Náš stát je vážně nemocný, bez zásadní změny mu není pomoci

Při detailnějším vyšetření pacienta ale zjistíme, že příčiny této nemoci jsou hlubší. Z možná lehce nemocného prohlášeného za pacienta byl záměrně vyroben těžce nemocný s naordinováním naprosto špatné léčby „zahraničním specialistou“. A to v době, kdy jsme ještě nadšeně vítali každou iniciativu ze Západu nám pomoci. A důvod? Snaha tohoto zahraničního „léka-ře/odborníka“ dostat pacienta, tedy náš stát a jeho obyvatele, zcela pod svoji kontrolu a závis-lost. Na něm a na jeho lécích, které bez ohledu na zhoršující se výsledky léčby setrvale ordinuje. A aby toho nebylo málo, tento cizí „lékař“ nás po dobu upoutání na lůžku připravil i o značnou část našeho majetku, o zbytek nás připravili naši spolubydlící v domě. Zbavil nás též imunity (potravinové soběstačnosti) a učinil nás závislým na svých „lécích“ (dotace z našich peněz odváděných do jeho pokladničky). Většina z nás tehdy ještě netušila, že jde o pomoc „zatlačit nám oči“.

Již dávno mu nevěříme, naše podezření, že nejde o náhodu nýbrž o úmysl z jeho strany, se stalo již jistotou. Chceme ho proto opustit a vrátit se k léčebným prostředkům, jež se nám osvědčily v minulosti. V tuto chvíli se proto tento zahraniční „lékař“ uchýlil k tomu, že nám vyhrožuje následky takového kroku pro nás. Mimo jiné i tím, že i po našem odchodu od něho budeme povinni ještě další 2 roky užívat jeho „medicínu“, platit do jeho pokladničky a že nám současně znemožní brát léky jinde. Dává nám jako pacientovi ale možnost volby. Demokraticky, jak jinak. Tou druhou možností přitom je, že se k nám nastěhuje do pokoje a zinten-zivní svůj dohled a dosavadní aplikaci své medicíny, včetně důsledné kontroly nás jako paci-enta.

Vyvstala tak před námi, vážení spolupacienti, otázka, jak dál. Možnosti výběru jsou dány. Jedna věc je ale již nyní zřejmá. Bez radikální změny léčby a lékaře se jako pacient dlouho při životě neudržíme. A pokud jde o výběr nového lékaře, buďme si svým vlastním lékařem! Určitě mnozí z nás znají několik obdobně postižených pacientů, jako jsme my, léčit bychom se mohli i společně. A nečekejme na to, až nám ten „zahraniční specialista“ naočkuje v rámci léčby nějakou smrtelnou chorobu, aby urychlil náš konec. A že jich teď ve světě je více než dost! O eutanázii z jeho rukou přece zájem nemáme!

Jaroslav Tichý

2.4.2017