Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Nadčasový odkaz Milana Valacha

Minulou sobotu nás bohužel navždy opustil pan Milan Valach, PhD (narozen 1956). Vyučoval na Katedře občanské výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Kromě toho se však angažoval jako mluvčí Hnutí za Přímou Demokracii. Je autorem mj. knihy: "Svět na předělu. O politické a morální krizi kapitalismu".

  • nadcasovy-odkaz-milana-valacha

Pro mainstreamová média není zajímavým, a tak jeho odchod vůbec nezaznamenala. Přesto je to člověk, který v této společnosti určitou stopu zanechal – a kterého bychom neměli nechat překrýt prachem zapomnění. Obrazovky televize a titulní stránky novin nás denně bombardují různými lidmi, kteří nás v té či oné situaci varují před krachem demokracie a hrozbou ztrát občanských svobod. Většinou je toto volání jen úzce výběrové a ohledně řady jiných vážných porušování našich práv mlčí.

Milan Valach nemlčel. Řadu let pracoval na tom, aby nám všem přiblížil principy přímé demokracie. Usiloval o to, abychom se domohli větších práv, abychom měli na rozhodování o věcech, které se nás týkají, výraznější podíl. Rozpracovával podobu životaschopného obecného referenda jako nástroje, který nebude zneužitelný nějakým potenciálním diktátorem či samozvanou oligarchií. Podílel se na návrzích nové ústavy, která by občanům poskytovala více práv, a zabýval se též projektem průmyslových družstev, která jsou založena na trochu jiném způsobu rozhodování a přerozdělování, než je v kapitalistickém systému zvykem. Přímé demokracii se věnoval ještě v době, kdy mnozí z těch, kteří si ji dnes ohýbají k účelu svému, aby se sami dostali k moci, vůbec netušili, o čem je řeč.

Milan Valach byl bytostným demokratem. Slovo demokracie pro něho nebylo prázdným pojmem, za nějž lze schovat jakékoli partikulární zájmy. Patřil k těm mála lidem, kteří nemyslí výhradně na sebe – a kteří jdou do bojů a bitev, jež vypadají na první pohled marné a předem ztracené. Hnutí za Přímou Demokracii, které vznikalo bez darů mecenášů a které funguje, aniž je kýmkoli z nich sponzorováno, začínalo na zeleném drnu. Přesto začalo získávat stoupence a členy, a výrazně se angažovalo v případě tzv. církevních restitucí. Významně na sebe upozornilo též debatou na téma komunismu v současnosti a respektování výsledků lokálních voleb na jihu Čech. Milan Valach byl tvrdým kritikem církevních nepravostí, byl kritikem kapitalistického systému – a byl i výrazným kritikem tzv. reálného socialismu. Největší důraz kladl na svobodu každého občana. Tvrdil, že není možné ve špatně nastaveném systému spoléhat, že se urodí výrazná osobnost s morálním poselstvím, ale že je potřeba nastavit systém tak, aby neškodil, i když bude záviset na lidech, kteří nějakou supermorálkou neoplývají.

Milan Valach nesnášel klišé a uměle utvářené kulty – kohokoli a čehokoli. Brojil proti každému zneužití moci a důrazně varoval před všemi formami nedemokratického jednání. Byl výraznou osobností v protestech proti stávající vládě. Odmítal však, že stačí toliko kritizovat vládu. Upozorňoval na systémové nedostatky a disfunkčnosti. Varoval před slepou vírou, že jedna konkrétní osoba či strana změní společnost. Varoval před modelem, kdy by vznikla koalice TOP09 a ČSSD, protože její báze by byla toliko mocenská, nikoli programová. Uvědomoval si, kam až může dojít dlouhodobá frustrace lidí, kteří přestanou důvěřovat všem parlamentním stranám – a kteří pak mohou pomoci k moci klidně osobě se sklony diktátora. Varoval před hnědnutím společnosti, před její fašizací opřenou o rasismus a xenofobii. Snažil se poukazovat na skutečné příčiny krize, nikoli ty zástupné. Ve čtvrtek 23. 5. 2013 s ním v Brně proběhlo poslední rozloučení. Rozloučení smutné – ale i zároveň se nesoucí ve znamení naděje. Naděje, že jeho snahy nepřijdou vniveč, že jsou zde lidé, kteří budou v jeho odkazu pokračovat.

Že on – ač byl upoután na invalidní vozík – uběhl dost. A jeho běh nebyl marným, neboť počty běžců se rozrostly a je zde naděje, že jednou se dostanou až do cíle. Je to běh na dlouhou trať, ale má smysl. Má smysl, neboť je to boj za právní stát, za důstojnost všech lidí včetně lidí handicapovaných a dlouhodobě nezaměstnaných, kteří v posledních letech nejenže nemají na růžích ustláno, ale jejichž situace se často stává kritickou. A nejenom jejich. Ve čtvrtečním rozhovoru pro Právo (Miloš Zeman střílí od boku, ale umí se poučit) Erazim Kohák v posledním odstavci vzkazuje: „Je třeba všemožně lidem nabízet i jiné hodnoty než konzum a dnešní ekonomicko-politická krize je k tomu výborná příležitost. Například idea rovnosti. Protože nemůže být svoboda, kde není rovnost. Pro manželku i pro mě byly nejkrásnější roky našeho života mezi lety

1990–1993, protože fungoval socialismus, ale už nefungovala StB. Zamysleme se nad tím. Jistě, nemůžeme mířit na absolutní rovnost, ale potřebujeme usilovat o to, aby nedošlo k tomu, že někteří lidé nemají ani práci a jiní lidé nevědí, co dělat s penězi. Prostě demokracie je možná jen jako soužití rámcově rovných s rovnými. Pro to musíme vytvořit dostatek pracovních příležitostí. Demokracie musí být sociální, nebo to nebude demokracie. A to platí i o té naší.“ Milan Valach celou dobu poukazoval na fakt, že přímá demokracie nemůže vznikat na jakémkoli základě, ale že je nutné, aby byla vybudována na fundusu sociálním. Právě proto, že pojmy demokracie a sociální stát jdou ruku v ruce – a se škrtanými sociálními jistotami se škrtá i podstata demokracie. Za sebe mohu říci, že mi Milan bude velmi chybět. Znal jsem ho pouze necelé tři roky, ale jsem rád, že jsem ho směl poznat. Byl pro mě vzorem člověka, který nerezignuje a který stále hledá. Člověka s jemným inteligentním humorem, jenž neváhá stále dokola trpělivě vysvětlovat a opakovat, co proč jak vnímá, jak uvažuje. Díky Milane.

Odkazy: Stránky Milana Valacha: http://www.valach.info/svet-na-predelu/

Články Milana Valacha na Britských listech: http://www.blisty.cz/aut/252/art.html

Stránky Hnutí za Přímou Demokracii: http://www.hzpd.cz/

Milan Valach přednášející: ">

">

">

"> ">

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře