Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

John Bok a ti ostatní.

Hodnocení uživatelů:  / 2
NejhoršíNejlepší 

Je u nás řada lidí, kteří žijí či existují z tzv. podstaty. To znamená, že kdysi byli něčím, co už dnes není, ale co je dnes jistými lidmi hodnoceno jako záslužné a proto je těmto lidem věnována pozornost, umožněno se veřejně projevovat a tím se také zviditelňovat a tím si také udržovat posttotalitní gloriolu. V domnění, že „jsou stále někdo“ vystupují s cílem kriticky ovlivňovat veřejné mínění. Mezi ně bezesporu patří i pan John Bok, typický představitel člověk a, který žije „ze své podstaty“, tedy ze své bývalé „protikomunistické“ činnosti, dá-li se to tak nazvat.

Rozhodně nemám nic proti tomu, když někdo něco či někoho kritizuje, je-li tato kritika oprávněná, je vedena korektně, slušně, věcně a bez osobní zášti. To ale není případ pana Boka, který kritizuje často a rád a hlavně prezidenta M. Zemana, ale i jiné záležitosti, které jdou za Zemanem, jako např. jeho kladný postoj k Rusku, pozitivní vztah k Putinovi, postoj k Číně, jeho kritika imigrantské problematiky a pod. Ano, nechť si kritizuje, ale nechápu, proč nazývá prezidentovo vyjádření „čuňárnou“ jenom proto, že s tím pan Bok nesouhlasí? Proč se krajně netaktně a nevhodně vyjadřuje k Miloši Zemanovi, že jeho demence postoupila natolik, že je státu nebezpečný, nebo že je nezpůsobilý a proto je prý pro stát bezpečnostním rizikem apod.? Co pana Boka vede či opravňuje k takovým nactiutrhačným závěrům? To není konstruktivní a dobře míněná kritika, to je bohapusté pomlouvání a osočování. Copak to ale nejde vyjádřit slušnou a kultivovanou formou? V případě pana Boka, s ohledem k jeho vzdělání to asi ne! Nemyslím si, že by pan prezident Zeman nemohl být v jistých případech kritizovaný, ale nejde ani tak o kritiku samotnou, jako o způsob a formu vyjádření této kritiky. Pan Bok se však zřejmě domnívá, že si tento svérázný způsob kritiky může dovolit. Proč napoví další řádky.

  • john-bok-a-ti-ostatni

Pan John Bok, jak lze z Wikipedie vysledovat, není po stránce vzdělání ničím. Jeho jediná kvalifikace zřejmě je, že se narodil v rodině československého válečného pilota pana Bedřicha Boka ve Velké Británii, že také podepsal Chartu 77, nebo, že jej také sledovala a perzekvovala StB a kvůli svým politickým názorům musel (chudák Džony) pracovat v dělnických profesích. Práce v dělnických profesích je vůbec často zmiňována u lidí jako pan Bok, tedy lidí, kteří se režimu znelíbili kvůli jejich politickým názorům a podepsali Chartu 77.

Je ale až na pováženou, proč je těmito lidmi dělnická profese tak znevažována, jak je jí pohrdáno, jako by dělník byla nějaká podřadná bytost. Asi proto, že museli pracovat rukama. V případě pana Boka je to o to pikantnější, když svou práci v dělnické profesi považuje za ponižující, ačkoliv sám žádné vzdělání (kromě základního) nebo jiné znalosti neměl (zda má dnes, není známo)! Nicméně i tyto tzv. „zásluhy“ jej následně vynesly až do řad poskoků a patolízalů kolem Václava Havla, kterému v listopadu a prosinci 1989 dokonce „vedl“ i jeho osobní ochranku. A to už přece něco znamená, že? Abychom nezapomněli, po revoluci také nějakou dobu pracoval v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a FBIS (kvalifikaci z dělnických profesí na to přece měl, že ?).

V současné době zastává J. Bok funkci předsedy Spolku Šalamoun, který založil roku 1994 se spisovatelkou paní Lenkou Procházkovou, který se angažuje v případech, kdy je podezření na chybné vyšetřování nebo rozhodování soudní moci (zřejmě jde rovněž o neziskovku, bohatě dotovanou státem). Pozoruhodná je však také marná snaha některých osobností o jeho povýšení, např. do funkce veřejného ochránce práv, tedy ombudsmana. Přes několikeré pokusy bývalého prezidenta Václava Klause se jej (naštěstí) nepodařilo do této funkce zvolit. Kromě toho však sám John Bok mnohokrát iniciativně usiloval o politickou angažovanost, když se několikrát pokoušel uspět ve volbách, zde:

V roce 2002 kandidoval do zastupitelstva městské části Praha 8 na kandidátce Nezávislí vedené Václavem Musílkem na 5. místě kandidátky v jednom ze tří volebních obvodů. Získal 7,50 % hlasů. V blíže neurčené minulosti (?) byl zastupitelem městské části Praha 8. V roce 1998 jej ODS pro volby do poslanecké sněmovny zařadila ve volebním kraji Praha na poslední, 36. místo své kandidátky; 1,05 % z voličů této kandidátky mu dalo preferenční hlas, což sice nezměnilo oficiální výsledné pořadí, nicméně v počtu preferenčních hlasů byl na 10. místě. V roce 1996 kandidoval jako nestraník za Pravý blok do senátu v obvodě 24 (Praha 9); ziskem 1,39 % hlasů se umístil 8. z 11 kandidátů. Roku 2004 také kandidoval do senátu jako nestraník na kandidátce Balbínovy poetické strany v obvodě 22 (Praha 10); získal 1,48 % hlasů a skončil tak 8. z 10 kandidátů. V roce 2006 kandidoval do Senátu ve volebním obvodu 26 (Praha 2), ziskem 1,59 % hlasů byl osmým nejúspěšnějším z 12 kandidátů v tomto obvodu. V komunálních volbách v roce 2006 kandidoval do zastupitelstva městské částí Praha 8 za Nezávislé pro Prahu – volební stranu Václava Musílka, na 2. místě z 15 kandidátů; získal 9,10 % hlasů, mandát získal pouze lídr kandidátky. Současně za tutéž stranukandidoval i do městského zastupitelstva na 11. místě ze 70 kandidátů; získal 2,33 % hlasů, strana nezískala žádný mandát. V roce 2008 kandidoval do senátu popáté, a to za KDU-ČSL ve volebním obvodě 21 (Praha 5); ziskem 4,57 % hlasů se dostal na 6. místo z 12 kandidátů. To je až k nevíře, tolik možností a ne a ne z abrat. Neměl štěstí, ale není divu.

Jak z uvedeného vyplývá, pan John Bok je z pohledu minulosti „jen“ bývalý chartista a disident, z pohledu současnosti kromě již zmíněného předsedy Spolku Šalamoun také věčným a snad už i zoufalým kandidátem na něco či někam, co by mu přineslo nějaké osobní významnější postavení, uznání a finanční uspokojení. Že neuspěl má celkem jasné odůvodnění: pan John Bok totiž není nic, je pan nikdo i když si zřejmě myslí, že je něčím, co jej stále opravňuje činit si nějaké nároky na nějaké významnější postavení nebo veřejn&e acute; uznání. Ovšem být jenom synem válečného pilota ve Velké Británii, být jen bývalým disidentem či chartistou, případně konstatování, že životní zkušenost sedmdesátiletého člověka, který prožil tři čtvrtiny života v totalitním režimu, to zřejmě nestačí na to být skutečně někým významným a uznávaným, i když se to v případě jiných lidí, st ejně či podobně „kvalifikovaných“, bohužel podařilo. Jak se říká: „Kdo umí, umí, kdo neumí ...“

Tímto konstatováním chci poukázat na skutečnost, že i dnes ještě stále někteří lidé žijí (a dobře) ze své podstaty ( kromě zmíněného Boka, např. Kocáb, Žantovský, Ruml, Vondra, Kubišová, Fišerová a celá řada dalších). Ostentativně se veřejně prezentují jako „elita“, pražská kavárna, sluníčkáři nebo havloidi a víceméně právě z titulu jejich bývalé protirežimní činnosti v době totality, chtějí být respektováni, být někým, kdo „pozitivně“ usměrňuje chod společnosti, komu má být nasloucháno, být váženi a uznáváni (viz Kroměřížská výzva). Avšak stejně jako pan Bok jsou to jen jistými kruhy uznávané politické nicky, které kromě bývalé slávy jsou dnes jen lidmi, obhajující své minulé jednání a činnost, hájí západní politiku a její rádoby demokracii, stojí za USA a brojí proti Východu, Rusku, Číně atd. Mnozí z nich stejně jako dříve, nejsou ničím, kromě již zmíněných bývalých „zásluh“. A pokud náhodou něčím jsou (např. právníci), pak se k této úrovni dostali ne vždy zrovna poctivě (viz plzeňská právnická škola apod.).

Pan Bok by si rozhodně neměl dovolovat svoji nespokojenost a kritiku prezidenta Zemana (pokud nejde přímo o útok) vyjadřovat tímto hrubým způsobem jen proto, že je bývalý disident a chartista, i kdyby k tomu měl sto a jeden důvod. Že prezident Zeman není zrovna jeho šálkem kávy, že je jeho odpůrcem, stejně jako je skalním odpůrcem Ruska, Putina, Číny a všeho co směřuje na Východ, tedy kromě Ukrajiny a Tibetu ještě neznamená, že si může dovolit, lidově řečeno, otevírat hubu! Takové vyjadřování kritiky jej ani nectí, neposílí jeho ego, ani u slušných lidí nezvý&scar on;í jeho společenské renomé (ostatně to platí i u jiných lidí, např. některých politiků). Prostě to není ani fér a už vůbec ne demokratické. A to byl tento člověk kdysi několikrát nominován na post ombudsmana! Uf, ještě že jen nominován!

Jiří B a ť a , 15. ledna 2017

 

 

 

podporte-width

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Komentáře  

#1 damirr@volny.cz 2017-01-16 13:34
Tak jako někteří lidé žijí ze své podstaty, tak i dnešní režim žije stejným způsobem. Je to jen v podstatě malá obměna bývalého režimu zahalená pozlátkem "demokracie" a pod tím pozlátkem bují daleko horší špína s korupcí a zlodějnou, která v minulém režimu byla zanedbatelná. A tak zase reptáme a zcela oprávněně.

Facebook komentáře