Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Kolumbie také po volbách

  • santos-kolumbie
Nedělních prezidentských voleb v Kolumbii se ze zhruba 44 milionů obyvatel a 29 983 279 oprávněných voličů účastnilo pouhých 49 procent.

Původně se počítalo s tím, že mezi kandidáty bude i současný prezident Álvaro Uribe, což však ústavní soud nepřipustil. Oficialistním kandidátem uribismu, tedy politické linie založené stávajícím prezidentem, se tak stal jeho ministr obrany Juan Manuel Santos, který začínal v rodinném podniku (vydavatelský dům El Tiempo) coby sloupkař, ze dne na den jmenovaný ministrem zahraničního obchodu a dnes tedy už bývalý ministr obrany.

Svou poměrně pevnou ruku vůči FARC (při přepadu Ekvádoru byl zabit nejen velitel R.Reyes, ale Kolumbijci získali hlavně 600 GB informací o zdrojích FARC), stejně jako postoj k Chávezovi (Venezuela ano, Váš socialismus ne) Santos zúročil -- získal 46,57 procenta hlasů, a tak mu ke vstupu do Casa de Nariňa, prezidentského paláce v Bogotě, chybělo jen 3,5 procent hlasů.

Volby si proto zopakuje 20. června, ve druhém kole se mu postaví profesor Antanas Mockus, který získal tři miliony voličů a přesně 21,55 procenta hlasů, což je bídně málo. Mockus spolu s bývalými starosty Bogoty v barvách Strany Zelených (Part. Verde) zářil dva měsíce v odhadech agentur, nicméně je to klasický intelektuál, jehož sdělení se tak jako tak musejí lidu „překládat". Vargas (Strana radikální změny) získal 10,16 %, Petro (Polo democrático) 9,22% (tento kandidát část mládí prožil s teroristickou bojůvkou M19), Noemi Sanínová, jediná žena, ovšem konzervativního ražení (bývalá velvyslankyně země v Madridu), dostala 6,13% hlasů a liberál Pardo 4,26%.

Bude zajímavé, kdo v druhé volbě Santose podpoří. Logická by byla podpora Pardových voličů. Na voliče Sanínové se spolehnout nemůže: už jednou totiž kandidovala s Mockusem, a kdyby měl volné místo viceprezidentky, jistě by jí ho nabídl. A tak profesor Mockus může počítat s elektorátem levice, což by ho ale tak tak dostalo jen k hranici 40 procent.

Situaci v Kolumbii přirozeně ovlivňuje Chávez. Ztráta venezuelských zakázek přivedla řadu firem k bankrotu a Chávez tím, že se vyslovil v tom smyslu, že s Mockusem „by se domluvil", jeho kandidaturu pohřbil.

Programy stran jsou stejné: boj proti korupci, zločinu, FARC a drogovému obchodu. Jen Santos drží při životě ještě navíc Uríbeho myšlenky. Na druhé straně, nebýt země propojena smlouvami o volném obchodu s jinými státy, její obchod by byl asi už jen autarkií, zásobováním sebe sama. Volby za tři týdny tedy rozhodnou, zda Uribe Druhý (Santos) obhájí mandát. Jevově se od těch včerejších lišit nebudou - bombové útoky FARC, zabití policisté a dokonce i plukovník a generál policie. Jev jako symptom nemoci státu a společnosti. Možná matematik Mockus mohl spočítat vhodné dávkování léku pro společnost, když to „drcení podpatkem vojenské boty" Uribemu nevychází. Natož jeho Santosovi...

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře