teprve tehdy přinese výsledek, obdrží vědomou, širokou podporu ze strany společnosti.

Vážení kolegové! Je zřejmé, že vnější omezení, zdražení domácího úvěrování snížily též dostupnost finančních zdrojů pro podniky a občany. Nicméně bankovnímu systému se podařilo nahradit zahraniční úvěrování našich firem a stabilizovat situaci, to je zřejmý fakt.

Nyní musíme podpořit podnikatelskou aktivitu, realizaci velkých ekonomických projektů, dostupné financování, zejména proto, že inflace klesá, již jsem se o tom zmínil, a to vytváří objektivní podmínky pro snížení ceny bankovního úvěru. Opakuji, situace se opravdu trochu zlepšila, ale jen v jednotlivých sektorech. Obecně poskytování úvěrů v ekonomice vykazuje nestabilní dynamiku.

V rámci protikrizové podpory v letech 2015-2016 jsme doplnili kapitál bankovního systému částkou kolem 827 miliard rublů. Odhaduje se, že tento zdroj umožnil bankám podstatně zvýšit úvěrování reálného sektoru.

Avšak objem těchto úvěrů v letošním roce nevzrostl, a dokonce i trochu klesl. Vím, že se to počítá v rublech, v cizí měně, ale k poklesu přesto došlo, a to i s ohledem na kurzový rozdíl; upozorňuji na to ty experty, kteří se domnívají, že je to velmi důležité – zohledňovat kurzovní rozdíl. Ano, to je jasné, hodnota rublu vůči dolaru se změnila, i vůči euru, a to je třeba brát v potaz, ale přesto i s přihlédnutím k této okolnosti pokles úvěrování stejně nastal.

Jistě, není pochyb o tom, že je třeba stimulovat úvěrování reálného sektoru. Ale klíčová otázka zůstává: jakými metodami a prostředky to udělat? Je zřejmé, že rozvíjet úvěrování mohou pouze stabilní banky se solidní zásobou kapitálu.

V letošním roce tuzemské banky obnovily svou rentabilitu. Zisky tohoto sektoru ekonomiky za 10 měsíců loňského roku činily 193 miliard rublů, a za stejné období letošního roku již 714 miliard rublů. Růst je to téměř čtyřnásobný.

Kromě toho, díky důsledné a rozhodné práci Centrální banky bankovní systém se očisťuje od subjektů, které porušují zákon, práva klientů, vedou pochybné finanční transakce. Z trhu již odešly mnohé z nich, v každém případě slabí hráči. Uskutečnilo se ozdravení bankovního sektoru a Centrální banka v tom pokračuje. To vše je dobrým základem pro rychlé oživení ekonomiky, pro rozvoj úvěrování reálného sektoru.

V celé řadě států jsou bankám nabízeny pobídky právě pro úvěrování tohoto, tedy reálného sektoru ekonomiky. Při tom se v některých zemích nastoluje i otázka omezení možnosti bank investovat vypůjčené prostředky do finančních nástrojů. Neříkám, že vše, co se děje v zahraničí, musíme slepě kopírovat, tím spíše, že ruská ekonomika a její struktura se výrazně liší od jiných zemí, které uplatňují tato opatření, ale analyzovat celou tuto praxi, vzít do výzbroje vše, co se nám hodí, můžeme a musíme.

Tak, v mnoha státech úspěšně funguje nebankovní finanční sektor. Je třeba ho rozvíjet také u nás: umožňuje to získávat finanční prostředky investorů, občanů do ekonomiky prostřednictvím dluhopisů a jiných mechanismů.

Mimochodem již poměrně dlouho diskutujeme na toto téma. Očekávám, že banky v Rusku a vláda společně vypracují návrhy na rozvoji finančního trhu. Vše by mělo být samozřejmě zaměřeno na potřeby hospodářského růstu, přičemž případné změny nesmí vést k projevům makroekonomické nerovnováhy a nafukování tzv. bublin v ekonomice.

Je velmi důležité podpořit úvěrování malého byznysu, kde zatím také pokračuje pokles. Co pro to lze a je třeba udělat navíc? Představitelé finančních orgánů také jsou toho názoru, že je to možné.

Jestliže se vůči největším bankám z důvodu rozsahu a složitosti jejich transakcí uplatňují přísnější požadavky v souladu s mezinárodními standardy (a někteří odborníci

se domnívají, že i pro nás až příliš přísné, ale teď nebudeme zacházet do detailů), v každém případě menší regionální banky, které plní důležitou funkci úvěrování pro malý byznys a obyvatelstvo, které obvykle provádí jednoduché bankovní operace, by mohly pracovat dle výrazně zjednodušených požadavků na regulování jejich činnosti. A při tom žádné riziko pro bankovní systém jako celek v tomto případě vzniknout nemůže, vezme-li se v potaz jejich skromný podíl na celé bankovní soustavě – jen 1,5 procenta všech bankovních aktiv. Taková diferencovaná regulace bankovního systému umožní klientům jít do banky, která nejvíce odpovídá jejich potřebám, a malý byznys nebude pociťovat konkurenci velkých společností v boji za úvěrové zdroje.

Samozřejmě, základní podmínka zůstává neměnná: každá z úrovní bankovního systému musí být zdravá a stabilní, aby klienti a vkladatelé si mohli být jisti, že jejich finanční prostředky jsou v bezpečí.

(pokračování)

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře