Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Francisco - papež politický

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Jmenování Argentince papežem potěšilo celý latinoamerický svět. Snad jen Cristině Kirchnerové, jejíž tvář bych chtěl vidět v době, kdy se dozvěděla o Bergogliově zvolení, mírně zatrnulo. To, že se manželé K. již od počátku svého prezidentování s katolickou církví nemuseli, je známo každému Argentinci. Nestor Kirchner svého času dokonce žádal papeže Jana Pavla II. o odvolání biskupa  Antonia Baseotta, který si veřejně dovolil zkritizovat porušování lidských práv v průběhu diktatury nejen zprava, ale i zleva. Jan Pavel II. Kichnerovi samozřejmě nevyhověl a prezident Kirchner zase nejel papeži Janu Pavlu II. na pohřeb. Jen pro pochopení celého sporu připomenu, že v Argentině se v době diktatury vedla guerrilová válka levice proti pravici, v průběhu které docházelo k porušování lidských práv na obou stranách, i když samozřejmě z té pravé strany mnohem více. Cristina i Néstor Kirchnerovi byli v době argentinské vojenské diktatury právě členy takovéto levicové guerrillové organizace s názvem Montoneros, pro kterou nebyla cizí ani ozbrojená forma boje. Samozřejmě ani Bergoglio v té době nežil ve vákuu a s juntou musel být ve styku, takže někteří levicoví prokichnerovští intelektuálové, vědomí si názorových diskrepancí mezi J. Bergogliem a Cristinou Kirchnerovou po jeho zvolení pro jistotu preventivně hned spustili diskreditační kampaň proti Bergogliovi, že s juntou spolupracoval. Argentinský deník El Cronista dokonce přinesl zprávu, že argentinská diplomacie se ještě před zvolením papeže snažila Bergoglia očernit před arcibiskupy, za účelem jeho znevěrohodnění.

  • francisco-papez-politicky

Kromě toho se buenosaireský arcibiskup Bergoglio v průběhu vlády manželů K. často na veřejnosti objevoval s představiteli argentinské politické opozice, což mu manželé K. i vytýkali. Podle některých analytiků by zvolení Bergoglia papežem mohlo opozici pomoci porazit Kirchnerovce v příštích volbách a snad i celé Bolívarijské levicové hnutí v Latinské Americe. V této souvislosti ho přirovnávají k Janu Pavlu II. a jeho politické roli v Polsku a celém sovětském bloku.  Bergoglio i otevřeně kritizoval politiku K. například za jejich benevolentní přístup k ochraně před početím. Jen připomenu, že v Argentině jsou potraty či interupce stále nelegální, proto je zde masivnější kampaň v oblasti prevence, tudíž používání antikoncepce. Bergogliovi se nelíbil ani vstřícný přístup Cristiny Kirchnerové k homosexualitě. Animozita mezi argentinskou prezidentkou a buenosaireským arcibiskupem byla tudíž dobře známá.

Možná i proto trvalo Cristině K. skoro hodinu než na tuto, pro ni zcela jistě šokující informaci o zvolení J.Bergoglia, vůbec zareagovala. Představa, že si při osobním setkání bude muset kleknout a políbit Bergogliovi papežský prsten nebyla pro ní zrovna příjemná. Bergoglio alias papež Francisco nakonec trapnou situaci při osobním setkání vyřešil s přehledem a Cristině „jen“ civilně podal ruku a políbil ji na tvář, což Cristinu zjevně překvapilo. Nikdy mě papež nepolíbil, špitla Cristina a předala mu dar, jak jinak než sadu maté. Papež jí poté pozval vypít si s ním maté, což je takový argentinský zvyk, kdy se pije maté z jedné dřevěné nádobky přes kovové brčko, které si navzájem půjčují, viz. foto nahoře.

Cristina však tuší, že by v novém papeži mohla najít i velmi vlivného spojence v diplomatickém „boji“ s Británií o Malvíny-Falklandy. Již delší dobu totiž rozehrává nebezpečnou hru kolem těchto prozatím britských ostrovů, které jsou v Argentině na vnitropolitické scéně využívány stejně, jako třeba v Česku zpochybňování Benešových dekretů. I Bergoglio se totiž ještě jako arcibiskup, stejně jako Cristina K., několikrát vyjádřil v tom smyslu, že Malvíny jsou argentinské, na což musel nedávno reagovat až britský ministerský předseda Cameron. Cristina argentinského papeže na první osobní schůzce o tuto pomoc i požádala.

Ostatně již v samotném zvolení „neEvropana-Evropana“ tudíž Argentince s italskými kořeny vidím jisté politikum, poněvadž Argentinci jsou v podstatě Italové mluvící španělsky. Jen připomenu, že v Argentině žije víc lidí původem z Itálie, než ze Španělska a vidět skupinku starších Argentinců, kteří se spolu baví italsky, nebo to plynule přehazují z italštiny do španělštiny a naopak, není nic ojedinělého. Italové to samozřejmě dobře vědí a i to je možná důvod, proč nebyl první neevropský papež v moderní historii například z Brazílie či jiné latinoamerické či africké země. Takže v kontextu přísloví, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, byl zvolen tento evropský Latinoameričan či latinoamerický Evropan.

Ač tak či onak, když si to zařadíme mezi další nezpochybnitelná mezinárodně-politická fakta z posledních let, jako například zvolení prvního míšence prezidentem Spojených států amerických a jejich ústup z pozice světového „četníka“, přidělení mistrovství světa ve fotbale JAR a nyní olympiády a mistrovství světa ve fotbale Brazílii, růst ekonomické síly nově se rozvíjejících ekonomik a s ní související snaha o reformu OSN, za účelem zvýšení politického vlivu rozvíjejících se neevropských zemí a to vše v kombinaci s evropsko-severoamerickou prohlubující se finanční, ekonomickou a systémovou krizí, nelze než konstatovat, že současný svět tak, jak jsme ho doposud znali, se mění.   

Na druhou stranu musím uznat, že Argentinci jsou opravdu národ věřících, praktikujících katolíků a papeže si určitě zaslouží. Například, když jedu autobusem v Buenos Aires najednou se několik Argentinců překřižuje jen proto, že jsme minuli nějaký kostel. Na všech zastávkách příměstských vlaků a metra jsou obrázky či sošky svatých. A Bůh ví, že Jeho dohled cestující v buenosaireské hromadné městské dopravě opravdu potřebují. Nedávno zemřelo při selhání brzd příměstského vlaku cca 100 lidí nemluvě ani o bandách zlodějů řádících v přeplněném buenosaireském metru.  Tak mě napadá, že kriminalita v Argentině, zvláště pak v Buenos Aires, ale i v jiných latinoamerických megapolích může být tak vysoká, právě i kvůli křesťanství, teda přesněji řečeno katolickému křesťanství. Když se takový katolicky věřící zloděj po činu vyzpovídá a je mu odpuštěno, jde spát s čistým svědomím a druhý den může znovu krást. Kdyby v Argentině bylo třeba islámské náboženství a soudy by se řídily muslimským právem šaría, chodila by možná spousta lidí bez ruky, ale v zemi by byl klid. Na druhou stranu by krásné Argentinky musely chodit od hlavy k patě zahalené, což by byla jistě škoda. Tak nevím, co je lepší.  Mimochodem v Buenos Aires je největší mešita v celé Latinské Americe, kterou dal v centru města postavit bývalý argentinský prezident Carlos Saul Menem, jenž pocházel z rodiny syrských šíitských alávitů. A když už jsme u těch náboženských atrakcí, tak v Buenos Aires je i největší náboženský zábavně-vzdělávací park Tierra Santa. Je to takový umělý Jeruzalém, kde jsou různá šou na náboženská témata typu stvoření světa, poslední večeře, ukřižování Ježíše atd. Zatím jsem neslyšel o tom, že by takový „zábavně-náboženský park ala Disneyland“ byl někde jinde na světě. No a kdo ještě neviděl milionový průvod lidí městem, ať se jde podívat na Velikonoce do Buenos Aires. Raději ani nechci předjímat, kolik jich tam bude tento rok. 

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře