Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Zelení v přístavu

  • strana-zelenych
Zbytečné bylo všechno to vylučování, zakazování, pomlouvání, sledování a trestání, kterého se vedení Zelených systematicky dopouštělo na svých oponentech. Nikdo totiž neví, jaká část ekologicky smýšlející veřejnosti preferuje stranu jednolitou, ale nevěrohodnou, a jaká část by měla radši stranu mnoha hlasů a vzrušených diskusí, ale o to upřímnější.

Po dlouhé a vyčerpávající plavbě rozbouřenými vodami českého parlamentního rybníku doplula Strana zelených konečně do pokojného přístavu. Zkušenou rukou Martina Bursíka ji tam dokormidloval kapitán Liška.

Tříletá plavba se neobešla beze ztrát. Přes palubu museli oba zkušení kapitáni po zralé úvaze hodit několik žen a dětí, které by, jak usoudili, mohly komplikovat navigaci. Na záchranném člunu od nich ve chvílích nejdramatičtějších rychle odpádloval zkušený mariňák Schwarzenberg, který usoudil, že na lodi, která se tolik nepotápí, se mu bude dřímat pohodlněji. Teď už má jiného kapitána, se kterým může v klidu lepit maketu vlastní loďky v prázdné láhvi od rumu.

Co tedy můžeme koncem roku 2009 vyčíst ohledně zelených z velkého a barevného námořního atlasu české politiky?

Zelení jsou navýsost zkonsolidovaná strana. Orgány, které si v minulosti dovolily kritizovat vedení, byly fakticky neutralizovány (čili jak říká ve své roztomilé novořeči Ondřej Liška - jejich pravomoci byly prohloubeny).

Zelení coby vládní strana dosáhli řady velkých úspěchů. Tím hlavním je bezpochyby fakt, že všechna protiekologická opatření, na kterých se poslední měsíce a roky pracovalo, budou vyhlášena až poté, co oni už ve vládě nejsou. Týká se to příprav na prolomení limitů těžby v severních Čechách, dalšího pootevření cesty těžbě v Beskydách, obnovení pátečních jízd kamionů atd.

Ukazuje se, že všechny ústupky, kvůli kterým Bursíkovi a Liškovi zelení ztráceli tvář (rezignace na prvky přímé demokracie, Bushův radar, trpění Jiřího Čunka ve vládě a mnoho dalších), byly úplně zbytečné. Strana, které by mělo jít jako málokteré jiné o dlouhodobou politiku, se přes míru kompromitovala proto, aby na pár měsíců oddálila jízdu kamionů. To není dobrý obchod.

Zbytečné bylo také všechno to vylučování, zakazování, pomlouvání, sledování a trestání, kterého se vedení systematicky dopouštělo na svých oponentech. Nikdo totiž neví, jaká část ekologicky smýšlející veřejnosti preferuje stranu jednolitou, ale nevěrohodnou, a jaká část by měla radši stranu mnoha hlasů a vzrušených diskusí, ale o to upřímnější. Tymolínové úsměvy nemalou část skutečných ekologických aktivistů dokázaly vždycky spíše odradit.

Pro Stranu zelených je vznik TOP 09 mnohem větší ranou, než kdyby se rozhádal dokonce Martin Bursík s Kateřinou Jacques. Odhadem necelou třetinu jejich voličů v posledních volbách tvořili lidé, kterým jde na prvém místě o ochranu přírody. Více bylo těch, kteří hledali napravo jakoukoliv volitelnou skulinu poté, co ODA a US-DEU vyklidily scénu. Pro tyto lidi je Kalouskova strana jistě mnohem přitažlivější než jakkoliv pacifikovaní, dokonale vybledlí a umrtvení zelení.

Pokud nám bylo souzeno, aby strana TOP 09 vznikla (a málokdo si bude namlouvat, že vznikla jen tak zčistajasna díky náhlému prázdninovému nápadu Miloslava Kalouska), pak byl celý ten masakr u zelených vlastně úplně zbytečný. Vždyť ti, kteří byli vyloučeni, umlčeni a izolováni, rozhodně nejsou méně ekologicky naladěni než většina těch, kdo po brněnském sjezdu obsadili funkce ve vedení. Spíše tomu bude naopak.

Konsolidovaní zelení tak představují stranu, od které snad nikdo nečeká nějaké příjemné překvapení. Liška v čele strany je zárukou dodržování běžných standardů české politiky v tom nejhorším slova smyslu. Dobře to předvedl vzhledem k oboru, k němuž se dostal zrovna tak nečekaně jako nevinně, tedy vzhledem k rezortu školství. S velkým nasazením před televizními kamerami bojoval v roce 2008 o to, aby učitelé dostali přidáno. Když odcházel z funkce, napsal téměř revoluční výzvu, aby učitelé vyšli do ulic, protože jinak se s nimi o jejich požadavcích nikdo bavit nebude. Když chtěli učitelům zase vzít to, co jim bylo přidáno, a oni na Liškovu radu vyšli do ulic a došli až k parlamentu, přímou otázku, zda bude hlasovat pro to, aby učitelé nebyli ošizeni, poslanec Liška jen pokrčil rameny. Naštěstí mu v podpalubí domluvili, takže Liška se dodatečně zorientoval a své milé učitele nepotopil.

Pokud TOP 09 zaváhá a zeleným se vrátí část jejich voličů, mohou snad o pár desetin ve volbách překročit hranici pro vstup do parlamentu. Mohli by pak být pro mnohé zajímaví, tím spíše, pokud by lidovci přes pět procent nepřešli. Co by za této situace udělal předseda strany? On osobně tvrdí, že to ještě nemůže vědět. My to však můžeme vědět půl roku dopředu se stoprocentní jistotou. V případě, že by zvítězila levice, Ondřej Liška by se zachoval velice originálně a sociální demokracii by nebral telefony. Nemohl by je brát, protože sází na antikomunismus a ČSSD by potřebovala k vládnutí (zvláště při možné absenci lidovců v parlamentu) tichou podporu komunistů. Ondřej Liška to sice ještě neví, ale všemi deseti by vzal nabídku na vytvoření koalice s ODS a TOP 09.

Zdůvodnil by to tím, že je přeci třeba pravicové strany ekologicky kultivovat. Bedřich Moldan takto kultivuje ODS už téměř dvacet let a věru se mu nedaří špatně. Proč by si trochu nezakultivoval i šéf zelených?

Tento scénář by byl svým způsobem ze všech nejzajímavější. Dozvěděli bychom se, proč nemohou zelení trvat na odporu k jaderným elektrárnám, proč není prioritou této země hádat se o nějaké limity těžby v severních Čechách, jak může našim potomkům prospět těžba černého uhlí v Beskydách, a také to, že jsou na světě mnohem horší věci než nějaké páteční jízdy kamionů.

Ale podle všeho se jízliví a nepřející ekologičtí aktivisté tohoto Liškova veletoče nedočkají. Stranám, které získají něco kolem tří procent, se nabídky vstupu do vlády nedělají. Oba kapitáni (ten v pozadí i ten nehrající, pouze pózující) mohou být klidní. Po dlouhé a vyčerpávající plavbě rozbouřenými vodami českého parlamentního rybníku dopluje jejich narychlo nazeleno přetřená bárka konečně do poklidného přístavu mimoparlamentních stran.

 

Převzato z Literárních novin

fotomontáž ateo.cz

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře