Zamyšlení před blížícími se celostátními volbami – část II.

a/ do institucionálních struktur státu, jež mají chránit stát a jeho obyvatele před rozkladem, prorůstají struktury sestávající z osob, které na sebe „něco vědí“. Tyto osoby jsou pak spolu nejvíce solidární. Dochází u nich k vzájemnému krytí při porušování obecně přijatých zásad;

b/ zrychlení bohatnutí „bohatých“ na úkor zbytku společnosti, která na to doplácí. Současně s tím se tak zrychluje chudnutí „chudých“, do této kategorie postupně propadá i střední vrstva, v minulosti vždy opora společnosti. V současnosti to nabylo rekordních parametrů. V důsledku toho dochází k nárůstu ekonomické a sociální nerovnosti a z toho vyplývající segregaci;

c/ propojení zpravodajských služeb USA, jež jsou dnes mimo jakoukoliv kontrolu, se strukturami ad a/ a ad b/. Na rozdíl od minulosti, kdy tajné služby využívaly kompromitujících informací na příslušné osoby k budování své zpravodajské sítě, dochází v současnosti k tomu, že tyto služby pomocí zkompromitovaných osob vytvářejí „viditelnou část“ současné globální moci, dosazují do ní své slouhy a slouhy slouhů.

Pokusme se nyní převést si shora uvedené příčiny současného stavu do stávající praxe:

K bodu ad a/

Mají-li občané skutečný zájem o zjednání nápravy, musí volit jinak než mechanicky, zvykově. Tedy s rozmyslem, s přihlédnutím k programu příslušné strany a k navrhovaným řešením a k jejich konfrontaci s vlastními zájmy. Tedy ne k pouhým proklamacím příslušných stran či k návodu jak volit ze strany mainstreamu. Občané/voliči si musí být přitom vědomi toho, že volit ty, kteří měli čas na nápravu 25 let, aniž v tom cokoliv udělali, je bezúčelné a chybné. Bez ohledu na jejich nová hesla a rozsah podávaného občerstvení či drobných suvenýrů, příp. zpěváků na pódiu. Volby jsou vážná věc, nikoliv lidová veselice za účelem odvedení pozornosti občanů od podstatných věcí k věcem nepodstatným.

Prosazení prvků přímé demokracie pro stanovení zodpovědnosti poslanců, senátorů, ministrů, jejich náměstků, hejtmanů, primátorů atd. pak při stanovení jasných pravidel pro jejich případné odvolání vč. stanovení majetkoprávní odpovědnosti by mělo k nápravě pomoci. Ovšem při současném splnění předpokladu uvedeném v bodě ad c/. Jinak nebude v praxi fungovat.

K bodu ad b/

Společnost nerozdělil prezident M. Zeman, jak někteří v současnosti s oblibou nesprávně uvádějí, ta byla rozdělena již dříve. A rozdělil ji majetek. Zatímco do r. 1989 byli občané zvyklí na rovnoprávnost, v dnešní době ji ztratili a často se stali existenčně závislí na některých spoluobčanech, o jejichž přičinlivosti a schopnostech pochvalně hovoří někdy M. Kalousek. Existenčně závislí občané přitom často vědí své o tom, jak ti „přičinliví“ tak zázračně zbohatli. A ten, kdo nekradl včas, když banky před jejich přechodem do cizích rukou u nás rozdávaly na základě politického zadání vesměs nevratné úvěry, které pak zbytek národa po léta splácel, má dnes smůlu. S poctivostí v tomto státě opravdu nikdo daleko nedošel. Čestné výjimky, které se vypracovaly vlastním umem a přičiněním, nechť prominou. Bez včasného zajištění financování své činnosti to ale nešlo a jít ani nemohlo. To namítal na jaře r. 1994 i prof. Zelený z USA s tím, že kapitalisty si u nás vytvořit můžeme, kapitál ale ne. I ten nakonec byl. Z vytunelovaných bank. A po převedení těchto našich bank zahraničním bankám dosud nezavedené subjekty úvěry na nové projekty bez své značné kapitálové spoluúčasti a záruk již získat nemohly.

