Čecháčkovství aneb jako „malí smradi“.

Příprava takové akce zabere spoustu času, o který pořadatelé obírají sami sebe i své rodiny a stojí lidi, kteří se na ní angažují, spoustu energie, protože se této věci na rozdíl od facebookových gerojů věnují naplno a s přesvědčením, že to dělají pro správnou věc. Takový člověk potom neuteče, i když mu na akci přijde desetkrát méně lidí, než slíbilo a přednese co má na srdci, i kdyby to mělo být pro jednoho jediného člověka, protože ten si to tím, že přijel, prostě zaslouží!

Úplně nejsmutnější však není malá účast na takové akci, ale to, že někteří lidé z výše jmenované sociální sítě, kteří celý den nezvedli zadky z vyhřátých pohovek a křesílek vám mezi vepřovým co měli k obědu a koláčem co si dali jako zákusek, napíší, že taková akce je vlastně ostuda a bůhví, jestli není placená Američany, aby zdiskreditovala vše, za co ONI ze svých pracoven a obýváků z teplíčka domova tak hrdinně bojují.

Před touto demonstrací jsem si naivně myslel, že bych mohl dokázat, aby tři nejaktivnější (dvě velké a jedna menší) skupiny přátel Ruska spolupracovali aspoň při pořádání akcí a tím se zvýšila jejich účast, mediální atraktivita a dopad na naše politiky. Ačkoli jsem měl se zakladatelem největší skupiny přátel Ruska panem Jiřím Vyvadilem dříve určité neshody a měli jsme a máme na některé věci poněkud rozdílné názory, nevadilo nám to jako dvěma slušným a rozumným lidem se domluvit a vystoupit společně na té včerejší akci.

Bohužel zatímco my jsme se jako zástupci dvou největších skupin (PŘÁTELÉ RUSKA V ČESKÉ REPUBLICE a ČESKO – SLOVENSKO – RUSKÉHO PŘÁTELSTVÍ a SLOVANKÉ VZÁJEMNOSTI) dokázali na něčem domluvit, lidé z vedení třetí skupiny (SKUTEČNÍ PŘÁTELÉ RUSKA) místo, aby přišli svou účastí akci podpořit, dští na internetu na všechny, kteří akci organizovali, nebo na ní mluvili oheň a síru a nešetří kritikou a urážkami. Mohu říci, že podobnou reakci jsem opravdu nečekal, protože podobnou akci se stejnou účastí, kterou Oni sami dříve organizovali, prezentovali s velkou hrdostí a pompou.

Popravdě mi tito „Čecháčci“, kteří jako malé trucující děti odmítají přijít na jakoukoli akci, které se účastní p. Vyvadil, připomínají malé děti, které se nechtějí s nikým dělit o pískoviště a kyblíček a odmítají si hrát s Pepíčkem, protože se jim prostě nelíbí, že má jinou lopatičku a staví jinak bábovičky. Chovají se s prominutím jako rozmazlení „malí smradi“, kteří vůbec nechápou co je vlastně opravdu ve hře.

Na závěr bych rád řekl, že podobné excesy od lidí jejich typu mě a věřím, že ani pana Vyvadila neodradí od dalšího boje za správnou věc, kterou je boj za mír a spolupráci s Ruskem a proti velikášství a agresivitě NATO a USA. Věřím, že se v dohledné době zase na nějaké potřebné akci všichni uvidíme a doufám, že účast lidí se bude zvětšovat, protože sezením doma a pouhým psaním kritických poznámek na sociálních sítích ještě nikdy nikdo nic k lepšímu nezměnil.

Ladislav Kašuka.