Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Neoliberální ideologie = ideologie neofašismu

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

V průběhu 19. století byl kapitalismus novým kvalitativně lepším pojetím společnosti než byl dotehdejší feudalismus. Kapitalismus výrazně naboural dlouhodobě zakonzervovaný stav společnosti rozdělené na šlechtu, duchovní, měšťany a poddané. Preferoval svobodu jednotlivce a jeho právo na svobodné myšlení a rozhodování na základě jeho schopností a pracovitosti. Jenže jak šel vývoj dál, ideály se přesunuly do pozadí jen do podoby pozlátka, praporků a předvolebních hesel. Zvítězilo pragmatické: kdo má prachy je pánem světa a ostatní mu do toho nemají co kecat.


  • neoliberalni-ideologie-ideologie-neofasismu

Aby se udržel alespoň náznak kontinuity na prapůvodní hnutí, tak kapitalisté rádi podporují systém vlády nazývané (a já nevím proč) Demokracie. Demokracie = systém vlády, který nepomůže ale neuškodí. Tato Demokracie (možná přesnější by bylo Demo-Gracie) si z původního významu řeckých slov ponechala jen ten název. Vláda lidu. Jinak je to holka proradná a často prodejná, která se vždy ráda otáčí k těm bohatým a mocným, ale je také značně nespolehlivá, vrtkavá a někdy se vymkne kontrole. No jo, ale co se dalo dělat, když experiment s Adolfem Hitlerem zkrachoval v plném rozsahu. Ještě že koumáci v USA stačili "evakuovat" důležité exponenty a s nimi zachovat pro svoji potřebu znalosti, zkušenosti a "praktické dovednosti" III. říše.

Není divu, že právě odtud začal po 2. světové válce dout nový smělý vítr. Vítr ideologie neoliberálů, kteří polehoučku začali tvrdit, že ten kapitalismus vlastně není dost kapitalistický, že potlačuje svobodu jednotlivce až je nutné jednotlivce osvobodit ještě více. Po takové rétorice by jeden čekal, že se její hlasatelé projeví jako nesmiřitelní bořiči kapitalismu. Ale nic takového nepřišlo. A přijít nemohlo. Jejich pojetí absolutní svobody jednotlivce je totiž redukováno jeho majetkovým postavením ve společnosti. Řečeno lidově : "my co máme majetek (tedy elita) si budeme dělat co chceme a ostatní mají právo na život pouze tehdy pokud nám budou sloužit".

Tím se vlastně neoliberálové sblížili s ortodoxními zastánci kapitalismu a paci-paci-pacičky = co jsem si, to jsem si ....... a už se srdečně objímají a společně kují pikle proti jedinému společnému nepříteli, kterým je jakékoliv levicové hnutí, které (a to je na pováženou) by si dovolilo sáhnout na jejich pracně vybudované majetečky, které v potu tváře, peříčko k peříčku sháněli po celá staletí, nebo alespoň desetiletí. A tak přišla chvíle kdy i ta holka prodejná zvaná Demokracie začínala být na obtíž novým světovým pořádkům. Pokud původní starý kapitalismus fungoval nejlépe na nakloněné rovině (můžeme směle hovořit o šikmé ploše), kde v horní části jsou ti majetní co vládnou a dole je ten robotující plebs, tak nový systém potřebuje ještě větší zešikmení této plochy, aby bylo co nejvíce obtížné pro ten z jejich pohledu odporný hmyz tam dole, aby se mohl pokusit vyškrábat se někam výše.

Architektura tohoto zrůdného projektu spočívá v tom, že v té spodní části dovolí další dělení na podskupiny s různou úrovní společenského postavení Tyto skupiny budou mít rozdílné materiální výhody, budou náležet do různých etnických skupin a tedy nebude žádný problém, mezi nimi permanentně vytvářet napětí nesnášenlivosti a nenávisti, která bude odvádět jejich pozornost od skutečných problémů. Když do tohoto "tavicího tyglíku" národnostních skupin ještě přihodíte všechna monoteistická náboženství - tak ti nahoře mají dokonale zajištěnou světovládu, protože ti lidé dole už nemají zhola nic co by je spojilo k odporu proti tomuto zrůdnému režimu.
Jenže jak umravnit tu holku neposednou - Demokracii a její špatné zlozvyky. Kterak přistřihnout poslední brka jejích kdysi tak mohutných perutí ? 

