Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Brazílie: Obrat ostře doprava?

  • lula-da-silva-x
Jak světovou veřejnost upozornil Pentagon TV Channel Report, ve Washingtonu D.C. byla 12. dubna podepsána dohoda „O spolupráci v otázkách obrany" (Defence Cooperation Agreement) mezi USA, které zastupoval ministr obrany Robert Gates a jeho brazilský protějšek Nelson Azevedo Jobim.

Jak pramen z Pentagonu uvedl, od roku 1977 je to první smlouva o vojenské spolupráci mezi USA a Brazílií. Smlouva sama o sobě předchází Gatesově cestě na iberoamerický kontinent, která se uskuteční ještě tento týden, a bude završena summitem na Barbadosu. Předmětem smlouvy je vojenský výzkum, logistická podpora, technologická bezpečnost a nákup zbraní a služeb. Počítá se společnými vojenskými cvičeními brazilské a americké armády a se vzájemnými návštěvami posluchačů a instruktorů vojenských učilišť, přičemž Brazílie také bude hostit americké loďstvo.

Smlouva explicitně nehovoří o diplomatických výsadách, které možná budou nebo nebudou americkému vojenskému personálu přiznány (po vzoru Kolumbie). Zejména argentinští analytici vyhodnocují, co tato nová, nikoli však neočekávané iniciativa USA a Brazílie znamená. Ministr Gates si podle Argentinců přijede do Rio de Janeira vybrat místo pro  námořní a leteckou základnu, která má kontrolovat jižní část Atlantiku. Základna, jak uvádějí zdroje, má být mnohonárodní a víceúčelová. Američané pouze (s odvoláním na list Estado do Sao Paulo) nebudou zpravidla sami velet operacím v Brazílii.

V horizontu jednoho měsíce Brazilci uzavřou se vší pravděpodobností dohodu o nákupu 36 strojů Super Hornet, jejichž základem je letoun F-18. Hodnota obchodu je pět miliard eur. Američané také chtějí nakoupit 100 lehkých taktických podzvukových turbovrtulových (!) letounů pro vzdušný průzkum a boj typu Super Tucano, s americkou avionikou od brazilské firmy Embraer. Parametry českého Aera L-159 Alca jsou sice lepší (s ohledem na výcvik pilotů), ale Američané zjevně lehké proudové bitevníky (a navíc z Česka) nepoptávají, byť je zde spoluvyrábějí.

Zaskočená odborná veřejnost přisuzuje americko-brazilské sblížení aspiraci Brazílie na křeslo stálého člena Rady bezpečnosti OSN, což je více než nereálné. Pravdivější je spíše úvaha o tom, že Brazílie chce definitivně převzít dominanci v Jižní Americe, a to i za cenu ústupků USA. Koneckonců, mohou-li čínští komunisté americké imperiální aktivity průběžně financovat a Rusové jim nadbíhat „setkáními u Vltavy", mohou se Brazilci chovat tvrdě pragmaticky, a své učitele na Severu  jen překvapovat.

Kolumbie již prohlásila, že s Brazílií bude (rozuměj vojensky) spolupracovat, a tak jen záleží na ose Buenos Aires -- La Paz - Caracas, zda a jak veliký prostor k realizaci plánů USA v Latinské Americe zůstane. Podpora USA ze strany „lidového" vůdce Luly da Silvy je přípravou prezidentství Dilmy Rousseffové, která -- podle západních standardů -- byla teroristkou (jak jsem ve výměně se čtenářem z Brazílie na CFP prokázala, v letech 1968/69 se účastnila, nebo připravila pět loupežných přepadení bank i veřejně činných osob).

Podobný vývoj měl José Mujica, bývalý radikál a dnešní uruguayský prezident, který si za vraždu odpykal 13 let v žaláři. Snad neudivuje, že i Uruguay je americkému plánu příznivě nakloněna. J.V.Stalin kdysi prohlásil: „Jdeš-li příliš vlevo, vyjdeš vpravo." Utilitární jednání bývalých  brazilských dělnických vůdců a marxistů, zaklínajících se stokrát denně lidem, je toho, bohužel, důkazem. Buďme však spravedliví: tak mistrovský tah americké diplomacie reprezentované T.Shanonem a A.Valenzuelou, architektů politiky USA v zemích západní hemisféry (když vynechám mjr. Douglase Frasera z DoD) neočekával nikdo.

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře