Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Také ve Venezuele probíhá pokus o státní převrat podle předem připraveného scénáře (pokud neuspěje nyní, bude se za čas opět opakovat)

Hodnocení uživatelů:  / 2
NejhoršíNejlepší 

Poněkud v pozadí ostře mediálně sledovaných událostí na Ukrajině, panuje v poslední době neklid také ve Venezuele. Sociální a ekonomická situace v této zemi není v současné době úplně jednoduchá (v zemi je velká kriminalita, korupce, problémové zásobování, stále panují značné sociální rozdíly apod.).

  • take-ve-venezuele-probiha-pokus-o-statni-prevrat-podle-predem-pripraveneho-scenare-pokud-neuspeje-nyni-bude-se-za-cas-opet-opakovat

Ale situace zároveň není ani černobílá, jak se nám snaží někteří novinářští všeználkové namluvit, když pomlouvají tamní vládu a ušklíbají se nad směřováním této země s poukazem, že prý socialismus či dokonce komunismus nikde neuspěl a uspět nemůže. Jisté je, že Venezuela v posledních patnácti letech vytvořila mimo jiné řadu úspěšných sociálně-ekonomických programů, které mají viditelné výsledky. Více než milion dospělých Venezuelanů se teprve nedávno naučilo číst a psát. Byly vystavěny tisíce nízkorozpočtových bytů pro nejchudší.

Vznikl zákon, podle něhož je možno vyvlastnit půdu, která je neobdělávaná a přidělit ji bezzemkům. V zemi též působí řada lékařů z Kuby, kteří mimo jiné péče, provedli u tisíců obyvatel země bezplatně operaci zraku. Díky nové sociální politice může mnohem více nejmenších Venezuelanů navštěvovat předškolní zařízení. Podařilo se snížit i obrovskou nezaměstnanost, která panovala v zemi ještě v devadesátých letech. Tuto vládní politiku pozitivně pociťují hlavně chudší vrstvy. Samozřejmě zde jsou skupiny, kterým současný vývoj není po chuti, jelikož jim nedovoluje kořistit zisky z prodeje ropy a dělat z lidí otroky žijící v každodenní nejistotě a chudobě. Již několik týdnů zde probíhají opozicí organizované protesty proti vládě a prezidentu Madurovi, které si již vyžádaly i oběti na životech.

Záminkou k těmto protestům má být krom jiného uvěznění jednoho z vůdců protivládních protestů Leopoldo Lópeze. Ten se podílel již v roce 2002 na nezdařeném pokusu o svržení tehdejšího prezidenta Huga Cháveze. Hovoří se také čím dál více již přímo otevřeně o pokusu zorganizovat státní převrat a zbavit legálně zvoleného prezidenta moci. López ke svržení Madura vyzývá i z vězení. Ve Venezuele proběhly loni na jaře po předčasné smrti H. Cháveze (ten byl poměrně krátce předtím opětovně zvolen prezidentem) nové prezidentské volby a v prosinci 2013 pak i volby komunální. V nich sice posílila opozice, ale vládní síly udržely většinu. Opozice ovládá vedení několika velkých měst a také hlavní město Caracas.

Zmiňované loňské volby proběhly regulérně a zvítězili v nich, i když ne nijak drtivě, pokračovatelé směru, který vytyčil na konci devadesátých let H. Chávez, který byl tehdy poprvé zvolen do čela země. Opozice se se sérií volebních porážek přirozeně jen těžko smiřuje a snaží se situaci v zemi destabilizovat. Opoziční síly se chovají stejně jako v době, kdy byl v čele země charismatický Chávez. Neváhali jej označovat za diktátora a škůdce národních zájmů. Podobnými slovy míří i na současnou hlavu státu. Je jednoznačné, že Maduro byl loni zvolen sice poměrně těsným výsledkem (rozdíl mezi ním a poraženým kandidátem opozice činil necelá dvě procenta), ovšem zcela legálně. Není přitom překvapivé, že USA dodnes tento výsledek úplně neuznaly a snaží se při každé vhodné příležitosti zpochybnit jeho legitimitu v úřadu.

Ani toto není nic nového – USA často zpochybňují vlády v různých zemích, jen proto, že odmítají plnit jejich příkazy. Maduro, ač je z jiného těsta než byl charismatický Chávez, je důstojným pokračovatelem dnes již legendárního Huga, který podlehl zákeřné chorobě takřka přesně před rokem. Nutno v této souvislosti připomenout, že jeho choroba a následná smrt nejsou dodnes zcela objasněny. Hovoří se o velmi temných nitkách vedoucích až do centra CIA a nejde rozhodně o nějaké šílené konspirační teorie. Během několika let totiž jakoby náhodou onemocnělo hned několik významných levicových politiků v zemích Jižní Ameriky rakovinou, což logicky vede k domněnce, že zde hrají roli ještě jiné vlivy, než jen vliv přírody. Venezuela patří na seznamu vytvořeném administrativou USA k tzv. darebáckým státům, podobně jako například Kuba, Irán, Sýrie, Bělorusko, KLDR nebo Bolívie. USA se ostatně vůbec netají svojí dlouhodobou snahou destabilizovat situaci ve

Venezuele, která patří mezi státy s největšími zásobami ropy na světě a získat zde silný vliv. K tomu byl také vypracován dosti podrobný plán spočívající v podporování tamní opozice, narušování ekonomiky země, narušování vnitřního trhu, cenovým spekulacím, v sabotážích směřovaných do oblasti těžby ropy, rozvodných sítí i narušování jiných sektorů, dále vyvolávání veřejných protestů a násilných střetů s ozbrojenými silami apod. Předseda Národního shromáždění D. Cabello nedávno obvinil opozici z přípravy plíživé kontrarevoluce, když uvedl: „Opakují se události z roku 2002 a v jejich hlavních rolích vystupují naprosto stejní herci. Pravice se snaží uchopit moc a zlikvidovat všechny vymoženosti revoluce cestou pronásledování, vraždění představitelů současné moci, nastolením diktatury neoliberalismu a trvalého násilí.“ Napjatá politická situace stále silně polarizuje venezuelskou společnost. V průběhu minulého roku musela vláda řešit problémy se zásobováním takovým zbožím jako je toaletní papír, mléko, cukr, olej, máslo apod. Státní inspekce potom objevila a zabavila tuny tohoto zboží drženého ve skladech, které vlastní podnikatelé napojeni na opozici.

Toto zboží bylo také ve velkém pašováno do sousední Kolumbie. Opozice vede také systematické akce proti vládním poslancům na všech úrovních nebo také rolníkům, kteří od vlády dostali pozemky. Všechny tyto akce mají vést i k mezinárodní izolaci země a jejímu negativnímu vnímání světovou veřejností. Česká televize ve svém informování o této zemi přebírá často slovník opozice a objektivitu a nestrannost, jež má přímo ze zákona v popisu své práce, neustále znásilňuje. Podobně jako informace z Ukrajiny, Sýrie, Kuby apod. Venezuelská opozice lačnící po moci je schopna téměř všeho a hovoří se i o jejím podílu na předčasné smrti H. Cháveze. Významnou osobou, která stála a stojí za opakovanými pokusy oslabit vládu a narušovat vývoj v zemi je bývalý prezident Kolumbie, představitel extrémní pravice Uribe. Například v roce 2010 veřejně vyzval k mezinárodní intervenci do Venezuely. Uribe je jedním z duchovních otců strategického destabilizačního plánu proti Venezuele. Mezi základní nástroje ekonomické války venezuelské pravice patří vytváření spekulativních cen, zejména ve spotřebním zboží. Vláda proto musí provádět politiku kontroly cen a boje proti spekulacím. Jak uvedl prezident Maduro, aktéry této ekonomické vláky jsou především Venezuelská federace obchodních a výrobních komor a asociací, Národní rada obchodu a služeb a Venezuelsko-americká obchodní a průmyslová komora. Mnohé podvratné akce jsou úzce koordinované přímo z velvyslanectví USA v Caracasu. Není proto divu, že země vypověděla již několik amerických diplomatů.