Globalizace a centralizmus. 

Nový recept nové elity. Z původně plošně rozdělené zastupitelské demokracie se bude postupně stávat strmá vertikála končící geograficky v Bruselu, ale ve skutečnosti u mocné elity. Ta neustávající přeměna států na pidi-státečky a zase jejich scelování do nových útvarů není nic jiného než zahlazování stop - míchání karet velikého pokeru. Vyhrává ten kdo umí nejlépe blafovat. Posláním toho procesu je likvidovat stát jako instituci se vším co s tímto pojmem souvisí. Všimněte si, prosím, jak často pravičáci vykřikují že stát je špatný hospodář, že nic nefunguje, ale když jde o předvolební klání tak se do těch státních funkcí hrnou neurvalým způsobem. Zřejmě jen proto aby nám v praxi předvedli platnost svých teorií ! ! ! Už z podstaty svojí teorie mají tedy pocit, že rozkrádat stát, okrádat spoluobčany je prostě normální (je to "in") - je to vlastně jejich ideologická povinnost. A ta oligarchie nahoře tomu tiše tleská neboť si říkají (a zcela oprávněně) : "čím dříve si ti blbečkové rozkradou svoje státy, tím dříve vstoupí v plnou platnost naše nová říše." A toto vše, když se ještě proloží mohutnou mediální masáží skvěle placených novinářských prostitutů a prostitutek, kteří skutečné problémy zakrývají tím, že vytvářejí problémy zcela zavádějící, tak nevidím vůbec nereálnost vzniku IV. říše. 

Ale nic na světě není tak jednoduché aby se to dalo popsat do jednoho odstavce článku pro CFP. Problém je o to složitější, že neustále kolem nás působí propracovaná propaganda elit, která už zdaleka nepůsobí prvoplánově, ale poučena mnoha historickými zkušenostmi působí na veřejnost v docela malých a nenápadných formách ale na ohromujícím počtu úrovní. Útočí na podprahové vědomí, na základní pudy a emoce s cílem vytvořit u přezaměstnaných jedinců nižší společenské vrstvy kolektivní (moderně řečeno - teamové) vědomí, které bude snadno korigovatelné. A začíná to nenápadně. Třeba jen malou přiblblou reklamou. Starší jedinci si jistě vzpomenou na reklamu, kde holčička chtivě civí skrze výlohu obchodu na nějakou rádoby čokoládovou oplatku. Bum, prásk - dlažební kostka, sklo se sype a holčička odchází šťastná, že okusuje takto získanou umělohmotnou oplatku potřenou nějakým krémem na boty - a je tu finále reklamy : "Když musíš - tak musíš !" Volně přeloženo - když nemáš v úctě zákon, morálku a etiku - dosáhneš všeho co chceš. Ten obrovský příliv reklamy v mediích neslouží toliko k ovlivnění zákaznické poptávky, ale hlavně je to účinný systém vytvořit nové modely chování a k nim ekvivalentní imaginární svět - něco jako je amarican dream. Budeš po něm toužit, ale nikdy ho nedosáhneš. Další takovou skupinou, o které bych se ještě rád zmínil, je skupina lidí vstupující na různá diskusní fóra, kde rádi vytvářejí verbální konfliktní situace. Provokují a útočí na každého kdo má odlišný názor od (pro ně) správného názorového proudu stávající elity vládnoucí společnosti. Tito lidé zpravidla vystupují pod nějakým vymyšleným jménem a jejich slovník je slovník hrubších výrazů - řečeno velmi zdrženlivě. Jakou mají tito lidé motivaci - netuším. Nikdy jsem se s někým takovým osobně nesetkal, nebo o takovém setkání nevím. Ti sofistikovanější by snad mohli být "rejpalem" z přesvědčení, ale stejně tak to mohou být profesionálové. Ale raději ke konkrétním výrokům některých diskutujících.

