"Jak na dinosaury a jejich mláďata?", aneb Islandská revoluce

Podrobnosti

Z domova / Podoteky|

9. srpen 2012|

Pavel Victorin|

4982 x

JUDr. Samková - advokátka neprominentních občanů a členka TOP 09 opět útočí na Schwarzenberga - předsedu své vlastní politické strany. Před tím kritizovala Kalouskův projekt dalšího primitivního plošného zdražování. Její názory jsou rozumné a z velké části velmi sympatické.

Dá se proto předpokládat, že tato mladá parlamentní a druhý rok též vládní strana, se již začala štěpit na třetí antagonistický tábor. V TOP 09 již existuje zřetelné křídlo "Kalouskovců" a na druhé straně "Schwarzenbergovců" i když oba jmenovaní političtí i vládní lídři svorně usilují pro veřejnost o obraz "stranické jednoty".

Ve stejném čase a z podobných příčin vzniklá /proklamované odstranění "dinosaurů" z české politické scény/, další mladá parlamentní strana Věci veřejné /VV/, je již rozštěpena nejméně na dva nesmiřitelné tábory, možná také již na tři. Na "Bártovce", na "Johnovce" a na třetí stranu bez skrupulózní politické kariéristky Peake-Kvačkové, která vystoupila z VV, jako "výtahu" ke své státnické kariéře, aby si udržela pohodlné korýtko v daremné Nečasově vládě. Nečestně založila účelovou podvodnou stranu LIDEM k náboru přeběhlíků z VV a jiných politických turistů, pro udržení vlády, kterou si nepřeje cca 90% obyvatel a svého lukrativního postu v ní.

Tradiční hlavní polistopadové politické strany - ČSSD a ODS, jsou již také dávno nesmiřitelně rozštěpeny. Z ČSSD odešli její někdejší slavní předsedové - Miloš Zeman a Jiří Paroubek. Nyní již raději ani neřešme odchod z politické scény jejího někdejšího dalšího významného představitele - ambiciózního nepoctivce "upřímného premiéra" Stanislava Grosse. Pouze konstatujme, že expředsedové a expremiéři Zeman a Paroubek setrvávají v politice, ale založili zcela jiné politické strany vlastní.

Druhá hlavní státotvorná parlamentní strana - údajně pravicová ODS, se rozštěpila nejméně také na tři subjekty. Na "Klausovce" - představované jejím zakladatelem a někdejším předsedou a premiérem, který poté, když se stal prezidentem, ze strany vystoupil a osobně veřejně i zákeřně skrytě se angažoval v politické likvidaci svého následníka ve stranickém předsednictví - tehdy ambiciózního stranického předsedy a premiéra Mirka Topolánka.

Po pádu Topolánkovy vlády, ke kterému za našeho předsednictví EU nejvíce přispěli otevřeně Jiří Paroubek a s ním v utajovaném spojenectví skrytý mstivý Václav Klaus, v ODS vykrystalizovalo třetí křídlo, představované současným předsedou a nejhanebnějším polistopadovým premiérem - Petrem Nečasem, který byl "stranickým učedníkem" jak zakladatele Klause, tak jeho nástupce Mirka Topolánka. K Nečasově "zásadní pravicovosti" připomeňme, že za soudruhů Husáka a Jakeše se jako angažovaný funkcionář SSM připravoval na vstup do KSČ.

Vnitrostranické štěpení, v některých případech vedoucí až k úplnému zániku politických stran, jako třeba již neexistující Sládkovi Republikáni, Občanská demokratická aliance ODA, Liberálně demokratická strana LDS, Romská iniciativa ROI apod., anebo ke vzniku zcela nových politických stran, lze pozorovat u všech českých polistopadových politických subjektů, včetně rigidní KSČM, která má také dva základní odlišné názorové tábory.

U současných českých komunistů jde na jedné straně o pravověrné stalinisty - představované v kultivovanější podobě Grebeníčkem a zesnulou herečkou Jiřinou Švorcovou, kteří však jsou podporováni nejtupějšími komunistickými primitivy a jimi vychovanou generací mladých agresorů, nenávidějících USA a vše demokratické a propagujících pro náš stát jako vzor Putinovo Rusko."Skalní komouši" nostalgicky touží po znovuzavedení nejsurovějších "komunistických pořádků" známých ze Stalinova SSSR a Gottwaldovy ČSR.

Na druhé straně je křídlo nesporně inteligentních civilizovaných komunistů - představované současným stranickým předsedou, právníkem Filipem a jeho fabulusem, rovněž právníkem, Jiřím Dolejšem.

V návaznosti na předloženou rekapitulaci stávajícího stavu české politické scény si položme principiální otázku - "Co z uvedených praktických zkušeností se štěpením politických stran vyplývá pro soudného pozorovatele, který je občanem ČR?"

Podle mne je především na první pohled zřejmá inflace politických stran, které buď ve více názorových frakcích, pod stejným stranickým logem, matou voliče, nebo mutují do stran zcela nových - jako TOP 09, VV, Paroubkova Lev 21, ZEMANOVCI a zmíněná podvodná vládní pseudostrana LIDEM kariéristky Peake-Kvačkové, aby toho využili političtí dinosauři - viz zejména zmíněná TOP 09, s neodstranitelnými Schwarzenbergem, Kalouskem, Parkanovou a podobnými falešnými "obětavými služebníky lidu".