Jakoby se opravdu v mnohém opakoval neúspěšný puč proti Chávezovi z roku 2002. Tehdy byl tento charismatický politik jen na velmi krátkou dobu uměle zorganizovaným pučem podporovaným USA sesazen z postu prezidenta (narychlo byla vytvořena nezákonná proamerická vláda, kterou USA okamžitě uznaly jako legální, ta však nezískala podporu chudých obyvatel země, kterých je většina a musela stejně rychle odstoupit). A tak se Chávez pod masivním tlakem lidu proti tomuto puči již za tři dny vrátil zpět do čela země. V minulých dvou desetiletích se v regionu, který býval tradičně nazýván jako zadní dvorek Ameriky značně změnila politická mapa. Levicové a antikapitalistické síly získaly v řadě zemí stabilní podporu a drží vládu v mnoha důležitých zemích jako je Argentina, Brazílie, Chile, Bolívie, Ekvádor či právě Venezuela. V těchto zemích probíhají systematické sociální programy za účelem snižování propastných sociálních rozdílů a chudoby. Tyto země se také zcela přirozeně snaží o velmi úzkou vzájemnou hospodářskou spolupráci, což je USA již mnoho let trnem v oku. Ano, jde o konkurenci, která vlivným korporacím USA škodí v obchodu dle jejich vlastních jednostranných pravidel a ve snaze udělat si z těchto zemí opět spolehlivou zásobárnu surovin a levné pracovní síly. Většina lidí v těchto zemích však návrat ke starým pořádkům, kdy je USA využívaly jako poslušné loutky plnící na povel úkoly vypracované Washingtonem a Mezinárodním měnovým fondem, odmítá. Ostatně levicové vlády v Jižní Americe se k moci dostaly řádnými volbami, které příslušné mezinárodní organizace nijak nezpochybnily. Na rozdíl třeba od zločinného diktátora Pinocheta a spol., který by se k moci svobodnými volbami nikdy nedostal. Samozřejmě ani opoziční síly v těchto zemích nenechávají ruce v klíně a snaží se získat podíl na moci a realizovat vlastní politiku, která ve své podstatně naopak přispívá k prohlubování sociálních rozdílů a vede k posilování moci silných kapitálových skupin. Latinská Amerika je tradičně oblastí, kde USA snaží držet svůj vliv a podporovat ty síly, které jim nekladou žádné překážky a jdou jim na ruku svou hospodářskou politikou. Ne náhodou v této oblasti proběhlo v minulosti mnoho krvavých převratů, ve kterých měly většinou prsty především USA.

Venezuela je stále silně sociálně polarizovaná. Za patnáct let se sice zejména extrémní chudobu podařilo minimalizovat, stále ale existuje mnoho problémů. Ve Venezuele je na druhé straně vrstva velmi bohatých osob – zejména velkopodnikatelů a velkých statkářů, kterým současná politika nejde na ruku dle jejich představ, tak aby dále mohly maximalizovat své zisky na úkor většiny obyvatel. Tyto osoby vlastní i mnohé sdělovací prostředky a vytvářejí stálou negativistickou kampaň proti vládě a prezidentovi. Snaží se využívat problémů panujících na vnitřním trhu a při zásobování a ze všech problémů vinit příslušné státní orgány. Mohou se přitom spoléhat i na podporu svých sponzorů z USA. Snaží se líčit Venezuelu jako rozdělenou zemi mezi dva nesmiřitelné tábory a přitom vyhrocovat situaci všemi dostupnými prostředky, manipulovat veřejné mínění nebo podvádět ve volbách. Mají v tomto zkušené učitele.

Američané mají enormní zájem, aby v této zemi byla u moci vláda, která bude poslušně plnit příkazy, bez ohledu na zájmy většiny jejích obyvatel. Země, která má největší odhadované zásoby ropy na světě musí již patnáct let čelit silnému tlaku těch, kteří by bohatství z této strategické suroviny chtěli lidu ukrást pro svůj privátní prospěch. Venezuela však není ve svém boji proti těmto silám sama. Má na své straně nejen silnou podporu zemí Latinské Ameriky, ale i mnoha dalších zemí na všech kontinentech, mnoha antikapitalistických a antiimperialistických hnutí a skupin či jednotlivců po celém světě. Protivníci této krásné země to nebudou mít se svými pokusy o převrat v zemi a vržení ji zpět do temné minulosti rozhodně snadné.

Bc. Miroslav Pořízek

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře