Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Na okraj sporu o Cháveze

Na emocionálně podbarvenou protichávezovskou stať Fabiana Golga odpověděli logickými argumenty tři autoři (www.blisty.cz). Nemyslím si ovšem, že na vyslovené protiargumenty by F.Golgo slyšel. Mám pro něj jinou informaci: za dobu voleného prezidentství Hugo Cháveze Fríase už čtyři miliony Kolumbijců „hlasovalo nohama" a jednoduše prchlo před blahodiním neoliberální ekonomiky a systému Uribeho do Venezuely.

V ní dostávají ve zkráceném řízení státní občanství země (aniž by ztratili původní), získávají ovšem i volební právo a vládní mikroúvěry, které byly zavedeny pro ty, kteří chtějí podnikat. Problematice těchto „nových Venezuelců" se věnoval americký novinář Hugo Bronstein, ale i sociolog Alfredo Anzola, který uvedl, že 1,8-2 miliony těchto přistěhovalců ve volbách stabilně podporují Cháveze-Fríase.

Chávez je opakovaně voleným prezidentem, na rozdíl od osob spjatých s americkými NGO´s, které si svůj „převratový" potenciál udrží sotva jeden den (Carmeno-Borjas v roce 2002). Jihoamerická politika s nástupem amerindios, mezi které můžeme počítat ono současné trio Morales-Correa-Chávez , přestala být svého druhu indonéským stínovým divadlem, a stala se školou lapidárních sdělení, byť účinných. Nicméně stejně jako ona opakovaná slova o džihádu proti neveřícím, směrovaná každý pátek vůdci modliteb svým ovečkám ve všech islámských zemích (a k území nepřítele, dár al-harb, je vždy vhodno se vyjádřit), i zde jde především o proklamace. Jasné a navíc někdy u Cháveze i vtipné. Když se právě Hugo Bronstein ptal starosty Caracasu, zda se nebojí tak velkého počtu nových  kolumbijských rezidentů zvláště ve východní části města, starosta odpověděl (parafrázuji): U.S.A. budují zeď proti Mexičanům. My naopak otevíráme Kolumbijcům náruč" (www.boston.com).

Přirozeně, tak, jak Washington D.C. bez porady s F.Golgem modifikuje svoji pozici (sdělení o leasování základen Spojeným státům Kolumbií, vyřčené na brífingu Státního departmentu tento týden), tak ji budou měnit a ekonomizovat i země „tvrdého jádra UNASURu".  Znamená to například ono uzavření technicko-obchodních dohod, celkem dvaadvaceti, mezi Caracasem a Buenos Aires, k němuž došlo 11.8.09. Jako předpoklad dodržení dohod Caracas uhradil Techintu Argentina nacionalizaci ocelárny, a vykoupí argentinské podíly v dalších třech strategických podnicích. Přitom se začne uskutečňovat obchod, který podpořilo zhruba 70 obchodníků v misi Cristiny de Fernandez Kirchner (dále CFK) v Caracasu. Venezuela doveze rýži, textil, maso, spotřební zboží a strojírenské výrobky za 1,1-1,4 miliardy dolarů, s okamžitým náběhem. Texty smluv ještě dostupné nejsou, ví se ale, že už došlo ke schůzkám výrobců aut (Peugeot, Toyota, Ford) v Argentině, protože Venezuela chce dovézt  ročně zhruba 10.000 automobilů, a vyřadit tak dovoz z Kolumbie. Argentina naopak prodat potřebuje, protože ročně vyveze 7-12 tisíc smontovaných vozů, ovšem v letošním roce neexportovala ani jeden.

Oponenti CFK hodnotí misi jako „alianci Caracas - Buenos Aires", „rozfoukávání žhavých uhlíků" (bývalý diplomat E.Cárdeňas v lagaceta.com.ar), ovšem přiznávají, že pokud jde o Uribeho, neminula se Chávezova blesková akce, byť nákladná, účinkem. Alvaro Uribe a jeho poněkud myšlenkově zdatnější ministr zahraničních věcí J.Bermúdez totiž okamžitě potvrdili kolumbijskou účast na jednání „jádra UNASURu" v Bariloche na argentinsko-chilském pomezí. Setkání se má, s ohledem na týden státních svátků Kolumbie, ale i Uruguaye uskutečnit až 28.8.09.

Přesto, CFK svým pozváním, které formulovala už v tropickém vedru Quita, poskytne oběma stranám nejen důstojné místo k jednání (Llao Llao Spa Resort), ale především všechna jednání andským horským vzduchem „ochladí". Škoda, že si nikdo nepřibalí také některé salónní propagandisty, už jenom proto, aby si oni nezchlazovali žáhu na jiných.

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře