Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Svět podle Klause

  • klaus-vaclavek
Tak nám president Klaus zavítal do Oder – i v doprovodu první dámy. Bylo již načase, aby se vyjádřil k sobotní demonstraci na Václavském náměstí, jež mu jako odpůrci občanské společnosti a stávek a demonstrací všeho druhu jistě leží v žaludku.„Těším se z takových návštěv a doufám, že tady uslyšíme něco pozitivního, protože jenom těmi negativními výkřiky, které se objevují na Václavském náměstí a v některých našich médiích, svět běžet nemůže a takový prostě není,“ řekl prezident Klaus.

Moravskoslezský kraj přitom patří z pohledu republiky k regionům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Nejhorší situace je pak v rámci regionu v Bruntále, ve Frýdku-Místku, v Karviné, ale i v Novém Jičíně, jenž je od Oder, co by kamenem dohodil. Václav Klaus však kamenem nehází a na ztrápené tváře nezaměstnaných a lidí s existenčními starostmi nemá prostě náladu. V tom mu notovala jeho manželka Livia, kterou těší, když vidí rozesmáté tváře. Důvod k úsměvu má tato dáma jistě i proto, že od roku 1990 zasedala v dozorčích radách několika významných institucí, a to v České spořitelně a. s. (finanční gigant), v Českých energetických závodech a. s. (energetický gigant) a v ZVVZ a. s. Milevsko (průmyslový gigant).

Pochopení pro postavení lidí, kteří se ze středních vrstev přesouvají blíže a blíže chudobě, kteří jsou v pasti zadlužení a ztráty zaměstnání a kteří nemají výhledově naději na změnu, nelze od prezidentského páru očekávat.

Jaký je svět presidenta Václava Klause? Je to svět, kde jsou vidět jenom rozjasněné tváře budovatelů kapitalismu, kde nikdo neprotestuje a ti, kdo se systému nehodí do krámu, se pokud možno uklidí někam do ústraní, jako by neexistovali. Je to svět, kde se volí předem dané seskupení zodpovědných stran jednou za čtyři roky a nikdo jinak kromě této „svobodné volby“ do politického rozhodování nezasahuje. Od toho jsou přece politické strany, které nesou tíhu odpovědnosti, nejlépe rozpočtové a odpovědnosti za boj s korupcí, která však neexistuje a je pouze výmyslem médií, která doposud nepochopila, jak funguje kapitalismus. Svět podle presidenta Klause má jasný řád a pořádek, je tím nejlepším možným, to je zkrátka axiom, o němž se nepochybuje, a nemá alternativu. Všechny občanské iniciativy jsou zlem, odbory jsou zlem, právo na stávku je zlem.

Demokracii považuje za to nejcennější, až na to, že jí zatím šikovně vyměnil střeva i všechny další vnitřnosti a ponechal jí pouze jméno a nátěr. Václav Klaus a jemu podobní nenávidí demokracii. Nenávidí společnost se silnými právy občanů, nenávidí všechny, kdo by chtěli eliminovat vliv jeho a elit s ním spojených. Václav Klaus je symbolem pozvolného přechodu z tzv. komunistické totality k dnešnímu uspořádání. Je symbolem privatizace, z níž těžili nejvíce lidé typu F. Mrázka či V. Koženého. Je symbolem odpůrců Pražského jara a vize „socialismu s lidskou tváří“. Je symbolem pádu „komunismu“, aniž však došlo k pádu „komunistických elit“, jež nehodlaly vyklidit pole, zvlášť když měly všechny předpoklady stát se opět těmi úspěšnými. Měly informace, styky a hlavně – nakumulovaný kapitál, za nějž se již nemusely stydět.  Je symbolem frustrace všech, kdo chtějí funkční sociální stát opřený o demokratické principy. A právě tváře těchto frustrovaných lidí nechce vidět a nechce slyšet žádné jejich stížnosti. Kazí mu chuť z dobře odvedeného díla.

Kdo vlastně v sobotu 21. dubna demonstroval? Lůza? Lumpenproletariát? Závistivci a nemakačenka? Nebo naopak protestovali zástupci společnosti jako celku, jenom to někdo nechce vidět? Možná by si pan president Klaus měl nasadit brýle a prohlédnout si fotografie demonstrantů. Zjistil by, že tam byli dospělí lidé všech věkových skupin, že tam přicházeli rodiče s dětmi, kteří si byli jisti, že nepůjde o násilnou akci, kteří si však připomenuli ducha 17. listopadu 1989. Viděl by, že tam přišli zástupci studentů, všech možných odborových svazů včetně nezávislých odborů, že se tam prezentovala různá hnutí a že to v žádném případě nebyla akce nějakých ztroskotanců, ale sebevědomých naštvaných lidí, kteří mají jedinou chybu. Nebaví je svět podle Václava Klause. Nebaví je nadvláda opilých Janoušků, nedokážou se nadchnout slovutností plzeňských práv, jež zkrátka bez akreditace být nemohou, nesdílejí nadšení z vlády, jež zítra popře, co dnes s vážnou tváří stanovila za své krédo. Indikátorem stavu společnosti je pak návrat uprchlého Pitra, který dokumentuje míru jeho obavy, že bude nezávislou justicí odsouzen.

Václav Klaus nerozumí tomu, proč mnoha lidem vadí, že nějací handicapovaní jsou necháni napospas svému osudu, nerozumí tomu, proč se lidé neumí smířit s osvědčeným systémem trojího lidu, proč protestují, že kvůli úsporám přicházejí o pocit bezpečí, spravedlnosti, rovného startu ve vzdělávání a přístupu ke zdravotnictví. O důchodech a sociálním zabezpečení snad ani nemluvě.

Svět podle Klause nepřipouští změnu. Veškerý pohyb se v něm zastavil a konec dějin v něm již dávno nastal. Je to takový unikátní skanzen ve světě, jenž je naopak v pohybu až přílišném, kde dějiny utíkají o překot a kde dynamičtější proměny snad již nemohou být ve vzduchu. Ve světě, kde se bortí idea, že oporou demokracie je kapitalismus, a že demokratický socialismus je utopií. Ve světě, kde mnoho věřících v kapitalismus a jeho všemocnost zažívá jeden veliký otřes, kterému se brání zuby nehty, a to tak, že popírají evidentní. Nebylo by to však poprvé, kdy církev svatá upalovala za prohlášení, že Země se točí kolem Slunce, a kdy bylo špatné hlásat pravdu.

Tím, že někdo realitu popře, ji však nezmění, a Země se točit nepřestane. Naopak, mnohým se ještě hlava pořádně zatočí.

Pan president jistě nepochybuje o tom, že v pátek si vláda – i díky porušení striktního zákazu stavět vládu na přeběhlících – důvěru vysloví. Přece by se vládní poslanci nechtěli ocitnout v kůži těch, které svými zákony ženou do ulic. Co by jim pak totiž zbylo jiného, než se přidat k demonstrujícím? Ne ne, pořádek musí být – a už proto si ti, kdo řežou větve pod zadkem jiným, svou vlastní větev nepodřežou. Pan Klaus to pak ale bude mít ještě těžší, až bude hledat optimistické rozesmáté tváře lidí. Možná by si je měl, dokud se vyskytují, zakonzervovat.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře