Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Místo vděku boříme sochy hrdinů, kterým vděčíme za svou svobodu a existenci!

Při osvobozování Československa padlo více jak 130 000 vojáků Rudé armády. Tito vojáci se k nám chovali jako ke svým bratrům a jejich boj, byl bojem za naši svobodu a za právo na existenci, které nám tehdy hitlerovské Německo upíralo!

 

Jejich způsob boje byl jiný než americký, Rudá armáda neházela tuny ničivých bomb na československá města a továrny plné civilistů jako to dělali Američané! Vojáci Rudé armády bojovali tak, aby bylo co nejméně ztrát na straně civilního obyvatelstva, takže to byl boj muže proti muži, boj semknutých řad hrdinů osvoboditelů, proti nacistickým okupantům naší země, kteří nás měli v plánu částečně vyhladit, částečně zotročit a částečně poněmčit jako podřadnou rasu!

 

  • misto-vdeku-borime-sochy-hrdinu-kterym-vdecime-za-svou-svobodu-a-existenci

Stejně jejich boj probíhal ve všech zemích, které Rudá armáda od nacistů osvobodila, což byl ten opravdový hlavní důvod, proč měla takové ztráty, i když měla od druhé poloviny války nad nacisty již značnou technickou převahu!

Místo toho, abychom každý rok aspoň jednou v den výročí osvobození hlavního města tehdejšího Československa všichni společně bez rozdílu politické příslušnosti poděkovali našim osvoboditelům 9. Května za to, že tu náš malý národ jejich zásluhou stále ještě je, pliveme na památku vojáků, kteří za nás položili své životy a chceme bořit sochy jejich velitelů, spílajíce jim slepě naočkováni západní propagandou do okupantů, přestože hned poté, co nás vojáci Rudé armády osvobodili z naší země, ponechávajíce ji svobodnou, odešli zpět do své vlasti!

Maršál Koněv vzpomínal na osvobození hlavního města Československa vždy rád a s dojetím. Takto o něm dnes mluví jeho dcera:

 Můj otec byl hrdinou Druhé světové války. Byl vyznamenán nejvyššími vyznamenáními nejenom sovětskými, ale i vyznamenáními spojeneckých států v rámci protihitlerovské koalice: nevyšším vyznamenáním USA (Řádem cti), nejvyšším vyznamenáním Velké Británie (Řádem lázně), nejvyšším francouzským vyznamenáním (Řádem Čestné legie) a celou řadou dalších zahraničních vyznamenání!

Pro něho se konec války vždy asocioval se vstupem tankových armád Rybalka a Leljušenka do Prahy. To všechno už bylo popsáno snad stokrát. Řeknu vám ale jednu z epizod vyprávění mého otce, kterou zná jen málokdo.

 9. května měl odeslat Stalinovi do Hlavního stanu vrchního velení do Moskvy zprávu o dobytí Prahy. Posílal důstojníky, ale ani jeden nemohl rozkaz splnit, protože se všichni dostávali do obětí jásajících občanů a kamsi mizeli. Češi Rusy doslova zavalili svojí pohostinností, každý chtěl osvoboditele pohostit, obdarovat květinami, nebo se jednoduše jen dotknout… Atmosféra všeobecného jásotu a úžasná vůně kvetoucího šeříku a zimolezu. Tak se 9. května 1945 Praha maršálovi Koněvovi vryla do paměti!

Letos 8 Května 2015 budou zastupitelé Prahy 6 jednat o tom, zda vůbec nechají sochu maršála Ivana Koněva na Náměstí Interbrigády stát, nebo zda jí potupně svrhnou, jako to udělali Poláci! Co kdy tento hrdina udělal naší zemi zlého, že chceme zapomenout na to, že nám Rudá armáda pod jeho velením přinesla za vůně šeříků svobodu vykoupenou životy desítek tisíc padlých Rudoarmějců?! Proč je vůbec taková nečestná a hloupá věc na pořadu jednání zastupitelstva a v čím zájmu je, aby náš národ zapomněl, komu vděčí za to, že úplně nezmizel z mapy Evropy!

 

Ladislav Kašuka.

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře