Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Ryba smrdí od hlavy

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 

Lidská společnost je velmi složitý systém. Miliardy ne zcela identických jedinců v něm prožívají svůj jedinečný a žel jediný život. Aby takto složitý spletenec lidských osudů, tužeb a přání mohl fungovat, bylo nutné vypracovat nějaká pravidla blokující negativní způsob chování příliš agresivních egoistických jedinců. Souhrn těchto pravidel můžeme nazývat pojmem společenský řád, jehož vývoj byl podmíněn kvalitativní i kvantitativní úrovní vzdělanosti a historických zkušeností většinové části populace. 

  • ryba-smrdi-od-hlavy
Skutečnost, že různorodé společenské řády kooexistovaly současně pak začala vyvolávat další vzájemné interakce, kterým většinová populace přestává rozmět a toho zneužila malá skupinka manipulátorů, které spojuje jediný společný cíl a program = totálně ovládnout lidstvo a získat pokud možno veškeré bohatství této planety a širokého okolí. Když tento proces ještě pronásobíme nekontrolovatelným vývojem všech dosud známých technologií (včetně informačních) máme zde docela hustý guláš střetů zájmů, priorit a ideových trendů. A z tohoto guláše nelze vytáhnout jen dva, tři problémy (byť jsou výsostně skutečné a pravdivé) a věřit, že jejich řešení přinese globálně pozitivní změnu naší velmi nemocné lidské společnosti.
 
Ano, řešení těchto problému je nutné. Ale je toho daleko více, co se musí změnit, aby námi požadovaná celespolečenská změna měla pozitivní charakter. Mimo jiné problém je také v tom, že se umíme dohodnout co nechceme, ale v názorech co chceme už jsme značně nejednotní. A tady je zakopán pejsek ( o čubičce nemluvě ....). Někdy je možné ba i nutné (v krizových situacích) lidstvu vštípit správné názory klackem. Ale nelze z toho udělat trvalý program. Lidé si musí sami uvědomit co je pro ně dobré a co ne. Lidé se musí sami naučit rozeznávat ty gaunery s "lidskou tváří" a s transparenty hlásící se k humanitě. Často mám velmi silnou chuť posmívat se lidem, kteří soboty a neděle tráví v supermarketech, večer se dívají na idiotské seriály a vyhýbají se tímto způsobem řešení svojích skutečných problémů, které jim ztrpčují život. Ale v zápětí si uvědomím, komu že to se chci vysmívat. Udřené a vystresované pokladní supermarketu ? Dělníkovi na stavbě, který maká 12 hodin denně s nadějí, že snad dostane výplatu ? Skladníkovi, který do krvepotu přenaší krabice plné nesmyslů odnikud nikam ? Pak se zastydím (sám v sobě) a rozdýchám to. Ano, stejně jako Karel Čapek i já věřím v obyčejného člověka. V jeho potencionál umu, pracovitosti a schopnosti být slušným člověkem.
 
Chceme-li tedy začít měnit společnost musíme začít právě zde. Je zapotřebí mluvit, psát a to i tehdy, když se bude zdát, že vyřčená či napsaná slova padají do prázdnoty a nicoty. A k čemu, že to tedy vlastně vyzývám ? K bojkotu agresivní konzumní společnosti, k praktickému odmítání morálních a etických hodnot tohoto neofašistického režimu, k vzájemnému dialogu o věcech příštích a budoucích. Věřím, že tento "model" chování opět přitáhne většinu "obyčejnch" lidí, kteří právě v této chvíli unikají z kruté reality do snového světa TV reklam a příběhů o uspěšně bohatých a šťastných milionářů. 

Staré české přísloví říká, že ryba smrdí od hlavy. Pokud stávající režim převrátil všechny morální a etické hodnoty vzhůru nohami, potom existuje jediná nenásilná cesta - sabotovat tento proces a chovat se a jednat dle osvědčených pravidel a zásad. Netřeba desatero - stačí jedno jediné heslo: "Co necheš aby ti dělali druzí, nedělej ty jim." Až si společnost projde tímto procesem, až se více lidí přikloní k myšlence absolutní změny režimu - pak příjde čas úspěšné revoluce. Zatím to vypadá, že to bude běh na velmi dlouhou trať a tedy že se toho nedožiju. Ale to přece není to nejdůležitější .....
 
A tak v závěru svojí úvahy zopakuji otázku, která se mi velmi líbí a kterou položil autor článku na který reaguji:

Co Vy, lidičky, kteří jste si právě přečetli tento článek, napadá Vás něco?

 

podporte-width

 

Facebook komentáře