Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

"Kde domov můj?"

 

Česká republika je zadlužená firma, s blbým managementem, který ještě krade. Mám na mysli nejen chemika Kalouska, který bez příslušných znalostí řídí rezort financí a my mu platíme desítky servilních podřadných poradců, kteří by se bez něj sami neuživili a které by kvalifikovaný ekonom pro zastávání funkce ministra financí nepotřeboval.

  • kde-domov-muj

Zastávání postu nejvyššího šéfa nejvýznamnějšího rezortu není v České republice na překážku, že ministr je chemik a financím nerozumí, ale ani to, že ve svém předchozím působení ve významných funkcích státní správy uzavřel pro stát řadu výrazně finančně nevýhodných smluv, na které občané Česka prodělali a ještě prodělávají a které měly být trestně šetřeny a dosud se tak nestalo.

V Česku také máme vicepremiérku a šéfku tzv. "boje s korupcí", právničku Karolinu Peake, rozenou Kvačkovou, která ke svému udržení ve vládě účelově ustavila novou stranu LIDEM, nesplňující elementární ústavní a demokratické náležitosti, v civilizovaných státech nezbytných k tomu, aby politické uskupení mohlo být stranou parlamentní a dokonce vládní a která utajila příjem 18 milionů korun ve svém "čestném finančním prohlášení" a místo odstoupení z vlády se nečestně vymlouvá na "chybu své účetní" i když každý svéprávný právní laik ví, že za finanční přiznání samozřejmě nese plnou zodpovědnost ten, kdo ho státu podal a ne ten, kdo mu ho zpracoval.

V Česku také máme jako ukázku údajné "vyspělé politické kultury" ministra  rezortu sociálních věcí Drábka, údajně "čestně odstupujícího" přesto, že by z funkce "prý odejít nemusel", protože v jeho rezortu se ze státního rozkrádalo ne přímo u něj, ale "až" u jeho prvního přímého podřízeného - prvního náměstka a jeho osobního přítele z předchozího společného podnikání. Jinak ministr Drábek ve vládě pracoval skvěle - v souladu s vládními "modernizačními reformami" bezohledně záměrně i z neschopnosti hmotně poškodil sociálně slabé občany a místo zajišťování pracovních míst pro nezaměstnané je potrestal "robotou na panském" - vládním nařízením zavádějícím jejich přepočítávání na poštách a neplacené nucené práce.

Ministr zdravotnictví, který neplněním svých slibů vyhnal z republiky už řadu zdatných lékařů a zdravotních sester, nyní právě svou činnost šéfa rezortu završuje dosažením totálního kolapsu zdravotnictví, který se rýsuje kvůli odstoupení největší zdravotní pojišťovny od podpory nemocnic.

Podobně bychom mohli hovořit o řadě dalších ministrů Nečasovy vlády a o premiérovi samotném zmiňovat přinejmenším jeho lži, úskoky a podvody vůči občanům, které jsou charakteristické pro jeho styl řízení státu.

K nejvíce frekventovaným účelovým nepravdám, kterými premiér Nečas a jeho "fábulus" Kalousek vůči veřejnosti lživě operují, patří výmysly o tom, že bez "utahování opasků" by prý náš stát neustál své financování. Přitom  Česká republika nepotřebuje od nejchudších občanů dotovat. Ve státě máme peněz "jako želez". Každý rok stát vybere od firem a občanů tisíc miliard. Akorát, že představitelé státu prošustrují a rozkradou dvakrát víc, než se vybírá. 

Naše ministerstva a státní firmy mají spoustu schopných úředníků, kteří k produktivní práci nepotřebují ministry, kteří rezortu nerozumějí a sobě a spřáteleným lobbistům přihrávají stamilionové "malé domů", ale samostatnost spojenou s osobní hmotnou zodpovědností. Nic víc, nic míň.

Náš stát nemá žádnou vizi pro svůj ekonomický rozvoj. Jediná vládní vize je neustálé zdražování a zvyšování daní s vidinou cesty "do nikam". Za to si platíme ministra Kalouska a necháváme od něj fackovat naše děti, když mu sdělí své kritické názory na jeho hanebné dvacetileté působení ve státní správě.