To, že dochází ke zrychlené polarizaci společnosti a jak k tomu dochází, uvádí sám autor. Často se o tom hovoří jako o dobývání renty.

Zbývající část společnosti:

- buď nemůže realizovat své projekty (chybí počáteční kapitál a podpora ze strany státu směřuje při-tom k těm bohatým zahraničním firmám, které žádnou podporu nepotřebují, zatímco na české firmy si stát vzpomene až při placení daní. Ty od nich natvrdo vyžaduje od prvního okamžiku, ještě než se v rámci nových projektů mohou postavit pořádně na nohy. Těm velkým zahraničním firmám naopak poskytuje daňové prázdniny. Po jejich skončení tyto firmy odcházejí za stejným účelem jinam) nebo

- je odkázána na často málo kvalifikovanou a špatně placenou práci v cizích montovnách u nás. Tradičně kvalifikovaní čeští pracovníci tak přicházejí postupně o svoji kvalifikaci, další pracovníci jsou pak na podpoře. Buď proto, že práci nemají nebo proto, že dojíždění do vzdáleného zaměstnání je časově i ekonomicky pro ně nad jejich možnosti. Stát je svými špatnými strategickými rozhodnutími a chybnou a přehnanou privatizací připravil o zaměstnání, často i o životní perspektivu, někdy i o rodinu, aniž by se to dodnes snažil napravit. Špatně placená místa v montovnách či v cizích firmách, kde tito pracovníci často nemohou během pracovního procesu ani na WC, touto nápravou roz-hodně nejsou.

Jinými slovy:

- bohatí jsou v této zemi státem podporováni a

- po chudých stát šlape. A ačkoliv od nich chce (na rozdíl od těch bohatých) daně, nepomůže jim ve skutečnosti prakticky vůbec v ničem. Ještě tak evidentně nepochopil, že je sám proti sobě (a nám všem).

ad c/

Bez vyřešení problematiky uvedené pod tímto bodem není dost dobře možné řešit ani problematiku uvedenou pod body a/ a b/. Je sice např. pěkné, že by poslanci, senátoři, ministři, jejich náměstci a další osoby ve funkcích podléhali prvkům přímé demokracie. Tu však nelze s úspěchem prosazovat v prostředí, kde platí zcela jiná pravidla a vlivy. Stačí se podívat na způsob opětovného dosazení Donalda Tuska do funkce předsedy Rady Evropy, ačkoliv jde původně o zástupce Polska, které po skončení jeho volebního období nominovalo jinou osobu. Marně. Z dobře míněných programových návrhů se tak bez souběžného řešení podmínek pro jejich realizaci mohou stát jen proklamace či v praxi nefungující opatření. K řešení těchto podmínek však body programu příslušné strany už nesahají.

K vyřešení této problematiky je přitom nezbytné od takového propojení se systémově oddělit. V praxi to znamená vystoupení ze struktur EU a NATO, k čemuž vedou i další důvody. Pokud takový krok neučiníme, nelze rozlišit „školení u spojenců“, na které jsou naši politici při svém nástupu do funkcí tak často do zámoří zváni, od příčin problémů uváděných autorem článku pod bodem c/. Nelze pak ani rozumně očekávat provedení nápravy při odstranění zbývajících příčin problémů, jež jsou v článku pojmenovány. Jednoduše proto, že k tomu nebudou vytvořeny potřebné podmínky.

V každém případě bylo potřebné tato témata nastolit a začít o nich otevřeně diskutovat. Věřím, že jak články doc. R. Valenčíka, tak snad i toto mé zamyšlení k tomu přispějí. Vzhledem k tomu, že tyto otázky jsou předmětem volebního programu Aliance národních sil, která k tomuto účelu využívá i podnětů ze strany občanů, je taková veřejná debata o těchto tématech o to důležitější. A v případě zájmu autora článku či některých alternativních médií se jí rádi i zúčastníme.

Jaroslav Tichý

20. 3. 2017