Venezuela a Kolumbie mezi diplomacií a válkou

Podrobnosti

ze světa / Latinská Amerika|

7. srpen 2009|

Daniel Veselý|

8590 x

Letos v červenci vypršela Spojeným státům smlouva o nájmu strategicky cenné vojenské základny Manta v Ekvádoru, ze které speciální jednotky podnikaly operace proti drogovým kartelům. Prezident země Rafael Correa se rozhodl smlouvu o jejím dalším užívání americkou armádou neprodloužit. Počáteční nadšení lidí žijících v okolí základny, kteří doufali v ekonomické oživení města Manta, vystřídalo zklamání a protesty dalších obyvatel Ekvádoru proti její existenci. Zrušení této základny připravilo Pentagon o kampaň namířenou proti pašování narkotik, oslabilo jeho vojenskou přítomnost a vliv v oblasti. Spojené státy se proto obrátily na svého nejpevnějšího spojence v latinskoamerickém regionu - Kolumbii.

Washington na příští rok přislíbil kolumbijské vládě finanční dotace ve výši 518 milionů dolarů. Koncem června hostil prezident Obama kolumbijského prezidenta Alváro Uribeho v Bílém domě a za pár týdnů Pentagon schválil zřízení tří leteckých a dvou námořních základem v Kolumbii. Tento krok se však nezamlouvá venezuelské ani ekvádorské vládě. Venezuelský prezident  Chavez varoval, že přítomnost amerických vojáků a zvýšená militarizace kolumbijského pohraničí může vést i k válce. „Snaží se nás obklíčit vojenskými základnami," uvedl Chavez. Po honduraské krizi, jejíž řešení patrně nějaký čas potrvá, může být rozhodnutí Obamovy administrativy posílit vojenskou přítomnost v Kolumbii krokem k destabilizaci integrujícího se kontinentu.

 

Venezuelská vláda hodlá v reakci na nepřátelský krok Bogoty posílit konvoj obrněných vozidel, zakoupit více vojenského materiálu od Ruska a zvýšit počet vojáků podél společné hranice. „Otevíráte svůj příbytek nepříteli svého souseda," prohlásil Chavez a dodal, že se jeho země nikterak nemíní angažovat v interních záležitostech Kolumbie. Kolumbijský prezident Úribe ale Chavezovy obavy nesdílí. „Neútočíme na vlády nebo civilisty. Bojujeme s teroristy," opáčil s poukazem na levicové guerilly FARC a ELN, jež operují v pohraničí obou zemí. Jeho slova však nemají žádnou váhu. Kolumbie je státem, kde se na západní polokouli nejvíce porušují lidská práva. Od nástupu Úribeho do prezidentského úřadu v roce 2002 bylo v zemi pravicovými guerillami a vládními jednotkami zavražděno 500 předáků odborů; více než kdekoliv na světě.

 

Roztržka mezi oběma zeměmi se prohloubila minulý čtvrtek, kdy prezident Chavez z Bogoty stáhl svůj diplomatický štáb včetně ambasadora v odpověď na brzké zřízení amerických základen v Kolumbii a opakované nařčení z podpory FARC ze strany kolumbijských orgánů. Pohrozil, že zmrazí diplomatické styky a přehodnotí ekonomické vazby s touto zemí včetně vyvlastnění kolumbijských firem ve Venezuele. „Pokud se Úribeho vláda domnívá, že jsme závislí na  dovozu jejího zboží, tak se mýlí," konstatoval Chavez.

 

Zdroje: http://www.zcommunications.org/znet/viewArticle/22137

http://www.counterpunch.org/poland07312009.html

http://www.venezuelanalysis.com/analysis/4667

http://www.venezuelanalysis.com/news/4675

Komentáře