Už za předmnichovské republiky Jan Antonín Baťa věděl, že náš stát musí vybudovat moderní dopravní infrastrukturu. Bohužel sám tak učinit již nestihl, protože začala druhá světová válka. Přesně totéž je ale vrcholně aktuální i dnes. Potřebujeme opravit silnice, dobudovat dálnice, železnice a vodní dopravní cesty a k tomu předložit s tím spojený investiční plán, který nastartuje zaměstnanost a ekonomiku.

Co ale dělá současný stát? Zvyšuje ceny a daně, zdražuje benzin a naftu a odkládá opravy stávajících opotřebovaných dálnic. Pokud za dvojnásobné ceny, než platí v Německu, vybuduje nové dálniční úseky a mosty, pak v katastrofální  kvalitě, že jsou bez nákladných rekonstrukcí nepoužitelné. Přitom jsme kvalitní dálnice u nás dokázali stavět už za Husáka a v sousedním Německu za Hitlera.

Připravená vládní důchodová reforma, jejíž vlajkovou lodí má být od ledna 2013, tzv. "druhý penzijní pilíř", je podle aktuálního průzkumu společnosti Cetelem užitečná jen pro necelá 4% obyvatel. To je jedna z hlavních "modernizačních reforem" Nečasovy vlády, kvůli které si všichni, kteří nekrademe, musíme opět víc "utáhnout opasky".

Naprostá většina občanů, dle průzkumu 94,7 %, nespatřuje v důchodové reformě žádné pozitivum a naopak z ní má obavy. Nedůvěru k reformě posiluje i nedemokratické nařízení Nečasova zákona o nemožnosti opustit tento systém poté, co lidé budou vládou donuceni se pro něj rozhodnout a nemožnost vybrat si po dosažení důchodového věku naspořené peníze najednou. Obdobně cca 90% občanů nesouhlasí s tzv. "církevními restitucemi", v podobě, jak je Nečasova vláda prosazuje.

Přesto vláda nejen své protilidové záměry neodvolává a neodstupuje, nýbrž stále arogantněji jde proti vlastnímu lidu, který si jí platí. To má být "pravicová demokracie" podle Nečase a jeho kabinetu a nakonec i podle prezidenta Klause?

Bída se u nás zvyšuje a proto přibývá insolventních občanů. Exekutoři bezohledně zabavují majetek i lidem, kteří nikomu nedluží. Stačí k tomu, že u nich nějaký dlužník žije nebo žil. Exekutoři ze zákona smějí vstupovat do bytů třetích osob, které sice nedluží, ale u nichž se vykonavatelé domnívají, že ve své domácnosti přechovávají dlužníka. Stačí jim svědectví sousedů nebo závěry jejich vlastního sledování.

Exekutoři jsou v Česku oprávněni přijít do bytu sepisovat majetek do dražby, přestože nikdo není doma a majitel bytu o nezvaných hostech neví. Pro vstup exekutorů do bytů, či domů třetích osob, zákon již nevyžaduje policejní, ani jinou asistenci. Vykonavatelům stačí jen zámečník k odvrtání zámku. To také jsou "modernizační reformy" podle české, údajně "demokratické pravicové vlády".

Zachránit své věci před dražbou a získat je zpět, bývá dlouhodobý a nákladný soudní  proces, s nejistým výsledkem. Výdaje za právníka a soud musí platit žalující, tedy postižený - nedůvodně okradený exekutorem. Ve většině případů soudní řízení, ať skončí vydražením zabaveného majetku nebo jeho vrácením, zaplatí ten, kdo byl poškozen a sám nic nedlužil. Jsou-li náklady přisouzeny k tíži skutečného dlužníka, aby je proplatil, ten obvykle už dluží tolik, že se na poškozeného nedostane.

