Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Volební systém

Hodnocení uživatelů:  / 5
NejhoršíNejlepší 

Pro nastávající dobu voleb si kladu otázku možnosti skutečné změny politického rozhodování. Víme všichni, že za posledních 15-19 let se všechny vlády vzdor své předvolební rétorice chovaly zcela jinak. Jako by všichni v nich zešíleli. Je často kladena otázka, jak se to může dít. Přece veřejně vyslovený slib je i právně vymahatelný.



Osobně si myslím, že v současném nastavení zastupitelské vlády je vzhledem k realitě světa nemožné dosáhnout změny ve směřování země . Předestřel bych krátkou úvahu o tom, jak je podle všeho zamořeno politické prostředí a jak je podle mého názoru třeba postupovat, aby i př. většinové vítězství nějaké strany ve volbách vůbec mohlo pohnout směřováním státu rozumným směrem.

Jenom krátký exkurz.

Ať jsme či nejsme zastánci pohledu na svět a jeho řízení v intencích toho, že za naprostou většinou dějů stojí jacísi hybatelé, kteří pracují nejenom s naprosto ohromujícími prostředky finančními, tak i s velikou znalostí lidských věcí, jejich charakteru, povah a duše, musíme připustit na základě našich zkušeností že náš svět se odehrává z velké části jinak, než jsme se naučili o něm myslet.

  • volebni-system

Jestliže toto přijmeme jako fakt, můžeme rozpoznávat a také náhle i chápat spoustu jevů, které jsme do teď nedokázali správně zařadit a nebo pochopit. Ne proto že bychom byli hloupí, ale proto že jsme nepřipouštěli takovou možnost vysvětlení.

Jistě si mnozí vzpomenete na dobu asi před šesti či sedmi lety, kdy na Slovensku tehdy vyhrála volby Radičová. Byla to doba, kdy nám Unie nařizovala, že máme zachraňovat krachující Řecko. Radíčová tehdy zvítězila na základě slibu, že pokud ona bude premiérkou, nedopustí aby slovenský občan sanoval řecký stát, a následně sestavila vládu. Dala veřejný slib.

Představte si to. Žijete mezi lidmi které znáte a oni vás, mnohdy celý život. Před celým národem zřetelně říkáte věci, které uděláte, dají-li vám svůj hlas. To přeci není maličkost. A co se následně stalo? Po nějaké době jela již jako premiérka do Bruselu. Za dva dny, po tom co se vrátila si nechala nastoupit vládu a předestřela jim, že se Řecku bude platit. Po jejich odmítnutí na ně spustila jak na malé kluky, křičela že musí pochopit, být solidární, ať se k tomu postaví jako chlapi…

Tehdy jsem uvědomil s plnou silou, že musí být v pozadí tak mocná síla, že donutí  do té doby relativně slušného člověka, jako Radičová zřejmě byla, k ničemu menšímu, než aby prodala svoji duši. Nelze to jinak popsat.  Naprostá otočka o 180°. Co se asi musela dozvědět, že změnila názor. Znovu říkám – volby vyhrála na základě toho, že jednoznačně řekla , že Slovensko nic platit nebude – a najednou tohle.

Vytvořil jsem si takovou teorii o tom jak toto asi může být. Myslím, že ty síly, o kterých jsem mluvil před chvílí, mají nějaký plán, který uskutečňují. Mám za to, že od určité úrovně v politice se na lidi zastávající funkce, např. předseda vlády apod. vyvíjí tlak v podobě vícesměrných

nabídek a výhrůžek. Pro názornost, bez  nároku na pravdivost, navrhnu takový scénář.

Politik xy získá post premiéra. Pokud do té doby neměl možnost se s mechanismem ovlivnění setkat, teď přišla ta chvíle. První den v práci mu sekretářka zavolá, že má návštěvu. Dva pánové. Mají pro pana premiéra důležité informace. Jsou uvedeni. Na prahu se omluví že zdržují  a požádají pana premiéra o několik minut jeho vzácného času. Je jim blahosklonně udělena audience. Sotva se zavřou dveře , zazní – tak poslouchej ty pitomče. Jestli si to do teď nepochopil, tak my ti to vysvětlíme. Myslíš jak jseš chytrej, že si vyšplhal až sem, že ses na všechny tlemil jako debil a myslíš že to co si nakecal, tak že budeš dělat. Bude to takhle. A částečně mu poodkryjí plán. Jenom málo, podle toho jak je chytrý. A dostane nabídku. Ta může být různá. Protože ti v pozadí pracují se znalostí objektů svých zájmů, tak podle toho i nabídky strukturují . Někoho stačí jen pochválit, jiného uplatí penězi, někoho jiného zase vydírají protože si udělají obrázek s kým jednají. Dalšímu nabídnou že se o něho postarají, že bude jeden z nich. Někoho třeba zastraší předestřenou brutalitou kterou by mohli použít proti němu a jeho rodině. Možností je spousta.

