Poslanci žádají ústavní soud: zastavte šmírování občanů

Podrobnosti

Z domova / Politika|

12. březen 2010|

IuRe|

6709 x

Čtyřicet šest poslanců ODS v čele s Markem Bendou a poslankyně Strany zelených Kateřina Jacques podepsalo podání k Ústavnímu soudu, které vypracovala watchdogová nevládní organizace Iuridicum Remedium (IuRe). Cílem je zastavit uchovávání záznamů o e-mailech, přístupu na web, telefonních hovorech a SMS.

„Vytvořili jsme návrh na ústavněprávní přezkum ustanovení §97, odst. 3, odst. 4 zákona o elektronických komunikacích a jeho prováděcí vyhlášky 485/2005 sb., ze kterých sledování vychází. Naši iniciativu podpořili poslanci ODS a Kateřina Jacques a díky tomu můžeme oslovit Ústavní soud," popisuje právník IuRe Jan Vobořil. V České republice jsou už od roku 2005 preventivně „pro všechny případy" po dobu šesti měsíců uchovávány záznamy o e-mailech, navštívených internetových stránkách, telefonních hovorech i SMS. Do databází má přístup policie, zpravodajské služby a další.

Slídění zavedl zákon o elektronických komunikacích z roku 2005, který předjímal výše zmíněnou evropskou směrnici. Přítrž šmírování soukromé komunikace lidí by mohl učinit ústavněprávní přezkum ustanovení zákona o elektronických komunikacích a jeho prováděcí vyhlášky. Na konci roku 2008 a na počátku října 2009 zrušily dané části obdobných zákonů ústavní soudy v Bulharsku a Rumunsku.

Velkou naději přineslo rozhodnutí německého ústavního soudu, který na svém jednání 2. března zrušil stávající německou úpravu Data Retention a nařídil likvidaci osobních údajů, které byly uchovávány na základě této úpravy. Zároveň stanovil základní podmínky, které musí být splněny, aby byla nová legislativní úprava Data Retention v souladu s německou ústavou. Data mohou být uchovávána maximálně po dobu šesti měsíců a musí být jasně vymezeno, při vyšetřování jakých trestných činů mohou být uchovávané údaje využity. Musí být zavedena velmi přísná pravidla ochrany shromažďovaných dat a lidé musí být informováni, pokud si úřady jejich data vyžádají. V určitých případech (např. komunikace s advokátem nebo duchovním) bude využívání takto získaných dat v rozporu se zákonem i za splnění výše zmíněných podmínek.

Podobné výhrady k sbírání dat mají i Češi. „Opatření původně zavedené v rámci boje proti terorismu je nyní zneužíváno k plošnému sledování lidí. Ústavní soud má nyní možnost rozhodnout, kam až může zasahovat Evropské právo," uvedl poslanec Marek Benda. V roce 2005 se IuRe kritizovalo návrh zákona o elektronických komunikacích, o němž jeho předkladatel tvrdil, že jde o poměrně jednoduchou právní úpravu, jejíž nezavedení by mělo „významné negativní důsledky z hlediska povinností České republiky související s jejím zapojením do mezinárodního boje proti terorismu".

V listopadu 2005 se IuRe připojilo k celoevropské kampani, kterou zahájila německá Pracovní skupina proti uchovávání údajů o komunikaci Data Retention.V listopadu roku 2007 ministerstvo průmyslu a obchodu pokusilo předložit novelu zákona o elektronických komunikacích, která by přístup k datům o mobilní a emailové komunikaci umožnila i civilní kontrarozvědce (BIS) a vojenskému zpravodajství (VZ). Svoji iniciativu však po nepříznivé reakci médií a politiků zastavilo; přístup k těmto informacím však zpravodajské služby získaly pomoci tzv. „zadních vrátek" novém v zákoně o Policii. Aktuálně byl znovu poslanecké sněmovně předložen návrh novely zákona o elektronických komunikacích, který má data zpřístupnit Bezpečnostní informační službě.

Hlavní připomínky ke stávající úpravě Data Retention: Data o komunikaci všech osob jsou plošně shromažďována bez jakéhokoli podezření z trestného činu. To lze považovat za porušení principu proporcionality, tedy, že rozsah zásahu do práva na soukromí je podstatně vyšší než reálná možnost využití těchto údajů k dosažení stanovených účelů (boj proti kriminalitě, terorismu apod.) Pravidla přístupu k provozním a lokalizačním údajům nejsou řádně vymezena. Omezen není okruh trestných činů u který mohou orgány data využívat a není poskytnuta zvláštní ochrana pro mimořádně citlivý druh komunikace (např. hovory s advokátem apod.) Policie nemusí získávat souhlas soudu, jako v případě odposlechů, které jsou srovnatelným zásahem do práva na soukromí.

Osoby, jejichž osobní údaje byly takto využívány, se o tomto nemusí nikdy dozvědět a tedy se ani nemohou bránit. Monitorování komunikace může vést k nadměrným zásahům státu do soukromí občanů. Provozní a lokalizační údaje lze využít nejen k analyzování sociálních sítí a činnosti a pohybu osob v minulosti, i k velmi přesnému předvídání do budoucna. Mohou být zneužity např. v politickém boji proti opozici a k účinnému omezování nejen práva na soukromí, ale i dalších základních lidských práv. I když mezi původními cíli právní úpravy byl uváděn boj proti terorismu, ve skutečnosti lze s vynaložením určitého úsilí komunikovat anonymně.

 

Komentáře