Zmíněná "inflace politických stran" není občanům vůbec k ničemu - je dobrá pouze pro nepřehlednost politické scény a pro snazší "překabáťování" politických kariéristů, jak mladých - představovaných právě Peake-Kvačkovou, ministrem dopravy Dobešem a Vítem Bártou, tak starých, zmíněných "dinosaurů", ke kterým, kromě již zmíněných ministrů financí a zahraničí, patří také současný premiér a proslulý "zasloužilý disidentův syn" s afinitou k průhledným podvodům - Marek Benda a jiní podobní političtí výtečníci uvyklí pohodlnému životu na úkor druhých.

Pro všechny vyjmenované představitele nejvyšší české politické scény, ať mladé, či "dinosaury" /až na výjimku, kterou je Vít Bárta úspěšně zbohatlý dříve mimo politiku/, avšak zdaleka nikoli pouze pro ně, je charakteristické, že jednoznačně nadřazující svůj osobní prospěch nad falešně proklamovanou "obětavou službu občanům".

Dosavadní česká vnitropolitická realita po listopadu 1989 zřetelně ukázala, že poctiví občané, nepatřící k politickým a vládním "elitám" obohacujícím se na jejich úkor, se usilovnou a poctivou prací dopracovávají pouze k neustálému "utahování opasků", zdůvodňovanému buď prázdnou pravicovou rétorikou, anebo obdobně falešnou rétorikou české levice.

Za vlád obou rétoricky protichůdných základních politických táborů "pravice a levice", je svorně praktikováno intenzivní rozkrádání státního majetku ze strany nejvyšších veřejných představitelů. ČR proto neustále chudne - míněno v porovnání s okolními státy, které jsou vystaveny stejným nepříznivým globálním ekonomickým faktorům.

Základy kriminální české polistopadové politické tradice, kterou je trvalé masivní rozkrádání státního majetku v nejvyšších politických kruzích, položili v rámci tzv. "ekonomické transformace státu" Václav Klaus s Viktorem Koženým v začátku devadesátých let minulého století a později ve finanční kriminalitě osvědčený "pravicový ekonom" Václav Klaus pro změnu se svým někdejším spolupracovníkem z Husákova ekonomického výzkumáku - dalším socialistickým makroekonomem - prognostikem Milošem Zemanem, v rámci tzv. "Opoziční smlouvy".

Opoziční smlouva, oficiálně - "Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice", byla podepsána v létě 1998 a umožnila vznik menšinové vlády ČSSD s podporou ODS. Smluvně garantovaná podpora menšinové vlády nejsilnější stranou opoziční, je případ v civilizovaných demokratických státech zcela výjimečný, spíš nemožný, avšak u nás ho k neštěstí poctivých občanů "pravičák" Klaus s "levičákem" Zemanem svorně soudružsky prosadili a úspěšně uvedli do vládní praxe.

Z neúspěšného ekonomického vývoje ČR, který logicky neustává, nýbrž akceleruje, nemá současná nemorální Nečasova vláda jiné východisko, než dovést stát k devalvaci měny, znehodnocení úspor obyvatel a dalšímu masivnímu zadlužení příštích generací.

V souladu s naznačeným utajovaným vládním programem Nečasův kabinet rozhodl o tzv. "Církevním vyrovnání", kterým prostřednictvím Vatikánu s cílem osobního obohacení "vyvolených zasloužilých účastníků", přes odpor naprosté většiny zbídačovaných občanů, se chystá bezohledně vytunelovat cca 25% území ČR a další státní nemovitý i movitý majetek.

S ohledem na shora uvedené okolnosti se jako možným východiskem pro

garanci lepší budoucnosti aspoň našich dětí, jeví Islandská revoluce.

Pojem "Islandská revoluce" obecně znamená zejména prosazení prvků přímé demokracie do vedení státu. Jedná se o následující tři základní kroky

1. změna volebního systému legalizující obsazování veřejných funkcí podle osobnostních kvalifikačních a charakterových předpokladů, bez nutnosti stranické příslušnosti

2. omezení reklamy politických stran a zvýhodňování jejich kandidátů

3. povinná majetková přiznání kandidátů do placených veřejných funkcí a všech občanů vykonávajících veřejné placené funkce

Součástí potřebných politických změn samozřejmě také musí být uzákonění možnosti odvolávání politiků předčasným ukončením poslaneckého mandátu, např. pokud by si to přálo více než 50% příslušných lokálních voličů. Tím by mělo být zajištěno, aby se již neopakovaly křiklavé excesy stávající české politické scény.

Např. arogantní ignorování požadavků voličů na zastavení církevních restitucí ze strany duševně zlenivělého asociála mladého Bendy - "celoživotně zahnízděného v poslanecké lavici", politické turistky Parkanové - deklarující předražení státní zakázky jako projev své "lásky k národu", poslance Rátha - vykonávajícího "veřejnou službu občanům" z vazební věznice a kuriózního ministra financí, chemika Kalouska - dokonce veřejně hanobícího stát a jeho státotvorné instituce, aby zabránil vyšetřování rozkrádání státní pokladny, které je nejvyšším strážcem.

Komentáře