Také je možné že tváří v tvář takovému nátlaku politik couvne a např. řekne, že nemůže zradit své slovo. A dostane odpověď: ale ty už nemůžeš couvnout, stál jsi nás spoustu prostředků, teď si naskočil na tygra a nemůžeš seskočit. Sežere tě. Ale když pojedeš tak se postaráme. Myslíš že jsi se sem dostal vlastní vůlí. Vzpomeň si na situaci tu a tu, na tamtu šťastnou náhodu co ti umožnila vyřešit nějaký důležitý problém na tvojí cestě sem. To byla naše práce. Od určité chvíle je ti metena cestička. Vsadili jsme na tebe protože si zapadal do našich plánů. Byl čas na změnu a společnost by vybuchla, a to se nám alespoň prozatím nehodí. Takto to funguje všude. Na ostatních lidech nezáleží.

Tak nějak se to možná odehrává. Řekl bych že jsou podchyceni i lidé kolem, zejména všechny ty šedé eminence, ti různí fámulusové kolem vyšších politiků, kteří jsou možná v dalších fázích spíše jakýmisi řídícími orgány. Dostanou možnost si vydělat velké peníze ale vždy tak aby byli vydíratelní.

Na ostatních úrovních parlamentního zastoupení to zřejmě nebude tak brutální a přímé, ale bezpochyby se i tam odehrávají neustálé snahy o zakoupení jednotlivých politiků.

No a jsme u toho hlavního.

Co se s tím dá dělat?

Zkusme si vytvořit hypotetickou situaci. že strana vyhraje volby 70 procenty hlasů. Začne sestavovat vládu. Má strana kompletní vládní program? Není pouze stranou jednoho tématu? Zná fungování jednotlivých resortů, ministerstev, systému smluv  a povinností státu a vlády a celého spektra věcí ze kterých se skládá funkční stát a jeho chod? Má kádrovou základnu odborníků, aby nedošlo např. k takovým věcem, aby ministr obrany byl herec a to ještě špatný. Má mechanismy vnitřního fungování, aby mohla být provedena transparentní výměna jednotlivých členů kteří selžou či se zaprodají? Nedošlo li by k tomu, že i tato nová vláda vzešlá z naděje na změnu, která je nezbytná, začala by po svém ustavení konat tak jako mnohé před ní?

Myslím že naprosto nezbytnou věcí kterou by bylo potřeba učinit ihned v prvních dnech by muselo být uvedením do života obrovského počtu zákonů, které by stanovovaly nový způsob fungování vlády a parlamentu. Tyto zákony již by musely být předem připraveny, odborně redigovány aby se pouze přijaly a začaly platit. Mmj. by to měly být zákony o výkonu poslaneckých a vládních funkcí. Konečně by měl vzniknout vymahatelný způsob práce poslanců a vlády ve prospěch lidu a státu. Ani ne tak vyvozování politické odpovědnosti, ale odpovědnost osobní, přímá. Bez toho je vše zcela marné. Dříve či později bude taková vláda buď rozbita, neboť nebude existovat společná linie, protože každý poslanec má vlastní zájmy a vládní úředník též, nebo bude šlapat podle cizích not.

I samotný institut hlasování dle vlastního svědomí  by měl doznat změny, protože jednoduše tvoří prostor pro právě takové obhájení rozhodování v jiném zájmu. Zřejmě i trestní odpovědnost za zákony proti lidu a obecně špatné zákony, což značí špatnou práci. A  tak jako třeba řidič autobusu udělá chybu, je potrestán třeba i vězením. Proč tedy ne poslanci? Jejich rozhodnutí je ještě nebezpečnější Samotný institut imunity si zaslouží překoncipovat tak, aby tato byla odůvodnitelná.

Funkce poslance a vládního úředníka by měla obsahovat i to, že tento MUSÍ NUTNĚ být pod veřejnou kontrolou, vč. majetků i příbuzných, jeho úředních i soukromých styků, vč. povinnosti je vysvětlovat. Pokud by se to někomu nelíbilo, nemusí politiku dělat. Je to dobrovolné.

Musí se najít způsob jak donutit ty kteří svým rozhodováním v parlamentu a vládě ovlivňují naše životy, aby pracovali v náš prospěch. Nesmysl je volat po jakýchkoli morálních hodnotách zástupců . Mechanismy pro řízení a kontrolu jejich práce by měly být šity na situace kdy posty budou zastávat sobečtí a úplatní lidé. Je zřejmé, že jak jsem popsal na začátku, každou vládní garnituru, všechny její členy napadá virus zvaný lobbing. Název to má vzletný, ale je za tím skryta většina problémů vyvěrajících ze špatných zákonů. Tento jev nemusí být vždy patrný jako špatná věc, často se tváří jako vyložené dobro, např. fotbalová hřiště pro děti, údajně aby nefetovaly, ale důsledky žijeme každý den.

Jiná varianta provozování zastupitelské demokracie je myslím ještě účinnější. A také by se tak dalo vyřešit, o čem jsem psal o několik odstavců výše.

Volby by neměly být tajné, naopak  každý volič by  volil pod svým jménem konkrétního kandidáta.

Byly by dva hlasovací lístky, jeden by se vhazoval do urny a druhý by si volič nechal. Nejenom že by se tím vyřešilo falšování ale každý by mohl přijít za tím koho zvolil a volat jej k zodpovědnosti. Mohl by se vytvořit mechanismus kdy by v případě zpronevěření se volebním slibům  voliči sesbírali určený počet podpisů těch , kteří toho kterého zastupitele volili a takovýto politik by ztratil mandát a musel opustit stávající pozice.

Je to zřejmě jediný použitelný mechanismus, jak zajistit, aby se dosazení politici přestali chovat jakoby pro ně byli lidé jenom výtah ke své vlastní kariéře. Volit by mohli pouze občané kteří dosáhnou 21 let, jsou občany státu, mají zde trvalé bydliště a jsou zaměstnáni a důchodci. Vyloučeni by byli nezaměstnaní, studující a lidé pobírající sociální dávky.

Na častý argument, že by mohla státní moc zneužívat znalost toho, jak který občan volil, se dá říci že máme právní stát a zároveň opozice v parlamentu by se starala o to, aby se tyto věci nestaly normou. Nakonec adresnost voleb by byla nejlepší zárukou transparentnosti prostředí. Možná dokonce je tento mechanismus lepší, neboť je jednoduchý a dokázal by řešit problémy změny zákonů ku prospěchu občanů za pochodu aniž by se musela vytvářet velmi neschůdná předcházející varianta . Bič přímé, adresné volby s možností v podstatě okamžité odvolatelnosti, a zdá se že nyní již nic jiného nelze uplatnit vůči politikům typu Jourové, Dientsbiera, všech Bursíků, Stropnických a dosaďte si všechny ostatní, je možná už to jediné , co nám zbývá. Obávám se, že pokud bude tento nynější stav trvat ještě několik let, už to nerozchodíme.

Nejsem odborník v oblasti státního uspořádání, ale na druhou se zdá, že celé ty armády různých odborníků nám zatím zajistily takový stav, kdy nejde o nic míň , než o naše přežití. Vypadá to že pokud se má odehrát změna která zachrání co se dá a poskytne platformu pro budoucí vedení státu, budou se muset najít a aplikovat způsoby řízení společnosti, které nejsou tradičně  používány, protože tradiční  nás přivedly tam kde jsme, a těžko tvrdit, že nás zachrání něco co nás zabíjí.

zdroj:http://dfens-cz.com/volebni-system/

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Komentáře  

#1 miroslav petr 2017-09-10 14:41
Základ je odpovědnost a odvolatelnost politiků.měli by se volit politici jmenovitě,nikol i strany.místo politiků by měli vládout a rozhodovat odborníci

Facebook komentáře