Národní muzeum – další sousto pro stavební giganty?

Ti nejdůležitější u rekonstrukcí historických budov – restaurátoři a umělečtí řemeslníci – budou zřejmě opět nádeníky v područí betonářských gigantů či „účastníků zájezdu" jako je GEMA ART GROUP?

„Špatně nastavené podmínky výběrového řízení vidíme především ve volbě jediného dodavatele, který má splňovat jak požadavky odbornosti při stavbách podobného druhu, tak při restaurátorských pracích. Celá veřejná zakázka je tak připravena pouze pro velké stavební firmy
typu Metrostav, Skanska, Průmstav apod., protože jen takové firmy mohou splnit požadavky," říká prezident památkové asociace ASORKD Pavel P. Ries.

Více zde:
http://www.asorkd.cz/wp-content/uploads/2013/05/00-Stanovisko-ASORKD-k-v.%C5%99.-na-rekonstrukci-NM.pdf

Asociace tak vidí riziko v tom, že by oprava Národního muzea mohla dopadnout stejně, jako kritizovaná oprava Karlova mostu, kdy se stala mandatářem stavby britská projektantská firma Mott MacDonald, ale opravu nakonec prováděla betonářská firma SMP CZ, z nichž ani jedna neměla dostatečné zkušenosti s opravami významných kulturních památek. „Přestože zadavatel mnohokráte v zadání zakázky zdůrazňuje, že rekonstrukce kulturních památek vyžaduje specifické odborné znalosti technologických postupů, především v oblasti restaurátorských a stavebních prací, přičemž možný neodborný postup by znamenal nenávratné poškození této národní kulturní památky a tím i kulturního dědictví ČR, nastaví parametry výběrového řízení tak, že na účast ve výběrovém řízení nemohou ani pomyslet jednotlivé restaurátorské ateliéry. Vyhraje tak opět pouze stavební firma, která staví bytové domy nebo supermarkety, protože jen ta je schopna doložit realizaci stavby občanské vybavenosti v hodnotě 700 milionů korun," řekl Martin J. Kadrman, viceprezident ASORKD.

Diletantská příprava zadání je již patrná z toho, že ministerstvo kultury v zadání píše, že se v případě stavby jedná o kulturní památku, přičemž má Národní divadlo nejvyšší statut ochrany – jedná se o národní kulturní památku.

Co ASORKD navrhuje?

Stačí rozdělit výběrové řízení na část stavební a restaurátorskou. Veřejnou zakázku na restaurátorské práce pak vypsat zvlášť na každé jednotlivé práce. Konkrétně u Národního muzea je to deset položek. Ministerstvo kultury by pak vytvořilo placenou odbornou komisi, která by tyto práce řídila a koordinovala. Limity potřebných finančních objemů jednotlivých restaurátorských ateliérů by se měly pohybovat ve velikostech odpovídající realitě a nediskriminující malé, mnohdy však velmi  kvalitní, restaurátorské ateliéry, ale i jedince. Dále by se mělo přihlédnout k dosavadním zakázkám ateliérů i jednotlivců.

Restaurátoři a restaurátorské ateliéry jsou schopní dodat své služby sami. V nastavených výběrových řízeních jen pro velké, ale nemají šanci. Pravda, z jednotlivých rozpočtů restaurátorských ateliérů by se tak lehce a nenápadně nemohly odloupnout jisté částky, jako poděkování za správně nastavené výběrové řízení, jako to jde při částce 2 400 mil Kč. Zřejmě proto ta oblíbenost veřejných zakázek na tak velké částky a navíc zakázek zadávaných v užším řízení. Jakoby nebylo dost příkladů, že veřejné zakázky s takto velkým finančním objemem jen vytvářejí
korupční prostředí.

A jen tak na okraj, právě díky Josefu Hlávkovi a jeho doporučení, působila na výzdobě Národního muzea a na výrobě mobiliáře řada vynikajících umělců a uměleckých řemeslníků a nepotřebovali procházet výběrovým řízením. Za ně mluvila jejich práce a ta doporučení, dala zadavateli, vedle
Josefa Hlávky, též vážená, ale opravdu vážená, komise s veleváženými členy. Nikoho by ani nenapadlo jejich doporučení jakkoliv zpochybňovat. To, že jmenovaná komise uměla vybrat špičky tehdejších umělců a uměleckých řemeslníků, je na Národním muzeu patrné dodnes.

Ostatní dokumenty zde:

http://www.asorkd.cz/rekonstrukce-narodniho-muzea/