Začnu tím, že se "vtělím" do role objednatele, který zverboval "rejpala" ke konkrétní práci. Potřebuji zdiskreditovat všechno co obsahuje slovní základ "social" - tedy všechno co je sociální, socialistické až k samotnému pojmu socialismus. Pokud budu útočit na pouhou podstatu tohoto slovního významu, pochodím jen u mrňavé části ultrapravicových prostoduchých jedinců, kteří stejně budou vždy volit toho na koho já ukážu. Ten útok, aby byl dostatečně účinný pro širší vrstvu veřejnosti je tedy nutné spojit s něčím co je ve velké části veřejnosti v neoblibě. A tím je momentálně EU. Ano - EU profláklá svojími hrátkami s neofašismem, profláklá svojí byrokracií, profláklá tak že snad už ani nemůže být profláknutější. A ejhle - fiat lux (!) - je zde krásný výrok splňující uvedené požadavky:

".... i já zde žádnej kapitalismus nevidím....možná je to tím, že přes ten všudepřítomnej eurosocialismus není vidět na krok..."

No není to geniální ? Autor si je pravděpodobně vědom že ten jím popisovaný proces je na hony skutečnému socialismu vzdálen a že to co nazývá "eurosocialismem" je vlastně důmyslná stavba té vertikály oligarchní moci. Leč tímto svojím výrokem dosahuje u zmíněné části populace v podprahovém vědomí alergii na slovo "socialismus" a to díky jejich původní alergii na slovní spojení EU.
Další takový oblíbený propagandistický výrok, nejlépe zakuklený do řečnické otázky.

"Nebo už si tu konečně vytvoříme svobodnou společnost?"

Ano ! To je ta pravá parketa ! Svobodná společnost. To je přece program hodný následování ! Všichni budeme absolutně svobodní a bude to veliká švanda, taškařice a radost (možná až do rána). Pravda nikdo z těch nízkoplatových propagátorů této ideologie nemá ani "šajna" jak by to mělo vypadat, ale za to ti hlavní organizátoři s velmi vysokým příjmem už dávno vědí kam mají tyto "votroubky" přesně nasměrovat.

No a závěrem ještě jeden citát z diskuze, který jsem musel "trošililinku" upravit v zájmu lepší srozumitelnosti:

"Otázkou pro mě ale zůstává, kde se bere ten utopismus levicově smýšlejících lidí v tom, že za ně někdo jiný bude vládnou lépe a spravedlivěji, než by to dělali oni???"

Tady nám autor trošku selhal z hlavní ideové náplně a poslání, neboť připouští, že stávající vládnutí není to nejlepší a nejspravedlnější a že tedy existuje (sic pro něj jen ryze teoretická) možnost lepší a spravedlivější vlády. 
Já se nyní "odtělím" z role objednavatele oligarchické propagandy a vrátím se do svojí role dopravního Pepka a zkusím za sebe odpovědět na vyřčenou otázku:
Levicově smýšlející lidé odmítají společenský systém, který je založen především na ochraně osobního majetku. Velmi rychle za posledních 24 let osobních zkušeností totiž tito lidé (často původně ne-levicoví) zjistili, že společnost, která dává přednost ochraně privátního majetku před ochranou života (a jeho důstojnosti) a ochranou skutečné svobody jedince (která však striktně končí tam kde začíná svoboda druhého jedince), že právě takový společenský systém strhává celou lidskou civilizaci do neodvratné katastrofy.
Asi by se na toto téma dalo napsat ještě mnohem více řádků. Opakoval bych to co krásně a výstižně napsal pan Ladislav Kašuka - "Stali jsem se pouhými konzouši ? 
Proto si myslím, že kdo chce pochopit - ten chápe. 
A kdo nechce ? 
Marnost nad marnost.

 

podporte-width

 

Facebook komentáře