V Česku také orgány zákona - policisté, radí řidičům, jak neplatit pokuty. Berou za to dokonce honoráře. Reportérka jednoho českého známého celostátního deníku popisuje, jak shodou okolností cestovala ve firemním autě, kterému došel benzin a proto vůz v šeru postával na krajnici plzeňské dálnice. Nebyl ani označen, protože řidič neměl výstražný trojúhelník, ani reflexní vestu, přestože mu to předpisy nařizují.

Dorazil k němu praporčík dálniční policie ve služebním Passatu označeném nápisem "Pomáhat a chránit". V jeho duchu se opravdu začal činit. Místo blokové pokuty překvapené posádce vozu doporučil, aby řidič pokutu neplatil, že to policie sama za něj pošle do správního řízení a pak zajistí, že nic platit nebude.

Neuvěřitelné chování dálničního policisty není ojedinělé. Ukazuje se, že jde o propracovaný systém, který funguje minimálně ve dvou krajích a jsou do něj zapojeni zejména městští strážníci. Je postaven na tom, že právní subjekty platí policistům "brigády". Za to, že policisté provinilcům radí, aby přestupek neřešili na místě, ale až s úředníky ve správním řízení, jim firmy dokonce vyplácejí honorář na dohodu o provedení práce, nebo na živnostenský list.

Po těchto službách je vysoká poptávka. I úspěšnost je vysoká. V Česku už dokonce existuje legální pojištění proti dopravním pokutám a údajně pro něj pracuje i dálniční policie. Pojišťovací služby jsou postavené na tom, že spolupracující policisté znají dobře slabiny vlastního represivního systému.

Například při pokutě za překroční rychlosti, policie dá pojišťovně instrukce k napadení kalibrace radaru, nebo k operování povětrnostními podmínkami při měření. Trestu se tak vyhne až třetina šoférů, kteří poruší předpisy. Policisté z toho mají finanční přilepšení ke stále ořezávaným platům. To je také jeden z reálně dosažených výsledků "modernizačních reforem" Nečasovy vlády.

Neoprávněně se v Česku ale neobohacují pouze příslušníci policie, ale nejvyšší státní činitelé a jejich blízcí. U soudu v Praze vyšlo tento měsíc najevo, že poradce bývalého premiéra Topolánka - lobbista Dalík, prodal obrazy za 80 milionů a v Brně nakoupil 30 bytů. Sám to soudu prozradil, když se snažil zabránit, aby nebyl vzat do vazby kvůli vyšetřování pokusu o půlmiliardový úplatek v kauze státního nákupu obrněných transportérů Pandur.

Soud nezjišťoval, kde ke svým stovkám milionů Dalík přišel a nezajímaly ho ani jeho developerské aktivity, přestože v obchodním rejstříku jeho jméno nefiguruje v žádné společnosti, která se bytovou výstavbou zabývá. Přesto byl soudem z vazby propuštěn i když státní zástupce jeho vazební stíhání požadoval.

Dalších příkladů z praxe o tom, že Česká republika nefunguje, jak řádný stát fungovat má, zná každý občan ze svého okolí celou řadu. Nejhorší snad je, že u nás není zavedena odvolatelnost ani nejhanebnějších politiků. Pokud mají hroší kůže, jako někteří zde vpředu jmenovaní vládní představitelé, neodstraní je od koryt nic, dokonce ani odstoupení parlamentních stran, za které se k vládním funkcím dostali, protože mění "stranické kabáty" podle hesla - "kam vítr, tam plášť", třeba jako ministr financí Kalousek.

Této pokleslé politické praxi "nasadila korunu" současná vicepremiérka Peake, která si pro svůj kariérní prospěch dokonce založila "parlamentní vládní stranu" vlastní, zcela bez voličů, a i to jí prošlo!

S ohledem na shora uvedené skutečnosti, k nastalému 94. výročí založení Masarykova demokratického Československa, ustaveného 28. října 1918, je na místě s politováním konstatovat, že Klausova Česká republika není řádně vedeným státem a důstojným pokračovatelem demokratických tradic hospodářsky úspěšného Masarykova Československa. Náš současný stát opět není dobrým domovem pro pracovité, schopné a poctivé občany.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře