Kdyby hloupost nadnášela, tak se tady bude Klavaňa vznášet jako holubička. Nikoli však mírová!

     Nicméně výrok T. Klavani, stejně jako přitakávání některých politiků (zajímavé je zjištění, že se prezentují hlavně z TOP 09 či STAN) je, že exploze emocí, vyvolaných de facto až v souvislosti s oslavami 70. výročí osvobození Československa vítěznou sovětskou Rudou armádou, vypukly až po zmíněných dlouhých 70ti  letech. Pomineme-li léta totality do r. 1989, pak jenom za posledních 25 let nebylo nikdy zaznamenáno tolik negativních, provokativních, nenávistných, rusofobních, lidské utrpení, zmar milionů životů a současně hrdinství ruských a jiných ( i našich) vojáků dehonestujících projevů, jako v tomto jubilejním roce. Pokud budeme hledat příčinu, je snadno k nalezení: Ukrajina. I v r. 2014, kdy eskalovaly boje na východě Ukrajiny,  se v Rusku, stejně jako u nás či jinde v Evropě konaly každoroční připomínkové oslavy výročí konce II. světové války a vítězství nad fašismem, avšak ani náhodou nebyly tyto antiruské projevy tak silné (byly-li vůbec v tomtom smyslu jaké), jako je tomu v tomto roce.

      Nahrává tomu celková situace a napětí, které vyeskalovalo po více jak jednoho roku bojů na Ukrajině, do kterých bylo vtaženo Rusko, které pak bylo (a je dosud) považováno za strůjce či původce ukrajinských tragických událostí. Stupňovalo se obviňování Ruska a prezidenta Putina z jejich agresivních a imperiálních úmyslů (bez jediného relevantního důkazu nebo argumentu), z  úmyslu násilného (dosud trvajícího) vojenského uchvácení celé Ukrajiny (po převzetí Krymu do RF) a nemálo tomu i propagandisticky  vyhlašovaného totálního nebezpečí pro celou Evropu z úmyslů Ruska o jeho imperiální expanzi hlouběji do Evropy, resp. členských států EU. V tomto smyslu se pak neslo další všeobecné prosazování názoru a mínění, že Rusko je nebezpečné nejen pro Ukrajinu, ale i pro Českou republiku a další členské státy EU (Polsko a pobaltí a pod.)

     Lidé, kteří v tomto duchu konstruují své  politické názory a postoje v souvislosti s Ukrajinou a jejímy vnitropolitickými problémy, lidé, kteří v principu mají ve své mysli zakořeněnou nenávist a odpor ke všemu ruskému v intencích let minulých (68 rok a jeho důsledky), berou všechno, co se jim hodí do rámce jejich osobního, ideologicky negativistického pojetí existence dvou bipolárních světů, z nichž jeden je pro ně světlem demokracie a svobody na konci tunelu (prozápadní orientace) a druhý ve světle zmaru a nesvobody, agrese a imperiálního smýšlení (Rusko a jeho vliv), mají ideální podmínky pro šíření dalších nesmyslů, bludů, debilních a paranoidních vizí. Pozoruhodné na tom je, že všechny tyto myšlenkové výlevy a úlety, s nimiž jako by chtěli udivit svět něčím objevným, co ještě nebylo vyřčeno, nemají ničím podepřeny, doloženy, zdůvodněny. JInými slovy, řeknou-li nějakou pitomost, nikdy ji nedoloží i méně přijatelným a relevantním argumentem, ale jen domněnkou bez racionálního základu. Nebo ještě lépe, nezdůvodní to ničím, protože žádné relevantní důkazy nemají a ani mít nemohou. Ovšem jako cílená propaganda to poslouží dostatečně. To je také případ myšlenkového kolapsu rádoby "profesora" Klvani.

    Je-li řeč o proruské, proputinovské či jiné opačně než prozápadní propagandě není od věci připomenout slova rozšafného, lidsky prostoduchého, vypatlaného, ale rovněž   nebezpečně  se projevujícího exministra Schwarzenberga (potažmo kokota Kalouska) o tom, kolik tisíc ruských agentů běhá po České republice, jak  účinná je proruská propaganda, pak to svědčí o několika věcech. Jednak, že stejně jako existuje již  zmíněná proruská propaganda, existuje rovněž a zde nutno bohužel konstatovat, že méně účinná (otázka zda vůbec) i proamerická a prozápadní propaganda. To snad nikdo z prozápadních a proamerických protagonistů a zastánců západní politiky nemůže popřít. 

     Je-li zmíněna méně úspěšná proamerická a prozápadní propaganda, znamená to, že ta proruská propaganda je účinnější a zasahuje do širšího spektra mínění občanů ČR, kteří se např. k avizovanému přesunu vojsk US army přes území ČR staví jak se staví, tedy především a hlavně negativně. Je nad slunce jasnější, že kdyby proamerická a západní propaganda měla větší úspěch a velkohubé prohlašování lživých názorů, že "většina (údajně více jak 60%) občanů schvaluje a vítá přesun amerických vojsk, protože tím prý může demonstrovat svůj vděk za jejich ochranu naší bezpečnosti"! Z pohledu pana Schwarzenberga je přesun těch oddílů přes Českou republiku spíše symbolický. Je to demonstrace solidarity, symbolický čin, který naznačuje stoprocentní podporu spojenectví. Otázka je, jestli to už není ze strany Schwarzenberga a jemu podobných servilnost, řiťolezectví, licoměrná loajalita a povinnost svým mecenášům. Také není od věci konstatovat, že pokud proameričtí a prozápadní defraudanti a zrádci předpokládají, že formou takové propagandy najdou pochopení u většiny občanů Česka, tak jejich racionální soudnost klesla hluboko pod únosnou mez akceptovatelnosti.

     Nicméně, facta jsou fakta a pokud nejsou schopni překousnout skutečnost, že většina  občanů ČR má odlišný názor a vztah jak k přesunu amerických vojáků, tak k celé ukrajinské a ruské kauze, pak jsou naprosto mimo realitu současnosti. Není to totiž o tom, že by se chtěli, jak někteří mudrci rádi bagatelizují vztah k Rusku, vrátit do područí ruského medvěda (v paralele je to totéž, jako jít pod křídla amerického orla či sochy Svobody), ale proto, že Rusko není SSSR, Putin není ani Jelcin, ani Stalin a už vůbec ne Hitler (výrok ubožáků, kteří už neví, jak Putina dehonestovat). Čeští občané si také uvědomují, že jsme Slované, že máme společné kořeny a že všechno zlo, které kdysi existivalo pominulo, svět se mění a i vzájemné vztahy s Ruskem jsou výhodnější, než s kontroverzními a skutečně válečnickými a imperiálistickými USA. Vyplývá to totiž z poznání, že demokracie a svoboda, kterou k nám přes alkoholika Havla v r. 1989 naimplantovali USA není úplně to "pravé ořechové". Chybí v nich totiž lidskost, spravedlnost, ohleduplnost, sociálnost a předpoklad klidného, spokojeného života. Pokud chtějí USA bojovat, ať to zkusí doma, ve své zemi, na svém teritoriu...