Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Všeobecná deklarace lidských práv – ano, mnohdy však i ne!

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • Human-Rights-Law
Je mnoho podobných deklarací celosvětového významu, které mají mnohdy platnost s nadsázkou jepičího života. Pokud je to něco déle, pak z oné deklarace často vyčpěla samotná podstata toho, pro co byla vytvořena.

Všeobecná deklarace lidských práv byla rovněž vytvořena (1948) jako memento na základě tragických a nelidských událostí a skutečností jen po několika málo letech od skončení II. světové války, jejíž tragické následky nelidské zlovůle nacistického Německa dala podnět k zakotvení lidských práv jako základní kámen svobody, míru, rozvoje a spravedlnosti na celém světě.

Den lidských práv – 10. prosinec, je významnou připomínkou základních práv a svobod každého člověka, ke kterým se sice hlásí všechny členské státy OSN, ale ne všude je jejich dodržování realitou. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon k tomu říká:

Den lidských práv je příležitostí vzdát poctu odvaze a všemu, co obhájci dosáhli v oblasti lidských práv všude na světě - a zároveň příležitostí k tomu, abychom se zavázali udělat víc pro to, aby mohli pracovat v bezpečných podmínkách. Státy nesou primární odpovědnost za ochranu zastánců lidských práv. Zvláště poslední věta má pro dodržování lidských práv velký význam, neboť jsou to státy a jejich vlády, které v rámci nastaveného státního režimu realizují nebo nerealizují, respektují či nerespektují dodržování lidských práv ve své zemi.

Nejinak je tomu v ČR. Stejně jako Ústava ČR, zákony a jiné normy, ani deklarace, resp. Listina lidských práv není bez výhrad respektována. A to přesto, že jsme a patříme mezi státy s demokratickým režimem. Jenže i samotná demokracie je respektována k obrazu svému především politické reprezentaci státu, z čehož vyvěrají také postoje a (ne)ochota vždy respektovat stoprocentní naplňování tohoto, pro občany ČR významného, dokumentu.

Není toho málo, co lze v české kotlině v této souvislosti kritizovat, neboť ani u nás doma není stav lidských práv dosud ideální. Ne všech práv mohou užívat Romové, senioři, ženy, lidé s tělesným či mentálním postižením, homosexuálové či přistěhovalci. Diskriminace z nejrůznějších důvodů je u nás každodenní realitou. A právě ona je překážkou praktického naplnění lidských práv. Těch, v očích politiků, možná na první pohled drobných či nepodstatných nedostatků, je celá řada, jenže protože se to netýká jich samotných (případně jejich spolustraníků, spolupracovníků či blízkých), bez výčitek svědomí benevolentně přehlížejí byť i malou a drobnou (někdy i větší) diskriminaci, která však pro postižené má mnohdy velký vliv na jejich život, rodinu, práci či zdraví

Jen několik příkladů, které jsou zcela evidentní a oprávněně kritizované, protože bez potřebného zájmu a odpovědnosti za ně jsou opomíjeny, zanedbávány, nezřídka i zcela záměrně. Deklarace lidských práv mj. zakotvuje právo na rovnoprávnost žen. Jak však zkušenosti ukazují, za nejpočetnější skupinu diskriminovaných můžeme považovat právě ženy. Jsou nejčastějšími oběťmi domácího násilí a také jsou velmi často diskriminovány v zaměstnání, jejich zastoupení v řízení a politice není adekvátní. Dostávají za stejnou práci až o čtvrtinu nižší plat než muži.

Také lidé zdravotně či mentálně postižení, senioři, ale i např. bezdomovci jsou zase často terčem a oběťmi šikany a ve společnosti jsou často přehlíženi. Spoluobčané s odlišnou sexuální orientací nemůžou využívat lidských práv stejně jako většinová heterosexuální majorita. Nicméně i přes vybojovaný a prosazený platný zákon o registrovaném partnerství se ani u nich nepodařilo zatím zamezit všem projevům diskriminačního chování. Zde ovšem hraje svou roli ona přírodní (sexuální) odlišnost, na kterou si zatím mnozí občané dost těžko zvykají zvláště, byla-li tato odlišnost ještě před několika desítkami let považována na zvrhlost, anomálii, amorálnost či nemoc a tito lidé mnohdy končilo i u soudu.

Jedním z výrazných problémů v rámci dodržování lidských práv v ČR je minoritní skupina obyvatel, tedy cikáni alias Romové. Problém, který má své kořeny z před mnoha desítek, možná stovek let, problém, který se nedaří vyřešit nejen u nás, ale shodně prakticky v celé Evropě (dnes EU). Avšak na rozdíl od výše jmenovaných skupin (ženy, senioři, lidé se zdravotním postižením, homosexuálové atd.), mají představitelé těchto skupin upřímné a lidsky přirozené pudy a touhy se k normálním podmínkám majority (zdravých, nediskriminovaných) vyrovnat, minoritní skupina občanů cikánů-Romů, vzhledem k jistým genetickým vlastnostem, má převážně (až na výjimky) cíl opačný tedy práci, odpovědnosti a povinnostem se (pokud možno) vyhnout, což se jim zatím daří. Jinými slovy: práva ano, povinnosti ne.

Paradoxně ovšem jsou to ponejvíce oni, kteří poukazují na diskriminaci a poukazují na práva z Všeobecné deklarace lidských práv vyplývající. Je samozřejmé, že i za tento stav nese zodpovědnost stát a vláda, jenže u politické garnitury a představitelů státu je pojem odpovědnost ryze virtuální, verbálně ji umí uplatňovat jen vůči občanům. Bohužel v tomto případě to však neplatí vůči minoritní části občanů, kterým je mnohdy bezprecedentně vyhovováno a vycházeno vstříc bez potřeby striktního respektování povinností, které mají stejné,jako majoritní většina občanů ČR.

Neméně důležitým aspektem lidských práv v rámci Všeobecné deklarace lidských práv je i otázka svoboda tisku, potažmo svoboda slova. Nadcházející Summit by měl potvrdit všeobecnou platnost svobody tisku a svobody slova napříč všemi médii, jak to stanovuje článek 19. Všeobecné deklarace lidských práv. Svoboda tisku a slova je nedílnou součásti svobodného a svobody myslného člověka a jeho lidských práv. U nás, stejně jako všude jinde na světě.

Jak je z výše uvedeného patrné, zdaleka není vše takové, jak by mělo být. To, že tomu tak není, není vina občanů, ale politiků a vlády. Doufám, že se shodneme na tom, že máme ještě mnohé, z čím se jako občané demokratické společnosti musíme poprat. Dodržování lidských práv znamená žít svobodně, stejně tak i odpovědně, ale hlavně jako svéprávný a svobodný tvor, člověk-občan.

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře