Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Pár slov o dopingu

Hodnocení uživatelů:  / 3
NejhoršíNejlepší 

V dnešní době se hovoří o dopingu a všichni se nad ním pohoršují jako nad čímsi zcela nepřístojným. Musíme si ale přiznat, že jde o jev s poměrně dlouhou historií, jehož se v nedávné minulosti zúčastnili i mnozí čeští reprezentanti.

Bývaly doby, kdy se olympijských her směli účastnit jen sportovci amatéři. Vítězství mělo pozdvihnout nejen osobu vítěze, ale i vyspělost vlasti šampiónů. Aby sportovci socialistických zemí vyhrávali, dostávalo se jim odborné lékařské péče spojené s dopingem. Tito lidé zpravidla amatéry nebyli, většina z nich měla fingované zaměstnání a trénink byl hlavní pracovní náplní. Byl to podfuk využívaný k politickým účelům – reklamě předností socialistického zřízení.

Nedělejme si však iluze, mnozí závodníci z nesocialistických zemí také byli za své výkony placeni, nesrovnatelně vyššími částkami, a používali doping, aby vítězili.

  • par-slov-o-dopingu

Od roku 1986 byli na OH připuštění i sportovci neamatérští, profesionálové, pro něž se sport stal velmi lukrativní obživou.

Byli to sportovní šoubyznysmeni různé státní příslušnosti. Nechci a nemohu žádným způsobem zlehčovat jejich umění a výkony. Těch dosáhli díky svému talentu po letech fyzické dřiny a mnoha prohrách i výhrách v soutěžích po celém světě. Je však třeba současně vidět, že to jsou především mimořádně úspěšní podnikatelé v šoubyznysu, a že to, co předvádějí, má se skutečným sportem jen zevní podobu. Opravdoví sportovci, podle konzervativního názoru, sportují ne pro peníze, ale pro utužení svého zdraví, pro radost, pro to, aby se odreagovali od problémů všedního dne.

"Sport, anglicky hra, zábava, značí po výtce nezištnou zábavu spojenou s vynikajícím nějakým cvikem tělesným a provozovanou většinou pod širým nebem…“ praví Ottův slovník naučný, 23. díl z r. 1905 na str. 908, a pokračuje:

"Charakteristickou známkou sportu jest jistá ctižádost, která snaží se dosíci výsledků co nejlepších a vede k závodům, avšak často svádí k různým výstřelkům a honbě za cenami, jakož i přehnanou přípravou k závodům těm, (trainingem), nezřídka i zdraví škodí, na úkor sportu samého, jenž svou podstatou jest výborným prostředkem k utužení zdraví. Proto doporučuje se mírný tento tělocvik lidem, kteří pro své povolání nemohou s důstatek se pohybovati."

Tato definice odpovídá. Protože však jde o vysvětlení přes sto let staré, hledal jsem dál. V příručním slovníku naučném, který vydala Akademie věd v r. 1967 jsem se na str. 236 dočetl:

"Sport - (z lat. disportare - rozptylovati se), činnost založená na organizovaném závodění a soutěžení a snaze po nejvyšším výkonu, nemající charakter pracovního nebo výrobního procesu."

Naopak, profesionálové v mnoha disciplínách využívají svého nadání k předvedení vzrušující podívané, jakou skýtá úsilí o neobvyklý výkon v soutěži s jinými, stejně nadanými soupeři. Diváky pak toto soupeření vede k tomu, aby se identifikovali se svými favority a dávali své emoce hlasitě najevo. Významnou roli přitom hraje státní příslušnost hráčů, přičemž diváci dávají přednost tomu, který je stejné národnosti či místa bydliště, a identifikují se s ním, nezřídka bez ohledu na předvedený výkon.

Nezbývá, než se zamyslit nad tím, co to ta identifikace je, proč k ní dochází.

Identifikace je psychologický pojem, který vyjadřuje ztotožnění se s osobou nebo skupinou lidí, kteří jsou úspěšní. Člověk spoluprožívá úspěch jiných a potvrzuje si pocit vlastního významu.

A jsme u toho. Na rozdíl od minulého kolektivistického režimu, který dodával občanům sebevědomí mj. tím, že psal o pracovních úspěších obyčejných lidí, traktoristů, zámečníků, dojiček či soustružníků, a dokonce vyvěšoval jejich portréty před branami továren či JZD, dnešní „obyčejný“ člověk je uvržen do bezvýznamnosti, podtržené tím, že mocní v tomto státu beztrestně a za bílého dne loupí poslední zbytky společenského vlastnictví a sociálních vymožeností dosažených předchozími generacemi a posluhují zahraničním loutkovodičům.

Sdělovací prostředky sloužící vládě a velkému kapitálu lidem předkládají, vcelku s úspěchem, nové modly neúměrně zbohatlé v šoubyznysu: úspěšné „sportovce“, baviče a prázdné Velmi Důležité Osobnosti, VIP. O lidech, kteří v životě dokázali víc, než jen se předvádět, se v naší mediokracii dozvíte jen okrajově.

Neumím si vůbec představit, že by na letišti davy vítaly např. přílet českých egyptologů, kteří po mnoha letech náročného studia a vykopávek v horké poušti našli neporušené hrobky vedoucích činitelů dávných civilizací, dokázali je identifikovat a zařadit. Naproti tomu mě šokují desetitisíce pomalovaných mladých lidí, kteří přijdou na Staroměstské náměstí vítat např. vítězné hokejisty, a hromadně poskakovat s pokřikem Češi, Češi nebo Kdo neskáče není Čech. Je to deprimující odraz současného společenského systému, který zmanipuloval minulost, manipuluje přítomnost a vyprazdňuje budoucnost současné generaci.

Vraťme se ale k dopingu.

Nikdo nemůže popřít, že profesionální sport je součástí šoubyznysu. Vydělávají na něm jak sami sportovci, které bychom měli spíš klasifikovat jako artisty, akrobaty či šoumeny, tak i jejich sponzoři, kteří využívají jejich jmen a supervýkonů k propagaci svých výrobků, zlepšují své firemní dobré jméno a odvádějí pozornost od společenských problémů současnosti.

V byznysu existují určitá pravidla, která by kterýkoli obchodník měl dodržovat. Každý však, stejně jako sportovní profesionál, chce uspět a dosáhnout maximálního zisku. To se mu zdaří tím spíše, když využije nějaké novinky, podvodně obejde vžitá pravidla apod. Jde prostě o získání konkurenční výhody využitím nějakého předpisu či zákona umožňujícího posunutý právní výklad, o daňových podvodech nemluvě. Není důvod se domnívat, že ve sportovním šoubyznysu existují praktiky podobné, a skrytá forma dopingu k nim bezpochyby patří. Pohoršovat se nad tím je stejné, jako když na silnici vedle vás, jedoucího předepsanou nejvyšší povolenou rychlostí, profrčí jiné auto rychlostí dvěstěkilometrovou.

Dopingová aféra ruských sportovců je mj. jasným příkladem vnášení politiky do sportovního šoubyznysu. Informace ruského šéfa dopingových laboratoří i ministra sportu byly jistě dobře odměněny, protože zklamání ruských voličů a obviňování Putina z odpovědnosti za vyřazení ruských atletů z OH je závažným argumentem pro posílení protiputinovské opozice v blízkých ruských volbách.

Můj blog radostný není a vyvolá pravděpodobně nerudný nesouhlas mnohých. Avšak žijeme zatím ještě v demokracii, a jednou z jejích předností je, že můžeme svobodně vyjádřit názor, s nímž většina nesouhlasí.

Ivo Krieshofer

 

podporte-width

 

Facebook komentáře