Je možné vsadit na olympijskou nevýhru Michala Šlesingera a Vavřince Hradílka?

Tu má celá řada novinářů a politiků tzv. Západu v popisu práce odedávna, smutnější ale je, že se do štvaní proti Rusku zapojují i samotní sportovci. Tak např. pan Vavřinec Hradílek, kajakář, by si představoval, aby se v budoucnu „do bojkotu her zapojilo více sportovců, více svazů a tak“. V rozhovoru pro „isport.blesk.cz“ vypustil moudrou větu: „A jsem si jistý, že většině sportovců není lhostejné, že se tam nedodržují lidská práva a ničí se tam příroda“. Korunu všemu pak nasadil biatlonista Michal Šlesingr. Vadí mu, že pořadatelé v místě konání her otrávili množství psů a koček.

Možná by se toulaví psi měli střílet po americku, tedy hezky roboticky z bezpilotních letadel stiskem tlačítka na joysticku, jako se střílí lidi v Afghanistánu a Pákistánu. Vždycky bez soudu a děti nevyjímaje. Znají vůbec mladí sportovci stav respektu k lidským právům na tzv. Západě? Vědí o tom, co se děje v zemi, kterou reprezentují? Vědí třeba o tom, že článek 12 české ústavní Listiny základních práv a svobod konstatuje že „obydlí je nedotknutelné“, ale že soukromý exekutor podle jiných předpisů může rozkopnout dveře komukoli a kdykoli? Slyšeli o trestu 22 let vězení uložený mladým mužům jejich věku, kteří se dopustili činů, za něž by přicházel v úvahu trest nejvýše osmiletý (případ „žhářů z Vítkova“)? Vědí o tzv. verbálních zločinech v českém trestním zákoně nebo o tom, že se lze octnout ve vězení i za přimalování tykadel na volební plakát? A co třeba všudypřítomné odposlouchávání a šmírování české či americké, kdy ustanovení o zákazu porušování tajemství dopravovaných zpráv je úplně k smíchu?. Nebo otřesný případ Vojislava Šešelje, který je držen ve vazbě v Haagu více než 11 let bez soudu a je obviněn za projevy v srbském parlamentu? A protiprávně zřízený mezinárodní soud (ICTY) jen čeká, až tento obviněný ve vazbě zemře na rakovinu!? Slyšeli sportovci někdy o tom, že vláda USA prakticky denně po celém světě vraždí, mučí a ničí, bezpilotními zabijáckými roboty v Pákistánu počínaje a dodávkami zbraní těm či oněm „rebelům“ konče? Co si pomyslet o těch, kdo proti tomu všemu staví jakýsi zákaz propagace homosexuality nebo několik otrávených psů? Že se úplně zbláznili? Že neznají fakta? Že je znát nechtějí a jsou za protiruské výlevy placeni nebo chovají naději na nějakou odměnu budoucí?

Směšný je také argument ničení přírody kvůli kavkazské olympiádě. Ten může vyslovit jen někdo, kdo nikdy na Kavkaze nebyl a asi ani nebyl nikdy v Alpách. Celá oblast Kavkazu od Kaspického k Černému moři je totiž ve srovnání s evropskými horami naprostou divočinou, 80-90% ploch v lesním a alpínském pásmu pokrývají nádherné smíšené a listnaté kavkazské pralesy a velkolepé kvetoucí zahrady alpínských a subalpínských luk, zatímco v Alpách bychom něco podobného nenašli ani na 10% jejich rozlohy! Ruská federace ale i třeba Azerbajdžán dokáží účinně vynutit, aby se na území četných rezervací, tzv. zapovedniků, nepáslo nebo aby byla pastva omezena. V evropských horách, snad s výjimkou některých pohoří na Balkáně, je tomu přesně naopak. Národních parků a rezervací je v celých Alpách žalostně málo a alpínská vegetace je na většině míst úplně zničena pastvou, kterou Evropská unie dotuje!!! Stačí třeba vyjet lanovkou od Gardského jezera na hřeben Monte Baldo v Itálii a návštěvník místo kvetoucích luk spatří jen bodláky a šťovíky a šlápnutí do kravince se nevyhne. Něco takového je na Kavkaze vzácné, a to právě proto, že pastvu tam nikdo nedotuje! A samotná olympiáda zasahuje do alpínského pásma jen nepatrně. V lesním pásmu sportovištím a železniční trati nepochybně muselo ustoupit několik desítek hektarů lesa, možná dokonce i několik hektarů vzácných kaštanovníkových lesů, ale co je to proti silnicím, dálnicím a sjezdovkám v Alpách? Např. takové Passo Tonale v Itálii – to je jedna hotelo-lanovko-sjezdovko-dobytčí pustina, s kterýmkoli místem na Kavkaze nesrovnatelná. Nepřekvapí, že pseudoargument zničené přírody zvlášť zdůrazňují protiruské verbální emise české Strany zelených, i když její předseda se chlubíval přátelstvím s Reinholdem Messnerem a lze tedy předpokládat, že alespoň v Alpách snad někdy byl.

Protože ale peníze jsou vždy až na prvním místě, tak nakonec za celou tou protiruskou kampaní je vztek, že olympijský výbor si vůbec dovolil umístit tento nesmírný sportovní business jinam než do nejbohatších zemí tzv. Západu, tedy – řečeno od podlahy - zemí bezpilotní demokracie a vlády práva s plochou dráhou letu. Jenže až tisíce zahraničních návštěvníků na vlastní oči spatří krásu Kavkazu a kolchidského pobřeží, budou někteří z nich chtít přijet znovu. A do sportovních areálů se budou vracet mezinárodní soutěže, takže Ruské federaci a jejímu hospodářství hry přinesou další a další peníze a vložené prostředky se vrátí. Chrti a pudlové světové pravdolásky budou sice dál štěkat, možná i posílat atentátníky-aláhisty, ale ruská karavana pojede dál.

A možná celé to štvaní rozmnoží i řady příznivců sportu. Doposud jsem sport okázale ignoroval, sportovce v lásce neměl a sám důsledně nesportoval. Nyní ale poprvé jaksi z protestu budu sledovat přenos ze zahajovací ceremonie. A informovat se u přátel, kteří pěstují sportovní sázky, zda existují i sázky na biatlon a kajakářství a zda by nebylo možné vsadit si na nevýhru popř. diskvalifikaci výše jmenovaných šampiónů.

Pavel Křivka

(bývalý politický vězeň a autor atlasu květeny Kavkazu)