Povinně k volbám – ano či ne?

Lidé si zkrátka stěžují skoro na všechno a jak je v posledních letech novým trendem, již se o takových věcech nebaví ani tak po hospodách, ale spíše na sociálních sítích, na chatu a v různých a blozích.

Vzniklo nepřeberné množství skupin a blogů. Některé z nich se opravdu snaží kvalitně informovat lidi o tom, co jim televize, noviny a další oficiální média neřeknou, nebo to překroutí, jiné se problémy zabývají jen okrajově a nejdou do hloubky.

Poslední, třetí druh vedou většinou lidé s napoleonským komplexem a sdružují se v nich lidé, kteří vědí vše nejlépe a na vše mají jednoduché a radikální řešení. Podle nich, to chce akce typu nabij, zamiř, střílej a kdo nesouhlasí, je nepřítel, nebo zbabělec. Přesně vědí, co by na místě hlavy té, či oné velmoci dělali a sedět tam vážně Oni, žijí tu již možná pouze potkani a šváby.

Jejich nejoblíbenějším řešením nejsou volby, ale někoho svrhnout, v lepším případě myslí vládu, v horším rovnou někoho z okna na kopí. Když se však někdy někde koná nějaká smysluplná akce, po které sami tolik volají, je najednou problém přijet a zúčastnit se.

Výmluvy jsou různé, od těch, že nemohou, i když jsou akce hlášeny třeba měsíc dopředu našetřit na cestu a odpustit si pár piv, nebo krabiček cigaret, nebo že již mají bohužel něco jiného, což většinou znamená koupačku, či opékačku buřtů s přáteli a sklenicí oroseného pivka.

Úplně nejhorší jsou ale Ti, kteří pořadatele akcí uvedou v omyl tím, že od začátku tvrdí, že určitě dorazí, a pak prostě většinou bez omluvy jednoduše nepřijdou. Věřte, nebo nevěřte, z těch co většinou tvrdí, že přijdou, jich dorazí ve skutečnosti většinou tak 10 až 30%.

Tím se dostáváme zpět na začátek a k tomu, že jediným skutečným řešením problému s nespokojenci tohoto typu, je povinná volební účast, protože tím se konečně každý občan stane tím, čím by měl být, což znamená spoluzodpovědným za osud země, ve které žije, pracuje a platí daně.

 Nikdo pak nebude moci vyskakovat na druhé se slovy, že On za nic nemůže, On by nikoho podobného nikdy nezvolil a My všichni co chodíme pokaždé poctivě volit, jsme vlastně Ti špatní, co mohou za to, že jemu se tu špatně žije.

Námitky, že povinná volební účast je komunistické myšlení, mohou poslat tito křiklouni třeba do Austrálie, Belgie či Lucemburska a dalších států, kde komunisté u moci nikdy nebyli a volby tam povinné jsou.

Dnes totiž chodí k volbám většinou pořád stejní lidé a jejich pomalu dorůstající potomstvo. Logicky tedy nečekejme žádné rapidní změny, když cca 50% národa si sice stěžuje na politiky a strany, které tito lidé volí, ale sami neudělají nic proto, aby tomu bylo po příštích volbách jinak a vládl tu někdo, komu záleží na naší zemi, a ne na zájmech cizích velmocí a hrstky oligarchů.

Povinná volební účast pod trestem vysokého finančního postihu, by podle mého rozvířila stojaté hnijící vody našeho malého českého rybníčku a přinesla by nám mnoho překvapení a změn. Zda rapidně k lepšímu si netroufám dopředu tak úplně jistě tvrdit, ale potom, co předváděla bývalá vláda, která dostala půlku národa do dluhové pasti a nynější vláda, která otevřeně podporuje bandity, kteří silou svrhli na Ukrajině legitimně, ve svobodných volbách zvolenou vládu a prezidenta a teď vraždí jako zběsilí vlastní lid, to snad už ani horší být nemůže.

Ladislav Kašuka