Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Výročí tajného setkání Roosevelta se Saudským králem

Ivo Bubeník

Letos 14. února tomu bude 72 let, co proběhlo obzvlášť tajné a důležité setkání Amerického prezidenta Roosevelta se Saudsko Arabským králem. Toto setkání se vůbec málo připomíná. Bylo to 14. února 1945. Konec 2. světové války byl konečně v dohledu jak spojenecké síly postupovaly na Berlín a probojovávaly se do srdce Japonska.

Schůzka byla z bezpečnostních důvodů držena v přísné tajnosti. Pouze hrstka na každé straně věděla, že k ní dochází. FDR a Ibn Saud, když se II. světová válka chýlila ke konci, se sešli na křižníku USS Quincy na Velkém hořkém jezeře nedaleko Suezského kanálu. FDR dorazil ze summitu se sovětským vůdcem Josefem Stalinem a britským ministerským předsedou Winstonem Churchillem na všem známé Jaltě. Před rokem 1942, neměla vláda USA v Saúdské Arábii žádný oficiální zájem, i když tam Americká ropná společnost již v roce 1938 objevila ropu a vytvořila tam malou komunitu amerických vrtařů a inženýrů, aby dodávali ropu na světové trhy. Tehdy byla oficiální přítomnost USA v celém arabském světě minimální, a takový byl oficiální zájem USA. Ještě v roce 1941, zamítl Roosevelt State Departmentu, poskytnout finanční pomoc Saúdské Arábii v rámci programu Lend-Lease s komentářem, "To je pro nás trochu vzdálená cizina!"

  • vyroci-tajneho-setkani-roosevelta-se-saudskym-kralem

Rooseveltovy poradci znepokojeni však rychlostí, jakou válka konzumovala Americkou domácí ropu, začali vidět potenciál dlouhodobé hodnoty saúdských polí, pouze ty na Středním východě, kde držela výhradní těžební práva americká společnost. Současně Americké ozbrojené síly, bojující proti válce chtěly někde na Blízkém východě leteckou základnu, která nebyla pod britskou nebo francouzskou kontrolou.

A Roosevelt při pohledu zpět na souboje, doufal v naději, že Abdul Aziz, který přes jeho nedostatek formálního vzdělání a zaostalost své země, byl hrdinou arabského světa, by byl nějakým způsobem užitečný při řešení problému, o kterém prezident věděl, že se blíží: Budoucnost Palestiny a přesídlení Evropských přeživších Židů.

Rooseveltovo zdraví již bylo velmi chatrné; už mu zbývaly jen týdny života. Ibn Saud dorazil na americkém torpédoborci USS Murphy z Jeddah spolu s eskortou stážců, kuchařů, s astrologem a věštcem a s dalšími služebnictvem i s několika ovcemi. Král jen neochotně souhlasil, že nechá v Jeddah své manželky. Byla to jeho první cesta mimo Arabský poloostrov kromě krátké návštěvy Basry v Iráku. Ti dva se dohodli na spolupráci k zajištění stability poválečného Středního východu. Spojené státy království zajistí bezpečnost a Saúdové zajistí přístup k ropným polím. Spojené státy si zajistily využívání letiště Dhahran k operacím na Středním východě. US ropné společnosti už v tomto

království operovaly. Saúdská Arábie o dva týdny později vyhlásila válku nacistickému Německu a imperiálnímu Japonsku, čímž si zajistila křeslo ve Spojených národech.

Setkání zaujalo v Americkém tisku v té době jen malou pozornost. Měřeno vůči vrcholným kampaním války v Evropě a Tichomoří, prezidentovo krátké setkání s mocnářem z málo známé pouštní země neprokázalo být přesvědčivým příběhem. Navíc účastníci rozhodli, že citlivé otázky v rámci diskuze se nehodí k veřejnému větrání, a o detailech budou mlčet. Americká vládní Oficiální zpráva o setkání, publikovaná oddělením státního Bulletinu 25. února 1945, sdělila, pouze toto:

"Jednání byla v souladu s prezidentovou touhou, že hlavy vlád celého světa by měly spolupracovat kdykoli je možné hovořit jako přátelé a vyměňovat si názory s cílem lépe pochopit vzájemné problémy. " A ostatní světový tisk? V podstatě mlčel. Buď setkání nevěnoval žádnou pozornost z naivity, záměrně nebo jej ani „nezaregistroval“. (Více v překladu celého setkání příště.)

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře