Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Základní nepodmíněný příjem + Základný príjem (dokument)

Základní nepodmíněný příjem nebo všeobecný základní příjem (angl. universal basic income) je navrhovaný systém sociálního zabezpečení v podobě pravidelné peněžní dávky vyplácené ve stejné výši všem lidem. Smyslem této dávky by bylo poskytnout základní zajištění živobytí každému, bez ohledu na to zda pracuje, pracovat nemůže, či pracovat nechce. Její zastánci ji navrhují zavést buď na úrovni jednotlivých států, na úrovni Evropské unie, nebo celosvětově.

  • zakladni-nepodmineny-prijem-zakladny-prijem-dokument

Už v roce 1918 se o podobné možnosti zmiňoval filozof Bertrand Russell ve své knize Cesty ke svobodě: Socialismus, anarchismus a syndikalismus, kde spojuje myšlenku s anarchií. Zabýval se jí ale i utopický socialista Charles Fourier, teoretik liberalismu John Stuart Mill, americký liberální ekonom Milton Friedman (v podobě záporné daně) a mnoho dalších.
Podpora ze socialistické části politického spektra spektra souvisí s emancipací a lidskou důstojností a s přesvědčením, že sociální jistoty jsou předpokladem svobody. Libertariáni a liberalisté zase doufají, že výrazným zjednodušením sociálního systému by se radikálně omezila státní administrativa (sociální stát).
Zavedení základního příjmu se však zdá být problematickým návrhem, a to z hlediska praktického provedení, morálního zdůvodnění, politických a ekonomických principů v pozadí, a především myšlenkového a kulturního klimatu. 

Ideová báze

Philippe Van Parijs, proponent univerzálního základního příjmu, jeden ze zakladatelů Basic Income Earth Network. V současnosti je jedním ze známých propagátorů myšlenky základního příjmu Philippe van Parijs, filozof a politický ekonom belgického původu, který působil na Harvardově univerzitě, je členem britské Academy of Sciences a profesorem ekonomie na Université catholique de Louvain.
Podle Parijse a dalších jsou již dnes naplněny technologické předpoklady pro uvedení myšlenky základního příjmu do praxe – stroje podle něj zastanou většinu práce. Pokud by pracovní místa byla nedostatkovým zdrojem, nebyl by žádný důvod, aby ti, kdo dobrovolně pracují, dostávali větší odměnu než ti, kteří se toho práva vzdali.
Podle jiných je pracovních míst relativní dostatek, ovšem problémem je spíše kvalifikovanost potencionálních zaměstnanců. Graf vývoje nezaměstnanosti v USA v letech 1890 - 2009 jasně demonstruje, že s technologickým pokrokem se míra nezaměstnanosti nezvyšuje a přestože většinu lidmi dříve konané manuální práce dělají stroje, nezaměstnaných z dlohodobého pohledu nepřibývá. 
Ubývání některých druhů práce společnost nevmíná jako vývoj pozitivní – i evropská levice praktikuje většinou politiku vytváření a hájení pracovních míst za každou cenu. Podle zastánců základního nepodmíněného příjmu však nabízí možnosti zkrácení pracovní doby a v důsledku více volného času, větší svobodu a osobní rozvoj.
Americký sociolog Erik Olin Wright tvrdí, že zavedení základního příjmu by mohlo přispět ke změně mocenské rovnováhy v kapitalistické společnosti, ve které práce (zaměstnanci) prohrává bitvu proti stále sílícímu kapitálu (průmyslové moci nadnárodních firem).
Kromě toho je prý tento návrh pomůže vyřešit strukturní problémy, které jsou příčinou současné krize kapitalismu.

Existující obdobné systémy 

Reálně systém základního příjmu funguje už čtvrt století na Aljašce, kde je financován ze zdanění těžby nerostných surovin.
V Brazílii byl základní příjem rovněž právně zakotven, ale realizuje se postupně, nejprve je vyplácen příslušníkům nízkopříjmových sociálních skupin.

Proponenti v ČR a EU

Ve světě existuje řada iniciativ zabývajících se rozpracováním a prosazením teorie základního příjmu do praxe.
V České republice se začala myšlenka všeobecného základního příjmu diskutovat v akademických a politických kruzích v několika levicových i pravicových variantách po roce 2000. Jednalo se však pouze o jednotlivce a nikoli celé politické strany. V roce 2007 publikovali Marek Hrubec, Martin Brabec a Philippe Van Parijs o základním příjmu knihu "Všeobecný základní příjem: Právo na lenost, nebo na přežití?". V současné době se o nepodmíněném základním příjmu diskutuje v různých organizacích občanské společnosti a v politických stranách: např. v ČSSD, KSČM, Straně zelených či Pirátské straně.
O základní příjem usiluje globální organizace Basic Income Earth Network, která realizuje své aktivity také v Evropské unii.
V lednu 2013 Evropská komise zaregistrovala evropskou občanskou iniciativu za základní příjem, čímž začala roční kampaň ve všech státech Evropské unie. Cílem je vyvolat diskusi a projednávání v Evropském parlamentu a následně zavést nepodmíněný základní příjem v jednotlivých zemích EU.

zdroj:wikipedia.com

---------------------------------------------------------------

Základný príjem - Film (slovenský dabing)

"Základný príjem je ako vzduch pod krídlami!" -- tak začína tento film. Malo by to platiť nepodmienene pre každého? Môže existovať hospodárske občianske právo? 

(http://www.zakladnyprijem.sk)

Tento film vyšiel na DVD, ktoré je v knihe G. Werner: Príjem pre všetkých (http://www.martinus.sk/?uItem=127316).

Film s titulkami v 25 jazykoch:
http://dotsub.com/view/26520150-1acc-...

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře