Lávky, snad ze zlata.

Sjezdový palác - začátek – květen 1890. Odevzdání a schválení projektu 10. července1890.  Do konce roku 1890 stavba kromě kopule hotova. Dokončení a předání 1. května 1891. (To navíc v září byla povodeň. Výstaviště bylo zatopeno.)

Navíc, v této době zhotovili za pouhé čtyři týdny petřínskou rozhlednu. A za jeden měsíc, od 11. května do poloviny června 1891 ji postavili.  Práci zahájilo 10 tesařů a 15 dělníků. Dokončili ji 34 montéři, 9 tesařů a 35 pomocných dělníků. V době nejpilnějších prací stavělo tohoto obra pouhých 78 dělníků. Váha rozhledny: 1700 q.

Na dům, přibližně 10x10metrů jednopatrový , tenkrát bez elektřiny , stačil jeden výkres asi velikosti

A 1.  Dům stojí v pohodě dodnes.

Jestliže by měl magistrát Prahy mezi zaměstnanci jediného stavebního technika, tak ten by mohl do počítače zadat : délku lávky, předpokládanou únosnost, ukotvení v březích, přikázané materiály na stavbu lávky. Najet si ve stavbařském programu hotové dostupné lávky a vybrat si. Jako celoživotní konstruktér odhaduji, že projekt by potom vyšel na mzdě technika asi tak na dva tisíce korun českých. Hrubého. Proto to trvá léta, než se dohodnou : kdo, kolik z těch milionů uloží do svého kufru.

Druhá lávka, snad projekt za dvacet pět milionů,  je kšeft snů. Snad pro zastupitele Prahy, celým spektrem. Nikdo z nich se sebemíň neozval proti. Na obranu: snad ani jeden nemá minimální stavební kvalifikaci. Samí právníci. Ti znají výhradně jenom- palmáre. Nic jiného.

Železné díly pro rozhlednu se vyráběly v dílnách naproti ulice Ocelářská u Balabenky. „ U Prášilů.“  Před kontrarevolucí, (revoluce je vždy vlevo), se tam dělaly generálky soustruhů a frézek. Po nástupu Klausohavlistů , nejprve se neznámo kam, vypařily z fabriky všechny obráběcí stroje a z provozu se stala benzinová pumpa a krám se zahraničními bytovými doplňky. Asi třicet špičkových nástrojařů a soustružníků se překvalifikovalo na skladníky a pomocné dělníky zahraničních skladů. Na tři směny i o sobotách a nedělích. S tím pomohli  i předáci odborů, jako Falbr a Štech. A další.

Na projekt by bylo snad lze použít i závěrečnou práci nějakého maturanta stavební průmyslovky.  Nebo práci studenta stavební fakulty.